renocar_srpen



PROFIL UŽIVATELE

hansdorf

Offline: 1.8.2021 Hlavní stránka sekce

Skupina: Registrovaný
Pohlaví: Muž
Věk: 63
Město: Šumperk
Lokalita: Šumperk Olomo...
Pomohl: 2x
Založil témat: 4x
Napsal příspěvků: 55x
Body komentářů: 45 / 48
ID uživatele: 400901
Registrace: 25.11.2020

Adresa profilu:http://hansdorf.motorkari.cz (Sdílet)


Moto - finále po 40ti letech

"Nikdy neuvidíte motocykl zaparkovaný před ordinací psychiatra."

Souhrou šťastných náhod a snad i trochu svým přičiněním jsem dostal šanci vybrat si motorku svých snů.  Po dlouhém rozjímání nad stohy recenzí motorkářů a kupou odborných článků v renomovaných motocyklových magazínech jsem věděl, že vybírat budu mezi 750 ,devítistovkou a jedenáctistovkou , vše datováno od  konce 70.let do  let 80tých.

Proč ? Ze tří dobrých důvodů. Tahle doba je považována za zlatou éru originálních konstruktérských nápadů v motorkářské branži, motorky měly duši , dělali je rukama lidé a ne naprogramovaní roboti. Dále bez mučení přiznávám, že se náhodně kryje s dobou,  o které mohu prohlásit, že jsem byl mladý a svým způsobem jde o vstupenku do stroje času, který vás na chvíli vrátí tam, kdy vám bylo fajn , prachy nebyly vše , vůně benzínu byla všudypřítomná , buzeranti nedemonstrovali na Václaváku a ekoteroristi likvidující spalovací motory byli akorát ve špatných science fiction povídkách stejně jako omezovače výkonu, ekokurvítka a jiné    zbytečné sračky.

 Prostě jsem potřeboval výkon, spolehlivost, jednoduchost a vzhled, vše určeno pro poznávací cesty pro 60+ v intervalu vzdáleností  od komínu po Balkán.  

Volba nakonec padla na BMW R 80 , Triumph Bonneville T 100  a Kawasaki Zephyr 1100.  Protože tohle budou číst motorkáři , odpustím si detaily a tvrdím, že jde o stálice na motorkářském nebi. Navíc každá z úplně jiné školy odrážející vlastní přístup k dosažení ideálního  cíle ,který se jmenuje nejlepší cestovní motorka své doby.

Když jsem po 40ti letech pauzy sedl na Suzuki GS 550 (1981)  a najel přes tisícovku km myslel jsem si, že přesednutí na BMW R 80 (1978)  mě až tak ničím nepřekvapí. Proč by taky , rozdíl cca 200 kubíků a pár kg hmotnosti není nijak závratný. Ale popořádku , bavorák  stál 21 roků a když jsem ho dotáhl z Německa bylo jasné, že musí projít kompletní kontrolou a velkým servisem u někoho,kdo o BMW skutečně něco ví. Výběr padl na servis HP2MOTO, Petr Huber, který  si to po domluvě vzal  na triko. První věcí, která mě zarazila bylo to, že když jsem si přijel převzít motorku tak na dílně nebyla. Prý jev obchodě.  „Proč ne“ ,řekl jsem si, „opřel to o prodejnu , aby se to nezdržovalo.“ Chyba lávky, motorka stála skutečně uvnitř v obchodě,  ale vystavená všem na očích jako reklama.  Od paní za pultem se dozvídám, že se skoro každý ptá , jestli je na prodej.

Přebírám klíče, papíry,  dostávám krátký pokec k mašině i odpovědi na některé otázky. Potom jde ze stojanu a jsme venku. Ještě dobrá rada ,  prvních 10-12 km to vydrž a zbytečně nevytáčej. Plácnutí po zádech a startuji od Huberů, čeká mě 150 km domů vrchem přes Ostravu, Opavu, Bruntál a sedlo Skřítek. Prvních 12 km sekám latinu a jedu svátečně. A pak to trochu zrychlím. I když mám helmu tak motor krásně „po německu“  duní,citlivě reaguje na plyn ,neskutečný zátah odspodu , stopu drží jak lovecký ohař a doslova mě provokuje, abych ho   protáhl mezi těma co nás na cestě zdržují. A nebylo jich málo. Do zatáček to chce s kardanem trochu jiný styl než na Suzi, výjezdy z nich si doslova spolu vychutnáváme.

Než bych neuměle tady vypisoval nějaký kecy, zkrátím to. Kurva, ta mašina mě dostala,to snad není možný ,co všechno dokáže a jak se na ní cítíte. Každýmu bych přál, aby se  právě na tohle  BMW posadil a projel se, pak může sám vykládat. Já sakra nevím, co ten chlap s tím v dílně dělal nebo nedělal, ale rozdíl mezi Suzuki a tímhle BMW je doslova kriminální. To jsem skutečně nečekal.

Domů přijíždím neskutečně nadšený a spokojený. O tomhle se mi snad bude ještě zdát v noci. Druhý den ráno jsem nadrženej jak po heráku , musím si dát další dávku. Beru to přes Ramzovou na Jeseník a kopíruji hranice s Polákama do Javorníku až na nějaký hraniční pomezí, jestli se mi to včera jenom nezdálo. Ne , nezdálo , je to k užrání. Tak jak jsem byl v rauši beru to ještě  pod Králický Sněžník, zklidním hormon a už se jenom vezu krásnou krajinou kolem hanušovickýho pivovaru domů,kam  dorážím ne unavený, ale odpočinutý.

 To mě poser, 270 km skoro  v tahu po okreskách   a já   jsem odpočinutej , to je proti zdravýmu rozumu, buď mi kape na karbid a vezmu to k psychiatrovi , nebo tohle BMW R 80/7, typ 247,r.v. 1978,  najeto necelých 11tkm ,co kdesi v Hamburku skoro čtvrt století někde tlelo, patřilo nějakýmu kouzelnýmu dědečkovi. Tak jsem byl tímhle bavasem zdrogovaný, že jsem doslova začal hledat záminky,proč bych se měl každý den někam zvrznout, a taky jsem to dělal , doslova zbavený vlastní vůle jsem se jako duch ztrácel z domu , co to šlo.

Hodnocení motorky : Zmaterializované německé přednosti – solidnost, důkladnost, naprostý pocit jistoty ,oproti Suzuki GS 550 není tak obratný, ale plně to vynahrazuje výkonem a krásným zvukem. Nejlépe mu je při cestovní rychlosti kolem 95 km/h , nádrž 24 lt vydrží skoro na 450km jízdy,spotřeba 5.3 lt/100km, pohodlný a poctivý dříč. Rozdíl mezi kardanem a řetězem ? Celkem neznatelný. Při rozjíždění tvrdší a při nájezdu a výjezdu do zatáček  trochu jiná technika, pozor na tvrdé podřazení. Skvělý zátah odspodu,lineární zrychlení při plynu, ,zadní bubnová brzda slabší, předek naprosto v pohodě. Není to závodník, ale nezničitelný Šerpa nosič na kterého je vždy spoleh. Bezva motorka.  

No, tahle mašina nastavila laťku hodně,hodně  vysoko , jsem zvědavý jak se s tím Triumph Bonneville T 100  a Kawasaki Zephyr 1100 vypořádají. Druhou motorkou v pořadí je retro Triumph Bonneville (2012) , první a poslední majitel přede mnou  podle papírů nějaká Maria-Anna  , najeto 1360 km. Nikdy jsem netrpěl nedostatkem představivosti a tak vám říkám , že Maria Anna byla po čertech hezká dlouhonohá černovlasá holka , která se ráda proháněla na motorkách.  

 Společnost Triumph Motorcycles v Anglii začala vyrábět motocykly  od r. 1898 a do roku 1903 jich vyrobila více než 500 .   Ikonickými motocykly hrdého Albionu byly zejména Norton Commando,  , BSA Gold Star, Royal Enfield Bullet, Ariel 350 W  , AJS E90    a právě Triumph Bonneville.    Skvělý výkon, výjimečná ovladatelnost a ohromující dobrý vzhled byly vždy charakteristickými znaky klasických motocyklů Triumph. Tuhle motorku jsem získal od Moto Soukup,kde jediným drobným problémem byla cena , ale už jsem se ze ztráty rezervy na stavbu plotu otřepal, vždyť dokud ještě žijem, je všechno okay.

S Triumphem vyjíždím ze své základny,  Bikers-shop ,Česká Skalice ,stejně jako se všemi předchozími motorkami./ tou dobrou motorkářskou duší, která mi pomohla k mému snu  je Honza Horký,který se o mě v tom nejlepším slova smyslu od začátku postaral./

Jestliže mě bavorák  katapultoval do motorkářského nebe a nevěřil jsem, že se může najít něco stejně úžasnýho, pak   T. Bonneville je na tom naprosto stejně , ale jde na to z úplně  jinýho konce. Trvalo mi přes dvě stě km než mě Bonneville vzal na vědomí a začali jsme spolu mluvit jako kamarádi. Tak za prvé – je to téměř dokonalý stroj ,nádherná ukázka inženýrského umu a dokonalé práce mechaniků, navíc esteticky dotažený skoro k ideálu. Oproti BMW R 80 obratnější , výkonnější i ovladatelnější. Zadní kotoučová brzda je nesrovnatelně lepší než  bubnová u  bavoráku.

Zrychlení je také někde jinde. Zatímco u BMW je celkem snadné najít optimální cestovní rychlost , 95-97 km/h , u Bonnevilla jsem ji nenašel. Nasadil jsem 110 a dobrý. Máš 120 a taky dobrý, při 130 taky dobrý a při 150 jsem vlál na mašině jak hajzl papír ve větru,vítr mi hučel v uších a já nic neslyšel , snad taky dobrý, a zdálo se mi, že se mi doslova vysmívá, ani nebyl udýchaný. Řazení jde jak po másle, rychlosti perfektně odstupňovaný a krásně na sebe navazují. S plynem jsem měl trochu potíže, na začátku vyžaduje podstatně jemnější přitahování nebo sebou škubne, ale je to jenom o cviku v ruce. Výborný ve městě, vynikající na silnicích, naprosto v pohodě i na dálnici. Rovinky nebo zatáčky, z kopce, do kopce – to je mu jedno, doslova univerzální stroj.

Navíc přitahoval pozornost všude, kde jsem se zastavil.

 Zmrzlinář v Javorníku ,postarší pán dokonce zavřel okýnko, přiklusal ke mně   a musel jsem mu říct všechno co o motorce vím. Pak si povzdechl: “Kdybych měl čas ,taky bych na takový krásný motorce jezdil.“ Neodpustil jsem si sarkastickou poznámku, že až mu zaklepe na rameno Smrťák, aby to s výmluvou, že nemá čas ani nezkoušel. (vzal to v dobrým). 

A teď k jedinému problému, při mé výšce 180cm se mi posez zdál malinko těsnější  než u BMW, ale čert to vzal. Horší to bylo na „českých“ hrbatých a nerovných cestách okresního typu, kde motorka přenášela rázy střídavě na záda, do beder, nebo naopak dostanete úder do břicha.  Ze začátku jsem se smál, že mám posilovnu zadarmo, ale po hodině jsem byl doslova nasraný a zmlácený jak nevolník na robotě.

 Večer pěkně prosím manželku ať se mi projde po zádech a pomohlo to. Ještě lepším fíglem jsou horké kozí obklady přikládané na bolavá místa.

( Teď to stopnu – nejde o kec ale vyzkoušenou praktiku. Základní podmínky jsou dvě – musí to být trojky ,max. čtverky a  oboustranná smyslná chuť pomoci druhému v nesnázích. Zajisté že nemám na mysli akutní žlučníkový záchvat nebo zánět trojklanného nervu apod., tam běžte na pohotovost. Pro velikosti libovolně menší či větší to nefunguje, stejně tak u těhotných. Prazáklad pochází ze  staré Indie ,ale to by bylo na úplně  jiný článek.)

 Problém se zády se mi stal jasným po přečtení manuálu, který dobrá duše dala na web motorkari.cz. Zadní pružiny lze přednastavit do pěti poloh a někdo, asi obtěžkaná Maria Anna i s přítelem to  dali na maximum.   Přetáhl jsem to na opačný konec a problémy   zmizely. Závěr – Triumph Bonneville T 100    je naprosto skvělá motorka, svého postaršího kolegu z Bavorska (BMW R 80/7, 55 PS)  převyšuje skoro po všech stránkách, ujel by mu, kdy si vzpomenete. (výkon 68 PS, krouťák 69Nm /5800 ot.)

 Vizuálně asi nemá mezi motorkami  konkurenci vůbec, to není motorka ale obraz od Rubense,  a její zvuk je radost sama o  sobě.  Jízda  na tenis nebo golf po anglickém venkovu  je pro Angličany také prestižní společenská záležitost a kromě oblečení musí do vzhledu pasovat i motorka. Což se povedlo mírou vrchovatou. Jedním slovem – nádhera. Na Triumphu jsem najel asi 870km, spotřeba 5.2 lt/100km, bez jediné závady nebo problému, byl to naprosto jedinečný zážitek.

A jde se do finále, čeká na mě zástupce země vycházejícího slunce, Kawasaki Zephyr 1100. Po prvních dvaceti kilometrech jsem měl za to, že Zephyra vyšoupnu ze soutěže, taková čtyřnásobná motorová pila spřažená s cirkulárkou. Poznenáhlu a beze spěchu však začíná odhalovat svoje světlé stránky a těch má skutečně na rozdávání , jak jsem zjistil po dalších desítkách a stovkách km.

 Více než dostatečný výkon a síla ,  vynikající stabilita v zatáčkách, která dává pocit nepoznané jistoty (vzadu Bridgestone Battlax T 023) a na svoji váhu nesmírně obratný stroj . S jeho drivem nebyl problém bezpečně předjet i řidiče osobáků, tzv. janky, kteří berou předjíždění motorkou jako útok na svoji osobní integritu a stlačí pedál plynu na podlahu. Neměli šanci. Dálky krájí na krátké úseky stejně dobře  jako svého času divize Das Reich ruskou obranu a není problém obrazit podivuhodný počet km v krátkém čase.

 První motocykl, o kterém neváhám použit označení  rychlý a pohodlný cesťák na dlouhé vzdálenosti, solidně se však srovná i s okreskami. Třetí den ,co jsem ho měl,  byla právě neděle, vyrazil jsem v devět ráno z  domu a o půl čtvrté odpoledne jsem  ještě hledal záminky, abych se „už“ nemusel vracet do rodného hnízda.  Za své prvotní a uspěchané odsouzení Zephyra jsem se musel omluvit. Ano, patří do velké rodiny UJM (univerzální japonské motorky) , ale neskutečně mě nadchnul.

Jméno Zephyr , vychází z řecké mytologie ,tak se jmenoval  řecký bůh západního větru a taky posel jara.  Mně Zephyr zase přinesl téměř absolutní pocit svobody a jízdní pohody, plný počet bodů bez debaty . Najeto 1023 km, spotřeba 5.6 lt/100km, když jedu podle vyhlášky 5lt/100km.

Dva veselé postřehy z vandru se Zephyrem – v Javorníku u pumpy potkávám bílé otrokyně, přijela smečka pěti nachromovaných motorek v čele s H.D. Čtyři mají ženský tandem. Zatímco se pánové tvorstva vybavují, otrokyně čepují benzín, platí benzín, podávají nápoje a utírají prach ze strojů a zejména mlčí. Ani slovíčko neřeknou,ví kde je jejich místo a pokorně čekají na další pokyny.  Taky se mi líbí, když ženská ví ,kde je její místo, ale tohle je moc i na mě. Olga Sommerová by zaplakala, kam to její družky dotáhly.

Postřeh druhý – na kopci nad Lanškrounem směr Štíty lítačka kasíruje tři mladé motorkáře, kteří si nacvičovali rychlou jízdu do zatáček. Typická chyba mládí , jezdit chtěli všichni, hlídat trať nechtěl nikdo.

Večer se neklidně převaluji v posteli  a přemýšlím jak dál. Motorky jsem si projel jak jsem si naplánoval a u každé z nich jsem schopen ze spaní odrecitovat její klady. Měl bych tedy dojít ke konečnému rozhodnutí, kterou si vyberu.  Začínám trpět utkvělou představou, že mi ještě něco schází a nemůžu přijít co to je. V tom si uvědomím jednu věc – s navyšováním objemu a výkonu roste i to, co se líbí každýmu chlapovi – takový silový tah motorky  na branku, dostatek výkonu kdykoli po ruce, klidně si to nazvěte (ne)zdravou agresivitou. 

BMW 750 , Triumph Bonneville T 100  a Kawasaki Zephyr 1100 , to je 750 , 900 a 1100 kubíků. Neuteklo ti snad tady něco ? A je vůbec nějaký klasický naháč, který stojí objemově nad tím co jsi poznal ?  Pak si nadám do blbců a chci usnout, ale  Evino jablko hadího mámení  je příliš lákavé. Ve 23.15 vstávám z postele a o pět minut později už bloudím po netu.  

Za chvíli to mám ,Honda CB 1200 , Yamaha XJR 1300,  Kawasaki ZRX 1200R a Suzuki GSX 1400. O všech se dá říct, že je ještě můžete považovat za  klasiku a představují limitu starých naháčů v retro podání. Honda jde z kola první ,100kubíků nehraje roli, pak dávám výpověď Yamaze-obecně se mi její design nepozdává, Kawa mě vzhledem ani obsahem nepřesvědčuje a tak beru Suzuki,která mě doslova uhranula.    

Model GSX1400 uvedla firma Suzuki v roce 2001 jako reakci na touhu trhu po velkoobjemových naháčích v retro stylu. Přitahuje mě velká nádrž 22lt, obrovský úložný prostor 11lt pod sedlem, plně nastavitelný podvozek, 106 HP  výkonu a   skutečnost, že drží krouťák více než 110 Nm od 3 000 ot / min až do 6 000 ot / min! Pro srovnání Bandit 1200 má 90 Nm a Yamaha XJR 1300  95 Nm.  

Zadávám mobile.de, dosazuji hledané a vyblafne na mě asi sedm odkazů. Na radniční věži tluče půlnoc a já se upisuji čertu, posílám odpověď na krásnou stříbrnou Suzuki GSX 1400, najeto málo necelých 25tkm,  jediný  majitel , záruka na stav- nehavarovaná. Nekup to !  Úpis ďáblovi završuji současným zrušením svého  penzijního spoření,někde ty peníze vzít prostě musím.  

Ráno posílám objednávku na přepravu a vím, že mi není pomoci, Bohnice mě   neminou. Psycholog by to označil za těžkou závislost , ale prostě seru na to. Jsou to moje peníze a naložím s nimi jak budu chtít. A  tu motorku prostě chci. Jen tak zjistím, kde je pravda o té pravé mašině pro mě.  Jak říkávali naši předci :“ Když prasklo oko, ať praskne i zub ! “

Za tři dny bylo hotovo a přede mnou stojí šedá GSX v perfektním stavu s nájezdem něco přes 25tkm , i s doklady na mě. Zničený Honza Horký, Bikers-shop ,Česká Skalice ,který doslova kouzlil a vše zajistil , mě v dobrém posílá do prdele, že už toho má skutečně se mnou dost.

Není čas na hrdinství a Suzuki nasazuji na ostrý test –   trek Rumunsko – Srbsko. (blíže Cestopis Rumunsko –Srbsko ,dopíši později)  Mašina byla bezva, neskutečný zátah odspodu i na šestý rychlostní stupeň, projel jsem s ní asi 5 tkm od maďarských rovin přes horské cesty Karpat v Rumunsku / TransRarau,  Trans Bucegi, TransFagaras a TransAlpine /  ,Srbsko - Starou Planinu na srbsko-bulharském pomezí i další pohoří od Kosova  přes národní park Kopaonik i srbsko-bosenské vrchy podél řeky Driny.  

Vysoce praktický cruiser , vynikající na dlouhé vzdálenosti a fantastický výkon motoru, spotřeba kolem -5.2- 5.6 lt/100km, při 150km/h na dálnici 6.6lt. Na svoji váhu 230 kg obratný a ochotný bike, skvělý jízdní komfort . Dva boční kufry a obrovský prostor pod sedlem mi bohatě stačily na všechny potřebné věci . Není téměř nic ,co by mu ujelo a vysloveně svádí k závodění. Neskutečný  super motor.

Dojeto, spočítáno a zúčtováno se všemi motorkami – Kawasaki Zephyr 1100, Triumph Bonnevile SE ,BMW R 80/7 a Suzuki GSX 1400, celkem se všemi najeto přes 11tkm. Pokud  bych si  musel vybrat jednu jedinou motorku, volba by padla na Triumph Bonneville. Fantastický univerzální a vzhledově nemající konkurenci motocykl.

Pokud bych si mohl vybrat dvě mašiny, bude to BMW R 80/7 a Kawasaki Zephyre 1100. Bavorák mi neskutečně přirostl k srdci a Zephyr je skutečně pravá retro motorka s nádherným vzhledem a dostatečným výkonem.  GSX ho výkonově předčí, ale na mě je to už tvrdší moderna, to je pro mladší ročníky a rychlíky na cestách a já se párkrát přichytl ,jak svištím přes 180. Asi bych se na ni zabil, nebo zase ležel půlroku v nemocnici sešitej odshora dolů, a to se mi nechce.

Musel jsem se několikrát spráskat pod obraz potřebnou dávkou alkoholu , abych se nakonec vůbec rozhodl. Přednost dávám bavorákovi se Zephyrem, první na kochačku po okolí, druhý na dlouhé cesty ,kterých  bych si ještě rád užil, lemtám po Turecku  pro příští rok. Ostatní motorky nabídnu dalším zájemcům , snad jim udělají radost stejně jako udělaly mně.

Závěr – neskutečně jsem si užil a poznal spoustu věcí, bylo to trošku hektické ale naprosto fantastické a neopakovatelné, takové retro mládí pro starou křusku (63). Snažil jsem se být poctivý sám k sobě, nic neodrbat a jít na samou dřeň věci, abych získal to, po čem jsem toužil. Skvělou motorku(y), které to se mnou dotáhnou až do hrobu. Nebylo to zadarmo, ale absolutně ničeho nelituji, bohatě se mi to vrátilo jinak.

   Pokud jste to se mnou ve třech dílech vydrželi do konce (Na motorku po 40 letech, Zkušební trasa ,ohoz a kozí obklady … Moto - finále po 40ti letech) , díky vám. A všem pravým motorkářům štěstí na kolech i mimo ně.  

Jak se Vám líbil tento článek?

Hodnocení (4x):

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
Komentáře k článku
pajapaja napsal 19.07.2021 v 09:22

rudirt napsal 10.07.2021 v 10:31

Bezva čtení.
Hodně mi připomínáš bráchu (02/1959 - 02/2021)
ke strojům měl podobný vztah jako Ty.
Akorát po všech životních
peripetiích mu nezbyl čas na to testování....
Více méně předpokládaný výsledek selekce...
Přeji mnoho spokojených km a užívej důchodu
podobně jako valasek.
VŽDY ŠŤASTNÝ NÁVRAT!!!

lonza napsal 09.07.2021 v 16:09

Ahoj,tak jsem se dočkal finále a pěkně jsem si početl.Můj tip na výtěze nevyšel,při rozhodování dvě ze čtyř jsem měl úspěch 50%.Ale to je tip můj.Ty jsi si vybral podle srdce a to je dobře,proto věřím,že si je maximálně užiješ.A to je dobře a správně.Ať Ti to jezdí jen k Tvojí radosti.A zdravím Tě

Snekofon napsal 09.07.2021 v 10:30

Palec hore, pět hvězd za všechny články a hlavně za ten skvělý přístup k věci samotné. Naskočení do jedné stopy, nekompromisní selekce a pořízení strojů a hlavně poctivý výběr. O tom, že se neskončí u jednoho stroje v garáži jsme měl jasno od začátku, když si člověk pustí do garáže tak vybranou společnost, která nabízí rozdílný charakter, není cesta zpět pouze k jednomu kusu
Pouze jedna výhrada k jinak fantastickým článkům - a to poctivá fotodokumentace ! Ještě bych odpustil absenci fotek kozího obkladu, ale pořádné fotky všech testovaných strojů bych opravdu rád bviděl!

PlusOne napsal 09.07.2021 v 09:57

Výborně napsaný, a závěr celé ságy celkem nečekaný, nicméně očekávatelný.... že to nakonec nebude jen jedna motorka jsem si říkal už při čtení předchozího dílu.
Gratuluju k výběru, ať slouží ke spokojenosti, přeju jen radost a spoustu spolykaných kilometrů s úsměvem

Targus napsal 09.07.2021 v 08:58

Ihned mažu za starou, že potřebuju nutně a urgentně kozí obklad, nejlépe dvakrát denně.
O oprašování nádrže a tankování benálu cudně pomlčím, mohl bych dostat mokrým a špinavým hadrem přes pysk.

Těším se na ten cesťák!


TOPlist