Jawa 350/634 (1982)

Na chvíli jsem odložil své GPZ, protože zlobí kabely od přístrojové desky.

A tak nějak jsem sedl zase na jawičku, ach jo, ta široká řídítka, to úzké sedlo... všude samá vůle...Hm hm budu si muset zase zvykat...Ježiš ty brzdy snad vůbec nebrzdí...

Po chvilce opětovného seznamování jsem se vyrazil projet, jel jsem tak nějak na pohodu těch 70 km/h. Po pár kilometrech jsem se zaposlouchal do toho nádherného zvuku, zvykl si na vibrace a na nic moc výkon, respektive zrychlení a brždění, rychleji než 70 jsem opravdu nejel, takže to slovo výkon nebete tak doslova.

A najednou jsem narazil na cestu kde se svou KAWASAKI hrozě nerad jezdím, rozmlácenou cestu s různě velkými děrami úplně náhodně rozloženými... No nic pojedu pomalu a ono to půjde...

Přátelé, jel jsem furt těch svých 70 a motorka to krásně pohlcovala, říkal jsem si "ježišmarja, tenhle pocit mi tak dlouho chyběl, alespoň chvíli se nemusím ohlížet na stav vozovky"

Stavil jsem se u babičky a vzal malého bratrance, že se pojedeme projet, nakonec jsme dojeli k jedné polní cestě a rozhodli se, navštívit malé bažanty v bažantnici, která se skrývala na jejím konci. Bohužel jak fotka napovídá už tam nebyli :o( nebo spíš byli už mrtví.. Něco je zakouslo..

Motorka zvládala polňačku úplně skvěle...jel jsem sice jen na 1, ale to po zaoraném poli na vyjetých kolejích... občas se mi teda zdálo, že za mnou bratránek skáče až metr nad sedačku... Ale neuvěřitelnej pocit... Podvozek JAWy je fakt úžasnej.

Cestou zpátky, když jsme vjížděli opět na rozmlácenou cestu z polňačky, jsme potkal 2 mašiny, nějaké suzuki...označení nevím, ale byly to silnice takže snad GSX-R??, ale obsah nevím už vůbec...
Najednou koukám a mají německé poznávací značky, oba motocyklisté byli skloněni u předního kola jedné z těch dvou rychlých krásek...

Nedalo mi a zastavil jsem, alespoň se ze slušnosti zeptat (budu to psát česky), zda se něco nestalo... A jak jsem se dozvěděl přenastavovali tuhost tlumičů a čistili hlínu pod blatníky a mezi brzdami aby jim nedrhla kola :o)
Ptali se jak se dostat z této "pohromy", že asi omylem sjeli z cesty a teď se octli na silnici, která je snad pro traktory. Navedli jsme je tedy na silnici, která už byla i pro jejich stroje celkem luxusní..
A když jsme se ke konci loučili.. Řekli mi, Čechy jsou krásný a jezdíme sem často, ale ty vaše silnice stojí za houby. Odpověděl jsem, že na českou silnici je potřeba český stroj a pak kein Problem. Oba se na sebe tak podívali a jeden řekl:No jo, ale na českou motorku je potřeba českej servis, u nás by to dohromady nikdo nedal.

Musel jsem se tomu smát a směji se ještě teď. Ale já z toho vidím ten fakt, že Němci se doma prostě ve svých strojích nerýpou a nechávaj to odbornému servisu. (Fotky Němců a jejich strojů nemám, protože se nenaskytla příležitost je vyfotit)