já 14 dní po operaci cvičil na hrazdě je to hodně individuální. Železo jsem si nechal v sobě.

shewcza píše: já 14 dní po operaci cvičil na hrazdě je to hodně individuální. Železo jsem si nechal v sobě.

Já to ohnul na lezecké stěně.
Mně to železo vadilo. Tlačilo to, když jsem nosil batoh. I operatér byl pro, aby se to po tom roce vyndalo.

VladaM> když nesu fakt hodně těžkej bágl, tak to po nějaké té hodině cítím, ale není to nic hrozného. Mě bylo taky doporučeno vyndat, ale nemám čas na takový pičoviny. Ničemu mi tam nevadí

shewcza píše: VladaM> když nesu fakt hodně těžkej bágl, tak to po nějaké té hodině cítím, ale není to nic hrozného. Mě bylo taky doporučeno vyndat, ale nemám čas na takový pičoviny. Ničemu mi tam nevadí

Tak vyndání je hned, jeden den operace, druhý den domů.
A hned normálně do rachoty.
Prý za cca 1 měsíc zarostou dírky po šroubkách.

Ona totiž ta klička (asi i ostaní kosti) je totiž nějak vnitřně strukturovaná pro normální zatížení.
Když je tam železo, tak ta klička je zatěžována jinak (nějak méně) a ta vnitřní struktura není tak "optimální".
Po vyndání železa se ta původní "kvalitní" struktura zase vytvoří.

Díky za info ohledně kličky. Já tam toho merkura taky furt cítím, ale to je tím, že je to 4 týdny po operaci. Taky jsem řešila, vyndání. Někdo se na to vykašle, někdo vyndává. Jak to čtu, dám to ven.

Ta jizva je stejně velká asi jako ta první. Nějak to ven dostat musí. Snad se nic nestane, když to půjde ven až po roce a půl. Nenechám si zkazit další léto. Do rachoty sice můžeš, ale koupat se ne. A tedy po té operaci to bolelo docela dost tak první týden.

JeckyllHydova: Ad vyndavani:

1/ Je to planovana vec, takze si to muzes domluvit dopredu jak se ti to hodi. Ja treba okolo mikulase, abych vanoce uz mel v pohode, bylo to na zimu, a neomezovalo me to v sezone (koupani/motorky atd).
2/ Neni to zdaleka tak bolestive jako zlomenina a sroubovani. Z mnoha duvodu. Nemas to pohmozdene po padu. Rozrezavaj ti uz rozrizlou kuzi takze citlivost je tam minimalni. A ani ty tkane okolo nejsou uz tak citlivy jako porve (proste si zvyknes )

Ozzy_ píše: JeckyllHydova: Ad vyndavani:

1/ Je to planovana vec, takze si to muzes domluvit dopredu jak se ti to hodi. Ja treba okolo mikulase, abych vanoce uz mel v pohode, bylo to na zimu, a neomezovalo me to v sezone (koupani/motorky atd).
2/ Neni to zdaleka tak bolestive jako zlomenina a sroubovani. Z mnoha duvodu. Nemas to pohmozdene po padu. Rozrezavaj ti uz rozrizlou kuzi takze citlivost je tam minimalni. A ani ty tkane okolo nejsou uz tak citlivy jako porve (proste si zvyknes )

Právě, nechám si to tak na předvánoční shon a navíc pak se budu tvářit jako lazar a budu jen sekýrovat ostatní.

Ahoj,
včera jsem slavil rok od svého úmrtí a následného znovunarození po bouračce na mašině. V nemocnici jsem si k tomu sepsal nějaký povídání a o víkendu sestříhal video z fotek, který jsem z toho měl. Původně to bylo určeno na FB, ale proč se nepodělit, třeba to někomu pomůže neudělat stejnou chybu.

Jinak motorka: Suzuki GSR 600, to asi většina pozná
Hadry, rukavice: 4street
Helma: Shark S 900 (byly tady nejaky dohady o jeji kvalite, no me zachranila zivot, takze myslim ze dostatecna)
Boty: Gaerne
Páteřák: RIP curl

Video:


Částečně zkrácený text:

Před rokem zhruba touhle dobou jsem byl MRTVEJ. Jo mrtvej, bez nějakýho přehání. Spousta z Vás už asi něco zaslechla, tady na FB nebo jste mě viděli někde poskakovat o holi. A cože se to stalo..?
V sobotu 13.8.16 jsme si udělali s klukama pěknou panskou jízdu na motorkách. Já, Filip, Matěj a ještě jeden kamarád.

Jeli jsme do Liberce, kde jsme si naplánovali pozdní oběd. Jeli jsme pohodovou jízdu, bez zbytečných kravinek, žádný rychlostní rekordy, atd.. Dali jsme nějakou tu baštu, pokochali se krásami Liberce a v odpoledních hodinách jeli zpět. No a pak už byla ta dovolená ve Francii..

Jo tak ta už byla vlastně jen v mý hlavě. Tohle vyprávění je založeno na vyprávění mých kamarádů, zprostředkovaně některých svědků a policie, která mě následně v nemocnici navštívila. Ze svýho moc vyprávět nemůžu protože můj mozek se těhle vzpomínek dobrovolně vzdal.

Na cestě z Liberce někde u Českého dubu je taková zatáčka, podle fotek ani ne moc zrádná. Nicméně mě zradila.. Ale chyba byla samozřejmě hlavně u mě. Ne že bych snad jel tak blbě,

ale měl jsem dosti sjetou přední gumu. “Tak co neprši”, řikal jsem si, ještě to dojedu. Problém byl, že guma toho mela za sebou tolik ze v profilu už nebyla moc kulatá, ale spíš hrantá - byly na ni vysekaný plošky z jízdy na okruhu. No a po nějaký takový polšce, se v téhle nezdrádné zatáčce smeklo moje přední kolo a motorka se položila. A jeli jsme oba po zemi. Motorka bezpečně bez větších škod dojela do trávy. Já bohužel to štěstí neměl. Dojel jsem po zadku přímo pod auto, které jelo v prostisměru..

Byla to starší felicie, kterou řídila starší dáma.
Auto na mě najelo, ještě jsem si zřejmě dal hlavičku s předním nárazníkem (dle stopách na nárazníku a helmě) - při srážkové rychlosti cca 140km/h, to už je docela slušná hlavička co? Měl jsem pod helmou dioptrické brýle. Když bych stál na místě, měl na sobě tu helmu a pod ní brýle, mohli byste mě mlátit kovovou tyčí přes hlavu(helmu) a těm brýlím by se určitě nic nestalo. V tomhle případě byly ale brýle rozlámané. Takže tlak mojí hlavy uvnitř helmy musel bejt sakra velký. Vlastně nikdo nechápe jak to, že to mozek vydržel.. ale zdá se, že jo 

Zbytek těla už byl horší, protože auto za sebou tahlo vozejk s půl tunou dřeva, předek byl zvedlej, zato zadek byl pěkně u země, takže když to na mě najelo, nacuclo mě to jako do mixéru. Než kombinace starší felicie, starší dámy a půl tuny dřeva zastavila, mixovalo mě to pod sebou asi 40m.

Když to konečně zastavilo, paní údajně jenom vyběhla z auta a začala hystericky křičet, že zabila motorkáře. Za tímhle autem jel také motorkář, který všechno viděl. Další auta za ním už to neviděli, protože to měli přes to první auto. Motorkář sesednul, a běžel se podívat pod auto kde jsem. Na poprvé mě prý neviděl, až když se podíval podruhý, viděl helmu mezi zadníma kolama. Podle toho se dá odvodit, že jsem byl napresovanej někde v odběhu auta. Pán hned volal záchranku, když jim řekl, že jsem zaklíněnej pod autem, řekli, že musejí teda nejdřív poslat hasiče, aby mě vyprostili. Načež pán začal křičet, ať okamžitě startujou, že mě odtamtud dostane. Následně pán zastavil dvě projíždějící auta a vytáhl z nich lidi, aby mu šli pomoct. Jedno auto byly snad dánové nebo holandani. Když bylo kolem auto šest lidí nadzvedli ho a vytáhli mě ven. Prý jsem chroptěl a vkašlával krev, tak mi pán sundal helmu, aby mi aspoň trochu uvolnil dýchání. Asi není náhoda, že pán se jmenuje Svatý.

Krátce na to již přistával vrtulník záchranné služby. V tu chvíli příjížděli i kluci, kteří, když si všimli, že za nima nějak dlouho nejsem, tak chvilku čekali a pak vyrazili zpátky. Zachranáří mě začali vystříhávat z bundy. Následně se mi pokoušeli napíchnout žílu, jen já jsem se dotal do šoku a začal jsem kolem sebe kopat a mlátit. Což když chvilku trvalo, tak už to záchranář nevydržel a začal křičet “pojďte mi ho sakra podržet nebo tady…” něco.
To už šli pomáhat i kluci, každej dostal nějakou část, kterou mi měl držet. Filip dotal levou nohu. Když se pořádně podíval, málem to s ním prej seklo. Z protržené motorkářské boty trčela moje lítková kost. To musela být další slušná řacha, aby kost prorvala koženou botu s plastovym pancířem.

Nakonec se jim teda podařilo mě napíchnout. Matěj dostal do ruky kapačku, aby ji držel.
Vrtulník odstartoval a vyrazil k nemonici, cesta trvala jen pár minut. I přesto jsem stihnul poprvé umřít.. Tedy měl jsem zástavu z vykrvácení. A ve vrtulníku zřejmě ani neměli tolik krve, aby mě celýho napumpovali. Takže do nemocnice mě předali zastavenýho, kde následně hned začali z resuscitací. V první řadě teda do mě museli dostat krev, protože v žilách mi prý nezůstala ani kapka. Srdce naštestí přes množství drobných krvácení zůstalo v pořádku a rychle se chytlo. Bohužel za 15 minut se situace opakovala a znovu se měl zástavu. V žilách opět nezůstala žádná krev. To už měli doktoři jasno. Masivní vnitřní krvácení. Už se mnou nedojeli ani na rentgen a CT, aby zjistili co všechno mam na kaši a rovnou jsem jel na sál. Zástava se opakovala dohromady 5x. Naštěstí se jim pokaždé podařilo mě znovu nahodit.
Co bylo ale až moc drsný, bylo to, že když se do nemocnice dostala mamka, Anetka a brácha, správa od lékařů byla: Naděje na přežití nula, běžte se s ním rozloučit.. Operace trvaly skoro týden a nebýt nejnovější radiologický mašiny, kterou v tu chvíli měli právě pouze v Liberci, asi by to dopadlo jinak.

Dohromady do mě museli nalít přes 40litrů krve, aby mě udrželi při životě dokud nebyly zastavený zdroje vnitřního krvácení. Ptáte se, kam se ta krev poděla? Ta zůstala z velký části ve mě, když se na mě přijeli blízcí druhý den podívat, vypadal jsem prý jako obtloustlá žena v devátém měsíci. Měl jsem oteklý obličej, ruce, ale hlavně obrovské kulaté břicho. Podle váhy na posteli jsem vážil 92kg, tedy o 20kg víc. Většina krve tedy zůstávala v mém břiše.

Takže celkové skóre:

Hlava
Tak nějak asi OK.

Hrudník
Protržený obě plíce, prává silně zhmožděna a dlouho nefunkční. Napravo zlomený všechny žebra, z toho dvě propíchly plíci, nalevo zlomený tři žebra, z toho jedno propíchlo plíci. Ventilátor a následná tracheostomie. Částečně změněna poloha srdce - posunuto doleva. Vnitřní krvácení z plic i srdce.

Břicho
Z břicha prakticky nic nezbylo, jak jím zřejmě několikrát projelo kolo nebo mě mačkalo v podběhu. Roztrhaná bránice, nešla obnovit, pouze cca 15%, jinak mam umělou. Většina orgánů byla vytlačena do hrudníku, např. roztržený játra byly nalezeny v podpažní jamce, slinivka byla u srdce. Střeva byly naprosto rozervaný, tenký asi na 10 kusů, cca 1/4 museli odebrat, tlustý bylo asi na tři kusy a bylo utržený od zadku. Udělanej snad dočasnej vývoj kvůli léčbě tlustého střeva. Ledviny zatlačeny dolů, na několik dnů kvůli tžkému zhmoždění nefunkční, nyní fungují obě. V průběhu umělého spánku se vytvořily žlučové kameny.

Pánev
Na několikrát rozlámaná a částečně rozdrcená. Kompletně sešroubovaná. Rozervané všechny cévy vycházející z pánve, cévy byly “zapérkovány”, na rentgenu je teď vidět asi 12 pérek. Rozdrcená kostrč a její otevřená zlomenina.

Levá noha nahoře
Utržená svalová úpona a následně vzniklý hematom. Přerušen nerv ovládající stehenní hamstring (ten sval zespoda). Snad časem doroste.

Levá noha dole
Dvojitá otevřená zlomenina, která potrhala většinu svaloviny. Noha zůstala viset jen na svalech v levé části. Noha pod kontníkem prakticky celá rozdrcená, krome prstů. Prerušeny hlavní nervy. Prsty se zřejmě již hýbat nebudou, kotníku by se měla vrátit kompletní hybnost za cca 2 roky.

Obě nohy – respektive pod prdelkou mam vypálený takový dva pěkný koláče asi 1cm do masa, jak se kožené kalhoty rozpálili, když jsem brousil silnici. Podobně vypálenou dirku mam i na břiše, tak je asi od vejfuku.

Samozřejmě se stalo spousta věcí po tom, ale protože na FB nikdo nechodí číst dlouhé příběhy, zkrátím to. Probouzení bylo víc než divoké, nějak jsem se jim furt škubal, taky si mysleli, že budu trochu hloupější (což se stále nevylučuje). A následných cca 14 dnů byla asi ta nejpekelnější jízda- tedy aspoň ta, při který už jsem byl při vědomí. Vzhledem k tomu, že jsem měl silný dojezd z použitých anestetik, byl jsem trochu ve svým světě. A veškerý fyzická bolest byla prd, proti tomu, co se mi odehrávalo v hlavě.. Komu jsem ještě nevyprávěl, snad bude někdy příležitost. A mělo to rozhodně své úsměvné stránky, od rozesílání dopisů na SIA a FBI až po volání policajtům přes teletext :))

A trvalý následky? No nožka už nebude nikdy ve stoprocentní kondici, ale to mojí kariéře profesionálního fotbalisty zas tak neuškodí, přeci na kole a do konce i na prkně to tak nějak jde. No a mam tak 50:50, jestli budu moct někdy odložit svůj pytlik a dojdu si zas na záchod udělat pořádnej bobek. Jo to bych asi rád, já prostě to vysedávání na záchodě miloval..

Ale víte, já jsem byl před rokem mrtvej, takže tohle už jsou fakt jen detaily a navíc.. jsou holky, kterým se líbí když o ně plácáte dvěma pytlikama ;)
Tak až vás zas někdy bude něco trápit, zamyslete se jestli to má opravdu tak trvalý následky..

A když vás bude bolet, zkuste si představit jaký to je poprvé si kejchnout po tom co jste měli zlomený téměř všechny žebra, roztrhanou bránici i většinu orgánů a protrhaný plíce.. to už pak ty ostatní věci tolik nebolej ;) Ale na rovinu, byl jsem teď u zubaře a to je prostě steně nejhorší :))

Největší poděkování patří tedy všem doktorům a sestřičkám z Liberecké nemocnice, protože bez nich bych tu nebyl. Ale nebyl bych v Liberecké nemocnici, kdyby nebylo pana Svatého, díky kterému jsem se dostal z po auta. Obrovské poděkování je i pro všechny, kteří se o mě starali při následné péči.

pulmer>
No tedy zajímavé počtení.
Ale pinďour v pořádku, takže super, ne?!
Doktoři jsou tedy fakt machři.
Podle popisu Bůh sestoupil na zem, do Liberce, a stvořil nového člověka.
A borec, co Tě dostal zespod auta, taky zasluhuje medaili.

Takže jak pravý klasik: "Táhni a srůstej!"

pulmer>
Dostal jsi ještě pokutu za způsobenou nehodu?
Škoda na druhém vozidle, na feldě, šla z Tvého povinného ručení?
Přeci jen jsi zmínil tu nic moc přední gumu...

pulmer - ukrutné čítanie. Tak gratulujem k prvým narodeninám.

Kurwa... kurwa....kurwa...
Držím každý palec co mám, abys byl fit co nejvíc to jde. Čtu to a krve by se ve mně nedořezal.

Taky přidám z letošní úrodičky 30.8.2017 16:10 Opolánky
a tady je zvýrazněno kde to prasklo a co uletělo kus dolu .... vazy samozřejmě na sračku ..... jinak kdo to okusí , tak to kurevsky bolí ....nikomu to nepřeju .....

Nedostal jsem přednost ... a rychlost pod 50 .... to by se člověk pos.... a nehodovka stále šetří .... nechápu sice co .... když jsem jel po hlavní a idiot z vedlejší mi to tam poslal cca 5m před přední kolo ....

Naposledy editováno 06.10.2017 13:17:53

Čouhá z tebe nějak moc hadiček, brrr. Ať dobře srosteš a kozáčky metáš jako mladík!

Mno moc pekna prace :( Ty vazy budou jeste daleko vetsi problem nez kost ...

Ono to celkově stojí za ho.... 5 týdnů už jsem postelovej povaleč a zatím to nevypadá že to jen tak rozběhám ... ale když jsem četl příběh kolegy (pulmer) přede mnou .... tak já dopadl vcelku dobře .... akorát žena prská na motorku vloni 6-7 obratel , tam už je taky titan tak když to půjde takhle dál , tak do důchodu to dám na ROBOCOPA a až se fakt zabiju , tak mě žena odevzdá do kovošrotu a ještě ušetří za funus a za to železo vyvaří

XPALIC> Držím palce!!!Měl jsem něco podobnýho.Rok marodění!Ale po půl roce jsem hodně makal a cvičil.Jak píše Ozzy ...kost byla "za chvilku",ale ty vazy a nervy.
No....dneska už to je nějakých 18 let.

Čus střelci tady se můžete podívat jak se co opravuje, jezděte tak abyste to nepotřebovali.
www.depuysynthesinstitute.com/elbow

PIGO> JJ díky , taky se snažím ale je to hroznej vopruz se dobelhat aspoň na ten hajzlík , a teď už aspoň se člověk může důstojně vys..... Policajti se s tím taky pěkně serou , nechápu co řešej na jednoduchý věci a ůčetní ta píča mi zazdila nemocenskou ... takže krom toho úrazu ještě reším peníze .... by se člověk posral .... a jak píše kratkej01 lepší to nevědět a nepotřebovat ....

XPALIC> Hochu...nemysli si,že to neznám.
Tenkrát všechny úspory v hajzlu,dvě malé děti a sesypanou manželku...no já bych mohl vyprávět hodiny.Ten úraz byl jenom zrníčko celého koláče problémů.
Ale myslím,že my motorkáři nejsme žádný srágory.To holt patří k věci-s čím zacházíš-s tím taky scházíš .
To dáš .
Hele kdyby si pletl svetry, tak si klidně můžeš vypíchnou voko jehlicí.No né .
Po létech se tomu budeš jenom smát.

P.S.
A počítej s tím,že až ti vyndají ty šrouby a matky ,tak to budeš prožívat znovu.
To jen tak na upřesněnou.

XPALIC> podobný želežářství nosím v sobě už přes 3 roky, zážitky jsou na dlouhý vyprávění. Zkrátím to jen na doporučujení: sežeň si právníka, nebo postupně rovnou dva! Dobré specialisty, kteří v tom umí chodit. Já měl také prvního na řešení kolem úrazu, ale když přišlo na vymáhání peněz od pojišťovny (ušlá mzda, bolestné, trvalé následky ...) musel jsem najmout jiné specialisty a i přes 25% provizi se to sakra vyplatilo. Na neschopence jsem na tom byl také tak švorc, že jsem si musel půjčovat, abych s rodinou přežil. Dále radím hlavu vzhůru a optimismus s úsměvem se to lépe hojí, užívej úsměvů a krás sestřiček a nepodceňuj následnou rehabilitaci.

Po zlamání kotníku 3 měsíce doma a půl roku se dával finančně dohromady

PavelGT>kawapavel> Rozcvičuju opatrně už teď ,optimismus mi nechybí , sestřičky v Kolíně děs finance sice je to nepříjemný , ale nepoloží mě to (teda doufám) ....jen mě serou ty obstrukce kolem všeho .... no to je bohužel smutná realita českých poměrů.... kua šel bych se projet ,nebo se aspoň povrtat v garáži tohle nicnedělání je za trest ... potřebuju vyměnit svíčky , poladit karbce a vyměnit spojku , a ty vidle taky vyměnit .... a zahálí to v garáži .... abych stíhal na jaře sezonu

Tak přátelé, pojďme se trumfovat, kdo má větší želzářství v haksně? Nejhorší na tom je,že 15 let jezdím na motorkách a takhle si nohu rozmr.. při pádu ze žebříku.. Hrozilo, že mi ji vezmou, když to viselo, jako pytlík na cvičky, ale doktoři traumačky v HK v čele s primářem jsou kouzelníci. No zatím uvidíme, jak dopadnu s chozením. 7 týdnů v nemocnici, 4 operace z toho jedna 10 hodinová. Nyní jsem 2 měsíce po úrazu, jezdím na vozíku, protože mám prasklou patu i na druhý noze. S tou horší nohou už cca na 50% v kotníku hýbu, ale bude to běh na dlouhou trať... Takže motosezonu jsem neukončil, mašiny mám nezazimovaný a neumytý a nejspíš je ani na jaře neodzimuju

Mno to je pekna prace ...

pulmer> No ty kráááso..... to je totálně masakroidní.... Jseš borec!!! Všichni andělé si s Tebou teda mákli pořádný přesčasy, ale s velkou úctou před Tebou smekám, bojovníku!!!

pulmer>

to je síla!
držím palce,ať se z toho vylížeš

pulmer> tvl..to není ani ke zfilmování...to by byl total SciFi ulet
Každopádně ti přeju aby jsi se co do největší míře vratil k obyčejnému životu...ikdyž to bude těžký...věřím že to zvládněš

něco málo z rodinného alba,otevřená tříštivá zlomenina obou kostí,5 operací během 18 dní,skládali to doktoři ve FN Brno,následek pádu ze žebříku 20.3.2017
nástup do práce 2.8.2017

Brzo ráno se vozej kolaři potom autaři pak sem tam nějakej uraz v práci, když začne sezona třešní lezení po stromech a žebřících tak česači a skončí to posledním sklizeným jabkem a začínají umělci s motorovkama zima bude dlouhá tak se musí nařezat dříví. No a v zimě lyžaři a ti co se klouzají na chodníku.jo na Traumatologii ja stále plno. Si můžete vybrat nějaký železo.