Ducati 848 (2008)

Pannonia Ring 26.-27.6.2010
Ještě v pondělí jsem vůbec nevěděl, zda budu schopen vyrazit, jelikož jsem si narazil spodní žebra a v sobotu navštívil pohotovost, kdy po chybném pohybu se mi skříply mezižeberní nervy. Takže jsem denně navštěvoval Kryokomoru a snažil se to vyléčit. To se sice nepovedlo na 100%, ale už jsem Frantovi slíbil, že pojedu to alespoň zkusit a když to nepůjde, tak budu buď jen kroužit, nebo se jen koukat. To jsem ale nevěděl, co mě tam čeká.
Je pátek 25.6 a já jsem připravený naložit motorku a věci a vyrazit do Maďarské Pannonie, kde se pojede v neděli 2 závod ČMN Cupu. Vyrážíme společně s Frantou, kde jsme se domluvili, že se u něj sejdeme v šest, naložíme jeho věci a pojedeme ke mně. Kde počkáme, až dorazí Zuzka a pofrčíme. Z plánovaného odjezdu v 19:00 hodin, nakonec bylo odjezd až v devět večer. Páč se Franta loudala ještě se musel před cestou koupat. Na Pannoni dorážíme až ve tři ráno, a tak rychle vyklidit auto a hajdy na kutě.
26.6. - Ráno se probouzíme do slibného počasí, sice pod mrakem, ale nepršelo. Připravíme si zázemí a jdeme na povinnou rozpravu a přihlášení. Po ní dokončíme přípravy, a jelikož jsme nestíhali, vynecháváme první rozjížďku, konkurence bude mít hold náskok .
A je to tady, další jízdu už nevynecháváme, počasí fajn, jen dost fouká, ale neprší. Již řádně nadopovaný Ibalginem, aby mě to tolik nebolelo, najíždíme na trať, kde si v klidu prohlížím, kudy vlastně ta trať vede, i když z netu jsem jí projel, asi 50x, real, je dost jiný. Celkem dost úzká trať a hodně technická. Byl jsem tak natěšený, že jsem se do toho pustil s vervou a dost bezhlavě. To jsem pocítil, hned po cílovce, kde mě rozhodil horizontík při brzdění a také né dostatečně ozkoušené přepákování PP tuning, kdy jsem nemohl najít řadičku a tak jsem nestíhal podřadit včas a už směřuji směrem ven do kačírku. Několik výletů do něj už mě dosti naučilo a tak to držím, co se dá, jen co jsem si myslel, že vyjedu, zapomněl jsem na to, že tam mám ještě 5tku a při přidání plynu mi to chcíplo a já sebou zase plácnul na zem. Bylo to v malé rychlosti a tak stroj zvedám, zjišťuji, že je jen lehce odřená kapota, jinak žádné škody. A tak nasedám a vyrážím znovu na trať. Sám sobě nadávám, jaký jsem hova…, a tak nyní už v klidu poznávám úskalí trati. Moc jsem toho nestihl, jen co jsem dojel kolo (s časem 5:53 i s výletem do kačírku) odmávali šachovnicí a já tedy objíždím poslední seznamovací kolo. Následovala řádná kontrola motorky, naštěstí jí opravdu nic nebylo a tak nebránilo nic dalšímu ježdění. Znovu jsem si nastavil přepáčko a mohla následovat další jízda.
V Další jízdě jsem už nebláznil a jezdil s klidnou hlavou. Časy se pohybovali okolo 2:25, odpoledne dále pokračovalo ježdění, kdy foukal silný vítr a byl dost nepříjemný. Stále jsem polehoučku zrychloval, a neustále si říkal, jezdi v klidu, neznáš to tady a hlavně tluču Frantovi do hlavy, nehoň Murgaše, nehoň Murgaše. Ten už byl na Pannonii po několikáté a tomu odpovídali i jeho časy, kdy jezdil okolo 2:11. Jako bych to ale neříkal, ve 4 jízdě je před námi skupinka několika jezdců, mě se daří dostat mezi ně, okolo proletí Murgaš a následuje i Franta, který jezdil za mnou. Nestihl jsem se dostat před 3 další jezdce a tak po 3 zatáčce si čekám na 4, kde je obložím, jenže co čert nechtěl, koukám před sebe a zvedá se oblak prachu a z něj ve 3 metrové výšce vidím letět Frantovu motorku, jak na to čumím, kde je Franta málem jedu rovně za ním, ale naštěstí jsem včas odklopil oči do zatáčky a jedu dál po dráze. PO pár dalších zatáčkách vidím, že Franta je OK. Ještě objedu 2 kola a zajíždím do boxu. Než dovezli Frantu s jeho motorkou, která šla pana orel, připravím si motorku na další jízdu, sbalím Frantovi nahřejváky, jako že už dojezdil a čekal na něj. Když jsem viděl motorku, ani jsem nepochyboval, že dojezdil, ale Franta byl opačného názoru a hned se pustil do rozebírání a opravy. Pro ten den již dojezdil, jediné co bylo nutné pořešit, byli kapoty, které byly namaděru. Sice tam byla otevřená prodejna, i kapoty měli, ale za ty prachy to bylo moc a ta kvalita byla hrozná. Tak se nakonec Franta rozhodl, že je nevezme a vezme za vděk lepicí pásce. Předek byl celkem v pohodě, ale podsedlovky byla na hadry. Jak jsem na to koukal, dostal jsem spásnej nápad, aby zadní díl přichytl k rámu sedla a bylo vyřešeno. Z původně žluté motorky byla skoro černá, ale večer byla připravená na další ježdění. Já mezitím odjel, další 2 rozjížďky, kde jsem se dostal na svých vysněných po prvním dni 2:20 a byl jsem tedy o 1 vteřinku rychlejší než Franta, což mě řadilo průběžně na 7 místo dle časů. Na večer jsem dovezl gril a tak jej roztápíme a v klidu grilujeme. Za celý den jsme dost vorvaný a uleháme celkem brzo na kutě. Ještě si mažu žebra a beru prášky, abych se v klidu vyspal, jelikož jsem se už nemohl ani hnout.
27.7. Probouzíme se do slunečného dne, vítr zeslábl a tak se těším na dnešní den zakončený závodem. Již od první jízdy se časy započítávají do kvalifikace na odpolední závod, ve kterém bych chtěl uspět, alespoň do 5 místa. Ještě než výjezdem, prohodím pár slov s Alanem, který ladil svojí 1098, a říkám, že mě moje 848 zatím funguje. Hned v první jízdě zlepšuji svůj čas na 2:19.204, i když byla trať hodně plná, hodně rozdílný jezdci. To bylo dáno, že se jela jen jedna skupina a neblo klasické rozdělení na rychlý a pomalý jezdce. Ještě jsem zkoušel, co si můžu se svými žebry dovolit, bolest už nebyla tak velká jako v sobotu a jezdilo se mi mnohem líp, hlavně na brzdách jsem byl mnohem jistější. Po první rozjížďce se řadím na 4 místo, vím, že za mnou jsou ještě kluci, co v sobotu jezdili mnohem rychleji, ale věřím si, že vím, kde mohu zrychlovat a stlačit čas níž. V další jízdě se pomalinku prodírám dopředu, a když mám před sebou volno, začínám tahat, všiml jsem si, že za mnou jede Novák, který má licenci a v sobotu jezdil časy kolem 2:13. V půli 3 kola ho pouštím před sebe a držím se ho jako klíště, hned po pár zatáčkách jsem dostal hajda, ale ustál ho a moc jsem neztratil. Celou dobu máme před sebou volno a tak topím, jak to jde. Najednou zjišťuji, kde jsem jezdil zbytečně pomalu a i v nájezdu do 4 kola, jsem těsně za ním. Dokonce byli místa, kde jsem se na něj doslova lepil, ale chtěl jsem se nechat vytáhnout a zbytečně neriskovat. Půlku 4 kola jsem stále za ním, super, to bude čas, bliklo mi hlavou. Když jsem koukal, o kolik rychleji vyjíždím ze zatáček. Až přišla zatáčka číslo 8, taková dvojitá levá, která šla do menšího dolíku a vedla dál pod plným do pravý až do vracáku. Nájezd byl super, ALE jen co tahám za plyn, slyším divný zvuk z motorky, na výjezdu místo toho abych přidal, mi motorka zaškubala a přestala jet, jen tak tak, že jsem si neustlal, když jsem se znovu propadl na koleno. Ani nevím, jak jsem to ustál, ještě zkouším podřadit, ale zvuk byl příšerný a tak řadím neutrál a pomalinku dojíždím do depa. Ze super času nakonec sešlo, díky technické závadě, která znamenala konec nadějí. Ještě jsem počkal na Alana s Pavlem, přeci jen tomu rozumí více, ale jen potvrdili, s tímhle se jet nedá přidřený motor. A tak velmi rozladěný balím a beru na sebe brusle a jsem už jen v roli diváka. Povzbuzuji Frantu, který tvrdě bojuje s Davidem M Bodlákem, kterému okruh neskutečně sedl, jelikož v Mostě je o 3 vteřinky pomalejší, a tady nám dával co proto. V další jízdě Franta takticky se pověsí za něj a hezky si ho čte. Po příjezdu tvrdí, že ho půjde předjet. Pak už následoval závod, kde jsem měl svoje místo na roštu nakonec na 8 místě co naplat. Závod se odvíjel dle očekávání, Sice nepovedený start Murgaše zařadil až na 4 místo, ale to během prvního kola smazal a bezpečně si jel pro vítězství. O druhém místě bylo taky rozhodnuto, sice se bojovalo, ale Novák měl licenci a tak se do výsledků nepočítal, zato o 3 místo tvrdě bojoval Bodlák s Františkem, kde ale po 3 kole bylo také rozhodnuto a Bodlák si utvořil mírný náskok, který udržel až do konce. Věřím, že kdyby mě nezradila technika, mohl bych v této skupince o 3 místo jet i já, ale to je pouhá spekulace. I to že do závodu nakonec nenastoupil Pavel, který chtěl jet za mě, ale též technická závada motoru na jeho Suzuki GSXR600 ho do startu nepustila. S ním jsem z počátku vedl boj o vteřinky i já, kdy po každém mém zlepšení se zlepšil i on. I když tvrdil, že už byl na limitu. Já měl v hlavě ještě, že když jsem jezdil dostat se na čas kolem 2:12. A myslím, že bych to dal, když jsem koukal na časy, co jezdil Novák, kterého jsem se držel v osudnou dobu, bylo by to v mých silách.
Po vyhlášení jsme dobalili a vydali se na cestu domů, která probíhala v poklidu. Sice to ve mně pořád vřelo a v hlavě jsem měl, co bude s motorkou. A že pokud se potvrdí první prognózy, tak jsem pro letošní sezónu dojezdil. Tak uvidíme, jak se to vyvine, ale s jistotou vím, že Slovakiaring na 100% nestihnu, možná snad Brno uvidíme.