No a nyní k věci .
Na statické vyvážení špicových kol stačí jakýkoliv kus olova - drát (pájka, kůpená v železářství) a nebo pléšek z káblů. Dá se to pak používat furt do aleluja.
Vyvažovačka - kus závitové tyče, kerá má na jedné straně díru přesně v ose na závěs (kus drátu) a na druhém konci matici na posouvání bodu závěsu ku těžišti vyvažovaného předmětu (musí to být rotační předmět, mající relativně malou výšku, ale velký průměr. Původně se takto vyvažovaly šfungráfy = setrvačníky, pro kola motocyklů je to přímo ideální).
Jen tak na okraj - takto se dá kolo vyvážit řádově přesněji, než na nejmodernější vyvažovačce a kdyby si s tím dal někdo práci, tak i dynamické vyvážení je možné .
Postup - kolo se navleče na tento kus železa a pověsí se to na neco - třebas dvoják žebř. Ať to máme po technické stránce kompatibilní.
Takto zavěšené kolo se maticí posouvá (zvedá) k bodu závěsu - mění (zmenšuje) se stabilita polohy - kolo je stále víc labilní.
Dělá se to tak dlouho, až je to tak nejak akorát - kolo bývá v této poloze obvykle šikmo a mírným dotykem se dá vyrovnat do vodorovné polohy - vyvážit. Obvykle místo k vyvážení není potřeba jedno, ale dvě.
Olůvka přidáváme zkusmo k potřebným, prstem zjištěným bodům a po dosažení vodorovné polohy kola ho máme vyvážené staticky.
Pro stroje, mající pneumatiky obvyklé šířky to stačí.
Olůvka, omotané okolo špic, zajistíme nejakým lepidlem. Třebas Mamutem. Není to nutné, olůvka se odstředivů silů dostanů na svoje místo, ale při pomalé jízdě to potom nehrká.
No a abyste tam nemuseli dávat půl kila materiálu, vřele doporučuju bodem, označujícím nejtěžší bod pneumatiky ji dát k ventilku. Výrobci jej obvykle označijí červenou tečkou.
Vyvažovačka:

Závaží na kole ČZ 180 - použitá guma je ještě z ČSSR, bylo mě ju líto vyhodit:


Naposledy editováno 03.08.2020 11:52:57