Yuki New Speedy 50 (2008)

Číňan slouží, ale potřebuje občas aby někdo posloužil jemu.

První dojmy - První dojmy – woow….jede to o trochu víc, jak pionýr a ještě to má elektrickej startér!

Recenze

Skútr je městský dříč, kterým se člověk ráno prokličkuje mezi plechovkama do hokny, potom si odveze nákup z Lidlu a odpoledne se otočí na koupák.

Jezdím s ním 5 let a máme za sebou přes 14 000 km a hned na začátek musím zmínit dvě věci, který si myslím, jsou u scooteru hodně důležitý a mě velice potěšily:

1) Nikdy mě nikde nenechal.
2) Náklady na dopravu jsou nižší než v pomalé a smradlavé MHD.

Popis motorky začnu zamyšlením nad jejím názvem. Vůbec totiž nechápu proč jinak kreativní číňani použili název svýho starýho skútru a napsali před něj NEW, když vůbec nenásleduje jeho „předchůdce“ (Speedy). Možná už byla první várka naložená na lodi, když si nějakej šikovnej čong všiml, že zapomněli na název. A protože neměl čas nic vymýšlet, vyřešil to strategicky. Náhodně otevřel starej katalog scooterů, potom prolistoval čínsko-anglickej sovník, následně to složil a název byl na světě. S tím běžel do vedlejší fabriky, kde nechal natisknout nálepky a honem do přístavu. Přeskočil z mola na již vyplouvající loď, prošel všechny kontejnery plný scooterů a s čínskou „milimetrovou přesností“ je polepil.

Pravděpodobně je to ale spíše součást marketingové strategie využívající úspěchu modelu Speedy. Já se však domnívám, že moc Evropanů ani neví co je Yuki, natož aby rozeznali jednotlivý modely.

Jinak je scootřík celkem rozumně vymyšlenej, což popíšu jednotlivě.

Design – Je to prcek. Když ho člověk uvidí poprvé, napadne ho, že číňani během týdne vyrobili ve fabrice moc ipadů a petflašek, takže už nezbylo dost plastu na pořádný kapoty. Ve skutečnosti je to super spojení výhod mikroskútříků (co mají 10ti palcový kola) a těch větších na 12ti palcových. Skútr je totiž městský vozidlo a ve městě na velikosti záleží - čím menší, tím lepší. Na druhou stranu nepůsobí tolik dětsky, protože má klasický dvanáctky kola.

Co se Číňanům fakt nezvykle povedlo, je jednota celýho vzhledu. Všechno je pěkně ostrý, špičatý a sladěný. Jediný, co tam fakt nezapadá, jsou kulatý oranžový odrzaky vzadu na boku, který vypadají, jak kdyby je tam naříldila EU. Kritizovat je však není na místě, protože je to bezpečnostní prvek a absolutně není pochyb o tom, že už zachránily tisíce životů.

Velký, do celýho vzhledu krásně padnoucí přední světla mu dodávají roztomilej, však lehounce agresivní výraz. Vypadá jako zatím nevinný dračí mládě, ze kterýho se jednou vyklube nebezpečná šelma.

Vzhledu hodně přidává NEpoužití univerzálních blinkrů, výfuku, přístrojové desky a dalších drobností, kterýma jinak šikmoocí inženýři zbrojili většinu scooterů té doby. Když už jsem narazil na kola, tak musím napsat, že tyhle litý dvanáctky jsou nejhezčí kola, jaký jsem kdy na scooteru viděl.

A protože už scootery odplouvaly do Evropy, neměl ten statečný hoch, jež dal tomuhle stroji jméno, čas na žádnou speciální grafiku, když nechal vyrábět polepy. Takže další kladný hodnocení vzhledu směřuji na absenci čínského abstraktního umění, které zdobí některé stroje východní výroby, nahrazenýho jen pár nápisama Yuki a New Speedy. Trochu nuda, kterou nudnej Evropan ocení.

Co se ale Číňanů tradičně moc nepovedlo, je slícovaní plastovejch dílů. Velikost spár prostě není priorita. Aji bych jim to odpustil, protože jsem si myslel, že na to vidí šikmo, ale když to dokážou japonci?

Praktičnost – Pro skútr zásadní věc. Tady jdou body dolů za chybějící kastlík pod řidítkama a absenci kufru („Old“ Speedy je má, takže kde máme podobnost, či snad zdokonalení?). Velikost kufru pod sedadlem je na padesátku super. Nacpu tam v pohodě integrálku, lékárnu, vercajk, peněženku a zámek a několik drobností. Což znamená – s běžným nákupem není vůbec problém. Baterka totiž není pod sedadlem, ale pod nožní podlážkou. Kdyby však prostor pod sedlem nestačil, pod řidítkama, je praktickej háček, kam se dají pověsit dvě igelitky. Já si tam věším bágl, když jedu někam dál, aby mě nebolely záda, popř. druhou helmu.

Jakmile najdu v letáku nějakýho supermarketu mlíko v akci, můžu hned pro dva kartony vyrážet. Ňůů spýýýdy má totiž pod nohama rovnou podlahu bez debilně nepraktickýho tunelu.

Podvozek – Ten je podle mě největší slabina motorky. Je totiž zbytečně tvrdej. Většinou číňani všechno kopírujou. Tady by mě napadlo, že tvrdost pérování obšlahli ze supersportů, ale oni ji ještě „upgradovali“. Na normální silnici je to v klidu, ale chce si to hlídat větší nerovnosti, nejlíp přes ně hodně zpomalit, popř. jít do „stupaček“, když je zmerčím na poslední chvílu.

Jízda – Z předchozího odstavce to asi vypadá, že je skútr vcelku nepoužitelnej, ale není to tak. Těch nerovností, zas tolik není a většina jízdy je úplně v pohodě. Vlastně to má i trochu výhodu, že se to v kombinaci s docela pevným rámem v zatáčkách nevlní a nekroutí. Tohle sice zní u motorky, se kterou se jezdí většinou 50 km/h trochu nadsazeně, ale proti některým scooterům je rozdíl dost znatelnej.

A úplně ta u skůtru nejdůležitější věc – jde to bez problémů klopit do zatáček až do samotnýho odření stojanu.

Výška řidítek, sedadla a podlahy pro nohy z něj dělají nejen docela pohodlný městský přepravní prostředek, ale také se na něm dá ujet i delší vzdálenost (měřím 181 cm). Prcek se perfektně ovládá a jediný co mě začíná po cca 60km bolet je krční páteř. Není to však zas tak hrozný. A když už je, stačí párminutová přestávka a jsem opět ready, navíc s dobrým pocitem, jak si i vrcholná asijská technika stihla odpočnout a vychladnout.
Na jeden zátah jsem natočil přes 200 km a žádný extrémní muka to nejsou…..i když zábava už moc taky ne.

Sedadlo je tak akorát. Trochu tvrdší, ale dobře široký a tvarovaný, tudíž mně prdel nikam neujíždí, jak na některých scooterech.

Zrcátka jsou famózní. Výhled lepší, než na čemkoliv jiným. Hotová dodávka mezi motorkama.

Brzdy - Nechápu jejich nevyváženost. Přední je ostrá, a když chlapsky zaberu, postaví scooter na přední kolo. Zadní stojí za hovno. Když je však zhodnotím, jako celek, tak do města to jde. A možná, že když po těch 5ti letech vyměním kapalinu bude to ještě lepší.

Motor - Čínskej, vzduchem chlazenej čtyřtaktní jednohrnek. Teď by se asi všichni Apriliácí, Aeroxácí a další značkoví borci pochcali smíchy, ale oni to určitě nečtou.

Není to nijak vyladění vysokootáčkový uječený žihadýlko. Ale….
Já s ním jezdím skoro pořád na plnej, dost často ho trápím ve dvou a nikdy se na něm nic neposralo a navíc, jezdí pořád stejně, jako když byl novej. Při delší jízdě jsem nikdy nezaznamenal známky vadnutí.

Za celou dobu má jednou seřízený ventily a pravidelně čištěnej vzducháč a měněnej olej.

Díky níž položenýmu krouťáku obstojně akceleruje už při nižších otáčkách, takže není potřeba cpát do spojky hypertvrdý pružinky. Nejlíp se mu jezdí ve středních otáčkách, kolem 55-60 km/h, kdy si motor jede velice zlehka a po přidání tam je ještě trošku výkonu na i pocitově zaznamenatelný zrychlení. Nejvíc jsem jel přes tachometrových (reálně cca -10) 80 km/h, ale chce to chytnout dobrej vítr do zad.

Když jsem byl mladší, tak mě sral tichej čtyřtaktní zvuk. Skůtr má přece ječet jak sekačka na trávu.

Variátor - sériový variátor musí být dobře sladěn se spojkou a musí se vybrat správná váha válečků. To se čínským ladičům poněkud nedaří. Ani nemůže. U dvou totožných modelů byly dvě rozdílné váhy a dokonce i rozměry! Zatímco v jednom byly 6,3g, rozměr 16x13, v druhým 5,1g o rozměru 15x12. V mém byly 6,3g, takže se jim budu věnovat. Motor měl velký odpor a při zajíždění, hlavně do kopců vyloženě trpěl. Po naladění (4,9 - 5,1 ..teď rovných 5g.., tvrdší kontrastní pružina Hebo a prostřední pružinky Malossi) variátor pracuje optimálně. Skůtr svižně akceleruje, dosahuje rychlosti kolem tachometrových 78km/h a pružné zrychlení se také zlepšilo. Prodejci dílů hodně radí, jako základ tuningu sportovní variátor. Mám ho, ale v garáži na poličce. On totiž sice vylepší rekaci na plyn a zrychlování nad cca 60 km/h a skůtr s ním navíc jede o cca 5km/h rychlejc, ale rozjezdy do křižovatky, který jsou s jakoukoliv 50 ccm motorkou pomalý a nebezpečný se ještě zhorší. Prostě nahoře přidá, dole ubere. Každej má priority jiný, já volím sériovej varec s výš zmíněnejma lehčímá válečkama tvrdšíma pružinkama a kontrastní pružinou ve spojce. Občas mě někdo přesvědčuje, že tuning varec je lepší, ale já jsem dělal hodně pokusů s nastavením a všechno jsem měřil. A stopky nelžou. Mnohem zásadnější vliv na zrychlení i maximálku má gramáž válečků, než dráhy variátoru. A válečky stojí 200 Kč, zatímco sportovní variátor od 1300 Kč.

Řemen si řekl o výměnu v 7000km a jelikož byl u nás tehdy k mání jen za 1200 Kč, objednal jsem jakejsi shit z Polska za 500Kč. Dnes už má natočený víc, jak původní a nikde ani nitka, takže jestě pár tisíc dá.

Poruchy, problémy
-Kolem 13 000 km odešel automatickej sytič – nakpoávačkou bez šance a el. Startérem točit a točit, než to chytlo – oprava 400 Kč.
-Kolem 7 000 km odešel přerušovač blinkrů – výměna v rámci záruky.
-Dvě žárovky vpředu, jedna vzadu.
-Po hovadské uskákané jízdě po polňačce za kterou mě scooter dodnes nesnáší, se zlomil držák zadního blatníku. Už je svařenej, nalakovanej a po dvou sezónách se blatník vrátil zpět na scooter.
-Někde se vyklepal šroub držící výfuk. Ten pak pružil na jednom silentbloku a ulomily se body u kolena. To je však moje chyba, jelikož jsem nedodržel interval dotahování šroubů.
-V předních světlech se začaly objevovat uškvařené mušky a nějaká žlutá sračka. Obě jsem vyndal, řádně vyčistil a poctivě zasilikonoval. Od té doby OK.

Servis – Ta nejhorší věc na čínských motorkách je servis. Zatím jsem se setkal s neochotou a neodborností všude, kde jsem chtěl něco vyměnit.

V jednom "servisu" (je to prodejna lyží) mě nechaly půl hodiny čekat, než si přidělaly cedulu na zeď. Pak mi nejspíš náctiletý "mechanik" chtěl měnit přerušovač blinkrů v přepínači na řidítkách. Jooo, řekl jsem mu, že je to pod tou malou kapotkou, stejně, jako jsem mu řekl, že je přišroubovaná i z vnitřní strany od kolen, když ju páčil a málem zlomil. Navíc to na druhé křižovatce přestalo blikat, takže jsem cestou dom ukazoval rukama, jak na Babettě a doma, jsem si to pořádně nacvakl.

Na jiným číňanovi, v jiným servise jsem se zase setkal s přiděláním deklu od varecu na dva šrouby místo 7 nebo 8 - teď přesně nevím, kolik jich tam je. Jasně, že ty šrouby nevrátil.

Navíc, pokud jedná o opravu v rámci záruky, je kolem toho dost dohadování.

Chápu, že když dá někdo za značkový scooter 60 klacků, tak má profesionální přístup a servis, ale je snad 23k, tak málo, že to nemůže dostat za tuto cenu? Já myslím, že ne.

Scootřík už ale v záruce není, takže na ně seru a servisuju poctivě doma.

A největší perla na závěr je dostupnost náhradních dílů. Volal jsem pánovi na centrální sklad Yuki do Prahy s dotazem na kryt airboxu (původní mi protavil výfukem jeden nezodpovědný skůtrista, jež zaparkoval moc blízko na mně). Pán byl hodně nasraný, že ho obtěžuju, ale až jeho odpověď mě šokovala. Za tři týdny dojde z Číny kontejner, tak snad tam něco bude. Občas to tam bývá občas ne. Kdyby nic, tak zase za tři měsíce můžu zkusit štěstí. No to je zvláštní systém objednávek náhradních dílů. Naštěstí jsem našel největší sklad dílů na světě – Polsko, tam člověk objedná cokoliv na cokoliv. Kvalita celkem shit, ale když potřebujete jezdit…..

Celkové hodnocení – Celkový zpracování nedosahuje značkové úrovně, ale stroj je to spolehlivej, hlavně motor šlape, jak švýcarky. A to je důležitý, protože nejdražší opravy jsou vždy na motoru. Za ty prachy je to super. Vydrží to spoustu let. A když už se něco chce podělat, tak je to docela jednoduchá mašina a člověk, co za mlada jezdil na pionýru, nebude mít s opravou problémy.
Tenhle stroj rozhodně doporučuji a jeho největší nedostatek shledávám v nezájmu ostatních motorkářů zdravit nás. Ale to je zřejmě problém všech malých scooterů.

Ať dojde benzín všem motosráčům, co nemávají na nás, borce sedlající praktické stroje.