hansdorf

Zveřejněno: 10.07.2024 16:48,Kategorie: Dumka,Zhlédnuto: 715x,Komentářů: 3x,Hodnocení: 5.00 od 8 uživatelů

"Takový přístup jako měli lidi z První Kozí k úplně neznámýmu chlápkovi jsem ještě nezažil. "

Parta z První Kozí , sušické společnosti s ručením neomezeným 

Dnes mám  celkem jednoduchý názor , pro delší  cestování na motorce potřebujete stroj jehož podstatou je výdrž,spolehlivost  a nenáročná údržba , který v pohodě zvládne i nějaký off-road a jednoduchý na případné opravy kdekoli  .  Z čehož plyne ,že ideálem je obsah aspoň litr a kardan. Trvalo mi to asi dva roky než jsem se k tomuto poznání propracoval a za tu dobu si projel celý Balkán. Skončil jsem na klasice - BMW R 1100 GS , žádný elektronický číčoviny, pouze ABS a třikrát si projel Turecko od Istanbulu po Ararat.

Svého času jsem pošilhával i po Yamaze Super Tenere 1200  a taky po něčem z Moto Guzzi Stelvio.

U Yamahy mě odradil vzhled, čistě subjektivní věc , u Guzziny byl vzhled překrásný ,ale ta spolehlivost podle některých recenzí mi neseděla . A taky, proč to nepřiznat, u obou vyšší cena oproti GS. Prošel jsem si přitom spoustu stránek na webech a jenom slepý by si nevšiml častých zmínek o partě z První kozí ,co se živí pouze a jenom motorkami  Moto Guzzi.  

Když jsem se minulý měsíc vrátil z třetí a poslední cesty Tureckem ,trochu se dal do kupy, poslal jsem do Sušice email:  

„Zdravím kluky do První Kozí !  Už aspoň dva roky bych se na vás rád přijel podívat , máte ssskvělé recenze , to se jen tak nevidí.  Jsem od Šumperka a taky zarytý fanda do BMW ( starší GS i R) , ale přesto mám sen svézt se na Guzzině.

Myslíte si, že by to šlo s vámi domluvit  ? “

Moc jsem si od toho nesliboval , ale asi za týden mi  přistála odpověď: „Jasan, stačí zavolat a zareservovat si čas (kdy na Šumavě neprší ),na svezení tu máme pět šest motorek .  “  

Jukl jsem na předpověď počasí, vybral den kdy mělo být ok , a poslal vzkaz , že teda přijedu v úterý kolem 12.  Na Google map mi to hodilo 346 km a čtyři a půl hodiny v sedle. Cesta Šumperk-Svitavy – H.Brod- Tábor –Písek – Strakonice – Sušice byla drbačka, dost  oprav a staveb,navíc  vedro. V půl dvanáctý ale tluču na nádvoří Volšovská 1224  dveře ,žíznivej jak velbloud a dost utahanej. Vlezu tam a ocitl se přímo ve větší  dílně,kde nějaký maník cosi kutil na mašině,  vpravo pak administrativa, což znamená jeden stůl s lejstrama a za ním nějaká dáma. 

„Co pro vás můžeme udělat ?“, zahlaholila. Než bych něco vysvětloval ,dal jsem jí do ruky mobil s korespondencí já a Kozí , a zase lapal po dechu. Přelítla očima a pokračovala : „ Jo, víme o vás, co si vyberete?“ a odrecitovala šestimístný seznam. Nový Stelvio jsem odmítl , stejně tak Mandelo , a dal jsem přednost Moto Guzzi 85  TT . Jednak je lehčí , jednak si ho kluci z fóra Motorkari.cz  dost chválili. Požádala maníka,aby Guzzinu přitáhl a nabídla mi kávu i něco k pití . S díky přijato ,navíc mi hodila ven do stínu křesílko,abych si mohl dát i cigárko. 

Dopíjím v klidu kávu a klesá mi termostat , když se objevil sympatický plnovousáč,odhadem stoosmedesát , dal se mnou pár slov a   zmizel na dílně. Můžem jít na to , maník mi předvede ovládání , ptá se co chci za mapu , chci „road“ ale dostanu „sport “ a odchází.  Vyhrknu ,zda by mi nedal tip na trasu .  „Jeďte doleva, projedete tři čtyři osady,pak odbočka na hrad Velhartice a oklikou  kolem něho zase dál a vyjedete na hlavní. To by se vám mohlo líbit .“ 

Zůstávám sám jak kůl v plotě u Guzziny a otočím klíčem na „on“. Bliká to chvíli jak v Betlému ,počkám až se displej zklidní a mačkám start. V pohodě to chytlo a opatrně vyjíždím na hlavní. Pár minut si to ohmatávám , pak přidám a zjistím, že potvora má šest kvaltů, motor je pružný a dynamický a nahnat na displeji 130  není vůbec žádný problém. Sedlo v pohodě, řazení božské , brzdy nad očekávání, tlumiče to samé . Trochu si nemůžu zvyknout na řidítka, jsou asi stejně široký jak na GS , ale v zápěstí mi to nedělá dobře. Co mě dostalo , je perfektní ovládání motorky do zatáček , tahle ženská si vás zcela nenásilně dá do polohy,která jí sedí nejvíc a za pár chvil zjistíte, že to absolutně sedí i vám. Doleva,doprava, pozvolna nebo ostřeji , už to není motorka a jezdec, ale jeden kompakt ,který si může ledaco dovolit. Zvolňuji,  blesklo mi hlavou, že položit motorku by mohl jenom naprostý jelen, který si neváží důvěry , kterou od těch lidí z PK dostal. Trvalo to asi necelou hodinku a já jsem si jí neskutečně užíval, abych zase zakotvil na nádvoří .

S díky vracím motorku, dostanu zase nabídku na kávu,pivo, beru minerálku a zase  v klidu sedm minut zrelaxuji ve stínu na křesílku. Jsem více než spokojený , splnilo se mi velký přání projet se na Guzzině, stálo to za to  . Jdu srovnat účty, z vousáče se vyklubal velitel firmy Honza Průcha. Dlouho to netrvalo, řek´ mi: „To je v pořádku , jsem rád, že se vám u nás líbilo , šťastnou cestu domů,kolik to máte dohromady , osmset? .“

Cestu zpátky volím na Strakonice a Prahu (111km) , celkem to šlo, jižní magistrála jakož takož, pak ale až na odbočku Hradec Králové doslova jebačka. Smrad,horko,kolony. S radostí padám z Matky měst a upaluji do východních Čech a vrchem přes  Třebechovice, Kostelec , Žamberk a Suchý vrch do rodných Sudet. Na Sucháku si ještě srovnávám nájezdy do zatáček s GS se zážitky MT Guzzi a uznám, že Italka byla prostě lepší. Když dojedu domů, mám na tachometru 756km , skoro to vousáč  Průcha uhodl. Shodím zpocený hadry, skočím do studený vody, jen to zasyčelo , natáhnu na sebe vyprané vonící triko a udělám si kávu.

Pak si zapálím, usrkávám kávu a přemýšlím.

Takový přístup jako měli lidi z První Kozí k úplně neznámýmu chlápkovi jsem ještě nezažil. Žádný kauce, žádný poplatky, žádný skenování dokladů nebo blbý otázky na koupi motorky. Pohoda, úsměv a ochota .  Tak aspoň na dálku poděkování  a přání , aby  v Sušicích tahle parta z První Kozí ještě dlouho vydržela.