Přes Fatru k Roháčům
Datum: 27.1.2019 | Zobrazeno: 714x
Po deštivé sobotě se vydáváme na Slovensko, věříme totiž v dobrou viditelnost. Naplánoval jsem dvě trasy, kde začátek byl stejný a rozdíl byl až v Banské Bystrici. Jak jsem tady již psal, moc se nám líbila cesta z Bojnice do Ilavy. To rozhodlo, že se po ní zase vrátíme. Vstali jsme ve 4 hodiny a o půl šesté vyrazili. Před Slovenskem nás překvapila hustá mlha, musel jsem schovat navigaci, jak se na ní srážela voda. To samé nás čekalo i před Harmancem, naštěstí jakmile jsme vyjeli do sedla Šturec, už jen svítilo sluníčko, takže dolů to byla opět "extáze". Kousek před Banskou Bystricí, jsme odbočili do Španie doliny, cesta byla opravená a nahoru se jelo moc dobře. Vyjeli jsme co nejvýše to šlo, snad až k poslední chalupě. Vyšlápli si na Maximiliánovu haldu, z které je celá obec jako na dlani. Před odjezdem jsme si šli nafotit pár chalup a frčeli na další zastavení, Lupčianský hrad. Kousek před hradem se nám ukázaly v dáli Tatry. Hrad jsme jen zadronili a rozhodli se vyrazit na cestu druhé, delší trasy přes Donovaly do Velké Borové. Abychom nejeli přes Ružomberok, uhnuli jsme v Liptovské Osadě, částečně to není dobrý nápad, v půli se cesta stane velkým "tankodromem", zato vás odmění úžasným panoramatem hor, jak se dostanete k Partizánské Lupče. Pokračovali jsme přes Liptovský Mikuláš, Liptovské Matiašovce do Velké Borové. Kdybych tušil, že je tady tak "fantastická" cesta 584, už bychom tu byli dávno. Tak jsem se zase rozvášnil, až mě Eva musela krotit. Ve Velké Borové jsme hledali rozhlednu "Věža", žádný zázrak, ani z ní nic nevidíte. Zato jen pár metrů od ní se otevře jeden z nejúžasnějších pohledů na Roháče. Nemohli jsme se toho nabažit, ale čas a hlad nás tlačil. Vyjeli jsem zpět na 584 a tady v kolibě Holica pojedli místní speciality. Halušky s brynzou a strapačky. Cestou zpět nás v jedné zatáčce zastavil policista, byla zde nehoda motorkáře. To je daň za prožitek v zatáčkách. Protože čas nás neúprosně tlačil, museli jsme zvolit nejrychlejší cestu domů přes Žilinu a po dálnici. Moc rychlé to nebylo, byly zde hrozné kolony až do Žiliny. Naštěstí na moto se to dá snáze předjet. Domů jsme dorazili jen o 10 minut pozděli, než nám na kolibě ukázala navigace. 609km
Vložil: Jojko
