S chopperem na Ukrajinu a do Rumunska

Hodnocení (2x):
| Hvězdiček: 5.00 | Hodnoceno: 2x | Nahlásit
Odkaz:

Cestování s chopperem po Ukrajině a Rumunsku

Vložil: ludmal

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
Komentáře
ludmal (-3) napsal 19.06.2019 v 16:30

S chopperem na Ukrajinu a do Rumunska

Tento článek a video bude spíše zajímavé pro motorkáře, kteří se chystají na Ukrajinu a do Rumunska na chopperu nebo na cestovní motorce. Nechci tady dělat chytrého, mnozí z vás tam již byli několikrát, ale byla by škoda se o to nepodělit.
Z Rožnova pod Radhoštěm nás vyjelo pět, ale na Ukrajinu jsme jeli dva. Setkat jsme se měli v Rumunsku. Přechod jsem na doporučení zvolil Velikiy Berezniy.
První setkání s nechutným a zamračeným ukrajinským celníkem, který byl naštvaný, že v EU nám padají pečení holubi do huby a on musí makat. Přesto jsme projeli za 10 min. Po 10 km nás zastavila policie s vojákama. Ukázal mě, ať zastavím nalevo, po tom napravo a potom zase nalevo. Klasická kontrola - že jsem jel doprava a dal jsem směrovku doleva. Oba máme zaplatit 20 euro. Asi po 40 min. smlouvání /jak v Egyptě na tržnici/,jsem si vyslékl bundu a zapálil cigáro. To ho asi naštvalo, že mám čas, tak ať jdu za ním do auta. Já mu říkám, že nepůjdu, jedině když napíše protokol a já zaplatím na hranicích. Nakonec řekl: „Daj 5 euro a jeď“.
Pokračovali jsme na Užgorod. Přes policejní, vojenské hlídky a zátarasy jsme se do centra nedostali. Říkám vojákovi, ať nás pustí, že jsme turisti a on, že chytají teroristy. V Mukačevu to bylo to samé. Dále na Khust a Koločavu. Pro mého choppera ta cesta byla hodně náročná. V lese nás zastavili vojáci v plné zbroji a prohlédli nám bágly, jestli nevezeme zbraně. Potom ještě jedna policejní kontrola, policajt mává lepačků, jako by odháněl mouchy a já jsem myslel, že mám pokračovat, ale to byl průser. Kolegu zastavil, že já jsem ujel. Po chvíli jsem se vrátil a chtěl po každém 500 Hřiven. Kolega zvolil novou taktiku-my jsme důchodci a nemáme many. Nakonec jsme to ukecali na 5 euro.
Ubytování v Koločavě ,četnická stanice, majitel Aleš ,velice příjemný a ochotný, ještě večer do 23 hod. nám zajistil průvodce. Ráno jsme pokračovali prohlídkou Koločavy do 15 hod. Všude na vás dýchá Nikola.
Potom směr Rumunsko na přechod Solotvino. Nejhorší cesta 20km před přechodem. Tam si celník vyžebral 1 euro na kafíčko. V Rumusku, už za tmy, v lese, jsme chtěli vysvléct nepromoky a tam jsem poznal co jsou to toulaví pastevečtí psi. Ale dobře to dopadlo. Asi ve 23 hod.ubytování v Rumunsku a setkání s klukama. Následovala Turda-solný důl. Nádhera, patří mez 10 nekrásnějších míst na světě. Potom Bran a upíři. Transfagaraš-nejkrásnější silnice světa, věděl jsem, že je neprůjezdný. Odstranil jsem zátaras a jeli jsme nahoru, pouze dva. Déšť,zima,vítr, mlha, náledí. Asi po 40 km šesti metrová lavina, konec cesty. Ještě sjezd dolů, což bylo ještě náročnější. Tam jsem si sáhl na dno, ale přesto jsem si to užil. Transalpina už byla brnkačka, i když byla mlha a pršelo. Škoda, že jsem se nemohl kochat.
A hurá směr Banát, Svatá Helena. To už jsme jeli zase jenom dva. Potom cesta přes Srbsko,v Bělehradě na obchvatu šílená doprava kamionů a Maďarsko Hevíz, tam jsme načerpali síly v termálu.
V Rakousku se zastavit na Moravském Poli za Přemyslem Otakarem a domů. Celkem jsem projel 7 států, najel 3740 km, z toho nejméně 2000 km v dešti. Natankoval 198 l benzínu. Na úplatcích jsem zaplatil 11 euro. Cena za ubytování 10 – 15 euro se snídaní. Nejdražší ubytování v Maďarsku. Kolega 1x odtahovka na defekt, 2x odtahovka na servis. Já 1x pád, kolega 1x pád.
Závěrem - bylo to něco úžasného. Nedá se to popsat. Doporučuji takovou cestu, ale ať tam nejede ten, kdo se bojí o motorku a nemá na to žaludek.
Luděk Malý st.

Podívej se na další videa


TOPlist