assassin>
Jasně. Vím cos myslel. V případě kotvy nakrátko tam není dlouhý tenký drát jako v alternátoru, ale hliníková klec o relativně velkém průřezu. Výkon, který se tam naindukuje a který slouží k buzení, nikoli pohonu, takže je podstatně menší nez výkon motoru je tvořen velkým proudem a malým napětím.

ty si to predstavujes prilis zjednodusene, jasne ze na zkratu napetovej ubytek nebude, ale cele si to predstav jako delic Rs (odpor vinuti) a Rz(zatez, pokud tece do moto treba 212V/5A tak 0,5R nebo v realu i mene) kdybys meril napeti mezi zavity civky tak ho samozrejme nameris, i kdyz na zkratu misto Rz bude (temer, v pripade polovodice - dle char. ) nula

*12V/25A nejde mi tu dat edit...

gugo>
Ale já jsem to nevymyslel. Já se vám to jenom snažím vysvětlit.
Ale bude to asi hodně úsilí. Tak by to možná stálo za nějakou sázku

Naposledy editováno 04.02.2019 09:34:29

Borntobewild píše: assassin>
Jasně. Vím cos myslel. V případě kotvy nakrátko tam není dlouhý tenký drát jako v alternátoru, ale hliníková klec o relativně velkém průřezu. Výkon, který se tam naindukuje a který slouží k buzení, nikoli pohonu, takže je podstatně menší nez výkon motoru je tvořen velkým proudem a malým napětím.

no spis jde o to, ze ses tu pred chvili ohmovym zakonem snazil dokazat ze na vinuti do zkratu se neindukuje temer nic.. takze podle stejneho ohmova zakona by se nemelo indukovat nic ani tady ne? a maly napeti a velky proud? vzdyt velkej proud jsi v predchozim pripade zavrhl, diky neexistenci napeti ne? nejak se v tom zacinam ztracet

Borntobewild píše: gugo>
Ale já jsem to nevymyslel. Já se vám to jenom snažím vysvětlit.
Ale bude to asi hodně úsilí. Tak by to možná stálo za nějakou sázku

otazka je jak ta sazka bude znit ?

Borntobewild píše: gugo>
Ale já jsem to nevymyslel. Já se vám to jenom snažím vysvětlit.
Ale bude to asi hodně úsilí. Tak by to možná stálo za nějakou sázku

vem si klestak a jdi si zmerit kolik v tech jednotlivejch fazich tece. at uz svitis nebo nesvitis . Jestli se chces vsadit ze tam v pripade bez svetel tece diametralne min a se svetlem vic. klidne se muzeme vsadit.

Borntobewild> Obávám se, že kromě pana Ohma tuto hrají další hlavní role i pánové Henry, Tesla a Ampér.
Chvilku jsem pátral, až jsem u pana Suzukiho vypátral pár charakteristik - http://www.noguchi-...17/peds-kurebari.pdf
Volty a ampéry u třífázového generátoru s ohmickou zátěží vypadají např. takto, pro 3000rpm:

Pro 15V je potřeba odebírat asi 19A, tedy 285W. Ale už při 21A klesá napětí k nule. To samozřejmě neznamená, že by ten, kdo otáčí permanentními magnety, mohl výrazně polevit ve svém úsilí. Pořád je potřeba nějakých 200W na pokrytí ztrát.

Kohlstein> hele jako dukaz hezky, ale Gugac to same klestakem doazal na 30x mene radcich prispevku ..a porad jsi mu nerekl to hlavni - pricinu - a pritm stacilo z posledniho grafu opsat "cooper loss" a bylo by jasno

Kohlstein>
Z prvního grafu vyplívá, že pokud vyzkratuješ svorky, proud stoupne na 21A Pak výkon závisí čistě na odporu vinutí a tyristoru v sepnutém stavu, což může být třeba 0,5. Takže výkon 10W. Jaxi přišel na těch 200W?
Když jseš v tom hledání grafů, zkus najít závislost výkonu alternátoru na otáčkách. Páč ta vaše teorie propálení veškerého výkonu v teplo naráží na další argument. Ta motorka musí dostat veškerou energii na své spotřebiče už při volnoběžných otáčkách. Takže alternátor musí při 1000ot dát třeba 200W Při vytočení motoru na 12tis už dává alternátor 2500W . Tzn, že ten motor musí vyrobit o tenhle výkon víc, což třeba u dváci už hraje roli a celou tuhle energii musíš spálit ve vinutí alternátoru a na tyristoru.

Důkaz klešťákem je dobrý, ale musíme změřit hlanvě napětí. Proud změřený klešťákem vynásobíme napětím na svorkách a počtem fází. Kolik se toho ztrácí na vinutí a ne na tyristoru ze dozvíme z kosinu fí.

Borntobewild> tak napeti si klidne zmer, rozhodne nepujed na stejnosmerny strane pod napeti akumulatoru, jinak by ten regler byl celkem ku hovnu.

gugo>
To právě půjde. Protože ten tyristor vyzkratuje vinutí před usměrňovačem. Tzn. před diodama. Na baterce je nadále 14V a na vinutí je 00nic.
Podívej se na to schema od Viraga. Tam to teda reguluje jen jednu půlvlnu, ale pro pochopení principu to stačí.

Borntobewild> Pan Henry a pan Tesla tu tancovačku při vyšších otáčkách neustojí stejně, jako když se s nima točí pomalu. Proto ti na pionýrovi svítí v otáčkách žárovky jasněji, ale napětí jejich limity nepřekročí. Otáčkovou charakteristiku najdeš v mém předchozím odkazu. Když je za usměrňovačem připojená velká baterka a napětí na ní je konstantní 13V:

Takže formulace sázky:
Já tvrdím, že zkratový regulátor v okamžiku zaregulování sníží výkon alternátoru téměř na nulu. Výkon, který tam zbude a tudíš ztráta souvisí pouze s odporem vinutí a vnitřním odporem spínacího polovodiče. V případě snížení odběru proudu se také sníží zatížení motoru alternátorem. Ztráta v regulátoru závisí na kvalitě vinutí a spínacího prvku (triaku, tyristoru) a může být teoreticky třeba 5-15%.

Vy (všichni) tvrdíte, že zkratový regulátor funguje tak, že alternátor běží trvale na jeho maximální výkon při daných otáčkách. Motor zatěžuje konstantím výkonem, který souvisí pouze s otáčkama. V případě přebytku el. energie se celý přebytek promění v teplo na vinutí alternátoru a na spínacích polovodičích.

Borntobewild> a k cemu by to bylo ? Ten altik je tam z toho duvodu aby do site dodaval proud. Proste jak ten motor bezi tak minimalne na rezii tam tece nejaky 50-60W do ss casti. Bez merit a netoc se na teorii, stejne ti to moc nejde.

Borntobewild píše: Takže formulace sázky:
Já tvrdím, že zkratový regulátor v okamžiku zaregulování sníží výkon alternátoru téměř na nulu. Výkon, který tam zbude a tudíš ztráta souvisí pouze s odporem vinutí a vnitřním odporem spínacího polovodiče. V případě snížení odběru proudu se také sníží zatížení motoru alternátorem. Ztráta v regulátoru závisí na kvalitě vinutí a spínacího prvku (triaku, tyristoru) a může být teoreticky třeba 5-15%.

Vy (všichni) tvrdíte, že zkratový regulátor funguje tak, že alternátor běží trvale na jeho maximální výkon při daných otáčkách. Motor zatěžuje konstantím výkonem, který souvisí pouze s otáčkama. V případě přebytku el. energie se celý přebytek promění v teplo na vinutí alternátoru a na spínacích polovodičích.

kdyz je ten vykon alternatoru snizen na 0, pak tedy svetla z motorky ,zapalovani atd jede z akumulatoru ? Ze se ta motorka tedy po 50 km nezastavi ?

edit: ano tvrdim tedy to co vsichni a klidne se s tebou vsadim. O co se chces vsazet ?

Naposledy editováno 04.02.2019 11:23:34

Kohlstein>
Pionýr měl na volnoběh 1500ot a na maximum 5000. Napětí tam kolísalo jaxviň. a žárovky praskaly. Když jsem potřeboval vidět, musel jsem vymáčknout spojku a vytočit motor. Navíc tam regulační roli hrálo rozžhavení vláken žárovek a odpor vedení při těch 6ti voltech.
Tohle s moderníma mašinama nemá nic společného.

Borntobewild> Generátor na pionýrovi a jakýkoliv tzv. moderní generátor pracují na úplně stejném principu. Rozdíl je jen v tom, jak kdo nakonstruuje cívky a jádra v nich.

gugo píše: kdyz je ten vykon alternatoru snizen na 0, pak tedy svetla z motorky ,zapalovani atd jede z akumulatoru ? Ze se ta motorka tedy po 50 km nezastavi ?

edit: ano tvrdim tedy to co vsichni a klidne se s tebou vsadim. O co se chces vsazet ?

To vyzkratování proběhne na dobu jedné půlvny =1/2xotáčky.

Co se týče sázky, tak jaký určíme důkaz? Bude stačit dát vám přečíst základy elektrotechniky pro první ročník SOŠ, nebo uděláme praktický pokus?

Borntobewild> udelej pro sebe neco. Jdi si to zmerit a rekni co si nameril. Pak rekni jestli se jeste chces vsazet.

Borntobewild píše: To vyzkratování proběhne na dobu jedné půlvny =1/2xotáčky.

Co se týče sázky, tak jaký určíme důkaz? Bude stačit dát vám přečíst základy elektrotechniky pro první ročník SOŠ, nebo uděláme praktický pokus?

tak mereni by bylo asi prukaznejsi, odpojime altik a dame faze do zkratu a budem merit proud

Borntobewild píše: Takže formulace sázky:
Já tvrdím, že zkratový regulátor v okamžiku zaregulování sníží výkon alternátoru téměř na nulu. Výkon, který tam zbude a tudíš ztráta souvisí pouze s odporem vinutí a vnitřním odporem spínacího polovodiče. V případě snížení odběru proudu se také sníží zatížení motoru alternátorem. Ztráta v regulátoru závisí na kvalitě vinutí a spínacího prvku (triaku, tyristoru) a může být teoreticky třeba 5-15%.
Vy (všichni) tvrdíte, že zkratový regulátor funguje tak, že alternátor běží trvale na jeho maximální výkon při daných otáčkách. Motor zatěžuje konstantím výkonem, který souvisí pouze s otáčkama. V případě přebytku el. energie se celý přebytek promění v teplo na vinutí alternátoru a na spínacích polovodičích.

Pokud jsi to takto naformuloval, tak děláš chybu a měl bys začít ty Základy elektrotechniky hledat..
Navenek, při měření proudu do zátěže to samozřejmě bude vypadat, že výkon generátoru je nula. To ale neznamená, že není potřeba dodávat mechanický příkon pro pokrytí ztrát v železe a ztrát nakrátko (výše zmíněné copper loss). Zkratované vinutí znamená navenek to, že za usměrňovačem je napětí baterky a neteče žádný proud přes diody do baterky.

kurva ja si pripadam jak kdyz pisu do dubu vinuti ma vodpor, kdyz ho zkratujes tece jim proud porad uplne stejne jako kdyz na nej misto zkratu pripojistu zatez, akorat ten proud misto do zateze tece rovnou dokola, ...na zkratovane zatezi tudiz ubytek (logicky) nenameris..

assassin píše: tak mereni by bylo asi prukaznejsi, odpojime altik a dame faze do zkratu a budem merit proud

Pokud to chceš měřit takhle. tak mezi fáze zapoj 3 ampérmetry. Mezi jednu fázi a prostředek hvězdy vinutí zapoj voltmetr.
Všechny naměřené proudy vynásob napetím a sečti. Výsledek bude výkon, který se při regulaci ztrácí na alternátoru, Bude ovlivněn vnitřním odporem ampérmetrů a bude honě malý

Borntobewild píše: Takže formulace sázky:
Já tvrdím, že zkratový regulátor v okamžiku zaregulování sníží výkon alternátoru téměř na nulu. Výkon, který tam zbude a tudíš ztráta souvisí pouze s odporem vinutí a vnitřním odporem spínacího polovodiče. V případě snížení odběru proudu se také sníží zatížení motoru alternátorem. Ztráta v regulátoru závisí na kvalitě vinutí a spínacího prvku (triaku, tyristoru) a může být teoreticky třeba 5-15%.

Takhle to taky chápu, jen to doložit.

Assassin> vzpominas na auticka s DC motorem, brzda P-Fetem mezi svorkama, auticko slo pri plny brzde klidne do smyku.. a nekam se ta kineticka energie holt dostat musela, pokud jeste platej fyzikalni zakony (vim ze ty vis, to jen tak obecne polemizuju nad vise pospanymi teoriemi, neb mi dosel hrach )

kerut> Ten motůrek je zkonstruován jako motůrek, ne jako alternátor. Řekl bych, že díky jinému počtu závitů, odporu vodiče je při zkratu svorek na jeho vinutí takové napětí, při kterém dokáže dár poměrně velký proud.
např. ten motorek při roztočení dá naprázdno 6V, tím vyzkratováním bude mezi nejvzálenějšími částmi vinutí napětí třeba 4V a při nich dokáže dát téměř maximální proud.
Altík u mašiny má naprázdno při třeba 40V, při zatížení usměrňovačem třeba 16V a 20A a při úplném vyzkratování třeba 0,5V a 25A.
To napětí na samotném vinutí alternátoru při vyzkratovaných třech fázích změříš mezi fází a prostředkem hvězdy. Ale nevím, jestli ty regulátory to nezkratujou právě do středu hvězdy, páč pak by to bylo účinnější.

borntobewild: zajimava teorie, takze brzdit bude moturek, jehoz vinuti ma velkej odpor, ten kde je par zavitu ne?

Naposledy editováno 04.02.2019 14:38:51

assassin> už ho nech,..

E: nemluve o tom ze ten altik muze (a bude) mit vic zavitu nez lecjakej ten silenej aurtickarskej 5xx motor co ve zkratu zvladne sto amper

Naposledy editováno 04.02.2019 14:54:16