No jestli je to nějaká sranda pro sekačky tak to beztak nemaká na principu indukce ale bude to fungovat jako kapacitní sonda a má možná rozdílnou citlivost na kladné a záporné pulsy. Z principu zapojení toho zapalování to funguje tak že jedna svíčka v momentě zážehu má na fajfce kladný napětí a druhá záporný. Pak by to bylo o tom, že v jednom případě to reaguje na náběh napětí na začátku celého procesu a u druhého konce se to chytá jen na dokmitávání po skončení hoření oblouku. No a vzhledem k tomu že to pálí každou otáčku, tak patrně při výfuku to dokmitávání bude větší a to změří.
Dá se to ověřit prohozením fajfky nebo to prohodit na indučkce.
Další možnost je že při volnoběhu má pravá svíčka během kompresního zdvihu tak nízkou el. pevnost mezi elektrodama že to prostě nahodí oblouk už při tak malým napětí že to ten měřák prostě nechytí (oblouk se chová jako nízký odpor tak pak na tý svíčce napětí moc neroste). Během výfuku mají obě svíčky +- stejný podmínky tak se to napětí na nich srovná a to ten měřák asi pobere. To se dá ověřit prostě tak že se motor vytočí, tím se změní podmínky na svíčkách a mělo by se to změnit.

No a ještě je tu pořád možnost že na pravé straně jsou oba kabely, nebo fajfky, nebo svíčky nějak poškozené a při každém druhém zážehu dochází ke svodu (což je ovšem dost nepravděpodobný ).

Naposledy editováno 23.08.2017 00:12:30

Náramě jednoduchý
Čtenáři s elektrovzděláním nechť následující řádky laskavě nečtou
1) Sekundární vinutí (VN vinutí) u běžné dvouvývodové indukční cívky je galvanicky odděleno od primáru a i od kostry, tím pádem od celý el. soustavy motocyklu.V tomhle případě je kostra vozidla použitá vlastně jen jako vodič mezi dvěma vnějšíma elektrodama svíček (pochopitelně by šlo vyrobit cosi jako dvojitou indukční cívku se separátními vývody a ukostřeným středem ale to by bylo méně elegantní řešení protože by tam vznikaly problémy s potřebnou velikostí napětí na jednotlivých svíčkách - tak která by nahodila oblouk dříve by snižovala výstupní napětí i na dalších vinutích, takže to se běžně nepoužívá).
2) Systém si lze laicky představit jako uzavřený obvod: vinutí indkuční cívky - svíčka č.1 - jiskra č.1 - kostra - jiskra č.2 - svíčka č.2 - druhý konec vinutí. Přičemž vinutí se v obvodu chová jako zdroj napětí. Zapalování je tzv. bateriové (nebo taky indukční) a to z principu činnosti produkuje jeden velký stejnosměrný napěťový impulz (na rozdíl od CDI které může produkovat řadu krátkých kmitů). Čili, na výstupech z toho vinutí v okamžiku zápalu prudce narůstá stejnosměrné napětí. Jakoby se tam namísto cívky připojila baterie nebo nabitý kondenzátor s napětím přes 25kV. Na jednom vývodu bude tedy + a na druhém - (ono to logicky ani jinak nejde protože jinak by tam nebyl na jiskřištích rozdíl potenciálů a nedošlo by k průrazu a jiskře, el. proud prostě teče od + k - (dle konvence, v reálu to elektrony vidí jinak ) ).

Po poklesu energie (napětí) v obvodu pod potřebnou úroveň pro udržení oblouku (jisker) pak je celý obvod přerušen (rozepnut) a dochází ke kmitání (svíčky a vodiče se chovají jako kondenzátory, vinutí jako cívka) dokud se zbytková energie nestratí na reálných odporech vinutí (případně na něčem v obvodu primárního vinutí indukční cívky)