U Míry jsem byl jednou v začátcích, kdy to ještě bylo relativně za pár korun a je to velkej sympaťák a až budu mít volnou šestku, chtěl bych si s ním dát víkend v Písku. Dávat jednou tolik se mi zdá jako úplnej úlet.

Zformovat jezdce pro MS umí Joska Kubíček a pak už jen my (Parmič a já )
Pokud by se Abaja nestyděl si říci - mohl to někam v MS GP dotáhnout .

Ve 2017 jel s námi v teamu vytrvalostní endurance seriál CRC WM SSP 2017 Hořičák P. Coppa. Rok na to ve 2018 zkusil Pierr požádat o divokou kartu MS SSP v Brně a divokou dostal!
Jeho účast - na poprvé (s velmi omezenými zdroji) za nás amatéry - nebyla vůbec špatná. Ostudu nám neudělal (dojel do cíle, nebyl poslední, neupadl, na nic se nevymlouval, od vítěze nedostal kolo! Z mého pohledu odvedeným výkonem na 4 roky starém stroji vyhrál .

Jak tu již padlo - důležitý / až nejdůležitější - bývá způsob předání zkušenosti, aby přijímajícímu zůstala v rukou a paměti!
Míra L. má ostruhy a duch velkého závodníka Československé historie (tuším 7x mistr Evropy a myslím, že i světa /bývalý tovární jezdec JEŠTĚ FUNGUJÍCÍ továrny JAWA...ad.). Jednoznačně tuzemská legenda!
Přes to zůstal stále skromným klukem / jako před ….x-lety, když on mydlil šlapačky a já motokros (no, spíše až nyní je skromnější a pokornější).
Také jeho blízké lze jednoduše okomentovat = "jezdí a učí celá rodina" (Mirka, Verča, Nikola. Jeho nevlastního syna Patrika jsme loni přibrali s Parmičem do teamu - a stejně jako Pierrem ve 2017 ani loni nepřerušili sérii a počtvrté vyhráli vytrvalostní seriál CEC WM SSP 2019 ).
Patrik už z minulosti od mala sám školil. Kromě individuálů, malých o, kruhů a pitbiků -----přidal letos zkusmo i tuzemské velké okruhy (včera proběhl Most-Motoriders).
Pro příští rok 2021 už připravuje rozšířit dosavadní jizdy, kurzy a školení - nově také vícenásobně také na velkých okruzích, včetně vsuvky === doplnění seriálem krátkých cupových závodů + endurance.
Paťas "Lesapán" ("Tahej zle") je z části takový Pepek v o generaci mladším provedení = mladicky trhlej, pokérovanej frája, který se rychle učí, občas přehání, ale co se dalšího naučí ihned předá dále komerční cestou. Na "zobáka" má ten kluk obrovský záběr .

Pepa Š. pro změnu prošel cestou obdobnou osudu více z nás (také mojí), kdy se v minulosti blbnutím na silnici 90.tých let málem zabili.
On po vyléčení udělal z motorky street a hopsáním po letišti se dokázal vyšroubovat na světový rekord v jízdě po předním kole. Také pěkná práce!
Následně se postupně - soudě také dle TV - dobře komerčně prodal a dostal v tuzemsku do povědomí jako takový extravagantní "drsnej drzej motofrája".
Jinak je to ale jemná poetická duše také od nás ze západu (prostě jako Lišák), nebo vzdor vrozené skromnosti také moje maličkost .

Nabídka a možnosti výběru jízd u různých subjektů je bohatá ---ať již na vlastním, vypůjčeném stroji (nebo Pitbiku - od Pierra)---na velkém okruhu, malém, polygonu, letišti (elektribike na Zličíně v hale)….atd. je nepřeberná.
Podle chuti každého ---- a každý a jeden by měl odjíždět z kurzu s pocitem, že nevyhodil prachy z okna!
A pak-----vždy a za všech okolností ve zdraví dojet do cíle!

Byl sem u obou,, kdybych vybíral znovu tak jdu k Lisýmu