Motolive - testovací jízdy pro veřejnost

Jak se na výstavě svézt na novém modelu? Co k tomu potřebujete a jak to probíhá? Vše se dozvíte v tomto článku.
Na světových výstavách motocyklů je na plochách mezi pavilony několik krátkých tratí. Na některých probíhá show kaskadérů, jinde krátké závody, my se ale zaměříme na tratě, kde je možnost si otestovat stroje některých značek.

Motolive - testovací jízdy pro veřejnost

Jaké modely si lze vyzkoušet?


Zakroucené tratě vybudované z balíků slámy jsou většinou dost krátké a se silničními stroji byste na nich ani nevytočili jedničku. Nabídka testovacích strojů se proto většinou omezuje na jednoválce nižších objemů nebo skútry. Že by vám na parkovišti mezi balíky slámy přistavili Yamahu R1 tedy nečekejte.


Výjimkou však jsou supermotardy, kterým krátké tratě se spoustou zatáček plně vyhovují. V Miláně byly první dva novinářské dny připraveny ke svezení motardy od Aprilie, ostré závodní motardy KTM, Yamaha připravila zkušební flotilu MT-03, což je svým způsobem také naháč s duší motarda. Dále jsme vyzkoušeli elektrické skútry Vectrix. Všiml jsem si také dvou tratí pro quady a speciální dráhy značky Honda, kde probíhala školení bezpečné jízdy na strojích s bočními rámy zabraňujícími pádu.
Pro další dny, kdy byla výstava otevřena pro veřejnost, byla nabídka značek ještě širší, všiml jsem si třeba připravené krátké motokrosové tratě Husqvarny. Přibližnou nabídku možností vždy najdete v katalogu s plánkem, které obdržíte při koupi vstupenky.





Co musíte mít s sebou?


Nebojte, do daleké ciziny se nemusíte tahat s helmou a vším vybavením (i když možná bych doporučil vzít si alespoň pevnější boty). Co sebou ale mít musíte, je řidičský průkaz a alespoň jeden další doklad. Je dobré vzít si sebou taky alespoň základní jazykové schopnosti v angličtině nebo místním jazyku.


Řidičák předložíte při registraci, s dalším dokladem si u dalšího stanoviště nafasujete povinné vybavení. Míra vybavení závisí na míře rizika, tedy na tom, s jakým strojem vyrazíte na trať. U skútru například dostanete jen otevřenou helmu (s hygienickou čepičkou, abyste nedostali/nešířili vešky či choroby) a rukavice. U plnohodnotné mašiny, jakou byla třeba Yamaha MT-03, nafasujete kromě helmy a rukavic také síťovanou protektorovou bundu a chrániče kolen.


Pokud se vám podaří registrovat na projížďku třeba na závodním motardu KTM, výrobce si vás rovnou obleče do plnohodnotné značkové závodní kombinézy, špičkových bot, enduro helmy a protektorovaných rukavic.


Kde a jak se přihlásit?


Výstavy v Kolíně, Paříži či Miláně bývají opravdu obrovské a na projížďky vždy budete chvíli čekat, takže pokud si chcete zajezdit na všech testovacích strojích, budete na to potřebovat celý den. Předem se podívejte na webové stránky výstavy, abyste měli přehled o nabízených akcích. Přihlášky probíhají obvykle až na místě (výjimkou jsou speciální akce jako školy supermotardu či krátké závody, na které je nutné se přihlásit předem na stránkách výrobce).
Jinak stačí najít si v plánku velká parkoviště za výstavními pavilony, zajít tam a podle zvuku skupin motorek a shluků lidí odhadnout konání testovacích jízd.


Přijdete k testovací trati dané značky, vyhledáte registrační stanoviště a hosteskám anglicky, nebo pomocí výrazných mimických prvků zahrnujících kroucení rukojetí plynu a napodobování zvuku motoru, sdělíte své přání přihlásit se k projížďce. Hostesky si vyžádají váš řidičák (případně i cestovní pas) a dají vám k podpisu dokument, kde se zříkáte jakýchkoli nároků na provozovatele v souvislosti s případným karambolem. Také byste se měli dozvědět, kdy na vás přijde řada - pamatujte si číslo svojí rozjížďky. Jízdy totiž probíhají ve skupinách přibližně po pěti jezdcích.
Pokud například jezdí skupina 7 a vy jste ve skupině 11, ještě se před vám musí vystřídat další tři skupiny. Mezitím se můžete zajít podívat o kousek vedle, kde si na některém z vedlejších placů můžete zpříjemnit čekání sledováním kaskadérů nebo minizávodů jiných značek.


Jak to probíhá?


Před jízdou nastoupíte k stánku s vybavením, kde po nahlášení své velikosti dostanete zapůjčeno všechno potřebné a kde si také můžete uschovat tašku nebo foťák. Navlečete se do ochranných prvků a počkáte, až si vás vedoucí jízd pozve k motocyklu. Poté dostanete krátké školení o obsluze stroje (pokud jde například o netypický elektrický skútr), nebo o zásadách chování na trati (žádné blbnutí, předjíždění, zvedání na zadní apod).


Pak už se konečně posadíte na vybranou mašinu, zamáváte svojí slečně, že jako může začít fotit, a po pokynu vedoucího můžete vyrazit na trať.
Jak už jsem zmínil, testovací trať je obvykle krátká dráha vybudovaná z balíků slámy na parkovišti se spoustou vodorovného dopravního značení (klouzavých bílých čar na asfaltu). Výstavy navíc probíhají na podzim a venku už bývá docela kosa, takže pneumatiky už nemusí mít tu správnou přilnavost - takže bacha, klouže to.
Také nevíte nic o těch zbývajících čtyřech týpcích, co s vámi krouží po trati. Takže pozor na to, aby vám některý z nich neodložil motorku přímo pod kola nebo stupačkou nestrhl do cesty balík slámy! Ono řešit třeba i banální zranění takhle daleko od domova by vám mohlo dokonale otrávit zbytek výstavy.


Po deseti minutách vedoucí ukončí jízdu, vy slezete z mašiny, utřete zmrzlý nos, jdete vrátit vybavení a vyzvednout si svoje doklady (nezapomenout!). Pak už jen zbývá jít se ohřát prohlídkou dalšího výstavního pavilonu a mrknout na vedlejší parkoviště, jestli by tam nebyla možnost dalšího svezení na něčem zajímavém...


Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist