Ducati 848 (2008)

Po 2 denním trápení se jdu soustředit na hlavní bod víkendu a tím je ČMN Cup 2010, který jedu celý. Hned v první kvalifikaci nás zastavili, když někdo spadl v retardéru, ale hned se pokračovalo dál. Po 20 minutách zjišťuji, že s časem 1:55:89 toho moc nedám, sice prozatímní 9 místo na roštu, ale to je teprve začátek. Franta zajel hned v první jízdě čas 1:54 a byl na 6 místě, na to že na motorce neseděl 8 měsíců, se super rozjel. Kvalifikace pokračovala a ve druhé rozjížďce se zlepšuji na 1:54:84, ale i ostatní se zlepšili a tak padám na 11 místo na roštu. Doráží i moje fanynky, teda hlavně moje dcerka Kristýnka, žena Zuzka to se mnou tolik neprožívá. Hlavně mojí soustředěnost a nervozitu. 11 místo si i udržím i po 3 kvalifikaci, hned přede mnou skončil David M. Bodák, s kterým jsem sváděl tuhé boje již loni v posledním závodě, právě zde v Mostě, který jsem nedokončil, díky výletu do kačírku v posledním kole. To byla výzva, hlavně aby neskončil přede mnou. I on si neodpustil poznámku, že budeme jako klíšťata. Následovala chvilka času na poslední kontrolu motorky, dolití benzínu a už jen soustředění na závod.
Je čas 16:30 a vyrážím do zaváděcího kola, ještě mi Kristýnka nezapomene říct, abych jel rychle a tak pomalu najíždím do zaváděcího kola, ještě si při jízdě promítám hlavou správnou stopu a brzdné body a následně se řadím na své 11 místo na roštu, koukám kolem sebe, kdo tam stojí.
A už je tady start do warm upu, vše je připraveno, Robert jde pomalu s červenou vlajkou ke kraji a START. Ten se mi celkem podařil, ale pak jsem jel v klidu a vše si znovu rovnal v hlavě, kde brzdit a jak jet. Tak a teď už ostrý start. Vše je připraveno, koukám na červené světlo a start, znovu se mi povedl, jen jsem zůstal moc uvnitř a první tlačenice do pravé mě nacpala až na obrubník, a v nájezdu do levé mě tlačí zase ven. Takže, jsem se propadl startovním polem na 12. místo. V druhém kole mě ještě předjíždí Dousa (34), který se posunul až na 8 místo a já se propadl na 13 místo. Čelo tedy prvních 8 jezdců se rychle utrhlo a největší boj byl od 9 do 13 místa. Celé druhé kolo se držím skupinky před sebou a po průjezdu cílovkou se ve výjezdu z retardéru se vyplácí rada Michala a posouvám se o místo vpřed. Když před vracákem vidím žluté vlajky a na kraji dráhy motorku Karla Brandtnera a následně za matadorem přehnal svoji snahu i Petr Archman, tím jsem se posunul na 10 místo. Před sebou mám hlouček jezdců, pomalu si je načítám, ale nedaří se mi před ně dostat další 2 kola občas to zkusím na brzdy, ale ani jednou mi to nevyšlo. Nejblíže jsem k tomu měl v předposlední zatáčce, ale nakonec Michal Klar (44) byl neúprosný a svoje místo si držel dál. Po 4 kole se stále držím na 10 místě a znovu nájezd do předposlední zatáčky dává hned 2 jezdce najednou na brzdy. (Na to že se téhle zatáčky bojím, jako čert kříže to šlo). Tím jsem se posunul na 8 místo, kdy přede mnou byl zmiňovaný David M. Bodlák. Jeho kombinéza na mě působila jako červený hadr, i když je černá. Celé 6 kole se za ním držím a po průjezdu cílové rovinky v nájezdu do posledního kola, ho předjíždím na brzdy do první pravé, a co jsem nechtěl, zůstal mi tam bludný neutrál a než jsem stačil kopnout dvojku, vzal si své místo zpět. A tak celé poslední kolo se snažím, kde to jen jde ho dát na brzdy, ani osvědčená předposlední zatáčka nevyšla, i když to bylo těsné. Tak tahám za plyn mnohem více, než kdy jsem mezi těmito zatáčkami tahal, a do poslední zatáčky najíždím předním kolem pod jeho zadním, ještě že tam nechal trochu místa a najel si jí ze široka. Zadek jsem měl stažený, že ani špendlík by se tam nevešel, a zase začínám mnohem dřív tahat za plyn. Cítím, jak se mi zadek žvejká, ale plyn nepustím, už jsem těsně vedle něj, řadím za 4 a držím pořád plný, nalepený na nádrži. Jedeme vedle sebe, a na cílové čáře projíždím o 34 tisíc před ním. Radost jsem měl jako malý kluk, z konečného 7 místa. S tímto umístěním jsem po dvou né moc povedených dnech ani nedoufal. Nakonec i nejlepší kolo jsem zajel ve svém osobním čase 1:52:981 v šestém kole. Po zhlédnutí časů ze všech kol jsem zjistil, že dokonce 4 kola jsem jel pod svým loňským maximem. Při srovnání se 7 kolovým závodem ze soboty jsem nyní zajel 7 kol o 21 vteřin rychleji. Franta si nakonec z 6 místa o jedno polepšil na 5 místo s best časem 1:50:671, tedy jako v loňském posledním závodě. Vyhrál nakonec Zebrák – Pepa Pončík, druhý David Pichl s nejlepším časem závodu 1:47:900 a třetí skončil Milan Murgaš, který startoval prvního místa. Tak první závod je za námi a mám prvních 9 bodu doma, jen tak dál.
Jen co jsme dojeli, měl být odstartován závod Powerbiku, kde měli jet kluci Martin z 1 a David z 2 místa. Jak naschvál se nad okruhem zatáhli mračna, a začalo pršet. Start byl odložen o 30 minut a vyhlášen jako mokrý. Kluci svojí taktiku, že to hned vyschne, prokaučovali a nepřezouvali. Bylo na to i hodně málo času a tak nakonec nejspíš k nelibosti obou, ale více asi Davida, kdy to byla snad jeho nejlepší kvalifikace a možnost se dostat na stupně vítězů v jednotlivcích. Nakonec na start nastoupilo nakonec jen 6 odvážlivců a závod dojeli.