Yamaha XSR700: retro na půl úvazku

Tenhle výraz, který v českém překladu (Rychlejší Synové) nezní zdaleka tak úderně jako v originálu, neslyšíme poprvé. Použil jej vloni japonský úpravce Shinya Kimura, když z moderní MT-07 postavil café racer ve stylu šedesátých let. Stalo se tak na objednávku evropské Yamahy, a první Faster Son dal zároveň odpověď na otázku, jak vstoupit na rychle rostoucí custom scénu. Yamaha se v tomto případě nevydala cestou oprašování starých vykopávek, ale vsadila na nejnovější techniku.  

Ve sportovním naháči MT-07 přitom našla velmi solidní základ. O kvalitě jízdních vlastností nemohly být u tak dobře prodávaného modelu žádné pochybnosti, a kompaktní rozměry motoru umístěného v jednoduchém rámu daly designérům poměrně volnou ruku. Pokud se návrháři drželi hesla, že v jednoduchosti je krása, pak se jim to povedlo dokonale. Za strohým vzhledem ale navíc stojí fakt, že XSR je od začátku určeno k dalším individuálním úpravám. Proto s ním přišla na trh i kolekce čtyřiceti originálních doplňků, nemluvě o celých přestavbových kitech z nabídky dalších firem.

Přiznejme si hned a na rovinu, že tady slovo retro hraje jenom kosmetickou roli, a to ještě nijak přehnaně. Prvky staré školy jsou však vidět z každého úhlu - ať už se podíváte na kulatá světla vpředu i vzadu, krátké rovné sedlo, decentní blatníky nebo pneumatiky Pirelli Phantom, které si zachovaly rozměry současných sportovních motorek, ale svým dezénem a profilem připomínají léta minulá. Vlnu emocí jistě zvedne digitální náhražka kulatého budíku, které však lze k dobru připsat minimálně to, jak mistrně využívá prostor. Na skromnou plochu se tu poskládaly všechny důležité údaje včetně kontrolek, a dokonce jsou za jízdy snadno čitelné. 

Design je vždycky věcí osobního názoru, ale objektivní pochvalu si určitě zaslouží poctivý výběr materiálů. Například hliníková nádrž (dobře, z hliníku jsou jen boční panely) zdaleka nepatří ke stardardu, přičemž aluminium se hojně vyskytuje i v dalších detailech a s plastem se tu potkáte jen výjimečně. Kromě kvality laku zvyšuje dojem exkluzivity i decentní znak na nádrži nebo stejné logo vyražené do zadní hrany sedla, potaženého dvěma druhy kůže. Na druhou stranu se najdou i místa, kde si návrhář mohl dát víc práce. Jako třeba regulátor dobíjení, který vykukuje zpod deklu na levém boku. Když se to ale spočítá suma sumárum, převažují pozitiva a rozdíl v cenách XSR a MT-07 je opodstatněný.  

Tady by mohla textová část klidně skončit a pokračovat rozcestníkem na starší test MT-07, případně její gangsta-verze Moto Cage, se kterými je XSR 700 technicky totožná. Jenže ne tak docela. Řadový dvouválec sem Yamaha přendala i s přesazenými ojničními čepy, které imitují mocnější zátah V-twinu. Na výkonu 75 koní a točivém momentu 68 Nm se také nic nezměnilo, a stejně tak i podvozek zůstal nedotčen. Přesto mám trochu jiný pocit z jízdy, než jsem měl před pár týdny na MT-07.

XSR je pořád stejně hravá a snadno ovladatelná motorka jako MT-07, ale za vyšší řídítka Faster Sona líp poskládám svých 186 centimetrů než na dětské nula sedmě. Těm deseti milimetrům, o které je sedlo výš, nepřikládám velký význam, zato jeho rovný tvar nahrává lidem s delšíma nohama. Popravdě řečeno si neumím dost dobře představit jak za mnou sedí ještě někdo další, ale proti kdejakému supersportu je to pořád komfortní dvojmístný gauč. Ale ne zas ten s úložným prostorem na peřiny pro návštěvu - sem se nevejde víc než pár imbusů.

Protože že se tu sedí víc vzpříma, mám trochu jiné vnímání rychlosti. Od stovky už citelně fouká, a stotřicítka na rovinkách už vypadá v podání XSR jako zběsilé tempo. Do náklonů jde i MT-07 skoro bez říkání, ale s vyššími řídítky je nájezd do zatáčky přeci jenom o chlup snazší. Přehazování motorky ze strany na stranu je doslova hračkou, a nebýt příliš měkkého podvozku, dá se břežanské údolí proletět hodně ostrým tempem. Ještě že u zadního tlumiče jde alespoň přitvrdit pružina, jinak by na na krajích zadní stoosmdesátky zůstaly proužky nevyužité pryže.  

Kvůli legislativě se XSR700 prodává jenom ve verzi s ABS, které nemá možnost vypnutí, což trochu smazává kvality poměrně výkonné zadní brzdy. Nožní pákou se prošlápnete do "záchranného módu" razdva, a to nemusí být ani po dešti. Zato dvě přední kotoučovky pracují i přes pomalejší nástup dobře, a s protiblokovacím systémem si rozumí mnohem lépe než zadní dvoupístek. Kromě ABS žádná další elektronika ve výbavě není, ale udržet pod kontrolou trakci není u 75koňové motorky žádný problém. Navíc, když motor reaguje na plyn tak přesně a čitelně jako v tomto případě. O něco horší to je s ovládáním blinkrů a klaksonu, kde se asi nějak nepočítalo s tím, že někdo občas jezdí na motorce v silnějších rukavicích. Tlačítka evidentně nejsou pro takové případy dimenzovaná, a vzhled by trochu mohl ustoupit lepší funkčnosti.

Musím se ale šťourat v takových detailech jako jsou ovladače blinkrů, abych pořád jenom nechválil. Celkový dojem je ještě lepší, než jsem čekal - a že očekávání byla vysoká. MT-07 patří mezi nejzábavnější motorky současnosti, a XSR 700 ji povyšuje na další level. Alespoň z pohledu toho, kdo má problém se na nula sedmičku poskládat, a dá přednost nadčasovému designu před moderním vzhledem. Zajímavé určitě bude přímé srovnání s konkurenční Ducati Scrambler, které se pro vás pokusíme zprostředkovat ještě letos.

Informace o redaktorovi

Petr Poduška (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 186 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE