Chci se podělit se svou zkušeností a varovat začínající motorkáře před vlastní blbostí. Chystám se na první jízdy na papíry na velkou motorku (A). Jako letitý plechovkář jsem si půjčil třikrát od kolegy skútr kategorie A1 125 ccm a vyjel se v sobotu po třetí trochu projet, abych to dostal do ruky, ježto jsem na motorce nikdy nejezdil. Už jsem si celkem věřil a to byla asi chyba. Bylo horko, takže jen přilba, rukavice, lehčí obuv, tričko, kraťasy. Samozřejmě jsem se při třetí vyjížďce rozplácl přes obrubník na chodník vedle cesty jak široký, tak dlouhý v rychlosti asi 50 km/h. Důvod? Jednoduchý. Čuměl jsem po okolí, tak jak jsem byl 25 let zvyklý čumět z kokpitu auta. Jsem prostě pako. Chvála bohu jen silniční lišeje všude možně, naražené žebra, bok a kotník, nic zlámaného.
Soudím, že motorka potřebuje mnohem více vaší pozornosti, nežli auto. Neradno se příliš dívat po holkách, stavbách, zvířatech ap. A jak jsem tak o víkendu polehával doma na pravém boku, protože na levém to prostě nešlo, je sjetý shora dolů, přicházely mi neustále na mysl myšlenky, jestli ty papíry na motorku vůbec chci dělat, jestli chci vůbec na motorce v budoucnu jezdit. Doma jsou tři auta včetně cestovního Multivana. Snil jsem o cestovním enduru a dalekých cestách po Evropě, ale začátek se jaksi nepovedl. Je lepší cestovat na motorce než v komfortním autě? Nikdy jsem to nezkusil, jen mne lákala ta svoboda, ten pocit volnosti a nespoutanosti na motorce. Rozhodnutí jsem odložil, až se trochu dám do kupy. Autoškolu mám již zaplacenou, první jízdu jsem ale teď zatím zrušil. Co vy na to? Když je někdo pako, neměl by raději cestovat svojí dodávkou a neotravovat s motorkou?