6. Skútr šňůra

Ve čtvrtek jsem nabral plnou – celé 4,5 litru, zkontroloval olej a přimontoval plotnu na nosič.
Je pátek dopoledne, vytahuju skútra z garáže, připevňuji bágl a odjíždím. Je devět hodin a oblohou letí od západu šedé mraky. Jejich obsah cítím na své bundě již na okraji Brna. Jedu po „staré“, Rosičák, Velká Bíteš, Velké Meziříčí. U autobazaru upravuji řemínek na helmě, nárazový vítr s ní neustále lomcuje. Už jsem projel několika dešťovými přeháňkami. To co mě potkalo před Jihlavou už chce ale i „antidešťové“ kalhoty. Sotva je navleču, kroupy a fronta je pryč. Sundávám je u prvního tankování v Jihlavě. Teskobenzín zase zaplňuje nádrž až po okraj tedy 4,4 litrů. Na křižovatce beru směr Humpolec.
To co mě potkalo v lesích před ním, to bych nepřál ani nepřátelům. Ohýbají se stromy a malé kroupy bodají jako jehličky. Zastavuji v nejbližší hospodě a objednávám si něco teplého do žaludku. Do provlhlých věcí se mi nechce, ale venku svítí slunce a vše rázem vysychá. Suchá silnice dovoluje jet na plno. Serpentiny kolem kláštera Želiv si vychutnávám, ale jen do té doby dokud se nenapojím na silnici z Pelhřimova do Vlašimi. Další studená sprcha, sviňa studená schovaná za kopcem. Další hodinu osychám. Profrčel jsem Benešovem a zahnul na Jesenici. Poslední dnešní sprcha. Tentokrát jsem v civilizaci na rozdíl od předchozích přeháněk, které mě chytly buď v lese nebo na otevřeném poli. Tady si pohodlně couvám do čekárny a čekám až to přejde.
V Jesenici beru opět plnou. Na Gde Proboha Su nastavuji Holešovické centrum designu a projíždím městem.
Prohlídkou Entropy a návštěvou hospůdky končím první den. Sjíždím dolů k řece a ještě hledám místo zítřejšího srazu. Pak zajíždím k benzínce, dávám si jídlo, hygienu a ulehám na břehu Vltavy do spacáku. Okolo plují poslední výletní parníky. 

Ráno kolem čtvrté svítá, poslední taxikáři se chodí občerstvit a já si dávám horký čaj. Bagetu beru sebou a přejíždím na místo srazu. Jsem bezkonkurenčně prvním účastníkem. Kolem šesté začíná hřát slunce a teploměr povyskočil ze sedmi stupňů. Obloha je bezmračná a slibuje pěkný den. Jako další účastník přijíždí oskútrovaný měšťák. Povídáme a před osmou přijíždí organizátoři.
Postavit stan, muziku, občerstvení to vše je základ. Chybějící účastníci se začínají trousit po jednotlivcích i skupinkách s klubovými vlaječkami. SPZ jsou všehochuť, stejně tak jako kubatury a značky výrobců.
Probíhají první seznamovačky a po buchtičce a Redbuláku se začínáme řadit. Padesátky jako první, a pak výš a výš až po maxíky. Na konci kolony se řadí jiné typy motorek.
Vyrážíme po proudu a pak přes most do Strahovského kopce. My na začátku již dávno motáme šňůru do středu aby se pak dala změřit,ale kolem nás se stále točí další a další řady. 
Agentura Dobrý den jde a s kolečkem měří délku a počet. Po nějaké době padá loňský rekord. Zabezpečovací motorky opět dopředu a zadem kolem Hradu dolů k řece a na magistrálu. Odbočka a malá pauza na Václaváku. 

Během cesty jsme byli zdraveni a na oplátku jsme zdravili klaksony. Zde je to pozdvižení. Než se sjede kolona stojí čelo asi 10 minut.
Kolem IKEMU na Jesenici a Kamenný Újezd na Slapy do kempu. Jízda z městských ulic se přenesla do krajiny a jede se uvolněněji. Malá zastávka pro doplnění benzínu a pokračuje se do cíle.
Zde se loučím a nastavuji jako cílové město na GPS Brno. Do setmění bych chtěl být doma. V Benešově beru plnou zakusuji bagetu a s větrem v zádech polykám první kilometry. Hlavou mi furt běží jízda v koloně. V tu chvíli mě předjíždí Jihlaváci na mnohem silnějších strojích. Zvedlá ruka a jsou pryč.
Tentokrát slunce furt pálí a vítr neslábne. Není důvod zastavovat a tak první pauza je až ve Velkém Meziříčí u benzínky. V nádrži ještě asi litr je, ale nemá cenu to zkoušet. Dosud jsem jel bez poruchy a bylo by škoda se zaseknout pár kilometrů od domova. Ve 20:30 vypínám motor. Na tachometru přibylo za dnešek 300 km, a celkově za dva dny 585 km. To vše na skútru té nejslabší kategorie Keeway Focus 50 ccm, Za celou dobu jsem jen dotahoval šrouby příruby výfuku.