Tomis69

Zveřejněno: 08.07.2020 08:44,Kategorie: Sraz,Zhlédnuto: 660x,Komentářů: 3x,Hodnocení: 5.00 od 3 uživatelů

Český ráj.

Tak se zase sešlo pár přátel,které spojuje láska k jejich strojům. Tentokrát jsme se srazili v Kněžnicích v Českém ráji. Vymodlené počasí nám přálo a tak už nezbylo, než si to řádně užít. V pátek jako první přijel David Brougham s manželkou. Když se ubytovali a rozkoukali, tak jsme vyrazili na vynikající kávu do GO Café k mému kamarádovi Michalovi. Uprostřed rozkoše z vynikající kávy a skvělé zmrzliny náš zrak upoutal blížící se stroj nesoucí na svém hřebetu...Dědu Páju. Nejvzdálenějšího účastníka. Po třísetkilometrové pouti jsme ho vřele přivítali a zasedl s námi ke kávě. Po přesunu do kempu se ještě dostavil Laďa s manželkou, rozbili stany a vypukla ta správná podhoda. Děda Pája ze svého vozíku ( v kterém mimochodem vozí jen ty nejnutnější věci jako kávovar, kabely, dřez, kuchyňskou linku, sprchový kout a saunu :-)) vytáhl gril a do pozdních nočních hodin jsme probírali vše možné...i nemožné.

V sobotu dopoledne si skupinka udělala výlet na zámek Sychrov. Mezi tím se do kempu dostavil poslední účastník - Zdeněk. Bohužel bez své manželky Dany...ale ta jistě byla v myšlenkách s námi. První co učinil bylo, že zasedl k osvěžujícímu pivu:-) Po náležitém přivítání a sdělení dojmů jsme odpoledne vyrazili do Jičína. Měli jsme se známým domluvenu návštěvu jeho soukromého muzea. V muzeu na nás dýchla atmosféra starých časů, kdy ještě řemeslo kvetlo. Exponáty byly roztříděny a srovnány dle svého zaměření. K vidění byly takové skvosty, jako třeba automobil Laurin a Klement z roku 1924, několik motocyklů různých značek ale i spousta věcí denní potřeby: šicí stroje, psací stroje, fotoaparáty, hračky, nástroje nerůznějších řemeslníků, elektropřístroje... Plni dojmů jsme se přesunuli na Valdštejnovo náměstí, kde jsme zaparkovali před zámkem a uklidili se do stínu podloubí ke kávě. Tento krátký přesun zaplatil Děda Pája ztrátou jedné ze svých oblíbenýc rukavic. Z celého páru položeného na horním kufru přijela na náměstí jen jedna:-( Po vychutnání kávy a atmosféry historické ho centra Jičína jsme odjeli zpět do Kněžnic. V kempu záhy vypukla další grilovačka a konzumace nápojů...i alkoholických:-)

Nedělní ráno jsme opět strávili u Michala v GO Café u kávy. Po náležitém probuzení jsme vyrazili na vyjížďku. Po pár metrech jsem si všiml, že smolař Děda Pája zapomněl sklopit stojánek. Naštěstí jsme ještě nebyli moc rozjetí a Pája rychle pochopil gestikulaci. Naše první zastávka byla na Troskách. Přijeli jsme na poslední chvíli, dokud nebylo úplně nacpané parkoviště. Prohlídka hradu i s ukázkou historického tance byla moc pěkná. Když jsme odjížděli, tak už stála auta až k hlavní silnici. Po klikatých, poetických silničkách jsme jeli na Hrubou Skálu, přes Krčkovice, Pekařovu bránu, Vyskeř a Žehrov na Kost. Tady z prohlídky bohužel nebylo nic, jelikož pro auta a lidi nebylo kam plivnout. Tak jsme přes Sobotku, Mladějov a Rovensko pod Troskami vyrazili na Kozákov. Jelikož začal docela foukat vítr, byl předpoklad, že bude dobrý výhled. Na vrcholu Kozákova jsme zjistili, že díky počasí je výhled naprosto dokonalý. Z tohoto místa přehlédnete opravdu velký kus té naší vlasti.Byl krásně vidět nejen Bezděz ale i Říp a dokonce Milešovka. Po chvíli kochání a malém občerstvení se nachýlil čas loučení. David s Andrejkou už kvůli povinnostem museli domů. Takže jsme se rozloučili a slíbili si, že se co nejdříve zase sjedeme. Pod Kozákovem se od nás oddělili a my jsme se přes Lomnici nad Popelkou a Jičín vraceli do kempu v Kněžnicích. Tam Děda Pája zapřáhl vozík, rozloučil se a za zvuku sirény na svém motocyklu spěchal za babičkou.

Večer jsme si se Zdeňkem, Laďou a Zdeňkou dali v kempu pivečko a pizzu. Zavzpomínali jsme na staré časy a rozloučili se s tím,že já jsem šel spát domů, jelikož jsem "místňák" a oni ráno odjíždějí.

Ještě teď po pár dnech po tom, co jsme se rozloučili jsem plný dojmů a hezkého pocitu přátelství a sounáležitosti.

Díky přátelé...