Predi

Zveřejněno: 06.03.2017 18:58,Kategorie: Vyjížďka,Zhlédnuto: 2723x,Komentářů: 23x,Hodnocení: 4.65 od 23 uživatelů

Dobře mi tak . Takže jak se to onoho léta všechno seběhlo.......

Ten den bylo skutečně nádherné ráno. A to minimálně ze dvou důvodů. Měl jsem konečně dovolenou a počasí vypadalo taky dobře . Den jako stvořený pro výlet . Už dávno jsem se chtěl projet jen tak vlakem do Turnova . Prý je okolo trati krajina jak z pohádky. Tak proč to nezkusit zrovna dneska.

Z mašiny jsem se toho už nakochal dost , tak proč TY PANORAMATA  nezažít jednou taky jinak.  Sice čoprák je čoprák , nezávislost a tak , vždyť to znáte ....

 No ale co, jednou jsi se rozhodl svěřit osud do rukou jinýho šoféra, tak frajírku nesmíš už ucuknout  !

  Sedl jsem tedy bez přípravy na městský autobus a nechal se zavézt na hlavní nádraží. Lépe už to snad nemohlo dopadnout . Vlak do Turnova odjížděl za 10min z třetího nástupiště . Takže fakt klika .Teď už zbývalo jen rychle koupit jízdenku, nějakýho lahváče (když nejsem ten řidič :-)))) cha chá , nějaký to čtení do vlaku a hurá za romantikou. Při ceně jízdného se mi sice trochu protočily panenky, ovšem jako správnej tvrďák jsem na sobě nenechal nic znát . Jen ruka s lahváčem se trochu zacukala. No kamarádi z jedný stopy, kdo jezdí vlakem jen vyjimečně jako já, tak je z těch cen asi taky překvapený. 

Takže hupky dupky na třetí nástupiště ,pak do vlaku a jedéém. Hned rychle k okýnku a koukat na tu hnusnou krajinku mizejícího města . Fuj to je fakt průmyslovej humus kolem těch kolejí. No snad už brzy tam budou lepší panoramata .

Zrovna jsem začal v rozverné náladě tahat lahváče, když tu se TO stalo. Ten vlak špatně zahnul. Normálně tam nějakej kretén nastavil blbě vyhybku nebo co a už jsme si to řítili na Týniště. Sakra klid, máš dovolenou. Nestresuj se .Něco vymyslíš . Když ne ty, tak určitě  ta baba průvodčí co zrovna přichází . „Jo  pane to si musíte na nejbližší stanici vystoupit“. „Ale já jsem sakra ve správným vlaku akorát,že jede špatným směrem“. „Omyl vy jste ve špatným vlaku. Na třetím nástupišti totiž stály vlaky dva . Vlak na levé straně nástupiště a vlak na pravé straně nástupiště. A váš do Turnova  byl ten nalevo“. „Aha ,to bych ale určitě mohl jet na tuhle jízdenku s váma dál ne?. Nejde přeci o směr ale o kilometry a mě je teď už jedno kam pojedu“. „Ne, tímhle směrem vám jízdenka neplatí. Musíte vystoupit OKAMŽITĚ  na stanici Hradec Králové Slezské předměstí“. Hmm. Tak to je v prdeli.              Ale já si ten den jen tak zkazit nenechám! To teda ne.                                                                        Hned po potupném nuceném vystoupení z vlaku jsem sednul na MHD a jel zpátky domů, protože jsem ještě nestačil načnout lahváče. To byla totiž dost podstatná podmínka mého plánu, který se mi   rodil již v průběhu odporného dialogu s ještě odpornější průvodčí. Můj plán byl jednoduchý. Doma prostě sednu na mašinu a ten vlak dohoním . A všechno bude zase v pohodě. AŽ NA TEN CHLAST TEDA.               Tak jsme zase spolu ty můj čopříku - tys tušil, že se ti ten kurevník nevěrněj rychle vrátí .     Vejfuky zaduní – už je zase dobře .Vyrážím. Takže stanice  Hořice . Rychlej dotaz.Mé naděje vyprchaly před 15 minutama. Hm ,nevadí vždyť to není rychlík a Ostroměř je kousek . Ostroměř - chybělo pár minut. Krátká porada s mapou. Jasně Jičín .To je ještě kus . Tam musím bejt dřív než ten podělanej vlak.

Vjel jsem do Jičína . Krucinál – stažený  závory. Už něco jede . No tak závory  rychle nahoru . Kurva to to trvalo. Rychle na nádraží . Uááá byl to on, ten můj vlak , ten hajzl co projel zkrz ty zasraný závory.  A už je zase v háji.                                                                                                                                       Tak klid vole,klid . Hlavně nezmatkovat . Co je dál ? Lomnice?! . Asi jo ,jedem. Sakra to je na lahváče. Vydrž závisláku.                                                                                                                                   Lomnice .„Dobrý den nepojede tudy vlak do Turnova“ Za chvíli . Jo ?! Tak to je skvělý. Jen tak pro klid duše . „Tahle jízdenka určitě platí že jo?“ „Že si mám i něco připlatit ?“ Vrrrr. „Kolik“?  20kč. „Tak jo, ale jenom proto , že říkáte, že tendle úsek má být nejromantičtější“. Sakra.                                                Ok ,zamykám a už nerad opouštím mašinu, beru noviny a hurá na vlak.Hurá za vizuálními zážitky.

Ty vole to je fakt super . Ty chaloupky , údolíčka , tunýlky . Seru na noviny. Čučím na přírodu. Hm dobrej kopec, to maj ty vlaky v zimě asi co dělat. „Dobrý den, kontrola jízdenek prosím. Vy jedete do Turnova?“ . „Jasně snad to není trestný? Cha chá .Už bych tam fakt rád dojel“ říkám s vytlemeným úsměvem na rtech. „No jo pane to jste měl ale v Libuni přestoupit a z tý jsme zrovna odjeli“.Úsměv z tváře mi nemizí, ovšem jeho charakter se očividně změnil a i ten blbec průvodčí pochopil že jde do tuhýho. „To mi ale ta vaše kolegyně kráva prodavačka jízdenek z Lomnice neřekla“. „Klid .Pán pochopil, že by to taky nemusel rozdejchat.  Mám pro vás řešení .Vystupte si hned teď na starý lesní zastávce . Když půjdete zpátky po pražcích rychlým krokem, měl byste ještě stihnout ten vlak do Turnova“. Poradil .Přežil. Debil.

No tak jsem zase venku z vlaku . Stojím uprostřed hlubokýho lesa, kde bych se vůbec nedivil kdybych narazil medvěda , přede mnou 3 kilometry po pražcích do slušnýho kopce a navíc na mě začíná jít sračka. Pokud ten vlak stihnu tak to budou fakt vteřiny . Nesmím váhat . Ale dilema to fakt je.Mám jen dvě možnosti. Buď půjdu hodně rychle a budu riskovat , že se podělám, ale stihnu vlak a když bude ještě důvod ,tak se vyprázdním až ve vlaku. Nebo se vyseru hned, ale ty minuty mi pak budou určitě chybět.               Takže..                                                                                                                     Vsadil jsem na svůj svěrač a rychle vyrazil . Pokaždé když jsem se podíval na hodinky zrychlil jsem krok a zároveň nutně zpevnil svěrač řiťáku.

 No super výlet . Běžím temným lesem, v zádech medvědy , zároveň se snažím ovládat nohy aby se nějak dohodly s debilním rozestupem pražců a navíc už nahlas ukecávám řiťák aby ještě něco vydržel. Hu , louka a ten stoupák před nádražím ,tak to už je tak max. 300metrů. Makej a ty drž , drž,už tam budem.                                                                                                                                          Něco houká . Něco kurva houká. Makám , běžím. Lokálka už je ve stanici . 200metrů .Musí nastupovat nebo vystupovat hodně lidí, jinak to nestihnu!

Sakra ,tak ani jedno z toho. Vlak se už rozjel.A beze mne. Už je v první zatáčce za nádražím .Strojvedoucímu vidím jasně do ksichtu. Blbejch 150 metrů.

Ale já mám taky něcóóó v poslední zatáčce . Kam s tím ?Tam jsou lidi .Kam ? Kam? Na nádraží to nestihnu. Pole , slunečnice .Sposta vysokejch slunečnic.

  No nakonec byl tohle ten pravej  zážitek. Už je po všem. Stojím nahý v poli slunečnic. Pode mnou lejno jak od krávy .Sluníčko svítí , ptáčci zpívají a já mám svůj chlupatej zadek špinavej od , no víte vod čeho. A nemám si ho čím VYTŘÍÍÍT. Vlastně mám. Ale ještě jsem JE nestihl přečíst. Všechno bylo tak rychlý a hektický.

Zadek jsem si  vytíral asi půl hodiny . Začal jsem první a poslední stránkou a časem přišla řada i na přílohy. A přečet jsem všechno i inzeráty .Myslím že můj zadek už nikdy nebude mít tu čest  potkat se tak natěsno s tolika intelektuálama a  pisálkama  najednou. 

To je v podstatě všechno.

Do Lomnice jsem vlakem dojel na první pokus a zbytek na mašině už byla samozřejmě pohoda. Čoprák je prostě čoprák.