Yamaha YZF-R3: Nedejte na první dojem

Pokud to s motorkařením myslíte vážně a máte peníze, zkuste si půjčit tohle tříkilo, třeba vás osloví. Já se bavil pokaždé, kdykoli jsem přes něj přehodil nohu.

Yamaha YZF-R3: Nedejte na první dojem

Kapitoly článku

Ležím na nádrži, ručička otáčkoměru šplhá na finální číslovku 11 a digitální tachometr ukazuje 180 km/h. Yamaha pode mnou pulzuje v měkkých tlumičích a i v této rychlosti mám čas přemýšlet, co mě na téhle motorce vlastně tolik baví. Chtěl bych ji jako mladý motorkář? Ne, nechal bych se strhnout okolím na uškrcené šestikilo, před klukama bych byl velkej borec a sebe bych si víc vážil, protože dokážu uřídit supersport. Škoda, právě jsem přišel o jednu velkou zkušenost, která se už nikdy nemusí opakovat a víc si sám sebe určitě vážit nebudu.

Tou zkušeností je myšleno čas strávený s lehkým strojem, kde nemáte agresivní brzdy, zalomené tělo a ostré řízení, které vyžaduje pořádný kus talentu, zručnosti a soustředění. Chtěl bych vrátit čas a mít možnost si v osmnácti pořídit podobný stroj jako je Yamaha YZF-R3, klidně ojetý a dostat z něj maximum a mít základ jak řemen. Nechme proto teď stranou možnosti průměrně vydělávající rodiny u nás v porovnání se zahraničím. Pojďme si prostě říct, co nám Yamaha skutečně nabídne.

Když se podíváte na R3 jako celek je to kvalitně postavená motorka. Jednoduchá technika, fungující motor a kapoty, které z vás za jízdy dělají právě týpka na šestikilu. Přední část si neočekávaně několikrát zjednala respekt na dálnici, abych potom okolo překvapené posádky profrčel s nadoraz vytočeným tříkilem. Nebýt úzké zadní pneumatiky, rovněž byste nepoznali díky špičaté zadní části o jaký objem jde. Jedna nula pro tohle tříkilo hned na začátek, za to jak vypadá a za to jak na ni vypadáte vy. Což je tady hodně důležitý.

Do kokpitu je taky hezký pohled a to záměrně vyzdvihuji, protože ani u silnějších strojů se  výrobcům vždycky nepodaří, aby se jezdec s budíkem na sebe usmívali. O to víc to potěší u levnější motorky pro mladý. Velký otáčkoměr dominuje přehledností a pěknou grafikou. Nechybí tu nic důležitého. Najdeme zde hodiny, průměrnou spotřebu paliva i ukazatel zařazeného kvaltu a kontrolku přeřazení. O stavu paliva vás informuje digitální počitadlo postupně ubývajícími dílky. Pohled z místa řidiče pak ještě zaujme vykrojenými širokými boky přední masky, které připomínají kokpit modelu YZF-R6. Efektivní, ale i účinné díky větší ploše pro rozrážení vzduchu. Díky tomu se mohla i nasadit širší zrcátka, která nevypadají nemístně a pokud nemáte ramena přes celá záda, je v nich i dost vidět.

Posed překvapí nízkým sedlem a vysoko položenými řídítky. Se svými 177 cm mám při zastavení nohy celou plochou na zemi a ještě v kolenou pokrčené. Manipulace začíná na místě velmi vstřícně a měkčí tlumení se ihned při přeřazení hlásí o slovo. Na první dojem velice překvapivé, když přeřadím z jedničky na dvojku a motorka se zhoupne v tlumičích. Mám 80 kilogramů a tak to tedy nemohu přisuzovat své váze, ale skutečně konstruktérům, kteří chtěli takto pohodlný bike postavit. Spojka je sametová a jelikož nemusí přenášet velké síly, stačí ji jen popustit a motor se rozjede sám. S lehkým přidáním plynu se rozjedete i na dvojku a zvládnete se z pomalé rychlosti rozjet i na trojku. Když se brouzdáte ucpaným městem a popojíždíte, přijde to vhod. Páčka přední brzdy je příjemně blízko řídítku a já se svými malými prsty mohu s klidem simulovat rozměry náctiletého.

Visím na plynu s vytočenou trojkou a chci, aby fotky od Jirky, který mě z příkopu zaměřuje, popsaly víc než dokážu svými slovy vyjádřit. Točím přes devět tisíc otáček, pouštím R3 do hlubokého náklonu a hlava mi jede na plný obrátky, co se s motorkou stane. Motorka je v náklonu stabilní a zabořený koleno se přihlásí až po ubroušené stupačce nebo slideru vaší boty. Holt daň za nižší pohodlné stupačky. Při sportovní jízdě to chce mít nohy na špičkách. Čas při přechodu z přímky do náklonu je pomalejší, z důvodu měkčího tlumení a ne tak agresivní geometrie. Ale to tu nepadá na váhu a naopak tuto vlastnost beru jako pozitivum, když motorka dovoluje jezdci přemýšlet nad tím co se děje. V momentě kdy zatáčku projíždím po páté, už vím, že je lepší nechat otáčky spadnout pod devět tisíc, nepospíchat a plynule začít přidávat a nechat se krásně vytáhnout ven pod plným plynem. Na výjezdu mám čas na přeřazení a můžu se soustředit do nájezdu další zatáčky.

Tam už přední třmen statečně tlačí na kotouč, a zdejší pozvolný nástup brzdné síly žádá v závěru víc zabrat na páčce. To znamená jedno; že opět máte čas si s přední brzdou hrát a pokud něco propásnete, zkrátka zaberete o něco víc a R3 zpomaluje. Díky měkčímu tlumení se vidlice ponoří víc, než byste od sportovního biku čekali. Nicméně, přední kolo se pod vámi neztrácí a vidlice nekolabuje. Pocit z předku máte stále výborný a to i zásluhou perfektních pneumatik Dunlop Sportmax GP. Tohle je zkrátka skvělá volba a odezva informací co se pod vámi děje je příkladná. Fungují ihned po několika minutách a ani za deště jsem se nikdy neocitl v úzkých. Kolik silnějších motorek jezdí na špatných pneumatikách a dokonce nám je výrobce servíruje přímo ze showroomu..

Prostor pro řidiče tu je především na cestování a tak tedy opustíme sportovní stránku, která si mě hodně získala. YZF-R3 sice omezuje pilota svými vyššími řídítky, aby pohodlně v maximální rychlosti zalehl na nádrž. Naopak, kdekoli jinde uspokojí svojí použitelností pro každý den. Není pro nikoho těžké skočit do sedla a vyrazit. To je velký dar, který ocení většina jezdců. Holky, které chtějí hezkýho sporťáka, ale nebudou jezdit střelbu a nebo začínající střelci, kteří to se sportovními motorkami myslí vážně. Každý si tady přijde na své.

V každém případě tak jako tak musíte motor točit. Nízké a střední pásmo v podstatě neexistuje a chcete-li se svézt, je potřeba držet ručičku otáčkoměru nad 8 000 ot/min. Ne, že by se dole nic nedělo, to neříkám. Motor je jemný a neotravuje vibracemi a pro udržení rytmu s okolním provozem ve městě, vám stačí hodnota 5 000 otáček a čtvrtý rychlostní stupeň. Pokud však chcete rychlost odpovídající vzhledu R3, tak točit, točit a točit. V ustáleném tempu na dálnici je pak příjemné, že se vyšplháte na povolený limit a ještě dalších 50 km/h máte k dobru a tedy můžete předjíždět. Je dobré zalehnout, plexi odvádí vítr jen do nějakých 120 km/h. Nad devíti tisíci jde z motoru i ostřejší zvuk, který koncovka dál přetvoří v solidní zvouček.

Po praktické stránce neni R3, jakožto sportovní motorce, co vytknout a naopak lze jen vyzdvihnout cestovní posed, dost místa pro jezdce i spolujezdce. Stejně jako výborný cit od podvozku, který se příjemně pohupuje a na nerovnostech neposkočí ani neotravuje tupými rázy. Se spotřebou jsem se dostal lehce přes 4 litry na sto kilometrů, ale nebudete-li točit neustále do maximálních otáček, tak spotřeba klesne o litr dolů. Převodovka je krásně jemná a vždy jsem správně dořadil a to i v maximální rychlosti, kde jiné silnější stroje zmatkují a falešný neutrál vám hlásí, že neví co po převodovce chcete.

Yamaha sama říká, že udělala user friendly stroj na kterém vydržíte sedět celý den. To se povedlo na výbornou. Po projetí několika rychlých zatáček je pak jasné, že se tahle motorka neztratí ani na okruhu a na těch techničtějších okruzích, to je vyloženě paráda. Bejt mladej, dal bych si na tomhle biku jednu sezónu a královsky se bavil. Všechno je to ale jen ve vašich rukách.

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka - Výška testovacího jezdce: 177 cm

Klady a zápory

+ Vzhled silnějšího stroje
+ Pohodlný posed, poddajné tlumení
+ Nezáludné ovládání - na naučení super


- Cena


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.25
Známkováno: 8x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist