Zdravím místní motorkáře a všechny ostatní

Chtěl bych tímto způsobem poprosit všechny motorkáře o podporu tohoto tělem i duší motorkáře Aleše
Předem všem moc děkuji za podporu



www.kontobariery.cz/Pribehy/Komu-muzete-pomoci/Nove-auto-pro-Alese

Momentálně by potřeboval nové velké auto, aby se mohl lépe přesouvat např. k lékaři, takže by příspěvky šly na to. Do běžného auta je jeho přesun opravdu náročný a složitý, když mamce nemůže nijak pomoct.

kvadruplegie, kvadruplegik

Celý příběh:
Ahoj, jmenuju se Aleš, je mi 30 let a už od prosince 2019 jsem ochrnutý na všechny 4 končetiny, tedy mám diagnózu kvadruplegie. Momentálně jsem v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech, kde se mě zase snaží postavit na nohy. No… Já bych byl rád, kdyby mi aspoň ruce fungovaly tak, jako před nehodou. Pohnu jenom pažemi, prsty ovládat nemůžu. A cože se mi to stalo?
Ještě na Štědrý den 2019 jsem byl úplně normální kluk, chodil jsem do práce, chodil jsem do fitka, byl jsem krátce zamilovanej, ale mojí největší vášní byla jízda na motorce. Právě to mi obrátilo život naruby.
Ten den bylo krásně, nemrzlo a nebyl sníh, tak jsme si s kamarádem udělali vyjížďku na motorkách. Bylo před 16h, když jsme se vraceli domů po kraji pole. Najednou jsem mezi poli přehlídl malý potůček. V ten moment mě nenapadalo nic lepšího, než přidat plyn a zkusit ho přeskočit. Jenže na hraně potůčku byla hluboká brázda, o kterou se zarazilo zadní kolo. V té rychlosti se mi vytrhla řídítka z rukou a vyletěl jsem z motorky. Letěl jsem asi 10 m daleko, kde jsem dopadl celou vahou svého těla na krční páteř. Po pádu jsem byl při vědomí, ale věděl jsem, že tentokrát je to špatný, hodně špatný. Nemohl jsem se vůbec pohnout a necítil jsem nohy. Už jsem několikrát z motorky spadl, ale narazil jsem si třeba jen žebra. Tentokrát si asi můj anděl strážný vzal volno… Kamarád hned volal pomoc. Přiletěl pro mě vrtulník. V nemocnici jsem absolvoval CT vyšetření, které ukázalo spoustu zlomenin obratlů, vykloubené rameno, ale hlavně tříštivou zlomeninu krčního obratle v úrovni C5/C6 a téměř přetnutou míchu. Následovala náročná operace krční páteře, kde mi krk zafixovali, a dostal jsem na hlavu speciální kruh, abych krkem nemohl hýbat. Nemohl jsem sám dýchat, takže mě přes krk napojili na přístroj. Kvůli bolesti mě drželi v polospánku. Měsíc jsem ležel na ARO, kde to bylo jak na houpačce. Neustále mi vypadával dech, jednou jsem jim úplně zkolaboval. Doktoři nedokázali vůbec říct, jak to se mnou bude, jestli rozhýbu alespoň ty ruce nebo jestli budu jednou sám dýchat. Od prsou dolů jsem totiž necítil nic…
Nějakou dobu jsem si taky poležel na JIP a nakonec mě přeložili na spinální jednotku. V nemocnici jsem strávil 3 a půl měsíce. Za tu dobu jsem víc jak měsíc nemohl mluvit kvůli tracheostomii a musel jsem se naučit znovu polykat. Tady v Kladrubech budu 5 měsíců a pak mě propustí do domácí léčby. Učím se tu být co nejvíc samostatný a hodně posilovat a protahovat svaly. Pořád mi ale ještě dělá problém i samotné sezení na vozíku.
Co se týká mýho zranění, tak jsem si ze začátku vůbec nechtěl připustit, že bych znovu nechodil. Dnes je situace jiná, jsem hrozně rád za každý pokrok, ale beru situaci takovou, jaká je. Celou dobu mi byla oporou moje rodina, hlavně moje máma a přítelkyně Iveta, která to se mnou nevzdala a nerozešla se se mnou i přes to, že ví, že náš společný život bude úplně jiný, než jaký si kdy představovala. A rozhodně to se mnou nebude mít lehký.
Možná mě někteří z vás odsoudí a řeknou, že ježdění na motorce je nebezpečný a že si za to můžu sám, tak co bych chtěl. Měl jsem ale víc než dost času o tom přemýšlet a vymýšlet, co by bylo, kdyby. Jenže teď už to, co se stalo, prostě nezměním, i když bych si to moc přál. Nezbývá mi, než na sobě dřít a snažit se být samostatný, abych se necítil jako něčí přítěž. Chtěl bych mít šanci na co nejvíc normální život. Jenže to obnáší spoustu různých pomůcek, které stojí spoustu peněz. Např. speciální postel, stavební úpravy domu, úprava auta… Proto budu velmi vděčnej za jakýkoliv finanční příspěvek nebo alespoň sdílení mýho příběhu, pokud jsem Vám alespoň trošku sympatickej nebo vás můj příběh zaujal a chtěli byste mi pomoct. Moc děkuju.

Naposledy editováno 11.11.2020 17:02:07