Na první pohled mezi nimi velký rozdíl není. Oba skútry stojí na velkých
šestnáctipalcových kolech, mají štíhlou sportovní figuru, světlomety zasazené do plastové kapličky na řídítkách. Také tvarem přední kapotáže s integrovanými směrovkami jsou si tvarově dost podobné. Stupňovitý profil dvojsedla jako by byl nakreslený přes kopírák, a totéž platí o podsedlových plastech. Téměř stejně velké, nebo lépe řečeno stejně malé jsou také úložné prostory pod sedlem, kde si u obou modelů vybírají svou daň velká kola, a o uložení přilby si můžete nechat jen zdát. Proto ke Kymcu i k Hondě
v ceně dostanete rovnou
zadní kufr o objemu 35 litrů, kam se pohodlně vejde integrální helma.
Zatímco ale z SH300i můžete topcase kdykoli po odemčení jednoduše demontovat a nechat jej v garáži, k nosiči People je kufr připevněný napevno několika šrouby. Těžko říci, zda to považovat za výhodu či nevýhodu, ale
chybějící opěrka pro spolujezdce na kufru Kymca je určitě mínusem. Místo pod sedačkou v obou případech zůstává volné pro uložení povinné výbavy, náhradních rukavic, případně dalších drobností.
Ještě jedna menší úložná schránka se nachází v prostoru před levým kolenem. U People je přední kastlík
opatřen zámkem, v nezamykatelné přihrádce Hondy SH je pro změnu umístěná zásuvka na dobíječku, kterou má Kymco pod sedlem. Celkovou přepravní kapacitu obou skútrů jsme porovnávali mimo jiné ve speciálním LIDL testu, ale jak se sami můžete přesvědčit, s nerozhodným výsledkem.
Objem úložného prostoru se tedy prakticky neliší, ale najdou se další prvky originality, a není jich tak málo. Od pohledu se zřetelně liší kola, a to nejen barvou a designem paprsků - pozornější divák si všimne také
širší zadní pneumatiky u Kymca. Při pohledu zezadu rozpoznáte oba skútry bezpečně podle koncového světlometu; People GT300i vynikne díky gigantickému terči z LED diod, kterému by po rozsvícení brzdového světla mohlo závidět i výstražné světlo na železničním přejezdu. O bezpečí jezdce, alespoň z pohledu auta jedoucího za ním, je tady výborně postaráno – tahle stoplampa je prostě nepřehlédnutelná.
Design zadního světla u SH zůstává naopak v decentní rovině, stejně jako zadní směrovky, které jsou oproti blinkrům na People také menší.
U kapot designéři Kymca vsadili na ostřejší hrany, zatímco v Hondě se v rámci letošního faceliftu spíš zakulacovalo. Přestože se základní linie obou skútrů hodně podobají, tvarovou jedinečnost si zachovaly například plasty pod podlahou. Velký tvůrčí rozlet můžeme pozorovat na
koncovkách výfuku: Kymco vyráží do boje s mnohem větším kalibrem, výhrůžně zdviženým směrem do výše pronásledovatelovy hlavy. Honda, ač svázána stejně těsnými pouty evropských norem, zvolila méně nápadnou velikost tlumiče výfukových zplodin.
Pobyt za řídítky se z pohledu jezdce liší jednak opticky – každý ze skútrů má osobitou
přístrojovou desku – a za jízdy také pocitově. Kymco je už v základu vybaveno malým, ale účinným plexištítkem, jehož přínos je zejména v otevřené přilbě nezpochybnitelný. Rozmístění ovladačů a ergonomie řídítek naopak žádné znatelné rozdíly nevykazují, odmyslíme-li si páčkový vypínač světel, který Kymco ponechává ve výbavě i v éře povinného denního svícení. Ve spínacích skříňkách by rozdíl hledal málokdo, ale zrovna v tomto případě se zvýšená pozornost vyplatí – Honda chrání svojí třístovku proti krádeži vlastním imobilizérem H.I.S.S., Kymco místo elektronického strážce do svého skútru dává mechanické zabezpečení spínací skříňky.
Nohy jezdce dostávají o něco
více prostoru na modelu People – do šířky je podlaha přesně

o 5 centimetrů prostornější, v délce se místa pro nohy neliší. Sedadla, přestože mají téměř totožný profil i výšku (790 / 785 mm), vytváří díky různé tuhosti polstrování a částečně i díky různým povrchům rozdílný jízdní komfort. Po
tvrdším sedle 
Hondy se může jezdec poměrně snadno pohybovat a měnit jízdní polohu během delší jízdy, případně si po zastavení pomoci s došlápnutím na zem, pokud mu nedostatečná výška postavy brání v opření nohy o zem z přirozeného sedu. Měkčí křeslo Kymca poskytuje subjektivně pohodlnější posezení, pohyb po sedle je zato trochu obtížnější. Stupňovitý tvar dvojsedla zastupuje v obou případech bederní opěrku, kterou oceníte především při časté akceleraci.
Pohled do tabulek technických parametrů mnoho rozdílů neodhalí: oba skútry pohání
čtyřtaktní jednoválec s kapalinovým chlazením a elektronickým vstřikováním paliva. Majitelé Hondy si budou lépe pamatovat kulatou hodnotu maximálního výkonu
20 kW, Kymco díky tomu, že šlo se zdvihovým objemem blíž k třístovkovému limitu (298,8 ccm oproti 279 ccm) dokázalo z agregátu vyždímat zhruba o pět procent vyšší výkon, který je navíc dostupnější o tisíc otáček dřív -
21,1 kW dosahuje už v 7 500 otáčkách za minutu. Na akceleraci z nuly do 50 km/h tenhle drobný výkonový rozdíl poznat není, ale Kymco dokáže vyvinout vyšší maximální rychlost. Tachometr SH300i se na dálnici vyšplhal ke stočtyřiceti, GT300i People ukázalo v optimálních podmínkách ještě o deset více.
Spotřeba benzínu na 100 km vyšla v testu u Kymca o deci vyšší, což je ale ovlivněno nejen jeho vyšším zdvihovým objemem, ale také větší hmotností. Ta oproti Hondě narostla o celých 14 kilogramů, přičemž objem
palivové nádrže mají oba skútry shodný po
9 litrech.


Jízdní vlastnosti skútrů na šestnáctipalcových kolech se hodně blíží pocitu ze svezení na motorce, zvlášť když je
jízdní stabilita podpořena u obou modelů tuhým ocelovým rámem a kvalitním odpružením. Stejně jako u sedla, Kymco sází na komfortnější nastavení, podvozek Hondy je naopak naladěn ve sportovnějším duchu. Oba modely nabízí možnost
nastavení 
předpětí pružin zadních tlumičů. People se i přesto dostane při jízdě po nerovnostech na limit zadního odpružení častěji. Přední vidlice pohlcují nerovnosti s mnohem větším přehledem, což platí také pro SH300i. Ovladatelnosti není co vytknout ani u jednoho z testovaných skútrů a velkou zásluhu na tom má opět rozměr ráfků.
Manévrování mezi automobily v nekonečných městských kolonách je na štíhlém skútru skoro až potěšením.
Oba skútry jsou vybaveny výhradně
kotoučovými brzdami, na předních kolech dokonce s třípístkovými třmeny, vzadu stačí jednopístky. Kymco zaručuje nevadnoucí účinek brzd
pancéřovými hadicemi, které v kategorii skútrů nepatří zrovna ke standardu, a těžko posoudit, zda najdou uplatnění. Honda má hadice gumové, ale jako nadstandard přidává svůj
kombinovaný brzdový systém CBS. Při stisku páčky zadní brzdy automaticky přibrzďuje přední třmen, přední páčkou se pak ovládá pouze přední brzda. Důležité je, že oba skútry umí bezpečně a spolehlivě zastavit i z vysoké rychlosti.


S charakterem motoru je to přesně naopak než u jízdního komfortu: agregát Hondy se i přes svůj sportovnější naturel chová kultivovaněji, a přenáší do řídítek a sedla
méně vibrací než motor Kymca. Oba však nabízí v rozsahu 0-100 km/h vynikající dynamiku, která obstojí v městském provozu i při předjíždění na otevřené silnici. Maximální rychlost nebrání ani jedné z třístovek v bezpečném pohybu
po dálnici, a dělá z nich ideální dopravní prostředky pro obyvatele příměstských aglomerací, i pro cestující na delších trasách. Spotřeba hluboko pod 4 litry benzínu, a relativně nízké náklady na provoz musí přesvědčit o výhodách jednostopého cestování snad každého.
Na obou skútrech se najdou drobné plusy i mínusy, ale v zásadě ani jeden z nich nemůže být špatnou volbou. Záleží na osobních preferencích, přičemž rozhodujícím faktorem pro výběr bude pravděpodobně jízdní komfort. Kdo rád jezdí na gauči, zajde nejspíš do prodejny Kymco. Sportovněji orientovaní jezdci se asi přikloní k Hondě.
Informace o redaktorovi
Petr Poduška (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 186 cm
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Hlasování
Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel
přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově
registrovat.
POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE