něco tady

kondenzátor je tam proto, aby se při rozepnutí kontaktů přerušovače tyto kontakty neopalovaly

V podstatě ani nevim co tě zajímá, napsal si to moc dlouze pro inteligentního člověka jako já. Obecně vzato kondík pdporuje zapalování (do detailu taky sám nevim), a v době rozepnutí kontaktů by měl být magnet na rotoru připravený pod prvním šroubem co drží cívku. Takže jak řikáš sám, na jinde umístěnou cívku by to jed nemělo, páč na každou nabíhá magnet v jinej okamžik. Ikdyž u fichtla se nic takovýho nedá tvrdit 100%, kamarádovi jede na každou cívku, kde komu zase chytne pozadu a tak že

Kondenzátor je třeba ve staré zapalovací soustavě používající mechanické spínací kontakty primárního /nízkonapěťového/ vinutí zapalovací cívky, ovládané vačkou na klice, tzv. "kladívka". Protože spínáme indukční zátež a dost velké proudy, docházelo by nutně k intezivnímu jiskření. Tento nežádoucí jev se blokuje kondenzátorem. Kondenzátor slouží ke zhášení masivní jiskry na kontaktních ploškách kladívek v okamžiku rozpojování kontaktů *1). Pokud kondenzátor ztratí kapacitu, ulomí se jeden z přívodů, nebo jej při "domácím tunnigu" odpojíme, sice podstatně zvýšíme účinnost zapalování, ale již po několika kilometrech se kontakty opálí tak, že zapalování začne pracovat nepravidelně, nebo, což je pravděpodobnější, zpravidla vysadí úplně.

*1)Pokud jsou kontakty sepnuty, kondenzátor je ve zkratu a na jeho elektrodách je nulové napětí a kondezátor je vybitý. V okamžiku rozpojení se začne nabíjet a tím okamžitě zhasí vznikající jiskrový výboj. Ovšem za cenu toho, že až 40% cenné energie se maří nabíjením kondenzátoru. Po opětovném spojení kontaktů se kondenzátor vybije a proces se opakuje. Theoreticky by jiskra mohla vzniknout i teď, ale nestane se tak, pro extémně rychlou dobu sepnutí /řádově v tisících sepnutí za vteřinu/ a oblouk se nemůže vzhledem rychle se přibližujícím kontaktům zapálit. Probíhající děje ovšem závisí na otáčkách motoru.
Zhášení jiskry kondenzátorem není nikdy stoprocentní, ale pokud k jiskření ještě dochází, jedná se o poměrně únosnou mez, kdy se kontakty kladívek neopalují, nebo jen minimálně. Kladívka stačí pak po několika desítkách motohodin pouze vyčistit a znovu seřídit.
Kondenzátorové zhášení při spínání indukčních zátěží se hodně používalo i v silnoproudu k ochraně rélé, komutátorů a stykačů a také k jejich odrušování, pokud to bylo třeba.

Moderní bezkontakní /CDI/ zapalování sice obsahují kondenzátory také, ale protože používají již jiné technologie, slouží tyto kondenzátory k jinému účelu.

Naposledy editováno 21.01.2011 22:05:05

jj, snad už jsem to pochopil , je to docela široká problematika... Ale nevím proč mi to tedy bez kondenzátoru vůbec nejelo...

Přesně tak jak píší kolegové. V podstatě brání vzniku elektrického oblouku při rozpojení kontaktů. Když se odpojí jiskří to nádherně a kontakty krásně hoří, když se prorazí nejiskří to vůbec, protože tím jsou kontakty vlastně propojeny na furt. To bylo zapalování, jednoduchá diagnostika. Odtrhly se šroubovákem a svíčka hodila jiskru, když ne tak se zkusilo....Veteránisti vědí. Krásná to byla doba

camger píše: jj, snad už jsem to pochopil , je to docela široká problematika... Ale nevím proč mi to tedy bez kondenzátoru vůbec nejelo...

Oblouk výboje /podle výšky napětí a protékajícího proudu na primární straně a velikosti odtrhu/ je někdy schopen hořet a tedy i vést poud i při maximálním odtrhu kladívek a tím spotřebuje téměř všechnu energii. Mimo pálení a ničení kontaktů samotných změní tvar proudového pulsu tak, že účinnost zapalovací cívky fatálně poklesne. Na sekundární vysokonapěťové straně cívky není pak dostatečně napětí pro kvalitní jiskru na elektrodách svíčky. Kondenzátor sice dělá totéž, ale nabíjí se velmi rychle jen po část doby otevírání kontaktů a hlavně spolehlivě zhasne jiskrový výboj mezi kontakty kladívek.

Naposledy editováno 21.01.2011 22:24:59

Tak jak tak koukám, tak sem si myslel, že kondík má přesně opačnou funkci. Sem aspoň zase o něco chytřejší .. Původně jsem myslel že kondík se nabije energii nevyužitou v době kdy motor nepálí, a v době zápalu svojí energii uvolní a tim pomůže zapalování.

Johann píše: Oblouk výboje /podle výšky napětí a protékajícího proudu na primární straně a velikosti odtrhu/ je někdy schopen hořet a tedy i vést poud i při maximálním odtrhu kladívek a tím spotřebuje téměř všechnu energii. Mimo pálení a ničení kontaktů samotných změní tvar proudového pulsu tak, že účinnost zapalovací cívky fatálně poklesne. Na sekundární vysokonapěťové straně cívky není pak dostatečně napětí pro kvalitní jiskru na elektrodách svíčky. Kondenzátor sice dělá totéž, ale nabíjí se velmi rychle jen po část doby otevírání kontaktů a hlavně spolehlivě zhasne jiskrový výboj mezi kontakty kladívek.

Takže by se dalo říct že kendenzátor pohltí tu energii která by bez něj byla využita na vytvoření oblouku mezi kontakty... Ale jaktože oblouk nevzniká i při sepnutí kladívka?

Frantas píše: Tak jak tak koukám, tak sem si myslel, že kondík má přesně opačnou funkci. Sem aspoň zase o něco chytřejší .. Původně jsem myslel že kondík se nabije energii nevyužitou v době kdy motor nepálí, a v době zápalu svojí energii uvolní a tim pomůže zapalování.

jo, tak nějak sem si to do teť taky představoval... :D

camger píše: Takže by se dalo říct že kendenzátor pohltí tu energii která by bez něj byla využita na vytvoření oblouku mezi kontakty... Ale jaktože oblouk nevzniká i při sepnutí kladívka?

Je to popsaný nahoře. Jiskření při malém napětí na primáru cívky /u Jawy většinou 6V/ vzniká jen při rozepínání kontaktů, kdy se otevírají na hranici kdy ještě může přeskočit jiskra. To může být Při 6V jen několik tisícin milimetru. Jednou zapálený oblouk, protože jej vlastně tvoří plazma, má vysokou vodivost a hoří i při natolik vzdálených kontaktech, kdy by jinak nikdy nemohl vzniknout /řádově desetiny mm/. Naopak "vytažení nudle" pri opětovném zavírání kontaktů by bylo třeba, pokud je maximální odtrh např. 0.5 milimetrů, značně vyššího napětí tak 3500 až 4000 Voltů. Navíc, když kontakty sepnou, což se děje velmi rychle, jiskra už vzniknout nemůže. Pokud tedy kontakty ovšem spínají dobře.

Důležité je pro správnou funkci zapalování nejen sepnutí, ale i rozepntutí na primární straně cívky. Zapalovací cívka není totiž nic jiného, než obyčejný transformátor. Kdy se impuls na sekundární straně objevuje jak při zapnutí, tak při rozepnutí napájení primárního vinutí. Důležité je také to, jaký tvar tento impuls má. V tom hraje výboj mezi kontakty dost velkou roli.

Naposledy editováno 22.01.2011 00:27:30

Johann> Vycerpavajici!

Johann> Jo fakt díky za vysvětlení, zase mi to je o dost jasnější, chodím na elektrotechnickou průmyslovku (teprv do druháku), takže ještě moc znalostí nemám, ale učitel by mi to takhle dobře nevysvětlil...
Smekám před těmi kdo tyhle věci před x lety vymýšleli...

alezio píše: kondenzátor je tam proto, aby se při rozepnutí kontaktů přerušovače tyto kontakty neopalovaly

Ten hoch ma pravdu lepsi a strucne to napsat nejde jenom jeste doplnim - pri poruse kondenzatoru vezmi cerstvej brambor a zaved do nej ten cerny drat a budes koukat jak to bude fungovat do doby nez zcela vyschne -zkusenost meho dedy na jawce 250 perak nekdy v roce 1955 pro prudice - (drat se musi prodlouzit protoze ten brambor nejde uchytit a viko zapalovani spolu s bramborem das treba do kapsy - zalezi jak mas dlouhej drat)

Naposledy editováno 22.01.2011 10:08:20

Fananek-Jarda>Nemenuje se děda Meg Giver ?

Boda píše: Fananek-Jarda>Nemenuje se děda Meg Giver ?

Ne opravdu to funguje - taky jsem mu neveril a vsadil jsem se s nim a opravdu jsem to udelal otazka 5min a normalne to jede

Frantas píše: V podstatě ani nevim co tě zajímá, napsal si to moc dlouze pro inteligentního člověka jako já. Obecně vzato kondík pdporuje zapalování (do detailu taky sám nevim), a v době rozepnutí kontaktů by měl být magnet na rotoru připravený pod prvním šroubem co drží cívku. Takže jak řikáš sám, na jinde umístěnou cívku by to jed nemělo, páč na každou nabíhá magnet v jinej okamžik. Ikdyž u fichtla se nic takovýho nedá tvrdit 100%, kamarádovi jede na každou cívku, kde komu zase chytne pozadu a tak že

koukal jsem, jak říkáš že má být magnet pod prvním šroubem tak tam se mi to nějak neshoduje.... jak je to přesně, má to lícovat s krajem magnetu nebo středem? Nikdy sem o tomhle neslyšel, o nějakém článku nevíš?

Zjednodušeně: Rozpojením proudu cívky, která je ve skutečnosti transformátorem, vzniká napěťový impulz. Kondenzátor vhodné kapacity svým nabíjením zpomalí rychlost náběhu tohoto impulzu tak, aby na vzdalujících se kontaktech kladívka napětí neprorazilo vzduchovou mezeru (čímž by se vytvořil vodivý kanál, něco jako zkrat), ale zase nezpomalí ten náběh napěťovýho impulzu natolik, aby na druhé straně trafa nevznikl dost silný a strmý impulz na proražení vzduchové mezery svíčky ve válci.

Kdo funkci toho zapalování nechápe dostatečně důkladně, neměl by se pouštět do úprav původního zapalování. Stěží dosáhne lepších výsledků, než tehdejší konstruktéři, kteří tomu rozuměli. A to i při dnešních možnostech elektronických součástek.

Fananek-Jarda> ono magnetoelektricke zapalovani pojede i bez kondenzatoru prerusovace a dokonce lepe. Bohuzel jen docasne, nez se kontakty opali.
Nevim nevim jestli brambora poskytne kapacitu v desetinach uF....

Dawe02 píše: Fananek-Jarda> ono magnetoelektricke zapalovani pojede i bez kondenzatoru prerusovace a dokonce lepe. Bohuzel jen docasne, nez se kontakty opali.
Nevim nevim jestli brambora poskytne kapacitu v desetinach uF....

O bramboře jsem také skutečně už slyšel, a věřím, že by se na to v jistém připadě určitě i dojed dalo. Osobně se mi stalo, že se mi rozpad kondík na cestě. S velkejma problémama sem dojel domu (asi 20km po státovce), a až doma sem zjistil, že nemoch fingovat. Tehdy to byla 487. Ale třeba pionýr má problémy jed i s horším kondíkem, takže tam bych třeba tý bramboře vůbec nevěřil (osobní názor)

camger píše: koukal jsem, jak říkáš že má být magnet pod prvním šroubem tak tam se mi to nějak neshoduje.... jak je to přesně, má to lícovat s krajem magnetu nebo středem? Nikdy sem o tomhle neslyšel, o nějakém článku nevíš?

Vysvětloval mi to před lety jeden pardál. A dle mích zkušeností to tak asi opravdu finguje.
V době, kdy se otevře kladívko, tak pod prvním šroubem co drží cívku by měl být připravený magnet. Připravený ve smyslu že kraj magnetu je pod šroubem. 100% přesně jak to funguje taky vysvětlit nedokážu, ale když mi nabíhal magnet blbě, tak sem musel dát velkej odtrh na kladívkách. Tehný se mi zničeho nic takhle zapalování rozhodilo na cestě, a až doma sem zjistil že mi to jede jenom na odtrh asi 0,7mm. Tenkrát sem byl mladej a blbej, a nenapadlo mě že dát cívku na jíné místo, určitě by se to vyřěšilo protože na každou nabíhá v jiný moment.

E: písmenko

Naposledy editováno 22.01.2011 13:24:55

.

Naposledy editováno 23.01.2011 01:15:45

kixs2> moje 555ka s vetsim odtrhem ~0.6mm vydrzela nouzove jezdit i uplne bez kondenzatoru pomerne dlouho. Mozna ale hur chytal, to si nepamatuju
Nerikam ze se pres velky odtrh hodne energie nevyjiskrilo na kladivka, ale pri vyssich otackach to nevadi(ono se to tim velkym odtrhem zhasi samo a porad zbyva dost na indukci) a naopak vetsi gradient napeti na sekundaru dela silnou rychlou jiskru a mensi ztraty tam...

Já myslím že každej tu má svojí pravdu... :D Dneska sem tam na zkoušku hodil doma dělaný tyristorový zapalování, tyristor je spínán cívkou kterou budí rotujcí magnet "na vačce". Nestich sem to seřídit, sice jsem nastartoval ale mohlo to točit tak max 2000rpm :D dál se tomu nechtělo... Ale tam je prozměnu kondenzátor danej mezi zapalovací cívkou (transformátorem) a tyristorem sériově...