Co potom teda s tím mazáním vazelínou? Dávat všude, nebo ne? Např. šrouby pro třmeny brzdy jsou z fabriky úplně suché a nevypadá, že by to mazali. Uškodí to tou vazelínou namazat? A pokud jo, o kolik % potom snížit kroutící moment při utahování? Si pamatuju, že když se stavěla v jedné autodopravě Tatra, tak se vazelína dávala úplně na každý šroub.

a jeden by rekl, ze uz se to tu vysvetlilo dostatecne... no nic, jdu na pivko, tady to bude jeste dlouhy

charlie.vtx1800> nejsem strojař, hádat se nebudu, používám tuto tabulku tam, kde nejsou momenty a na namazaný závit je moment nižší http://www.cncexpo....ricBoltTorqueNm.aspx - o dost.

Co jsem se díval narychlo do náhodného manuálu, je tam přímo věta:

Use a torque wrench to tighten fasteners to the specified torque. Wipe off grease and oil if a thread is smeared with them.

po americky neumím, ale +/- tuším, že tam říkají to samé, co jsem psal, jelikož jsem psal to co jsem se +/- dočetl...a četl jsem to už vícekrát(v manuálech), že uvedený moment je na suchý závit, dokud není uvedeno jinak.

Takže podle té tabulky cca o 20% nižší utahovací moment při použití oleje. A teď je tu problém, co když se např. ten šroub namaže a poté bude mít tendenci se při utažení povolovat? Protože přecejen suchý šroub tím, že má horší tření, se povolí hůř. A tím jsme zase u té původní otázky, lepit, nebo nelepit?

U Loctite se píše:

"Loctite 243 využijete všude tam, kde při opravách používáte demontáž ručním nářadím a kde jsou součástky znečištěné olejem ."
http://proprumysl.cz..._L3GsIpY6hoCiafw_wcB

Viz to znečištěné olejem.

Mufiozo> moc to resis, s beznym naradim budes stejne +-% stanoveneho momentu a budes rad.

Mufiozo > to snad není pravda, používat vazelinu do závitu '...málokdo to ví...'
Ty seš ale expert
Na zajišťování šroubů se používá např. toto:
http://www.loctite.c...nodeid=8802623422465
+ samozř.utáhnout dle předps.momentu (momenty jsou dány např.průměrem šroubu, materiálem, ne typem motorky)

Naposledy editováno 01.06.2017 11:31:53

BrumlaRT píše: Klüberpaste UH1 84-201

asi děláš v potravinářským průmyslu

Vazelina se dá použít , ne do závitu, ale na konzervaci konce závitů, vylézajících z matky po dotažení spoje.

Naposledy editováno 01.06.2017 12:36:48

Laduj píše: asi děláš v potravinářským průmyslu

Do léků 😆

BrumlaRT píše: Do léků 😆

to byla ta druhá možnost

Laduj píše: Mufiozo > to snad není pravda, používat vazelinu do závitu '...málokdo to ví...'
Ty seš ale expert
Na zajišťování šroubů se používá např. toto:
http://www.loctite.c...nodeid=8802623422465
+ samozř.utáhnout dle předps.momentu (momenty jsou dány např.průměrem šroubu, materiálem, ne typem motorky)

Tak vazelína, nebo grafitka se do závitů používá běžně, nevím co tě na tom překvapuje. Dokonce někde pro montáž je dokonce použití maziva předepsaný, pokud jsou to např. vysokopevnostní šrouby velkých průměrů a potřebuješ velký definovaný předpětí - protože na suchým závitu to ani nepředepneš! Než se začnu smát, tak bych o tom měl něco vědět...
Stejně tak utahovací momenty - máš nějakou tabulku pro určitý průměr šroubu a jeho pevnost - ale to je všeobecně daný maximální moment, kterej se u danýho šroubu má používat. Jenže v manuálu může být úplně jinej moment, protože konstruktér potřebuje získat určitou sílu, třeba menší, nebo větší, na kterou je to konstruovaný a ani nemusíš vědět parametry origo šroubu, nebo nějakou jinou konstrukční zvláštnost danýho spoje - třeba pružnost materiálu kterej se stahuje atd. Takže zase totálně vedle - záleží na typu motorky.
Chtěl bych vidět chytráka jako ty, co třeba bude povolovat nenamazaný štefty u náklaďáku - pak bys rychle zjistil, proč se mažou grafitkou. Druhá - míň příjemná zkušenost - by byla, až by tě předbíhal tuplák, na kterým si dotáh nenamazaný štefty - to už by tě smích přešel úplně.

charlie.vtx1800> Tak samozřejmě, že universální tabulky jsou max.momenty, ale to neznamená, že použitím něco zkazíš, právě naopak. Jako referenční hodnota to dostačuje (když není manuál). Na motorkářích se snad bavíme o náklaďákách, bagrech nebo třeba plynovodech? Já říkám jasně nemazat mastným svinstvem! (a to i u os.aut), pak se tu kdekdo diví, že se mu to povoluje. Ale jestli máš konkrétní příklad, kdy tomu tak není, tak sem s tím. Ale se současných motorek, ty chytrolíne. teoretický keci vynech

Naposledy editováno 01.06.2017 14:37:33

Laduj píše: charlie.vtx1800> Tak samozřejmě, že universální tabulky jsou max.momenty, ale to neznamená, že použitím něco zkazíš, právě naopak. Jako referenční hodnota to dostačuje (když není manuál). A na motorkářích se snad bavíme o náklaďákách, bagrech nebo třeba plynovodech? Já říkám jasně nemazat mastným svinstvem, grafit není vazelina!! (a to i u os.aut), pak se tu kdekdo diví, že se mu to povoluje. Ale jestli máš konkrétní příklad, kdy tomu tak není, tak sem s tím. Ale se současných motorek, ty chytrolíne. teoretický keci vynech

Plácáš si játra. Každá motorka má pro stejný průměry šroubů - i na jedný mašině, ale jinde umístěný - hodně rozdílný utahovací momenty. A asi konstruktér ví kde jakej má být a proč. Tolik k tomu jestli něco pokazíš, nebo nepokazíš použitím momentu z nějaký strojnický tabulky - ano, můžeš pokazit. Už jen tenhle canc mluví za vše - ty víš, z jakýho je ten-kterej šroub materiálu? 4.8, 5.6, 5.8, 8.8, 10.9 nebo 12.9 či něco úplně jinýho? A do jak pevnýho materiálu to jde, s jakou povrchovou úpravou či zušlechtěním?
Grafit se většinou používá ve formě grafitový vazelíny - takže je to mastnej základ s grafitovým práškem. Suchej grafit se používá málo - snad jen do zámků - v závitu by se stejně moc neudržel.
Paradoxně se namazanej šroub nepovoluje o nic víc nenamazanej, spíš je tomu naopak, protože ho i při menším momentu víc předepneš a u staršího zarezlýho nebo zoxidovanýho závitu bez namazání to často ani pořádně nedotáhneš, aby byl šroub napnutej - a on se, světe div se - sám povolí. To bys ovšem musel něco vědět o rozkladu sil v závitu ve vztahu k jeho předpětí - promiň - to je vlastně teorie, to ti nic neříká. U všech motorek, osobáků, dodávek i náklaďáků jsem vždycky šrouby mazal a nikdy jsem neměl problémy se samovolným povolováním - když to bylo dotažený momenťákem - to je letitá praxe, ne teorie. Akorát to šlo vždycky povolit daleko snáz při demontáži než ty dorvávaný na sucho. A nekurví se závity, obzvlášť ty, který se demontujou pravidelně a často - šrouby kol, osy atd. - jednak je vydřeš a jednak vyreznou. Ani se to při povolování neukroutí. U kolových šroubů se ovšem mažou jen závity, ne dosedací polochy - když se bavíme o mazání a následném samopovolení.
Když už někoho poučuješ a tituluješ chytrolínem - kolik si toho v životě smontoval, opravil a udržoval?

charlie.vtx1800>

Musím s Tebou jenom souhlasit.

charlie.vtx1800> Nemám potřebu se s Tebou dohadovat, ani psát romány... Jen dvě věci, tím končím... Každý pevnostní šroub je na hlavě označen (třeba tím 8.8) to stejné matice, že takovou základní věc nevíš o Tobě něco napovídá. A protože jsi profík v opravách a údržbě, proto zřejmě zakládáš téma 'jak vyměnit olej v převodovce...' Přeju Ti, aby jsi nadále jezdil bez problémů.

Laduj píše: charlie.vtx1800> Nemám potřebu se s Tebou dohadovat, ani psát romány... Jen dvě věci, tím končím... Každý pevnostní šroub je na hlavě označen (třeba tím 8.8) to stejné matice, že takovou základní věc nevíš o Tobě něco napovídá. A protože jsi profík v opravách a údržbě, proto zřejmě zakládáš téma 'jak vyměnit olej v převodovce...' Přeju Ti, aby jsi nadále jezdil bez problémů.

Na origo šroubech z prvovýroby nebývá většinou označené nic, na matkách to samý, ledcos neni ani běžnej šroub, ale nějakej bazmek se závitem (např. záchyt reakce). A když mám měnit olej v něčem, u čeho jsem to nedělal a nepovedlo se mi sehnat manuál (a uznal jsem, že vlastní blbostí), tak se zeptám předem, jestli je tam nějakej špek proti obvyklým postupům. Neni to tak profesionální jako to zkurvit a pak se ptát jak to napravit, ale to mě neva - klidně se zas někdy zeptám a je mi putna, jestli to neni dost profesionální.
Jenom ještě edit: U fungl nových šroubů z nějaký dozorovaný výroby ví výrobce přesně jaký tření v tom závitu při prvním šroubování je, případně je ten šroub třeba ošetřenej i nějakým konzervantem - takže to tam může prát rovnou a přesně ví jak to bude držet. Při opětovný montáži zoxidovanýho šroubu nevíš v jakým stavu ten závit je - když ho ale namažeš, tak to tření bude jednak daleko nižší a hlavně bude mít více-méně stejnou hodnotu bez ohledu na stav oxidace.

Naposledy editováno 01.06.2017 15:37:14

Charli - Laduj, 1:0. Fandím Charliemu, Laduj je očividně seriozní pejčus

co je na tom divného,že se šroubek namaže vazelinou?když ho chci za pár let zase povolit.........

a to nemluvím o závitech v hliníku.2x dotáhneš a po třetí vyšroubuješ šroub i se závitem-nebo ještě hůř,šroub se zakousne a ukroutí.

miluju idioty,co jsou ostří jak žiletky,všemu rozumí a profil si uzamknou,aby se na to hovno co tam má nemohl nikdo podívat.

Dolph-cz píše: co je na tom divného,že se šroubek namaže vazelinou?když ho chci za pár let zase povolit.........

a to nemluvím o závitech v hliníku.2x dotáhneš a po třetí vyšroubuješ šroub i se závitem-nebo ještě hůř,šroub se zakousne a ukroutí.

miluju idioty,co jsou ostří jak žiletky,všemu rozumí a profil si uzamknou,aby se na to hovno co tam má nemohl nikdo podívat.

e

Naposledy editováno 14.08.2017 23:06:31

Až by jeden neřekl, že kolem lepení šroubů bude taková sranda

Dolph-cz píše: co je na tom divného,že se šroubek namaže vazelinou?když ho chci za pár let zase povolit.........

a to nemluvím o závitech v hliníku.2x dotáhneš a po třetí vyšroubuješ šroub i se závitem-nebo ještě hůř,šroub se zakousne a ukroutí.

miluju idioty,co jsou ostří jak žiletky,všemu rozumí a profil si uzamknou,aby se na to hovno co tam má nemohl nikdo podívat.

jestli je ti milejší jednoduchost demontáže před provozní bezpečností, tak si to maž třeba opodeldokem....
Možná by bylo dobře, kdyby sis přečetl znovu ten úvodní příspěvek autora vlákna, mimochodem u něj ti zřejmě nevadí zamčenej profil.

Je pravda, že jsem trochu podcenil schopnost lidí sprostě urážet a určitý zakořenělý přístupy, který jsem považoval už za výjimečný. A protože to tu nepovažuju za duel nebo soutěž, tak toho nechám (přísloví o napovídání pořád platí).

Laduj>

Hoši, hoši... když je to tu samej odborník, tak se rovnou zeptám, jaký vliv má na utahovací moment / (ne)mazání / lepení povrchová úprava a technologické zpracování šroubu???

Ono totiž závity šroubů lze válcovat za studena, za tepla, soustružit nožem, frézovat, v maticích tvářet tvářecím závitníkem atd... a logicky pak bude ten závit mít jinou povrchovou drsnost, bude mít jiné mechanické vlastnosti (porušení vláken materiálu vs. zpevnění tvářením) atp.

Šrouby se navíc také zinkují, niklují, černí, ve zvláštních případech fosfátují nebo kadmiují a kdo ví něco o povrchových úpravách tak také ví, jak se která tato úprava projeví ve třecích vlastnostech a zvláště v korozi. Zajímalo by mne tedy, jaký vliv na utahovací moment a ostatní zde zmíněné věci má povrchová úprava závitu šroubu.

Houstone , mame problem. Koncentrace teoretiku prerostla unosnou mez.

Sofía> Protože nejsem technolog, tak závity mažu, tim se pro mě tohle vše dost zjednodušuje - po namazání ten vliv všeho ostatního na tření se dost eliminuje. Stáhl jsem si od NORDu tabulku s utahovacíma momentama pro namazaný šrouby (jsou tam hodnoty i pro suchý závity - právě s poznámkou, že u nich je velký rozptyl tření a proto je to hodnota pro čistej galvanickej pozink) a tam, kde není manuál, tak se tím řídím, když mám manuál, tak utahuju dle něj - zatím jsem nic nepřetáh i když to bylo namazaný, ani se mi to samovolně nepovolilo, a těch šroubů už teda pár bylo. Utahoval jsem takhle i pevnostní šrouby na průmyslových vibrátorech, kde to bylo na 10.9 šrouby M24 na plnej tah, zajištěný Nord-podložkama a i tam to drží už několik let provozu až na 140 Hz.
Mazat závity je můj názor, ani sem ho zpočátku neprezentoval, ale tady zas vznikla flame-war, že každej, kdo namaže závit je pitomej a proto sem se proti tomu ohradil. Toť vše.

gugo píše: Houstone , mame problem. Koncentrace teoretiku prerostla unosnou mez.

hele, tos mě po dlouhé době zase pobavil, nicméně pravdu máš

fockewulf> tvl neblbni

charlie.vtx1800>

Však já s tebou souhlasím .

Ono totiž není nic horšího, než "blbě položená otázka", na které můžeš některé nejmenované pány nachytat a udělat si obrázek, jak myslí/nemyslí a co ví/neví. Já jsem spíše čekal reakci toho druhého pána, který nás tady o něčem přesvědčuje a mě tedy rozhodně zatím nepřesvědčil, tak jsem mu dal poslední šanci, aby mohl přesvědčit mě a nezávisle i všechny ostatní (ti si mohou udělat obrázek bez mého "hodnocení") .
Tj. za mě je skóre 2:0 .

Ne jen pro pana Guga totiž lze uvést, že rozdíl mezi teorií a praxí je často velký a já jako konstruktér na to často musím myslet. Tím chci říci, že "papír" snese všechno a existuje spousta teorií, které se však vždy opítrají o nějaké "ideální třecí podmínky", o nějaké empirické závislosti (a obecně zkušenosti), což se dá všechno nějak zahrnout, ale o skutečné funci nakonec rozhoduje spíše ta zmíněná praxe... tedy praktik, kterému můžu jako konstruktér sice předepsat to nebo tamto, ale je spíše na něm, jestli toto dodrží nebo nikoli (takže je nutné, aby teorie a praxe vycházela ze společných kořenů)... a o to je to horší, když se provádí nějaká oprava, kde už můžou být různá poškození toho nebo onoho a ten mechanik (prakticky nikdo jiný) musí rozhodnout, jestli toto ještě vyhoví (vymačkání závitu, koroze...) nebo nikoli a také musí myslet na to, že né vždy montuje originální díl a nikoli druhovýrobu, případně často opravený díl atp.
Takže z mého pohledu konstruktéra je i ta konečná praxe velice důležitá a naopak jako konstruktér jsem často spíše chodil za praktiky (dneska už klasickou konstrukci spíše nedělám) a bavil se s nimi, co a jak jsou vůbec schopní namontovat v jejich reálných podmínkách (například u povrchových a hlubinných dolů) a tomu jsem tu konstrukci také řádně přizpůsobil (i tomu, jestli to třeba z technologických nebo jiných důvodů mažou, případně jestli to chtějí lepit, neboť lepidlo na hladce nikovaném šroubu příliš nedrží a není třeba jej tam tedy dávat... pokud je to kontaktní a nikoli expanzivní lepidlo... ale naopak je třeba pro lepení předepsat povrchovou úpravu šroubu s nějakým kapilárním účinkem).

Navíc zde ještě uvedu několik případů havárií, kolem kterých jsem se již pohyboval a které právě směřují k mazání/lepení...

Př. 1) Představte si, že například koncern VW dělá kolové šrouby černěné, ovšem když si koupíte druhovýrobu, případně některé pro hliníkáče, tak najednou je ten šroub pozinkovaný... a já se ptám, zda se oba tyto šrouby na stejném místě utahují stejným momentem a za stejných podmínek, zda se oba budou stejně mazat/lepit nebo v tom bude nějaký rozdíl.

Př. 2) V elektrotechnickém průmyslu se často jako materiál vodiče používá nějaká sice slitina, ale prakticky čistý hliník a na spojích se často používají mosazné spoje nebo měděná očka atp. ... a já se ptám, proč na hliníkové kabely se má používat šroubovaných spojů (nebo nalisovaných), narozdíl od wago svorek pro měděné kabely, případně proč je možné používat jen nějaké kombinace materiálu šroubu a vodiče a podle toho se také šrouby mažou či jinak chrání (nejsem profesí elektrikář, tak spíše orientačně).

A ještě dva volné příklady:

Například při stavbě dřevěných draků letadel někdy od začátku minulého století se jako spojovací prvky používaly malé ocelové hřebíčky (sice zde mluvíme o šroubech, ale i hřebík je třeba někdy "pojistit") a bylo je z hlediska dynamického namáhání nutné také nějak "pojišťovat", protože všichni víme, že hřebík umí také vylézat. Tehdy se to dělalo tak, že se hřebíčky namáčely do octové vody nebo něčeho podobného, aby se na ně dostal kyselý elektrolyt, pak se hřebíček zatloukl ještě nezkorodovaný a začal korodovat až po zatlučení (elektrolyt si nacucl do dřeva s sebou). Korozí objemově expandoval a zajistil tak dostatečné předpětí tohoto spoje ve dřevě a nestávalo se, že by hřebík vylezl.

Poslední příklad jsou některé typy spojů, které se dotahují za zvláštních podmínek. Tak například když montujete tranzitní plynovod někde daleko na severu (kde není možné dosáhnout "pokojové utahovací teploty") nebo nějaký energovod v chemickém nebo energetickém průmyslu, tak ho často monujete buď za provozu nebo naopak za zcela neprovozních podmínek (provozně jej ohříváte nebo ochlazujete). Takže v tomto případě opět nastává otázka, "jak utahovat", tedy jestli "za tepla" tak nebo "za studena" jinak (obdobně jako když se u závoďáků seřizují ventily za provozní teploty, protože tak je to nejblíže realitě), jestli mazat nebo nemazat, a taky o utažení často rozhoduje materiál či spíše zpracování + povrchová úprava šroubu mj. kvůli elektrochemické korozi apod. (které se brání třeba právě mazáním některých šroubů).

Tak a teď čekám, že mě tady "nemazači" ukamenují, že se rozhodně nikdy nesmí mazat a nesmí a nesmí...

gugo píše: Houstone , mame problem. Koncentrace teoretiku prerostla unosnou mez.

"Né že bych práskal, ale hlásit se to musí..."

Sofía> typoval bych, že už dlouho nejsi konstruktér, ale zato dlouho učíš

Zvláštní, já myslel, že tohle jsou motorkáři a ne hlubinedoly.cz nebo vybrátory.cz