Zveřejněno: 30.09.2024 11:18,Kategorie: Recenze,Zhlédnuto: 216x,Komentářů: 1x,Hodnocení: 5.00 od 2 uživatelů
První kilometry
RE - Aurora
Zakoupeno v Plzni v ROYAL MOTO PLZEŇ s.r.o.- bohužel dodávka stroje proběhla poněkud v pozdějším termínu, nechť byl ucpaný suezský průplav a kontejner s mým zlatíčkem si to šupajdil kolem Afriky, což je o poznání dále.
Trvalo to sice déle, ale o to bylo setkání emotivnější. Dívala se na mě krásným ledkovým světlem, její očka byli naleštěné a připravené mrkat (blikat), kam jen bude třeba. Jen co se vyřešila nutná administrativa už se vyráženo na cestu domů.
První kilometry vedli přes Plzeň - Vzhledem k tomu, že jsem v Plzni nikdy před tím nebyl, jel jsem rychlostí důchodce, po dvou infarktech přemisťujícího se na skládačce pro další léky. Světe div se, ale vůbec mi to na nové Auroře nevadilo a skvěle jsem si to užíval. Každý kilometr jsem měl čas si popřemýšlet… Jak je skvělé, že člověk může jen otáčet plynovou rukojetí a přemísťovat se a užívat si u toho zábavu. Musím tedy podotknout, že i když v Plzni je zastoupení RE stále jsem svou cestou budil rozruch. Pokud jsem někoho pouštěl na přechodu, nikdo zběsile nepřebíhal, rád se podíval a poslechl jsi hlubokou symfonii, která se linula z výfuku. Můj první dojem je takový, že se snad Aurora pro městský provoz narodila, že to je to její doména a silná stránka. Musím uznat, že jako kovanému heterosexuálovi tento stroj přináší nejedno dilema. Pravděpodobně se za Vámi bude otáčet více mužů než žen, a jejich věk bude v rozmezí, tak kolem 40+ a bude končin někde +- těsně před smrtí. Dalším dilematem, které mě potkalo je to, že zdržení se na plánované zastávce se protáhne s počtem mužů na daném prostoru přítomných. Je to trochu znepokojující, ale když se přes tyto věci dokážete přenést a jste komunikativní, tak to v podstatě asi není špatně. Prostě tento stroj mě nutí nepospíchat, což je v této době nevídaný efekt. Například při práci na počítači když něco není do 5 vteřin tak už je to pomalé. Tady se jednotky času vnímají tak nějak jinak a když nastartujete prostě získáte pocit, že když někam dorazíte o něco později, že to za Vás motorka vyžehlí. Spolehnete se na to a v klidu a v pohodě si to brbláte k cíly…
Prostě jen uklidňující puf, puf na mě mělo asi stejně líbivý a uklidňující pocit jako má na dítě při kojení poslouchání srdečního tepu matky. V podstatě je jedno co zařadíte 1, 2, 3 to je na 15KW docela frmol, je znát, že to není žádná vypasenka, takže těch 70 Km/h je tam co by dup. Rychlosti 4, 5, překvapilo mě, že i při těchto kvaltech se motor pomalu roztočí i z rychlosti kolem 50 Km/h. Prostě jsem tomu nevěřil, ale když máte čas a není tam zrovna stoupák o velikosti sněžky, tak se to stádečko prostě pomalu vykluše i z nízkých rychlostí – Je to opravu velice zajímavé. V podstatě krom rozjezdu což je na 1 si to motor vždy nějak pobere. Ještě musím pochválit řazení pata/špička čekal jsem, že u nového stroje bude problém, ale ani při nejmenším, rychlosti tam jdou jako po másle, stačí jen ťuknout a šup je tam. Motání se přes Plzeň bylo pěkné, asi jako když se naučíte na kole a rodiče Vám dají nové k narozeninám. Jezdíte pomalu a všechno si osaháváte, tady čudlík, tady páčka… Ohledně výkonu – stroj je nový a je tedy v záběhu, takže používám jen jeho první polovinu plynu, ale i z toho je patrné, že to žádný trhač asfaltu nebude. Je to spíš takový koňský povoz, hezky když se chcete rozjed musí se všechny koně seřadit a společně zatáhnout, abyste se rozjeli. Stroj táhne snad už od volnoběhu, takže při troše citlivosti ke zvuku a spojce se rozjedete s minimálním točením motoru. Někdy mám pocit, že ten motor musí mít nižší otáčky, než má, je to takový stabilák (snad i tak dlouho vydrží?). Motor se mi zamlouvá jak vzhledem, tak projevem, ale dokážu pochopit i lidi, které neosloví. Prostě jak praví jedno staré přísloví: „Co tam není, to se nemůže posrat.“ Tím samozřejmě narážím na to, že je to vzduchem chlazený agregát, který se musí uchladit, tak nějak sám prouděním vzduchu a i žebrování na válci tomu odpovídá. Mě osobně si kolem svých žeber omotal na jedničku. Tak nějak to snoubí staré propracované inženýrství s moderní technologií.
Někomu zase bude chybět výkon – Také je to pochopitelné, pokud má někdo sebedestrukční sklony a má v úmyslu své orgány někomu darovat, tak tenhle stroj pro něj opravdu není, protože prostě jezdí až moc klidně. (Prostě Vás tak nějak nutí více pozorovat to co se děje kolem Vás, vzhledem k tomu, že jsem ještě v Plzni trefil jedinou louži na silnici asi bych to neřekl lépe, než slovem mistra „vy jste se zase kochal pane doktore „ – takže nehoda není náhoda, a i na tomto stroji se Vám to může stát, ale tak nějak z jiných důvodů:-). Přeci jen je to taková malorážka s výkonem něco málo kolem 20 hříbátek. Prostě záleží na využití stroje – to si každý musí rozhodnout a vyzkoušet sám.
Podvozek mi přijde, tak akorát měkký, není to moc uskákané, ale že by stroj byl přilepený k asfaltu to se také úplně říct nedá, možná to bude tím, že to má naprosto nové pláště a ještě k tomu mi celou cestu domů pršelo, ale i tak má to prostě své hranice. Všechno to začíná i končí u řidiče a jeho pravé ruky. Je to taková kolébka pro dospělé, když přemýšlíte v jízdě dostatečně dopředu krásně vás vytáhne ze zatáčky, při zavření plynu hezky dobrzdíte motorem k přechodu či semaforu, prostě chová se k Vám tak, jak vy se chováte k němu. Pokud jste právě mozek nechali na poličce doma a točíte ho, tak drnčí a dává Vám najevo, že tohle se mu nelíbí, ale pokud s ním tak nějak souzníte, jste naladěni na stejnou vlnu odvděčí vás, řekl bych až sametovým projevem. Někdo by řekl, že plyn je gumový a motor líný, ale má to prostě své kouzlo. Jízda na něm je jako, když se zaposloucháte do kapely Scorpions - Wind of change. Je asi patrné, že to nebude mít tah na bránu jako AC/DC - Highway to Hell, ale někdy to prostě nevadí a všem bych doporučil to vyzkoušet bez předsudků.
Jízda samotná je zážitek, stroj se v podstatě ovládá asi jako kolo bez šlapek. Řídítka se nezavírají, kam je nasměrujete tam pojedou. Je to jeden z nejovladatelnějších strojů na kterých jsem seděl. Možná, že je způsobené prostě tím zajímavým složením, kdy sedíte jako na velké mašině, ale absence výkonu vám tak nějak na všechny úkony dává více času, takže když něco zvrtáte furt máte šanci to udělat jinak a lépe. Je to hubené zlatíčko do 200 kg jí chybí málo, ale když na ni člověk jede řekl by, že má tak 120 až 150 kg. Nevím, jak to nejlépe popsat, je to prostě jeden z mála strojů, který Vám přinese pocit z rychlé jízdy při relativně malých rychlostech. Cesta domů je kolem 120 km. Po každých 40 km jsem dával pauzu. Důvodem jak by se mohlo na první pohled zdát by mohl být záběh motoru, ale spíše to byla neutuchající touha zastavit a motorku si prohlédnout hezky ze všech stran, protože se mi prostě hrozně líbí. O chlazení nemohla být řeč, protože venku bylo 11°C a déšť byl buď slabý nebo silný. Při tomto očumování se ke mně přidávali lidé známí i neznámí a bylo to vždy fajn. Doprovodné vozidlo, které semnou vyráženo na koupi sice moc nadšené nebylo, přeci jen snažil jsem se všude dodržovat něco málo přes půl plynu, což odpovídá i mimo město tak 65 -70 km/h, ale vždy když jsem zastavil šel se řidič podívat jak je krásná.
Kilometr za kilometrem jsme si na sebe zvykali, a postupně jsme vedli i dialog, kdy jsme si jasně vytyčovaly co je nám obou příjemné a kdy ustoupí ona a kdy zase já. Řazení jde nádherně přesně a na displeji se zobrazuje zařazená rychlost což je sice taková drobnost, ale velice to potěší. Brzdy nejsou žádný keramický zázrak, ale kdo jezdil na motorkách, které měli ještě bubnové, myslím, že si tady stěžovat nebude. Stále platí stará známá pravda, co neubrzdíš to neukecáš, takže základem je brzdit dostatečně dopředu a zbytečně nenechávat vzorek gumy na silnici. Ze stroje mám takový pocit nehynoucího mohykána, který bude blafat i v době, kdy já už na něj nevylezu. Máme za sebou první stovku a těším se na zítra, že si zajedu třeba jen pro rohlíky vedle do obchodu, nechť je to prostě stroj, který vytáhnete z garáže a nejste u toho udýchaní. Malé, hezké, na spotřebu naprosto nenáročné přibližovadlo, které máte chuť vytáhnout i když jdete přes ulici k sousedovi…
Jak se Vám líbil tento článek?
Blahopřeji Ti k novému stroji a vítám Tě (sice už jako bývalý majitel RE) mezi jezdce ROYAL ENFIELD.
Sedlal jsem Classic 350 a pokud bych neměl dvě motorky, musel se pro jednu rozhodnout, byl by to Classic.
Jak píšeš, 15kW na skoro 200kg + váha jezdce. Na odlehlých cestách mi to vyhovovalo, osamělý jezdec, paráda, kolikrát jsem si chtěl sundat přilbu, abych se nabažil zvuku stroje a nechal si čechrat své již šedivé kadeře mírným vánkem, jenž vytvářela rychlost hluboce pod zákonným rychlostním limitem...
Nicméně a bohužel, na naše cesty, které byly a jsou v drtivé většině koncipované na (v lepším případě) provoz v golden sixties, kde motorkáři svádí boj o holý život se ukázala kombinace 15+200+105 (moje váha) jako vstupenka do kola smrti, když tě před sebou tlačí v lepším případě nějaká dodávka ( v horším kamion), musíš rychle hledat bezpečí, protože mu neujedeš, v tomhle je to jasné, objem ničím nenahradíš.
Když od tohle odhlídneš, tak je Meteor a Classic velmi zajímavým kochacím strojem na plavbu životem v místech, kde se bude jak on, tak jeho pilot cítít bezpečně.
Přeju hodně kilometrů vždy kolama dolů