Bimota DB6 R Delirio

Italská značka Bimota právem patří mezi motocyklové legendy, ale výskyt strojů s jejím logem je v současné době přesto hodně řídký. A není divu, když se roční produkce továrny na západním pobřeží Itálie počítá spíš na stovky než tisíce. Kvantitu v tomto případě bohatě vyvažuje kvalita, jak jsme se mohli přesvědčit v krátkém testu jednoho ze sedmi modelů aktuální modelové řady.

Bimota DB6 R Delirio

Kapitoly článku

Bimota DB6 Delirio musí okouzlit na první pohled i naprostého laika a designového analfabeta. V Rimini dobře vědí co je jejich největší devizou, a tak nechali pořádně vyniknout příhradový rám, zakončený netradiční kyvnou vidlicí stejné konstrukce. Kombinace červeně lakovaných trubek a frézovaného hliníku vypadá impozantně už jako celek, ale při detailnějším pohledu zalahodí oku snad ještě víc svou výjimečnou kvalitou zpracování. Kromě hlavních nosných prvků podvozku jsou ze stejných materiálů vyrobeny také držáky stupaček spolujezdce, se kterým se ale počítá spíš jen symbolicky – na dovolené ve dvou si tuhle motorku nikdo pořizovat nebude.
S profesorsky zpracovaným zavěšením zadního kola, odpruženého centrálním tlumičem Extreme Tech, si v ničem nezadají ani přední vidlice Marzocchi. Kvalita produktů téhle italské značky má sama o sobě tu nejlepší pověst, a v tomto případě jim navíc dodávají punc exkluzivity šikmo vrtané brýle. Jako třešnička na dortu se pak vyjímá tlumič řízení od stejného výrobce jako zadní centrál. Snad jediný designový prvek, kterému pořád nemůžu přijít na chuť, jsou přední blinkry. Jinak ale kolem Bimoty Delirio můžete obcházet hodně dlouho, a s každým pohledem z nového úhlu objevíte nějakou technologickou laskominu. Takhle nějak si představuju ztělesněný cit pro detail – podívejte se třeba na úchytky, které drží olejové hadice, nebo karbonový kryt stojánku. Do posledního šroubku tu najdete jenom tu nejvyšší kvalitu, a tak to u motorky za půl milionu má být.
Jasně, je to spousta peněz. A dostanete za ně ty nejlepší komponenty, i když pohled do tabulky technických specifikací vás ze židle neshodí. Delirio je už šestým modelem, do kterého Bimota použila motor Ducati – a z toho také vychází označení modelu, kde písmena DB zastupují iniciály obou značek, a šestka značí počet společných projektů. Pro nekapotovaný model, kde se nepočítá s překonáváním rychlostních rekordů, Bimota vsadila na prověřený agregát DS1100.
A udělala dobře, protože vzduchem chlazený dvouválec je vynikající motor, který Deliriu perfektně padne. Hodnota maximálního výkonu tady není až tak důležitá, a 98 koní navíc rozhodně není málo. O pořádnou zábavu se ale spolehlivě postarají vibrace, zvuk a zátah Desmodue. Na jedničku jde přední kolo do vzduchu skoro pokaždé, aniž byste si museli pomáhat spojkou (což jsme raději ani nezkoušeli), a krouťák se neztrácí ani s přibývajícími otáčkami. To co výkonu chybí ve špičce, bohatě vynahradí jeho průběh a dostupnost v každém okamžiku, kromě pásma mezi volnoběhem a zhruba čtyřmi tisíci otáček. Převodovka pracuje také na výbornou a změny převodových poměrů probíhají hladce a tiše. Jenom obsluze suché spojky je třeba věnovat poněkud víc pozornosti, protože na každé nedočkavé uvolnění reaguje proklouznutím, které se díky otevřené konstrukci neobejde bez příslušného akustického doprovodu. Ale to je celkem známá manýra, a dá se s ní naučit žít po pár rozjezdech z křižovatky.
S čím jsme si ale porozuměli okamžitě, je sedlo. Respektive posez. Rozměry koženkového sedátka, které zepředu ohraničuje nádrž a vzadu vyvýšený post spolujezdce, snad musely být vyrobené na míru. Poprvé jsem do něj usednul, a bylo to, jako když do puzzle skládačky zapadne poslední dílek. S nohama na stupačkách, koleny přesně zacvaklými do úzce vymodelovaných prolisů v nádrži, a široce rozevřenými řídítky v rukách se v momentě stáváte součástí stroje. Napadá mě pár lidí, kterým by prohlubeň asi byla poněkud těsná, ale tuším že nikdo z nich nepatří mezi fandy motorek jako je Bimota DB6.
Za předpokladu že máte BMI v normě a do sedla se normálně vejdete, můžete se těšit na skutečný požitek z jízdy. V zatáčkách je Bimota naprosto přesná, na rovinkách stabilní, a v každém okamžiku cítíte co se děje mezi gumou a silnicí. Na rozbitém povrchu kvůli tomu trochu trpí jízdní komfort, ale motorka umí i tenhle mínus částečně vyvážit svou obratností – tak snadno jako na Deliriu se díře nevyhnete snad ani na kolečkových bruslích. Příjemné překvapení mi připravil decentní štítek, nebo spíš kryt budíku, který nějakým záhadným způsobem dokáže zvednout náporový proud vzduchu až nad helmu, a zajistit relativní pohodu až do rychlostí přesahujících naše legální maximum. Úplnou samozřejmostí není ani fakt, že přes poměrně krátký rozvor (1 430 mm) se DB6 nezavlní ani v rychlejším vinglu – je vidět, že v Bimotě mají s podvozky hodně zkušeností.
Totéž se dá říci o firmě Brembo v souvislosti s brzdami, a to byl nejspíš hlavní důvod, proč Bimota sáhla při kompletaci Deliria právě materiálu z jejich dílny. Čtyřpístkové radiální třmeny, navlečené na zubatých kotoučích, mají neskutečně ostrý nástup a zastavit 168 kilogramy pohotovostní váhy je pro ně vskutku snadný úkol. Bimota nepodceňuje ani význam kvalitního obutí, a z výroby posílá DB6 do světa obuté v téměř závodních tretrách Dunlop Qualifier RR.
Nemá smysl zastírat, že svezení na Bimotě DB6 Delirio řadím v osobní hitparádě zážitků hodně vysoko, a musím uznat, že parametry nejsou vše. Bimota sama bez skrupulí uznává, že tuhle motorku si nekoupíte kvůli ohromujícímu výkonu nebo maximální rychlosti. S jejím pořízením ale získáte jiné benefity: nádherný design a především exkluzivitu.

Informace o redaktorovi

Petr Poduška - Výška redaktora: 186 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.50
Známkováno: 14x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist