První rozdíl při jízdě na miniquadu je v tom, že opravdu musíte přenášet váhu a nesmíte se moc flákat, protože obyčejné sezení jako v sedle motokáry to opravdu není. Druhým rozdílem je, že ovládáte vše rukama a nikoli nohama. Navíc můžete kdykoli při špatném manévru z quadu spadnout a nepěkně se sedřít.
Dle oficiálních informací jde s tímto strojem dosáhnout až 50 km/h což bylo na zatáčkovité trati skoro nemožné, proto jsme si dovolili jezdit chvilku i bez přileb, ale brzy jsme se k nim zase rádi vrátili. Nejlepší je se vydat na trať zhruba ve čtyřech a zasoupeřit si na těchto strojích – i když jsou mezi nimi patrné drobné rozdíly, ve výsledku je to stejně zábava.
Jde o perfektní zábavu a pokud znáte pár stejně postižených jedinců, vezměte je sebou. Je to daleko lepší, když mezi sebou soupeříte a nedáváte si nic zadarmo, protože je to o hodně větší zábava než jen samostatné kroužení po dráze. Samozřejmě na závěr si neodpustíte pár nacvičených frajeřinek jako jízda po dvou po celou zatáčku, vysednutí v zatáčce na plný plyn a driftovat co výkon motoru dovolí. Jde ale i o bezpečí účastníků. U nás jsme to zkoušeli částečně bez helem, ale po prvním pádu se rychle všichni pokorně vrátili do kalhot a přileb. Přeci jen je milejší odřené koleno než odřený mozek. Navíc další dva dny stále cítíte na zadnici tento zážitek jako pozůstatek quadích radovánek. Které trvaly sice jen hodinu a půl, ale opravdu jako zábava stály za to.















• Blata Midi Quadard»