Na pinckoj kolem Čech

Naše druhá společná větší cesta vedla kolem Čech. Každý máme vlastní malý motocykl značky Jawa

Na pinckoj kolem Čech

Kapitoly článku

Naše druhá společná větší cesta vedla kolem Čech. Každý máme vlastní malý motocykl značky Jawa. Jedná se o 2 Pionýry a jednoho Mustanga. Už máme pár zkušeností z cest, ale ne zas tak moc. Martin z Jičína zapomněl mapu (kterou kupoval za účelem této cesty), já oběd a svačinu. Težko říct, co je horší. Naštěstí jsme včas zavolali druhému Martinovi, který vzal menší náhradní mapu. Jedeme vlastně takové kolečko. Já vyražím z Vojic, v Jičíně se stavím pro Martina a společně jedeme pro třetího člena taky Martina. Původně jsme se s ním měli sejít v Rovensku pod Troskami, ale Martin to ráno nějak nestíhal, takže jedeme za ním na okraj Turnova. Tady dofoukneme pneumatiky a jedeme do Ústí nad Labem.
 
Při cestě nabereme benzín. Městem jsme projeli bez problémů, ale hned za ním ztratil mustang výkon. Oprava se nezdařila, ale po 4 hodinách jsme ho vrátili alespoň do původního stavu. A jeli jsme do Německa. Před hraniční cedulí ho opět trochu bezúspěšně poladíme, vyfotíme se a hurá do Königsteinu.
Německo jsme projeli celkem bez problémů. Naštěstí hranice jsou stále otevřené, takže na nás nikdo divně nekoukal. Nevím, jestli bohužel nebo naštěstí, ale na české straně hranic v Petrovicích opět spravujeme. Jak se později ukázalo, neprávem jsme to kladli na vinu vodnatému benzínu, který jsme přetočili do PET flašek nalezených u cesty. Pod Krušnými horami nás málem zastihla silná bouřka, ale na poslední chvíli jsme se schovali před poštou v Chlumci u Teplic pod přístřeškem, kde jsme i přenocovali. 
U náhodných kolemjdoucích naše nocování budilo údiv, ale já se jim ani moc nedivím.
I když je po ránu už docela zima, vyrážíme brzy, aby jsme nenarušovali okolní prostředí svojí návštěvou a ušetřili naše zraky před údivem místních obyvatel. Míříme do Mostu na parkoviště supermarketu Lidl, kde posnídáme, poladíme a jedeme dál směrem na Žatec. Kousek před Žatcem Martinům mustang odmítl jet úplně. A po následné kontrole problémů se ukázal včerejší i dnešní důvod nízkého výkonu. Byl ucpaný výfuk! S tímhle problémem jsme nepočítali, takže jsme sebou neměli dostatečně silný a dlouhý drát. Problém jsme vyřešili vložením klacíků mezi válec a výfukové kolínko. A zase jsme jeli dál. Tentokrát jsme se bezvýsledně pokusili sehnat v Rakovníku bezvýbrusový kroužek na pincka. Příští delší zastávku máme v Tisu u Blatna na Martinově chatě. Tady konečně odstraníme problém s ucpaným výfukem, všechno přesně nastavíme, poobědváme a jedeme dál. Cesta je krásná, ale mému pinckovi se nechce jet a proto vyčistíme můj výfuk a vyměníme kolečko sekundárního řetězu ze 14-ti zubového na 13-ti zubové. Už to zase smrdí.
V Plzni jsme se ztratili a zamotali. Konečně asi po hodině a půl jsme se vymotali ven správným směrem, ale to začíná být pomalu večer. Jedem dál, a když nás zastihla tma, tak jsme se utábořili na louce kousek za Nepomukem. Naše nocležiště bylo asi 50m nad železniční tratí, ale dnes v době úspor vlaky na lokálních tratích v noci nejezdí, takže jsme měli klidnou noc.
Ráno jsme vyjížděli něco po 6. hodině ráno. Po chvíli cesty jsme zastavili na benzínce a popovídali s nějakým místním pánem, který nám mimochodem poradil nejkratší cestu do Temelína. Cestu jsme celkem dobře našli. U jaderné elektrárny jsme se nepočítaně krát vyfotili i našima pinckama. Další zastávka byla někde v poli u hlavní silnice. Tady jsme posvačili, opravili jsme moji nesvítící zadní žárovku pomocí blikačky, kterou jsem pro jistotu bral sebou a v neposlední řadě jsem zjistil, že mi prasknul stojánek.
Po drobných opravách můžeme jet dál. Poslední zastávka před vjezdem do Rakouska je asi 10 km od hranic. Tady vyčistíme poslední výfuk a ještě stihneme usušit navlhlé spacáky od rosy.
V Rakousku nás čekalo mnoho překvapení. Jedním byly cedule před Freistadtem informující o tom, že Temelín je nehospodárný. Další byl kamión autoškoly se dvěma volanty. V neposlední řadě jsem se divil, že všude okolo nás byly louky, na kterých se sušilo seno a nikde žádné pole, ale to bylo asi tím, že jsme byli v horách.
Naše trasa vedla napříč Novohradskými horami, takže ohromné kopce, se kterými měl motor docela problémy, zvláště se přehříval za extrémně krátkou dobu.
Proto jsme zlepšili chlazení sundáním blatníků. A hned to jelo lépe. Z Rakouska jsme si udělali krátký výlet do ČR v České Velenici. Tady jsme vyfotili několik fotek, nakoupili jídlo, natankovali a pokračovali dál v cestě Rakouskem. Do naší republiky jsme vjeli natrvalo, až na bývalém hraničím přechodu Grametten - Nová Bystřice. To už pomalu končilo odpoledne. Snědli jsme pozdní oběd, odpočinuli jsme si a jeli jsme do Jindřichova Hradce před supermarket Lidl. V obchodu mi přišel strašně vtipný vstupní systém otevíracích dveří. Na parkovišti jsme doladili stroje, objeli parkrát do kola a jeli jsme si hledat nocležiště kousek za městem směrem na Pelhřimov.
Ráno jsme se probudili poblíž zastávky úzkorozchodné tratě Nekrasín. Ráno jsme jeli brzo, než si nás na louce někdo všimnul. První důležitější zastávka dne byla v Humpolci u Hliníkova pomníku
V průběhu dne jsme dělali většinou menší bezvýznamné zastávky. V Novém Bydžově jsme před Penny Marketem potkali našeho učitele Perneta. Potom jsme se stavili u spolužáka Petra ze Smidar. Dále jsme si prohlédli zvenku bydliště matematikářky Novákové z Chomutic. Jenže cesta do Vojic je z Chomutic dlohá pouze 5 km a to by nám nestačilo k ujetí tisícého kilometru. 
Proto jsem zvolil delší cestu přes Ostroměř a Mlázovice, kde jsme navštívili bývalého spolužáka Radka. Poslední úsek byl z Mlázovic přes Kovač polní cestou do Vojic
Povedlo se, jsem doma a mám najeto 1003km!

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.16
Známkováno: 74x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist