a tady je třetí kousek

CESTA DO HOŘIC

Jel jsem na kole z práce a u naší benzinky jsem si všiml plakátu, že na hradě Kokštejn, bude sraz motorkářů.Jedu tam…druhý den jsem vytáhl ze stodoly jawku, na který dědek jezdil do práce, když ještě dělal na dráze. Helmu jsem našel na půdě. Trochu jsem to všechno oprášil a chvíli běhal s motorkou po dvoře, než si dala říct.

Tak jsem vyrazil. Čím víc jsem se blížil místu srazu, tím mě předjíždělo víc a víc motorkářů.Každej kdo mě předjel se po mě otočil a ukazoval mi zdvižený palec. Tak, už jsem tady. Celý sraz se odehrával na louce pod hradem. Neměl jsem odvahu tam se svou jawkou přijet, asi by ji tam byla trošku hanba mezi těma Japoncema.Tak jsem ji strčil do křoví a hodil za ní i dědkovu helmu. No a zbytek cesty jsem šel pěšky.

Najednou slyším za sebou burácet motor…ty vogo…no to je Dukna…otočím se…jo..je to Dukna..a celá černá…a na ní pilot, taky celý v černým. Stojím na cestě a jen tiše čumím. Najednou ten black biker zastaví a zvedne plexi…a ptá se, kde je tady ten sraz…ukážu prstem a všimnu si že pod plexi se ukrývá ženský obličej…je to baba…



Odjela a já se pěšky došoural na místo.Louka plná lidí, plná krásnejch motorek. Voní prase na rožni a je slyšet pěknou rockovou palbu. Dám si pivko a bloumám mezi motorkama. Dám, si další a pak další. Pak si sednu na lavici a jen pozoruju ten mumraj. Čau bajkere…je to ona..sedla si naproti mně. Čau bajkerko..odpovím jako slušně vychovanej kluk. Bavíme se o všem možným. Odkud jsme , co děláme a tak. Ani jsem si nevšiml, že se už setmělo. Pijeme a kecáme, kecáme a pijeme. Nešel by sis zatancovat?…jojo..koktám…zrovna hráli ploužáky…byla na mě přilepená…to je asi tím pivem …cítím její parfém..je sice malá…ale pěkná.

Lepí se na mě čím dál víc a já cítím, že mi jsou džíny nějako těsnější.Podle jejího šibalského úsměvu, to cítí i ona.Najednou mě chytne za ruku a táhne mě pryč …sakra, zrovna když hráli Ozzyho…jdeme dál a dál na louku…už necítím prase z rožně..a i hudba už není tak hlasitá…Stojíme na louce. Koukáme na sebe a ona zahodí koženou bundu a hned letí do trávy i její tričko. Stojím tady jako tele, který je poprvé na pastvě.

Tak co bajkere..ptá se mě. No nic, povídám, asi bude do rána kosa, trapně dodám. Sudnavá si boty a pak slyším patenty od jejich kožených kalhot…a vidím jak si je rve dolů…ani nevím jak se ocitám na zádech jako brouk..její tanga a moje trenky tiše padnou do trávy…už vím, co to je, když motorkář jede spanilou jízdu..

Probouzí mě chlad a sluníčko…otevřu oči a chvíli nevím co se děje. Vidím oblohu, posadím se…vidím kolem rozházený svoje věci. Rychle se oblíknu..mám žízeň..a bolí mě celý tělo. Jdu zpátky a hledám stánek, abych si dal kafe. Až teď mě došlo, že to nebyl sen. Srkám vyprošťovací kávu a pozoruju, jak se ostatní balí a loučí.

Vydám se na cestu hledat svou jawku. Přidám do kroku z obav, jestli ji náhodou někdo neukradl. Pak ale zvolním…kdo by ji kradl ty vole. Zhruba na stejným místě jako včera, slyším za sebou opět ten zvuk Dukny. Bojím se otočit. Zastavuje vedle mě a mě se zastavuje srdce. Chytla mě za přezku na opasku a přitahla k sobě. Díky bajkere, bylo to super..slyším její hlas z černý helmy.A ten jeií provokativní kukuč.Příští sraz je za měsíc v campu poblíž Hořic, jedou se tam závody, přijedeš?...ptá se mně…jojo..koktám…pohladí mě a odjíždí…

Vyjede z louky na silnici a ještě jednou se otočí a zamává. Pak ji už nevidím a za chvíli ani neslyším. Black Woman a Black Dukna jsou pryč. Vytáhnu jawku z roští nasadím blembák a jedu domů. Motorku šoupnu zpátky do stodoly a helmu položím na sedlo, jak jsem to viděl na srazu.Vezmu si mapu a koukám, kde jsou ty Hořice. Za měsíc vyrážím do Hořic. S dámou od Dukny jsme se ale nepotkali. Ale neva, závody byly fantastický a nikdy na ně nezapomenu. Od tý doby jsem do Hořic jezdil pravidelně. Ne abych hledal černou bajkerku a chtěl nasávat její vůni, ale abych nasával vůni motorek, abych se opájel, ne u stánku pivem, ale tou atmosférou…GO HOŘICE GO!!!

Larry>

Larry> fákt hezký