Ono hlavně záleží na tom kdo brzdí...

čtyřtakt dřív než dvoutakt, pomůže si motorem

Váha, Dva koutouče/jeden, jaký gumy, ABS bez ABS, umí brzit až na krev, neumí brzdit až na krev ? používá i zadní při brždění motorem ? jakej má podvozek a těžiště a jak na tom sedí, kam přenáší váhu ? jakej je povrch ? jaký má destičky ? Jaký kotouče ? Jak moc jsou desky a kotouč ohřátý ? Jak moc je horká silnice a gumy ?... je tam tolik proměnejch, že stejně výsledky jsou hoooooooooooodně orientační a nemají žádný význam .... jedinný co orientačně zjistíš je poměr auto vs motorka ...třeba tu

Naposledy editováno 03.08.2019 17:08:23

jednoducha fyzika..
z tretiho newt. zak. brzdis hmotu m zrychlenim (zpomalenim) a, za pomoci brzdne sily Fb /Fb = m * a
brzdna sila Fb odpovida tihove sile Fg (berme pro zjednoduseni ze na plnejch brzdach stojis celou vahou na prednim jako MotoGP) a souciniteli treni /Fb = Fg * u
a tihova sila Fg odpovida hmotnosti m, a gravitacnimu zrychleni g / Fg= m * g

tak si to nakresli a ja ti za odmenu rovnou prozradim ze pomer brzdneho zrychleni ku zrychleni gravitacnimu se rovna tez onomu souciniteli treni gumy... aneb pokud mas gumy co umej u=1, tak muzes zabrzdit presne 1G...

Dal (vypocet drahy z dane rychlosti pri konkretnim zpomalenije) to jeste jednodussi fyzika, nicmene cele to bohuzel visi na tom souciniteli treni,... a ten se nejak presneji a konkretneji urcuje dost blbe i experimentalne (zalezi na mnoha faktorech)

v reálu těch nejlepších 10% řidičů na motorkách typu naháč/ss je schopno na standardních gumách brzdit se zpomalením -10m/s2 na suchým asfaltu (moderní motorka, moderní gumy a řidič, co ví, co dělá)...v praxi spíš -8 m/s2. na vysokých motorkách s úzkýma gumama (typicky cestovní enduro s předním rozměrem 90/90-21, kde se přidává i gyroskopický efekt, ještě míň.
k tomu musíš počítat reakční doby (řidiče a motorky)...pokud je řidič připraven brzdit, pak reakční doba řidiče je 0,2-0,4 s. v reálným provozu počítají pro znalecké posudky reakční dobu 1 s.
reakční doba motorky je podle stavu motorky (0,1-0,5 s)

tak si to začni počítat

Nemyslel jsem teoretický výpočet, ale reálně naměřené metry v praxi.

Lam.> V tom odkazu, cos dal, píšou, že motorka zabrzdila z 50 km rychlosti na 20 metrech, to by u nás neprošlo ani v autoškole, tam musí začátečník zabrzdit z této rychlosti na max. 12 metrech. Když jsem to zkoušel na Mitu, povedlo se mi nejlépe na 9 metrech, ale to už bylo tvrdě na předním kole. I u toho auta mně přijde, že je to nějak dlouhá vzdálenost.

Humusus> Myslím, že zadní brzda dokáže kolo zablokovat a je jedno jestli je tam dvoutakt, nebo čtyřtakt. A pokud zmačknu spojku, tak je úplně jedno, co je před ní. Při krizovém brzdění jí mačkám, ty ne?

kerut> To znamená, že pokud je na motorkách stejná pneumatika a jedna motorka váží s jezdcem 180 kg, a druhá 300 kg, bude mít druhá o dost delší brzdnou dráhu. Další velkej argument proč mít motorku lehkou.

mito7 píše: Nemyslel jsem teoretický výpočet, ale reálně naměřené metry v praxi.

Lam. píše: Dva koutouče/jeden, jaký gumy, ABS bez ABS, umí brzit až na krev, neumí brzdit až na krev ? používá i zadní při brždění motorem ? jakej má podvozek a těžiště a jak na tom sedí, kam přenáší váhu ? jakej je povrch ? jaký má destičky ? Jaký kotouče ? Jak moc jsou desky a kotouč ohřátý ? Jak moc je horká silnice a gumy?

..Lamova odpoved v podstate zanamena, ze takovejma (opravdu blbe polozenejma) dotazama vznikaj vsechny ty myty a nesmysly.. tech faktoru je opravdu moc

E: ale prd, to prave znamena ze je jedno kolik vazi, ale zalezi na souciniteli treni vono pri brzdeni (mareni energie) vyvolas docela v pohode i takovou silu ktera s tebou mrskne do smyku, lehka motorka zabrzdi s jednim kotoucem, tezka motorka dvoje sestipistky + dva velky kotouce... neni problem... vaha hraje roly hlavne v akceleraci, tam jsi vykonove omezenej

Naposledy editováno 03.08.2019 23:21:46

Při dostatečně vysokém součiniteli tření, když se začne zvedat zadní kolo, jde o jediný parametr - polohu těžiště vůči bodu dotyku předního kola. Zanedbávám moment setrvačnosti kol. Když je těžiště moc vysoko, je to špatně. Když je těžiště moc vzadu, musí zabrat zadní brzda. Vektory a první ročník střední školy.

Vůbec není jedno, kolik motorka váží, protože při zvyšujícím se tlaku ve stykové ploše klesá součinitel tření! Proto se taky dělají širší pneumatiky u těžších motorek, protože nestačí jen zvýšit tlak v pneumatice, ale zároveň i stykovou plochu. Jasně, hraje se tam i na opotřebení, schopnost pružit, maximální rychlost a podobně. Styková plocha a tlak v ní jsou z hlediska tření velmi důležité faktory, protože guma se zamačkává do nerovností v povrchu vozovky a její vlastnosti jako tuhost a pevnost jsou limitované. V reálu, při stejné šířce a kvalitě pneumatiky, bude 200kg váhy na předním brzdit třeba o 20% líp, než 300kg na předním. Tlak v pneumatice pak bude rozhodovat o její deformaci.

reálná čísla
https://www.motorrad...ad-sicher-abbremsen/

zajimavy, ze vyrazne sirsi se delaj zadni gumy, ale brzdi se zejmena predkem

kerut píše: zajimavy, ze vyrazne sirsi se delaj zadni gumy, ale brzdi se zejmena predkem

To je hrozně zajímavý, v normálním provozu (ne na okruhu) většina lidí tahá hlavně za plyn a ne za brzdy, brzdí hlavně motorem a a taky je většinou na zadním kole větší zátěž něž na předním.

takze ty kotouce jsou tam vlastne docela k hovnu, protoze kdyz za ne trosku vezmu musim zakonite spadnout
(BTW jinac teziste byva fous vic na predek skoro vzdycky, aby slo pri akceleraci treba i ridit, ale to je celkem vedlejsi )

Maxipes_Fík píše: To je hrozně zajímavý, v normálním provozu (ne na okruhu) většina lidí tahá hlavně za plyn a ne za brzdy, brzdí hlavně motorem a a taky je většinou na zadním kole větší zátěž něž na předním.

No ale kupodivu ani na okruhu se nejezdi širší přední pneu vetsina lidi je taky trosku prehnane tvrzení, doufam, ze ti co jezdi na sportech nejezdi jak popisujes

Maxipes_Fík píše: To je hrozně zajímavý, v normálním provozu (ne na okruhu) většina lidí tahá hlavně za plyn a ne za brzdy, brzdí hlavně motorem a a taky je většinou na zadním kole větší zátěž něž na předním.

By ses divil jak nahovno se brzdí motorem v provozu, když ti to i na 2,5tis otáček jede 50 a nebo když se to zahřejvá na 3-4tis ot. tak jedeš 60 a nic s tim neuděláš ... brždění motorem už skoro neznám, leda tak na dálnici a okresce, jenže stejně musim brzdit mnohem víc než co motor zvládne, když letim o XXX víc než ten předemnou

Mito7 >> Jestli chceš praxi, tak je lepší nebrzit kolikrát jsem to auto stihnul ještě objet

A hlavně i když ti čísla dáme, tak to bude vypadat asi takto ...
Záběry hezký, ale kterej debil brzdí na mokru tvrdě ?


Ale jak někdo řikal ...teoreticky, se to dá odvodit z autoškoly ... Já třeba na Gladiusu 650 dávám krizový brzdění s cca 1-2 rezervou, tzn. že z 50km/h zabrzdim na 10metrech. Na R1 bych si troufnul říct, že bych to dal ještě o kousek míň. takže 9-9,5m a stejně tak i na CBR 125R ta taky brzdila velmi dobře ... na krosce a cestaku a chopperu jsem nikdy nejel ...

Naposledy editováno 04.08.2019 20:09:52

kerut> Moh bych se prosím otázat, jaký máš vzdělání? Normálně tohle neřešim, ale tvoje příspěvky k fyzice jízdy na motocyklu, to je perla na perlu.

JohnnyS08> mohl, mam cvut

ČVUT je dost širokej pojem - nech mě hádat, dopravka?

JohnnyS08> nikoliv, a taky se zeptam - k tem dotazum te zene zavist nebo hloupost ?

priklad - F650CS ma cca 180kg, vpredu jeden kotuc a brzdy Brembo. Pneu ContiMotion - po viacerych testoch zabrzdi s tym istym jazdcom z 60km/h asi o 2m kratsie ako xj600s ktory ma vpredu dvojkotuc a brzdy Nissin (myslim). XJ ma cca 210kg, obute Michelin Pilot Activ.. obe bez ABS

kerut> závidět ti nemam co, tak už asi zbejvá jen ta hloupost

mito7 píše: Nemyslel jsem teoretický výpočet, ale reálně naměřené metry v praxi.

v některých časopisech u testů motorky měří i brzdnou ze stovky...nebo když testují pryže, pak vždycky (ale tam je zajímá jen čistá brzdná, bez dráhy reakčních časů)
většinou se to zpomalení pohybuje kolem 10 m/s2 (spíš lehce míň)

ale na normální silnici jako normální pilot, co si to nevyzkoušel 10x za posledních 5 minut se dostaneš na horší hodnoty (kolem 8 m/s2)

mimochodem, najdeš to i v odkaze, co dával mungojerry

mariano> jj, to je prave to, je tam opravdu spousta faktoru, zejmena teplota gumy a povrch silnice.. tech 10 je rekl bych realnejch, ...on sice lineweber v tabulkach bude mit neco jako 0.3-0.5 (ted hadam, nechce se mi je otevirat) jenze to je souc. namerenej experimentalne u buhvijaky technicky pryze na buhvijakym asfaltu..

dnesni gumy/smesi jsou oproti tomu hodne slusny, a ono uz to v podstate neni jen "treni", jako treba ocel na oceli
(tam je to jasny, BTW pro nektre diskutery vyse.. vona takova lokomotiva ma peknejch par tun, stycnou plochu mozna i mensi nez ten supersport, soucinitel nebude zadna hitparada, ...a prekvapive se nijak zasadne neklouze )

u te dnesni motopneumatiky je to v podstate regulerni "obrabeni" ..samozrejme ve velmi malem meritku, ale uz s meritelnym opotrebenim... to "treni" tam nevznika jen olestovanim/obrusovanim ale vznika uz na zaklade odtrhovani pomalu i viditelnych (minimalne lupou jo) castecek te gumy...
+ taky je pak otazka na jakym povrchu, nekde to drzi lip, nekde hur, to uz je o pilotovy a vyjezdenosti,.. tech 10 je podle me horni extrem, dolni muze byt klidne 5
a s tim se taky musi na bezny silnici pocitat, ne vsude to pujde uplne na hranu, resp. ze to nekde muze vic klouzat a ne jako na okruhu kde tu samou zatacku jezdis dokola co dve minuty, takze vis co muzes cekat...

v GP prej brzdej (fakt na hrane) nekam ke 20, jenze i ty jejich "tvrdy" gumy maji zivotnost jeden zavod, tzn 100-150km, a vetsina z nich zustane na asfaltu
kvalifikacni gumy pro F1 udajne umej az ke 40, ale ty vydrzej fakt par km... to uz je uplne extrem
RC autcka maji kolecka zas mazany "lepidlem",..
....vsemu se tomu rika treni ale s tim klasickym "smykanim" to uz nema nic moc spolecneho

JohnyS08> hmm, tak ze bychom se vratili k tematu,.. co konkretne se ti tedy nezda ?

mito7 píše: Lam.> V tom odkazu, cos dal, píšou, že motorka zabrzdila z 50 km rychlosti na 20 metrech, to by u nás neprošlo ani v autoškole, tam musí začátečník zabrzdit z této rychlosti na max. 12 metrech. Když jsem to zkoušel na Mitu, povedlo se mi nejlépe na 9 metrech, ale to už bylo tvrdě na předním kole. I u toho auta mně přijde, že je to nějak dlouhá vzdálenost.

Reakčný čas. V závislosti od toho, ako si pripravený, trvá i vyše sekundy, než od podnetu dôjde k brzdeniu a tú sekundu sa pohybuješ 50-kou, teda takmer 14 m/s. Ak vieš presne, kde máš začať brzdiť, vieš si to načasovať - možno stratíš pár desatín, teda 3 m, ale je to výrazne menej, než keď to vôbec nečakáš a si prekvapený.

kerut píše: (tam je to jasny, BTW pro nektre diskutery vyse.. vona takova lokomotiva ma peknejch par tun, stycnou plochu mozna i mensi nez ten supersport, soucinitel nebude zadna hitparada, ...a prekvapive se nijak zasadne neklouze )

Jasne, preto mávajú železnice maximálny sklon pár percent a aj vtedy musia divoko pieskovať.

Jo a ak sa pamätám, na styčnej ploche trenie nezávisí, ale nechce sa mi hľadať vzorec.

Metric píše: Jasne, preto mávajú železnice maximálny sklon pár percent a aj vtedy musia divoko pieskovať.

Jo a ak sa pamätám, na styčnej ploche trenie nezávisí, ale nechce sa mi hľadať vzorec.

vzdyt ho tu psal kerut, na to nemusis nic hledat, takovej vzorec snad poskladas z hlavy . nezavisi v pripade hodne zjednoduseneho modelu... idealni stav. kdyz to zacnes merit tak zjistis, ze prestoze by teoreticky zaviset nemelo, tak jsou pro ruzne plochy rozdilne vysledky...

odborne diskuze na m.cz pobavi temer vzdy.

uplne top bude do toho zatahnout F1 kde se ty gecka trosku "vylepsi" tim obrovskym pritlakem.

Naposledy editováno 05.08.2019 11:52:43

assassin> Rozumiem. Ale asi už zachádzame príliš ďaleko od pôvodnej témy diskusie.