tudydudy

Zveřejněno: 22.11.2022 17:00,Kategorie: Dumka,Zhlédnuto: 1821x,Komentářů: 3x,Hodnocení: 5.00 od 3 uživatelů

S cestovními endury se roztrhl pytel. Na propagačních materiálech na nich profi jezdci létají věci, co běžný smrtelník nepokouší pomalu ani na soutěžákách. Nadšený nezasvěcenec pak nabývá dojmu, že to nic není a že to zvládne taky. Chyba lávky, nebo ne?

Svého času jsem si sem, jak je v dnešních dobách velice trendy používat, "odložil" dumku. Ta se zaobírá smyslem ježdění na velkém cenduru po nezpevněném povrchu. Celá je k dispozici ZDE, ale chápu, že se vám do ní nechce, takže to shrnu. Ve výsledku v ní prezentuji názor, že cokoliv drsnějšího než pěkná, nejlépe suchá (fajn, zavlhlá, ať se nepráší) šotolina je na velkém mastodontovi nesmysl a škoda motorky, času i peněz.

Pár roků ovšem uplynulo a já tu musím opět veřejně posdílet svůj aktuální pohled na danou věc, neboť upřímně, ledy se pohnuly. A to dost výrazně. 

K názoru let minulých jsem se dobral především díky zkušenostem nabytých na vlastní strojovně té doby, tj. KTM 1190 Adventure. Motocyklu sic správné značky, ale jinak ne úplně vhodných parametrů. Menší a příliš široké ráfky kol, podvozek nijak závratných zdvihů odpružení (navíc elektronický), i celková ergonomie - chtě nechtě, už značně silničního zaměření. To vše, okořeněné vlastním neumětelstvím, házelo mé vidině "rallye ježdění" klacky pod nohy. A já si to  moc dobře uvědomoval. Však jsem na nějakou dobu dal všem těmto choutkám vale. Bohužel, ve skrytu duše stále cosi hlodalo. Zanedlouho už mi ten pomyslný červík nedal a počal jsem s tím opětovně něco dělat. Něco, aby při vytažení velkého twinu do off-road marastu člověk ani stroj netrpěl. Naopak, aby si to pokud možno oba dva užívali.

EXC, nebo-li ostré terénní moto-náčiní, jsem pořídil jako doplněk k velké mašině ještě za dob "temna", tj. na prahu léta 2020. K světlejším zítřkům se ovšem začalo rozjasňovat až zhruba po půl roce vlastnictví "blátotlačky", v mezidobí sezón 20 a 21. Značným milníkem byla přitom silná zkušenost z jednoho slunného zářijového dne. To jsme si s bráchou nadělili k narozeninám celodenní zápůjčku nové Hondy Africy Twin a zároveň KTM 790 Adventure R (více o tom k přečtení tady). U obou mašin přítomné plnotučné enduro ráfky 21/18, doplněné tlumením s dráhou o dobrých pět čísel delší, než na co jsem byl doposud zvyklý. To mělo sakra něco do sebe.

Očarován jsem onehdá sesedal především z Afriky, ale ve výsledku mi obě dvě strojovny nastínily, čeho jsou tzv. dualsporty schopny. Schopny v případě, sejdou-li se slušné vstupní podmínky na obou dvou stranách pomyslné barikády. U motorky, a zvlášť u jezdce. Tu zimu jsem tak v rámci předsezónních příprav neskutečně dohobloval své nebohé horské kolo (účet za servis byl prakticky roven jeho zbytkové hodnotě), na jaře sezony 2021 pustil do světa svoji 1190 a nedlouho poté ji v garáži vystřídal její terénější sestrou, 1190 Adventure R. Zdvihy o tři čísla vyšší, mechanický podvozek, velká kola, širší rudla. Přitom pořád naprosto ke všemu svolná.

Během sezony 21 proběhl nějaký ten off-road závod na EXC, přes zimní sezonu 21/22 přibyla ke kolu jednokolka, kterou jsem po cca. měsíčním intenzivním zápolení skolil. Do toho pravidelně zařazuji trénink rovnováhy na gymnastickém míči a koordinuji to dohromady s žonglováním, nebo auto/moto simulátory na PlayStationu. Ano, zasvěcení už jistě tuší, že se ubírám tréninkovým směrem v poslední době tolik propíraným, tréninkem pana Heiníka. Na odvaze jezdit v offu rychle mi to zatím nijak zvlášť nepřidalo (jo, tempem jsem jednoznačně "mrdal"), ale jistota v technických pasážích je někde jinde. A pocit z jízdy taky.

Přesto ale znám limit. Jak svůj, tak motorky. A především pak limit svoji peněženky. Motorka je prakticky v sérii a nemám v plánu to nijak zásadně měnit. S rallye maskou R/G jsem to už kupoval, občas si zakoketuju s myšlenkou festovnějšího tlumiče řízení nebo užších a tvrdších ráfků, ale zatím si s tím co nabízí základ vystačím. Do pravověrnýho offu mám přeci jen EXC a myslím, že je to tak i správně. Často vyjíždím do světa sám a představit si některý situace, jak tam mám tahat o víc než metrák navíc, to asi vážně ne. Však ona teď stačí kombinace podzimních všudypřítomných srágor a mé zadní TKC 80, která už má to nejlepší dávno za sebou.

Takže - co tímto vším chtěl básník říci:  

V prvé řadě, bez "jednadvácy" vpředu bych se na motorce, s níž mám v plánu sjíždět mimo zpevněný cesty (pravidelně), moc nevydával. Ano, dá se i na menších kolech, ale ono se "dá" ledacos. Amíci pořádají motokrosová klání na superbikách, soutěže krásy začínají vyhrávat předělaný chlapi… Potom, dovoluje-li situace, není určitě blbý nápad pořídit nějaké moto-náčiní navíc. Náčiní vyloženě do offu. Já šel směrem EXC, neb jsem na něm svýho času začínal, ale těch možností je spousta. Super je údajně trialka. Nemá -li člověk jakýkoliv závodní, resp. rychlostní ambice a chce vyloženě pilovat techniku, lepší volba asi není. Navíc je to taková prdlavka, že máš-li jen trochu rozumný sousedy, můžeš ji občasně vytáhnout i na zahradu za barákem (soused to tak vážně dělává). No a když k tomu přidáš píli i mimo motorku, není ježdění na velké motorce v prostředí bahnitém vůbec mimo. 

V lecčem je to lepší než na malé / ostré. Rozdivočelý dva a víc metráků živý váhy po cestě jen tak něco nerozhází (stabilita). Úseky, kde se na EXC koušu nudou, dostávají v případě twinu úplně jiný rozměr. Powerslidům je překoňovaný víceválec (i díky kompromisním gumám) mnohem víc nakloněn. A to nemluvím o faktu, že na velké člověk přejede po ose kam chce, kolemjdoucí nezasvěcenci jsou k relativně "normálně" vyhlížející strojovně o něco málo schovívavější a není-li nálada, lupne se to zpátky na silnici a ani na ní to nemusí být vždycky úplný vopruz.

Samozřejmě, sem tam se věci ne zcela vydaří. Sem tam to může smrdět průserem. Správný trénink správných věcí ale tohle riziko umí do velký míry eliminovat, případně nastalou nepříjemnost pomůže mnohem lépe vyřešit. Člověk vypadá jako idiot, když se v mrazu během vánočních svátků potácí na jednokolce sám před zavřeným obchoďákem. Něco do sebe to ale má. Až se zase jaro zeptá…