Milane, když budeš kupovat duše, tak dycky menší, než máš předepsané. V nejhorším případě nechť je na duši číslo šířky maximálně takové, jaký máš plášť.
To platí u nové duše.
Kdyby tě náhodů popadla lakota a chtěl bys namontovat dušu, kerá týmto požadavkům vyhovuje ale byla namontovaná v plášti třebas 3,00 nebo 3,25, tak by to mohlo byt nedobré proto, že duša se časem natahne...a zvykne si...
Dráty - při výrobě ocelových špic je vstupním materiálem ocelový drát, kerý musí mět pevnost tak akorát, nesmí byt po tažení moc tvrdý.
Neboť jak každé strojařské mimino ví, že při tváření zastudena se děje co? - materiál se zpevňuje.
Takže pokud je ve výrobně nejaký neuměl a nebo se moc šetří (je-li drát po tváření moc tvrdý, musí se vyžíhat a enom ohřát tunu železa na špulce znamená pořádnů hromadu uhlí do šporhelta), tak se na to dost "odborníků" vyignoruje s tým, že je to dobré...
No a pokud se použije tvrdý drát, ten se eště vytvořením hlavy špice dále zpevní, udělá se ohyb...a při tepelném zpracování onen zpevněný matrijál ještě dále zpevní a stane se míň houževnatým a při povrchové úpravě dojde eště k nasycení povrchové vrstvičky materiálu vodíkem (máčá se to v kyselinách, že) a tím se výrobek úplně dorazí...
Takže při lajdácké technologické nekázni je zmetek zaručený...
Nerezový drát, jedná-li se o austenitickou (nemagnetickou) ocel takové brikule nedělá, ale jeho pevnost je zhruba o nejakých 20-30% nižší, než u zlepšené oceli (cca 70 kilo oproti třeba 100/mm2), takže nerez je obvykle houževnatější (neměla by praskat), ale má nižší pevnost v tahu.
Jak je to s magetickým nerezem to nevím. Jen že matroš je lacinší, než austenitický...
Konec přednášky .

Naposledy editováno 26.01.2023 15:47:18