Tak pánové, schodou okolností jsem měl možnost dneska Tuarega projet. Kamarád Michal si jednoho pořídil, měl tu odvahu půjčit mi ho a tímto mu děkuji za super odpoledne. Najeli jsme asi 70km, on na mojí Tenerce, já na krásným modro-bílo-červeným Tuaregovi. Naprostá většina v lehkém offu (polňačky, lesačky), pár km asfaltových přejezdů, občas trošku techničtější pasáž a nakonec pár koleček na lesní "MX" trati. Obě motorky měly celkem srovantelný gumy, Mitas E-12/E-13 kontra tušim C-17/E-09.
Berte následující řádky jako nástin subjektivních pocitů/prvních dojmů - je těžký srovnávat stroj, na kterym člověk jezdí 3. rokem se strojem, na kterym má jen pár hodin...

Takže, v čem je v terénu Aprilka lepší než Yamaha?
Pérování - výrazně delší zdvihy jsou prostě +, který nejde okecat, sériová Aprilka na mě působila líp, jak T7 překopaná na Öhlins. Nejvíc to bylo znát na MX trati - z malejch skoků (na velký si na 200kg motorce FAKT netroufám) přistává Tuareg jak do peřin, zato Yamaha je nepříjemně tvrdá. Rolety to samý - Aprilka je krásně kontorlovatelná, stroj je klidnej a jen cítíte jak kola pod váma pracujou nahoru dolu. Yamahu rolety rychle rozhodí, pružení je nevykrývá a mašina celá lítá nahoru dolu. Znát je to samozřejmě i na obyčejných polňačkách - pokud s Yamahou v rychlosti trefíte nějakej výmol, musíte jí hodně pomoct maximálně uvolněnou pozicí těla, jinak se dočkáte nepřijemnýho kopance. Tuareg toho odfiltruje znatelně víc.
Má to ale i druhou stranu - zatímco Yamaha s tímto nastavením funguje jak v terénu, tak na asfaltu, setup Tuarega mi i z toho mála, co jsme silnicích najeli, přišel jako dost uhoupanej. Michal se zatím o nějaké kompromisnější nastavení nesanžil, bo s Mitasky se stejně dynamičtějším hrátkám na asfaltu dost brání (viz dále).
Těžistě - ne, Tuareg vážně neni jako boxery BMW. Asi neni ani jako 790/890 s ušatou nádrží. Ale rozhodně neni tak "top-heavy", jako T7. A to je jasný plus.
Ergonomie - dlužno hned dodat, že pro mých 186cm/94kg jsou obě v lati. Aprilka má ale pro mě lepší řidítka (u Yamahy mi maličko nesedí úhel rukojetí) + užší nádrž v celým rozsahu pohybu (nádrž Yamahy se vpředu rozšiřuje, ale taky žádná trága). Takže rozdíly více-méně kosmetický, ale ve prospěch Tuarega.

V čem je naopak lepší Yamaha?
Motor Solidní záběr Yamahy z nižších otáček a lineární průběh výkonu je přesně to, co od endura chceš. Nebo aspoň co od něj chci já Problém Aprilky pak podle mě není ani tak to, že je dole o něco slabší, ale spíš to, že kolem 5.000 otáček jí najednou úplně hroudovitě roste točivej moment. Takže když třeba chcete vyjet z vinglu na dvojku driftem, tak tomu musíte dole pořádně naložit, načež, sotva se zadní kolo utrhne, tak se motor rozjančí a pokud hodně rychle nezaklapnete, tak to vypadá na průzkum rostlinných druhů v nízkém vegetačním patře lesa. Takže zpátky na trať a driftovat technciky správně, čili přes spojku. Jenomže, ta změna charakteru je tam cítit i tak a držet tenhle stroj v terénu furt nad 5.000, nato sem moc malej pan jezdec. Předpokládám, že kdybych měl možnost najet toho na Tuaregu víc, tak bych se s tím sžil, takhle na první dobrou to pro mě byl asi ten nejvíc rušivej faktor na celý motorce.
Další věc je odezva na plyn - celkově dobrá, ale několikrát se mi stalo, jakoby motor při lehkém přidání plynu zaspal a probudilo ho až důrazné otočení rukojetí. Michal to registruje taky, s prodejcem to zatím neřešil. Podotýkám, že celou dobu jsem měl motorku v off-road módu.
Brzdy - přední brzda Aprilie mi přijde do terénu moc ostrá. Naštěstí ji celkem zdatně krotí ABS, ale tupý brzdy Yamahy mi vyhovujou víc. S přibývajícími km bych si zvyk a na silnici by se karta hádám obrátila.

Co je na nich prostě jinak?
Geometrie a z ní vyplývající jízdní vlastnosti. Dvěma slovy, Tenere je stabilita, Tuareg je ovladatelnost. A nejde říct, že jedno je lepší jak druhý, tady prostě záleží na osobních preferencích každýho z nás.
Kličkujete mezi pařezama - je krásný, jak citlivě reaguje Tuareg na přenášení váhy a hbitě zatáčí. Rozhodnete se na poslední chvíli změnit stopu? - žádnej problém, jak přijde na změnu směru, je Aprilka ochota sama.
Na druhou stranu - najděte hezkou polňačku a na Tenerce po ní můžete valit kilo a máte pocit, že kdyby měla tempomat, můžete pustit řidítka a stejně jí nic nerozhází. Teda do chvíle, než přijde první příčnej rigol, kterej prvěří každej milimetr zdvihu jejího odpružení Tuareg se přes rigol přenese s větší grácií, a nedá se říct, že by byl ve vyšším tempu nervózní, ale neochvějnou jistotu Tenerky u něj nenajdete.
Možná trochu překvapivě, stabilní chování Yamahy může najít využití i v technickejch pasážích - když nevíte co, tak určete azimut, držte plyn a je tu jistá šance, že projedete. Aprilka mě při pokusu u podobnej přístu jednou celkem vypekla a po divokým poskakování v kolejích od lakatoše sem byl rád, že to skončilo jen zatečením vody do bot.
Docela by mě zajímalo, jak by se motorky chovaly s odpovídajícím obutím v tempu na silnici - každopádně s papučema, co byly k dospozici, se začla Yamaha kývat kolem 130-140, Aprilia už kolem 120.

Ještě pár rychlých poznámek k Aprilce
Topí na pravou nohu. Pokud máte větší část vyjížďky v pravej botě brčálník skřítka Rákosníčka, až tak moc to nevadí, ale jinak to hádám může bejt dost otravný. Michal čistě kvůli teplu uvažuje o decatu.
Kontrola trakce v offu mi přijde nepoužitelná. Stačila první kolej, do který mi spadlo zadní kolo, takže jsem jí chtěl projet "šikmo", abych jí vypnul.
Přední blatník si netyká s kombinací zubatá guma + hodně bláta.

Fuj, to sem se rozepsal. A přitom jsem neodpověděl ani na jednu ze zakladatelových otázek. No nic, možná příště...

JohnnyS08> velmi dobre postřehy, minimálně z 90% to vnímám úplně stejně, u tenerky a nejen u ni, je hlavní problem že většina lidí si ten podvozek neumi nastavit a jak to pro ne neni idealne nastaveny z fabriky, tak rikaj, ze je ten podvozek spatnej, ja si podvozek tenere přizpůsobil k obrazu svému a ok, tim neříkám že by nemohl bejt lepsi