Přilby AGV slaví 70 let

Gino Amisano byl mladý účetní, který se v roce 1945 rozhodl stát obchodníkem. Oblast kolem Valenza v provincii Alessandria byla plná továren na boty a malých zpracovatelů kůže a v té době prakticky každý člověk, který tam žil byl vášnivým cyklistou. Tak Amisano a další dva spolupracovníci přiložili ruku k dílu a začali ručně vyrábět dva kožené výrobky – sedlové kryty FAB a lehké přilby pro závodní cyklisty.

Přilby AGV slaví 70 let

Roku 1946 se zrodila značka AGV, vytvořená ze začátečních písmen Amisano Gino Valenza, což bylo jeho rodné město. Nová společnost také změnila své zaměření a od jízdních kol přešla k motocyklům, přesněji ke skútrům a vyráběla sedla a opěrky pro skútry Vespa a Lambretta.

O málo později se Gino Amisano osamostatnil, opustil partnery a pracoval za tři. V té sobě také potkal Lucianu Morando, oženil se s ní a hned ji zapojil do společnosti a Luciana se brzy stala její hybnou silou. V době, kdy budovali svoji firmu prakticky žili v továrně, přicházeli v sedm hodin ráno a odcházeli mnohdy až po půlnoci.

Brzy Amisano zjistil další možnost, jak rozšířit výrobu. Viděl, že silniční motocykloví závodníci si v poválečných letech chránili své hlavy většinou jen koženými barety, jenom ti šťastnější měli anglické přilby Cromwell tvaru „mísy na pudink“. Amisano tedy sám začal vyrábět motocyklové přilby. První motocyklová přilba AGV byla vyráběna z kůže, která se tvarovala na dřevěné formě a potom se sušila v peci při teplotě 50°C a nakonec se lakovala. Tyto přilby se vyráběly ručně a produkce zpočátku byla jen 5 přileb týdně. Amisano byl průkopníkem v konstrukci přileb, experimentoval s různými materiály, prováděl testy v té době nevídané. První motocyklovou přilbu vyrobila AGV v roce 1947. V příštích letech přišly inovace – v technologii i v marketingu.

Na začátku padesátých let přišel další krok – vulkanizovaný fíbr. Skořepina se vyráběla vysekáním, vhodný tvar se vytvořil ze speciální pryskyřice s použitím katalyzátoru, forma se v tomto případě používala hliníková. To byl zcela ruční proces, používaný také v jachtinku a obtížně zpracovatelný, protože materiál byl tvrdý. Když se několik konkurentů spolčilo a použilo stejný materiál, Amisano byl nucen použít fíbr známý jako „kerizzata“.

První moderní italské přilby ze sklolaminátu přišly v roce 1954. To vedlo k vytvoření modelu zvaného 180, který dál používal tvar „mísy na pudink“s vnitřním látkovým křížem, který se přizpůsobil tvaru hlavy jezdce. To byl velký úspěch. Prvním závodníkem, který ji použil v závodě byl Carlo Bandirola, který jezdil pro MV Agustu.

V roce 1956 šla do výroby první aerodynamická přilba. Tato nová byla založena na přilbách pilotů stíhaček a nabízela větší ochranu a také zajímavý moderní tvar. Její uvedení na London's International Motor Show v zimě 1955 způsobilo veliký rozruch a brzy následovala výroba.

 

Šedesátá léta přinesla nevyhnutelnou dohodu s Giacomo Agostinim; motocyklový mistr světa mohl být korunován jen s přilbou AGV. První kontrakt byl podepsán v roce 1967 a měl cenu 3 miliony lir pro superhvězdu z Bergama, která se stala prvním závodníkem u Amisana. Agostini měl klasickou přilbu tvaru „mísy na pudink“ pomalovanou jeho barvami – bílou, červenou a zelenou se šachovnicí na spodní části a s logem MV Agusty na přední straně. Řada jeho vítězství na MV Agustách 350 a 500 ccm přinesla značce AGV celosvětovou známost.

V té době Amisano viděl první integrální přilby, které se objevily v Americe. Ihned se rozhodl zavést je do výroby v Itálii, samozřejmě pro motocyklové závody. Nepředvídal ale nedůvěru se kterou se nová přilba setkala. Zatímco výrobní technologie zažívala rychlý pokrok, motocykloví jezdci byli značně konzervativní. Starší jezdci tvrdili, že nové přilby ztěžují jezdci výhled, tlumí zvuk a v případě pádu mohou zranit jezdce na tváři. Ale nakonec Amisano zvítězil a prvním jezdcem, který použil v závodě integrální přilbu byl Alberto Pagani při National GP v Imole v září 1969.

Integrální přilby AGV měly nakonec úspěch a v roce 1971 šly do velkosériové výroby. První byl model X-80, následoval X-3000, který využil rady Agostiniho, měl upravenou část u brady, aby jezdec mohl při závodě položit hlavu až na nádrž a také úpravu v zadní části pro větší volnost pohybu. V té době byla AGV také prvním výrobcem, který vyráběl dvoubarevnou integrální přilbu ze skelného laminátu.

V roce 1974 kdy se v Imole odehrál historický souboj mezi Agostinim a Kenny Robertsem, oba jeli na Yamahách 750 ccm. Agostini vyhrál před více než 100 000 diváky. Gino Amisano rychle viděl, že budoucnost motocyklových závodů je v těchto podnicích a byl schopen dodat své přilby nejrychlejším jezdcům. Následně se sblížil s Checco Costou a stal se sponzorem závodů, nejen jezdců. Stal se roku 1974 částečným sponzorem a v následujícím roce hlavním sponzorem závodu, který vstoupil do dějin jako AGV Imola 200 Miles.

V roce 1977 se AGV, která vždy investovala, aby dosáhla nejvyšších bezpečnostních standardů, rozhodla navázat spolupráci s projektem „Clinica Mobile“ a přijala veškeré prvotní náklady. „Clinica Mobile“ to je mobilní zařízení, které poskytuje první pomoc jezdcům, kteří během závodů utrpí zranění. Toto partnerství dosud trvá.

Poprvé se klinika prezentovala 3.února 1977 na Bendoru – malém ostrovu na jih od Bandou, nedaleko okruhu Paul Richard v Le Castellet a poprvé poskytlo službu při GP Rakouska v Salzburgu 1.května. V tu neděli pětice jezdců třídy 250 ccm spadla v nejrychlejším místě trati lemovaném ocelovými svodidly a zábradlím. Stadelmann skončil tragicky kvůli značným zraněním, ale Cecotto, Braun, Fernandez a především Uncini se z následků dostali zásluhou Costova týmu. Čísla prvního období hovoří za vše – 175 závodníkům bylo poskytnuto 1 287 zdravotnických služeb.

AGV také vytvořila seriál závodů AGV World Cup, ten tvořily závody na 200 mil v Daytoně, Imole a na okruhu Paul Ricard.

Krátce po návratu z těchto závodů do USA se Michael Parrotte dopisem obrátil na pana Amisana s dotazem o možnosti dovozu AGV Helmets do USA. Komunikace pokračovala a koncem roku 1976 AGV udělila výhradní právo pro užívání značky AGV panu Parrottemu a nové společnosti AGV USA. První přilby byly dodána do přístavu Baltimore na jaře 1977. Jako dychtivý silniční závodník Michael cestoval po závodních okruzích a propagoval přilby AGV a účastnil se závodů. Během první sezóny AGV USA podporovala čtrnáctiletého jezdce z Luisiany jménem Freddie Spencer.

Po letech práce jako exkluzivního dovozce přileb AGV do USA viděl Parrotte další možnost na motocyklovém trhu a to výrobu bezpečnostních obleků pro jezdce, zejména pro klubové jezdce, kteří potřebovali trvanlivé obleky a neměli neomezené rozpočty. Roku 1985 pan Amisano udělil licenci k používání ochranné známky AGV začínajícímu investorovi panu Parrottemu v tomto novém sektoru. V prvním roce americký jezdec GP Randy Mamola používal rukavice AGV CX-1. AGV kombinézy a boty rychle následovaly, všechny se ručně vyráběly v Itálii.

Pověst o trvanlivosti výrobků AGV šířená ve světě klubových závodníků umožnila vidět výrobky AGV SPORT (to je jméno výrobků, nikoliv společnosti) používané i dvacet a více let mezi klubovými závodníky. To nakonec vedlo k dlouholeté, více než 25leté spolupráci s Keithem Code a California Super Bike School, kde všichni instruktoři i účastníci používali kožené obleky AGV SPORT.

V roce 2002 se AGV stala členem významné belgické více-národnostní skupiny, která již vlastnila značku LAZER. Skupina IMAG tak byla se značkami AGV, MDS a LAZER čtvrtým největším světovým výrobcem sportovních přileb.

Roku 2007 došlo k významné změně 30.července 2007 Lino Dainese, prezident společnosti Dainese SpA podepsal dohodu, která dokončila jednání o koupi AGV. Tato operace vytvořila unii dvou vůdčích italských společností, které žily po mnoho let ve světle závodního světa.

O dva roky později byl připraven projekt AGV Extréme Standard, ten je v konstrukci přileb revoluční. Přilby dosahují hmatatelných a měřitelných zlepšení v ochraně, vhodnosti, komfortu, spolehlivosti, vlivu na životní prostředí a pevnosti. Výsledkem tohoto projektu jsou např. závodní přilba Pista GP, supersportovní přilba Corsa, přilba GT Veloce a sportovně turistická přilba K-5.

Na tiskové konferenci při jejím uvedení Valentino Rossi řekl: „Já jsem velmi spokojený s Pista GP, cítím se jako bych vůbec neměl přilbu. Aerodynamika je zlepšená, má znamenité větrání a lepší viditelnost, jako když přejdete od televize do kina“. Také aby byla dobrá, vždyť byla zhotovena podle Rossiho hlavy.

Smutným byl rok 2009, kdy zemřel zakladatel firmy Gino Amisano.

29.srpna 2014 získala Pista GP vlivnou anglickou homologaci Sharp (Safety Helmet and Assessment Rating Programme) s 5 hvězdami. 5 Sharp Stars uděluje britské ministerstvo dopravy a je nejvyšším oceněním dosažitelným v oblasti bezpečnosti. Sharp je důležitým hodnocením v systému bezpečnostních testů bez ovlivnění výrobci. Je fakt, že anglické ministerstvo dopravy potvrdilo, že by mohlo být ušetřeno ročně 50 životů použitím přileb, které prošly tímto typem testu. AGV Pista GP získala toto ocenění právě díky revolučnímu AGV Extréme Standard, principu která definuje nové standardy v rámci bezpečí, ergonomiky a komfortu.

O oblibě přileb AGV nejlépe svědčí více než 130 titulů mistra světa, kterých dosáhli jezdci používající tyto přilby. Používali je mimo již jmenovaných jezdci jako Barry Sheene, Kenny Roberts, Angel Nieto, Marco Lucchinelli, Marco Simoncelli a další.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.06
Známkováno: 17x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist