Honda VFR 800 (2001)

Protože Jiskřička projevila přání podívat se na své rodné Košice a já měl chuť se podívat dál, než jen po vlastech českých, naplánovali jsme si letošní dovolenou na týdenní pobyt na Slovensku.

Začátek cesty jsme stanovili na 27.7. s tím, že dojedeme do Pardubic, nechám do TP zapsat změnu barvy motocyklu, nechám udělat technickou prohlídku a vyrazíme do Pitína u Uherského Brodu za mou babičkou, kde přespíme. Plán dobrý, v sobotu jsem měl zabalený svůj boční kufr, v neděli si měla zabalit i Jiskřička a já se jel projet s přáteli lehce kolem komína (cca 130 km) a před Odolkou mi přestala motorka jet, elektrika mrtvá. Dotlačil jsem domů a začal pátrat. Baterka vybitá, dal jsem jí na nabíječku. Otázkou bylo, proč byla vybitá, měla necelý rok života za sebou. Zjistil jsem, že na motorce je stále originální regulátor dobíjení, takže vyplašen z internetových diskusí jsem začal shánět náhradu.

Po proměření u p. Ponci v Zotavovně motocyklů jsem za 1500,- obdržel novou baterku, byl uklidněn, protože po proměření se zdá být regulátor i po 50 000 km v pořádku. Tohle všechno znamenalo zdržení, takže na cestu se dáváme až kolem 11:00. V Pardubicích na úřadu vše proběhlo bez problémů, technická také, jen mě technik upozornil, že mám příště přijet s originálním výfukem, který má na rozdíl od mého laďáku homologaci. Ukázal jsem mu homologační značku, on se omluvil a jelo se. Po 420 km jsme večer dorazili k příbuzným. Trochu jsme se pobavili a šli spát.

Po snídani jsme se rozloučili a vyrazili na Starý Hrozenkov a pak na Trenčín. Plán byl dostat se do Košic přes Žilinu, Martin, Liptovský Mikuláš, Poprad a Prešov. Chtěli jsme vidět vlastně jen Liptovskou Maru a Tatry. Důležité byly až Košice, resp. vesnice jménem Bukovec, cca 10 km od Košic. V Liptovském Mikuláši jsme zjistili, že máme foťák, ale ne SD kartu, takže za 129 Kč jsme zakoupili kartu novou. Bohužel, to byl průser, jak se později ukázalo. Ubytovali jsme se v Tatranské Štrbě v hotelu Sokol, cena byla 10 Euro za osobu při ubytování na jednu noc a 8,50 při více nocích. A to se odehrála první podivná věc: Ačkoliv jsme se ubytovali na jednu noc, dostali jsme to za 18 Euro dohromady a majitel mi odemknul garáž, že tam bude motorka v bezpečí. Na večeři jsme si dali dobrou zelňačku a vrabce se zelím a knedlíkem. Paní mi přinesla na talíři sedm knedlí, že prý jí docházel knedlík, tak jestli mi nebude vadit, že budu mít víc jídla. Nevadilo mi to...Večer jsme se šli projít a narazili jsme na ozubnicovou železnici za Štrby na Štrbské Pleso. Takže ještě ten večer jsme omrkli Pleso, já se chtěl koupat, ale Jiskřička mě nejdřív nadávkami a posléze i kamením zahnala zpátky na souši. V hotelu jsme vypili každý dva Corgoně (slušné pivo, musím říct) a šli spát. Za ten den jsme urazili 250 km.

Ráno snídaně a vpřed na Poprad, Prešov a do Košic.Ubytovali jsme se u tety, která bydlí v domku v Bukovci a bylo o nás královsky postaráno. Po koupeli v místní malé přehradě jsme šli na procházku s tím, že budeme fotit. Bohužel nás vypekla karta. Poslední fotka, kterou foťák udělal byl symbolicky křížek na pomníčku na konci vesnice. Snad se fotky podaří zachránit Večer nás strýc odvezl do Košic, kde jsme strávili večer posezením v hospůdce se sestřenicí a prohlídkou Košic. Krásné město….Celkem za den ujeto 160 km.

Ráno snídaně a vydali jsme se na okružní cestu po Košicích. Narazili na cestu k lyžařskému centru Jahodná. Sníh nebyl, za to dlouhá silnice plná zatáček a minimálním provozem ano. Luxus, pak dobrý oběd a dokonce koupání v bazénu, který nám paní majitelka nabídla. Tak jsme se asi hodinu cachtali, pak káva a večer už jen Bukovec, pivko, ochutnal jsem pověstný Šariš – pověsti u mě nedostál. Celkem 60 km.

Během dopoledne jsme setkali ještě s bratrancem a pak odjezd směr Morava. Na mapě jsem zahlédl vodní plochu s kempem za Lučencem. Ubytovali jsme se v hotelu v Divíně. Majitel motorkář, má R6-ku, prý si motorku mám dát k němu do garáže. Když viděl Vefro, zavzpomínal, že kdysi měl 750 a jaký to prý byl stroj. Takže dobrý… Odpoledne koupačka, procházka do vesnice, návštěva místní ruiny hradu, pizzerie (velmi dobrá pizza) a po cestě ještě pekárna, kde jsme koupili čerstvé koláčky. Něco málo jsme popili a spát. Teda spát, byl pátek a do 4 probíhala na hotelu diskotéka…Celkem za den ujeto 180 km.

Ráno bez snídaně přes Zvolen, Bánovce nad Bebravou a Trenčín do Pitína. Cesta byla vylepšená o hledání výrobny nebo alespoň prodejny brynzy, bez které Jiskřička nechtěla Slovensko vůbec opustit. Nakonec se zadařilo a zbytek cesty proběhl v klidu a pohodě. Za den ujeto 220 km.

V neděli jsme dali malou projížďku po okolí Uh. Brodu (80km) a v pondělí ráno přes Pardubice domů. Dalších 400 km za námi.

Celkem jsme ujeli 1800 km, spotřeba se pohybovala okolo 6 l/100km při rychlostech 60/120/160 při třech plných kufrech, dvou lidech a tankáči. Co se týká cestování po Slovensku, byl jsem překvapen, jak příjemně se tam jezdí. Silnice z drtivé části nové či ve slušném stavu, malý provoz, řidiči uhýbali aniž bych se na ně tlačil, policie nás vynechala, i když na výjezdu ze Žiliny jsem byl poněkud rychlejší, ale pán s plácačkou si vybral za mnou stejně rychle jedoucí BMW. Počasí bylo nádherné, sprchlo za ten týden jen jednou a to přes noc, takže i nepřízeň počasí se nám vyhla. Závada na motorce žádná. Je pravda, že se daly jednotlivé etapy prodloužit, nebyl problém v motorce ani u nás, co se týká pohodlí, ale jednoduše nebyl důvod spěchat, takže jsme za den ujeli kolem 200 km.
Příští rok zkusíme Alpy…Jen na pár dní….