Honda CBR 600F Sport (2002)

Ke konci prázdnin a začátku školního roku jsme naplánovali opět vcelku narychlo další vyjížďku, tentokrát s cílem ZOO na Svatém Kopečku u Olomouce. Zúčastnili se ho 4 (3 motorky a já s batůžkem).

Protože na Kopeček je to od nás něco přes 100km, domluvili jsme si sraz již na 9 hodin ráno. Sraz byl u mě a nečekaně jsme se ani moc neopozdili.Bronnie dojel zhruba kolem té 9. hodiny a Jarin chvíli po něm. Nabalení hlavně jídlem, pitím a mapou sme vyrazili ještě na náměstí pro můj batůžek. Nyní v plném složení jsme vyrazili směr Moravský písek -benzinka Chemis, aby sme dolili nádrže po okraj.

Z Moravského Písku jsme nabrali již jasný směr k Otrokovicím, kde byla naplánovaná další zastávka. Počasí bylo na motorku ideální, těžko hledat lepší. Foukal jen lehký příjemný větřík a ani na stopkách nebylo horko :). Provoz nebyl nejmenší, ale zato byl plynulý, takže jsme se nikde po cestě zbytečně nezdrželi v koloně. Cestovní tempo, které uváděl Bronnie, jakožto majitel nejpomalejšího a nejslabšího stroje, bylo udržováno kolem 100km/h. Před hlavní křižovatkou v Otrokovicích jsme tedy zastavili na dokrmení tentokrát našich žaludků, Jarin - jedinný kuřák na vyjížďce si musel zapálit, jinak by asi chytl absťák a po docucání nanuků jsme pokračovali směr Žeravice.

Ano, Žeravice, ale ne zpět domů, ale tentokrát Žeravice u Přerova. Projeli jsme Přerovem, směr Olomouc, a na rychlostní silnici jsme do Olomouce jsme odbočili vpravo na Žeravice. Odbočka Bronniemu se slabšíma brzdama dala zabrat, brzdil i očima, s tím jedním kotoučem :). V Žeravicích jsme samozřejmě museli zastavit, pofotit se v naší stejnojmenné obci, obhlédli místní kapličku a prostudovali směr na Svatý Kopeček.

Schválně jsme si naplánovali cestu tak, abychom nemuseli jezdit Olomoucí, ale bohužel uzavírka kvůli jakési slavnosti v jedné obci nás stejně poslala na kraj Olomouce. Naštěstí je to tam pěkně značené směr ZOO, a tak to šlo vcelku rychle po kruhových objezdech. Jakmile jsme minuli ceduli s názvem Svatý Kopeček, čekal nás dlouýýýý výjezd do kopce až na úplný vrcholek, kde se rozprostírala slavná ZOO. Parkoviště u ZOO nás tedy dost pohoršilo, protože nám obsluha ukázala , že tam nemáme jezdit, že mají plno. Jak kdyby to byl takový problém postavit motorky někde ke kraji, aby přitom nevadily ostatním autům. Inu, jejich problém, objeli jsme vjezd a zadem kolem bezpečnostních sloupků proti výjezdu jsme již s vypnutými motory natlačili naše motorky na kraj parkoviště. Obsluha si nás žřejmě všimla, zjistili, že asi nemá cenu cokoliv namítat a už vůbec ne se nám stavět do cesty. Po úschově věcí v místním blízkém stánku s koláčkama, kde nám vyšla slečna velmi vstříct, jsme vyrazili směr pokladna a hurá na opičky. Po vstupu následovalo dokrmení našich z cesty vyprahlých hrdel pitím a zdejšími bagetami nám dodalo dostatek energie na různě se převyšující cestičky po ZOO.

Ke konci naší zhruba 3 hodinové vyčerpávající pochůzky jsme se opět dokrmili v místní restauraci, my chlapi jsme se šli podívat na rozhlednu tyčící se nad restaurací, kterou Bronnie s Jarinem trošku více než nebezpečně rozhoupal a dopadalo na ně mnoho urážek od maminek s dětmi a dokonce i ode mě. Chtěl sme fotit,ale všechno se mi rozmazávalo. Ale ani to nic nemění na to, že z vršku byl výhled na celý Olomoucký kraj parádní. Hlavně stála za zhlédnutí také místní bazilika na Kopečku, do které jsme se kvůli času už nestihli podívat.

Po východu ze ZOO jsme si šli vyzvednout naše věci, poděkovat slečně za úschovu, dát si u ní kafe a vzhledem k tomu, že bylo kolem 4 hodin odpoledne, jsme vyrazili zpátky.

Cesta už ubíhala rychleji, v Přerově jsme jeli směr Kroměříž, poté Zdounky a ještě jsme se vypravili omrknout Kamínka v Roštíně. Tam jsme lupli kofoly, a vhledem k tomu, že bylo již po 6 večer, jsme vyrazili přes Buchláky domů. Za Buchlákama jsme se rozdělili, Bronnie jel už směr Veselí nad Moravou a já s batůžkem a Jarin jsme jeli do Žeravic - těch našich Žeravic, už.

Výlet to byl pohodový, počasí vyšlo krásně, nikdo neměl žádný technický problém, všichni jsme dojeli ve zdraví a s příjemně nabytými zažítky. Za celou cestu jsme najeli něco okolo 250km.