Zdravím všechny,
rád bych se touto formou ještě jednou omluvil chlapíkovi na motorce, kterého jsem včera u Prahy kolem poledne naprosto zbytečně ohrozil autem při předjíždění a zároveň bych si tu posypal popel na hlavu.

Co se stalo. Včera kolem poledne jsem na výjezdu z Královic směrem na Sibřinu začal předjíždět přede mnou jedoucí auto. Je tam cca 400m rovinka a na předjetí je tam tedy dost prostoru. Na opačném konci rovinky jsem viděl motorku, ale špatně jsem odhadl vzdálenost a rychlost motorky. Když jsem si uvědomil, že nestihnu předjet, tak jsem začal brzdit a chtěl jsem se zařadit zpět za předjížděné auto. Bohužel řidič druhého auta začal brzdit také a tak se stalo, že nás motorkář musel míjet, když jsme jeli ještě vedle sebe. Nechci se tady na nic vymlouvat, byla to jednoznačně má chyba a špatné vyhodnocení a vyřešení dané situace. Jen chci poukázat na to, že nebylo mým záměrem předjíždět navzdory protijedoucí motorce a počítat s tím, že se motorka vyhne, zas takový magor nejsem. Snažil jsem se co nejvíce natlačit na druhé auto, ale určitě tam stejně na projetí nezůstalo moc místa. Naštěstí jsme se, díky úhybnému manévru motorkáře, neťukli (ani nechci domyslet co by se stalo, kdybych do motorky, byť lehce, ťuknul a poslal ji do příkopu, podél silnice tam jsou navíc stromy). S úlevou, že se nikomu nic nestalo jsem pokračoval dál. Když jsem si po pár stovkách metrů všiml, že motorkář jede za mnou, tak jsem zastavil u krajnice, abych se mu omluvil. Motorkář najel k mým dveřím, takže jsem alespoň stáhl okénko a začal se omlouvat. Samozřejmě se na mě snesla sprška nadávek, pár ran pěstí do auta a do mé ruky v okénku. Což jsem v danou chvíli považoval za opodstatněné a zasloužené. Také jsem jezdil na motorce a zažil pár horkých chvilek a jiným řidičům zanadával, ale většinou následně převládl pocit úlevy, že se nikomu nic nestalo. Když motorkář poodjel aby se otočil, vystoupil jsem z auta, abych se mu opět omluvil a vysvětlil mu, že nebylo mým záměrem předjíždět za každou cenu a počítat s tím, že se mi vyhne. Pronesl něco ve smyslu, že si mě podle RZ auta najde a zajede ke mě domů, což jsem nepochopil, protože jestli mi chtěl něco říct nebo udělat (což bych se nedivil, kdyby mě chtěl profackovat nebo dát pěstí) stál jsem před ním a nikam jsem neutíkal ani neujížděl. Chápu že v danou chvíli by asi každý na mé omluvy kašlal, ale přišlo mi na místě se stejně omluvit.
Mrzí mě co se stalo, ale nemohu to vzít zpátky. Jsem rád, že to nemělo žádné následky na zdraví nebo na motorce. Řídím už skoro dvacet let a něco podobného se mi nikdy nestalo (určitě se nad tím spousta z vás pousměje, že je to kec, ale je to tak). Jsem spíš defenzivní řidič a dávám si pozor na ostatní řidiče, i když se rád svezu svižněji, když není někde provoz. Pořád na tu situaci musím myslet a nedá mi to, abych se nepokusil znovu omluvit a volím tuto formu, neboť nevím, kam jinam bych to dal.

Pokud tedy dotčený motorkář, který se v tom poznal, toto fórum čte, tak se opět omlouvám, že jsem ho zbytečně ohrozil a připravil mu tak nepříjemný zážitek.
Nebo pokud je tu někdo, jemuž jeho známý popisoval situaci, kdy ho včera málem sejmul magor v modrém jedničkovém BMW, tak mu mou omluvu prosím vyřiďte. Díky.

M.