Moto Guzzi V9 Roamer: Na první signální

Tak tuhle hozenou rukavici do ringu jsme ochotně sebrali na první dobrou. Výzvou pro dnešní rychlé seznámení je totiž zcela nová Moto Guzzí V9 Roamer a to rozhodně nelze odmítnout. Do pomyslné stopy mezi V7 a velkou Californii tak přijela líbivá alternativa, která se postaví hned vedle modelu Griso. Tento objem není pro MG historicky rozhodně žádnou neznámou, takže není divu, že si v továrně troufli poslat na scénu hned dva modely na identickém základu. Nám se dostala pod ruce klasičtěji střižená varianta Roamer, alternující na pomezí historické Nevady a stylového modelu Bellagio.

Moto Guzzi V9 Roamer: Na první signální

Kapitoly článku

Roamer však rozhodně neztrácí body za usedlost a sváteční pojetí, spíše naopak. Tento motocykl se snaží být opravdovým univerzálem do každé situace a navíc si to může dovolit, protože má vedle sebe ještě vyhraněnější variantu v podobě modelu V9 Bobber. Ten razí temnější barevnou linku a blíží se i detaily více americkému pojetí klasicky očesaných motocyklů pro víkendové radovánky všeho druhu. Tím se trochu podobá velkému Audace. Lehkou vadou na kráse je snad jen situace kolem dostupnosti. Zatímco Roamer je již v nabídce, zájemci o model Bobber se bohužel stále zapisují do pořadníku.

Pojďme se ale detailněji podívat na model Roamer. Ten, ačkoliv sotva zajetý se 700 km na tachometru, působil ještě lehce syrovým dojmem. Přesto po prvních metrech ukazuje jasně pozitivní stopu a pocity. Motocykl na první usednutí překvapí vcelku pohodlným a téměř rovným sedlem, což je dáno především zcela rovnou podsedlovou částí. Co mě překvapilo a tak úplně jsem nečekal, je opravdu velice snadná ovladatelnost a pocitově méně hmotnosti se srovnatelnými konkurenty na trhu. Motocykl padne dobře do ruky a na první vrknutí vyrazí až překvapivě svižně vpřed.

K centrálnímu budíku s klasickou ručkou tachometru, která je centrem všeho dění, nelze mít větších výhrad. Lehčím zklamáním jsou nové ovladače, jejichž "kosmický" vzhled mi nějak neladí k celku. To by asi nebyl důvod hodný komentáře, protože jinak fungují vcelku slušně, nicméně jasná výhrada směřuje k ovládání blinkru. Opravdu měkké ovládání přepínače postrádá dostatečnou zpětnou vazbu ON-OFF a působí tak oproti zvyklostem dost rušivě. Přes tuto drobnost se ale jinak motocykl jeví po prvních metrech velice dospěle, s pocity a odezvou dobře odvedené práce. Co je třeba vyzdvihnout je celkové zpracování a použití klasických materiálů  místo plastů. Nikde nic zbytečně nedrnčí a nepůsobí laciným dojmem. Při tom je však motocykl vybaven moderním managementem s kontrolou trakce a dvouokruhovým ABS. Za vcelku zdařilé a ne příliš rušivé považuji rovněž vyvedení USB zásuvky pod krkem řízení, která je tak přeci jen více dostupná a snadno dosažitelná pro připojení případného telefonu s aplikací MG přímo na řídítkách nebo jednoduše pro dobití čehokoliv.

Rozhodně to však není vše. Jde tu hlavně o ježdění a zábavu a elektronické vychytávky jsou tu naštěstí jen jako možný bonus navíc a výrazně se nenutí. Celkové skloubení moderní techniky a klasického pojetí považuji za velice vydařené. Kapkovitá nádrž s výrazně přiznanou linkou a jednoduchým uzávěrem pojme sice jen 15 l paliva, ale v tomto objemu a se spotřebou kolem 5,6 l /100 km to jistě není problém. Celkový výletní styl a každodenní toulky po městě tomuto motocyklu opravdu svědčí. Pocitově jsem rozhodně netrpěl nedostatkem výkonu a síly.

Pokud pominu barevné provedení a chromy, je Roamer oproti svému soukmenovci především o vyšších řídítkách a větším 19“ předním kole. O něco výše je sedlo. Bobber je naopak hlavně o jiných řídítkách, nižším usazení a hlavně velkém 16“ balónu v rozměru 130/90 vpředu. Bobbera doplňuje navíc zkrácený zadní blatník s nezbytnou šachovnicí, kterou najdeme i vpředu a na nádrži. Na první pohled evokuje hodně humpolácký styl, ale přeci jen trochu klame tělem.

Vyzdvihnout je třeba celkový zvukový projev nového motoru o objemu 853 ccm. Motocykl prochází celkově vítaná porce vibrací a vy cítíte, že pod vámi opravdu žije kus techniky. Reakce na plyn je poměrně ostrá, ale vše je jen otázkou zvyku. Zásadním požadavkem na nový motor byla snaha o co nejvyšší zátah a elasticitu. To se myslím povedlo. Kardan a šestirychlostní převodovka pracují opravdu bezchybně a jsou zcela jistě správnou volbou. Pravdou však je, že především z pohledu řazení bylo občas znát, že motocykl je opravdu nový s minimálním nájezdem km. Tužší převodovka v kombinaci s lankovou spojkou vyžadovala v některých situacích větší důraz, ale s přibývajícími km a především po zahřátí motocyklu se vždy posunulo vše k lepšímu. Uvidíme v plnohodnotném testu v průběhu sezóny. Motor se plynule vytáčí až k hranici 6000 ot/min, kde má svůj strop a limity.

Podvozkově má motocykl spíše tužší charakter, kde především na přední teleskopické vidlici jsou opravdu velké výmoly docela znát. Tužší charakter tak oceníte spíše při ostřejší jízdě v zatáčkách, kde motorka drží výborně stopu než na výmolech velkoměsta. Zadní předpětí pružin lze přitom ještě nastavit, ale předek je pevně daný.

Při mé výšce 182 cm jsem neměl zásadnější problém se za řídítka poskládat, nicméně opravdový dlouháni možná budou pociťovat lehčí nepohodlí v oblasti nohou. I přes moji výšku jsem měl především v levé části z pohledu jezdce zprvu trochu problém zvyknout si na umístění nohy na stupačkách. Trochu jsem hledal optimální polohu tak, abych se vešel lýtkem při řazení do levé části motoru. Jde však spíše o zvyk než o nějaký zásadní problém. Při samotné jízdě klopný efekt motoru již není znát, ale při otočení plynu v klidové fázi se projeví klasické pocity z koncepce podélně uloženého véčka. Stejně jako ostatní současné modely značky je i V9 vybavena MGCT kontrolou trakce. Zde konkrétně ve dvou stupních nastavení, tak aby zajistila lepší přilnavost za každé situace. V případě potřeby lze samozřejmě vše vypnout, nicméně standardně ve výletním tempu se první stupeň nijak zvláště neangažuje, takže se jeví jako zlatá střední cesta.

Vzhledem k proporcím je motocykl i vpředu vybaven pouze jedním 320 mm kotoučem s čtyřpístkovým třmenem. To však u tohoto typu motocyklu bohatě dostačuje a k celkové účinnosti brzd Brembo nemohu tak mít žádných připomínek. Vše funguje v tomto ohledu na výbornou. V jednoduchosti je síla a v případě tohoto nového modelu od MG to platí myslím dvojnásob. I přes kratší seznámení je člověk okamžitě vtažen do pohodového stylu tohoto motocyklu, kde hrají prim především pocity ze samotné podstaty ježdění než výrazná honba za výkony. Zajímavé zcela jistě bude především srovnání s přímou konkurencí, případně vzájemné porovnání obou modelů. Po této kratší ochutnávce se k V9 každopádně určitě ještě vrátíme ve větším detailu. Pořizovací cena V9 Roamer je v ČR stanovena na 289.990 Kč (15.000 Kč bonus na příslušenství).

 

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička - Výška testovacího jezdce: 182 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.36
Známkováno: 11x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist