Už na první pohled zaujme motorka
líbivým designem, který je velice moderní. Přídi dominuje velký světlomet a plastové kryty nádrže. Motorka je opticky hodně nízká a dlouhá, což mají na svědomí černá zrcátka, kola a motor. Ten je hodně schovaný a nahatý Quannon 125 vypadá na první pohled na mnohem větší objem. Tento dojem podtrhují i sériově obuté
pneumatiky, které jsou na danou třídu opravdu hodně
široké. Jako krok vedle bych hodnotil zlatou barvu, která mně osobně připadá dost kýčovitá, ale design je přeci jen subjektivní záležitostí. Pěkně vypadá nerezová
koncovka výfuku a odkrytý
prostorový rám.
Při prvním nasednutí se necítím nijak extrémně stísněně, i když s mými 186 cm to není úplně ono. Řidítka jsou dost úzká, ale to samozřejmě k této objemové třídě patří.
Palubní deska je celkem zajímavě řešená, je
digitální a tváří se hodně moderně, ale zobrazuje přehledně vše, co je třeba.
Na stisk tlačítka startéru reaguje dvacka naprosto bleskově a
motor díky
vstřikování naskakuje de facto okamžitě. Chod je i za studena
klidný a jednoválcový vzducháč má celkem
sympatický zvuk. Na otočení plynu odpovídá bleskově. Spojka jde vymáčknout naprosto lehce a i nezkušení jezdci nebo ženy by s ní neměli mít problémy. Jednička zaklapne u malého motoru jako nic a Kymco sympaticky vyráží kupředu. Trochu mě zaskočila
výška stupaček. Ty jsou dost vysoko a navozují spolu s větším předklonem
sportovní pocit.
Motor se celkem
ochotně vytáčí a jeho dvouventilová charakteristika se
silným středním pásmem otáček je hodně znát. To je opět vynikající pro začínající jezdce, které nebude motor nutit neustále zběsile řadit, ale odpustí jim i nějakou tu chybičku. Ve vyšších otáčkách se motor naopak necítí úplně nejlíp a je jasné, že
nemá smysl jej točit k omezovači. Snad jen chcete-li vyzkoušet maximálku, kterou mně Kymco ukázalo
115 km/hod, což překvapilo i jezdce na RS 125, kterého jsem zrovna předjel. Kymco jsem si bral hlavně na ježdění po městě, kde se mi výborně osvědčilo. Motorka je hodně
hravá a motor má dost
temperamentu na ujíždění z křižovatek.
Ovladatelnost je příkladná a díky širokým gumám je motorka v náklonech
hodně stabilní.
Samostatnou kapitolou jsou
brzdy. Taiwanci nic neodflákli, dopředu dali pořádný kotouč s dvoupístkem. Ten má dost
razance a není problém postavit Quannon na přední kolo. Ani zadní brzda nezůstává pozadu, je dobře
dávkovatelná a nezáludná. Výborně pracuje
převodovka, která se nebrání ani hodně rychlému řazení, kvalty zapadají přesně a neutrál není problém najít. Celá motorka za jízdy působí
hodně sportovně, což trochu umocnil dojem z paralelně testované Yamahy YBR, ale Kymco mělo dost
surový projev a i díky agresivnímu designu a LED komponentům budilo na silnic
i respekt.
Spotřeba během testu byla velice příjemná, pohybovala se okolo
3,5 až 4l na sto kilometrů, což při mém použití a váze je velice slušné, jezdil jsem totiž stále na plný plyn a rozhodně nemám postavu typického vlastníka řidičského průkazu A1. Na Kymcu jsme absolvovali i jízdu
ve dvou, kdy motor samozřejmě nemá tolik síly, aby s Kymcem nějak zásadně zamával, na druhou stranu brzdou městského provozu jsme nebyli. Spolujezdec má na vyvýšeném
sedle dost místa a za sebou velké madlo, takže o
pohodlí je postaráno.

Týden s Kymcem v pražských ulicích utekl jako voda a od počátečního opomíjení se u mě
Quannon propracoval až k zálibě v jeho
hbitosti a lehkosti. Používal jsem ho sice především místo skútru, ale
mladším jezdcům bude rozhodně
plnohodnotně sloužit a udělá hodně služby. Díky svým rozměrům a charakteru je navíc připraví na větší stroje. No a nakonec je tu
cena. Ta se zastavila těsně pod sedmdesátitisícovou hranicí, což je o dost víc než konkurence z Číny, ale naopak méně než u Japonců, ke kterým má ale tohle Kymco
zpracováním i jízdními výkony rozhodně mnohem blíž.
• Kymco Quannon 125 Naked»