Yamaha XV 1100 Virago (1993)

Když už je takový krásný datum a venku svítí puchejř tak se zkrátka musí někam vyrazit. Navíc je neděle a v úterý mě čeká první operace a ve středu druhá a nevím kdy mi doktoři dovolí zase jezdit protože mi ultrazvukem rozbijou čočky, ty odsajou a vyhoděj a místo nich ni implantujou umělý. Prostě lahoda. Ale kam jet? Prachovský skály! Tam bude v tuhle roční dobu pěkně! A tak se jelo. Nasadil sem ukrutné tempo sedmdesáti kilometrů v hodině a cesta krásně ubíhala. Těsně před Jíčínem malá odbočka do Robous a zastávka abych se podíval jak vypadá jedna z pěti základních škol které sem navštěvoval. (pochopte, byl jsem tak vyjímečně hodné dítko že si mě chtěl každý chvíli užít ) Budova tam sice pořád stojí, ale je z ní nějaká ubytovna. jede se do Jíčína. Vyšplhat v moto hadrech na Valdickou bránu byla lahůdka, ale ten výhled za to stál. Vyfotil sem si z věže další z mnou navštěvovaných základek a šlo se dolů. Náměstí vylidněný a my se vydali k sinagoze, ale byla zavřená. No nic, jde se dál. Prošli sme kolem třetí základky na kterou sem chodil - to už si říká o vysvětlení. Takže, bydleli sme v Popovicích asi 3 kilometry od Jíčína. Do první třídy sem jezdil do "staré školy" v Jíčíně. Ta se začala rekonstuovat a já do druhé třídy jezdil do Robous. Takže z Popovic do Jíčína, tam přestoupit a jet do Robous. Pro sedmiletý děcko paráda. Ze školy sem se domů dostával kolem pátý večer. Ale protože hrozilo zřícení kostela stojícího u školy tak se škola na konci roku zavřela. Stará škola ještě nebyla hotová a já tak do třetí třídy jezdil do Veliše. Takže zase z Popovic do Jíčína, tam přestoupit a do Veliše. Paráda. Na štěstí v Jíčíně mezi tím dostavěli novou školu a já tak do pátý třídy dojížděl jen do Jíčína. Úleva nevídaná, ale v pololetí sme se přestěhovali do Hradce Králové a já tak přešel v páté třídě na svou pátou základní školu . No jo no. Vot takája žízň. Jedeme dál směr Prachov což je od Jíčína za rohem a tak sme tam byly za chvilinku. Je to tam krásný a na podzim obvzlášť. Při zastávce na kávičku sme viděli nevídané. Škoda Favorit kabrio a Škoda 120R kabrio! To bych si taky nechal líbit. Kávice dopitá a jedem domů. Připozdívá se a tak jedeme trošku svižněji (pro někoho směšně pomalu) celejch 90 v hodině Najeto rovných 120 kiláčků a teď už sedím u řízků a pivka. Dcerka spinká. No prostě paráda!