PROFIL UŽIVATELE

tomcruise77

Offline: Dnes v 08:18 Hlavní stránka sekce

Skupina: Registrovaný
Pohlaví: Muž
Věk: 41
Město: Brodské
Lokalita: Skalica Trnavský
Poděkoval: 4x
Pomohl: 1x
Založil témat: 13x
Napsal příspěvků: 101x
ID uživatele: 151575
Registrace: 14.10.2011

Adresa profilu:http://tomcruise77.motorkari.cz (Sdílet)


Čím byl motocykl kdysi a čím je dnes.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Motocykl

Přemýšlím, jaký význam má vlastně ve světě lidí motocykl?

Je zima, vánoční stromek je nastrojen a já jen tak sedím u skleničky vína, hlavou se mi honí různé myšlenky, v telce hraje „Ordinace“ a partnerka studuje FB. Za oknem je zima jak v Rusku a člověk by si pomyslel, že jenom blázen přemýšlí nad jízdou na dvou kolech, hlavně po té zledovatělé silnici. Ještě k tomu to není ani přemýšlení, ale spíše snění. Já totiž už několik let žádný motocykl nevlastním.

Jako každý chlap středního věku mám za sebou nějaké ty životní zkušenosti. Postavil jsem dům, zasadil strom, zplodil několik synů. Synové už odrostli, takže o taťku moc zájem nemají, tak co jiného si začít, než napsat nějaký ten příspěvek na motorkáře, ať mají kluci u stromečku co číst.

Jako správný uživatel na stránce Motorkáři, denně koukám, čím novím zde kluci šikovní, zlaté české ručičky zase přispěli. Je zde spousta různorodých typů lidí. Taktéž spousta názorů na motocykly, jejich provedení, druh, výkon, použití. Tak, jak je různorodý život na této krásné planetě, je různorodé i složení osazenstva uživatelů na Motorkářích. Je mi jasné, že tímto příspěvkem ne všechny nadchnu, ale to není účel tohoto monologu. Spíše jde o zamyšlení, krátké zasnění a využití možnosti se tak trochu vyjádřit ke světu motorkářů.

Jo, hodně z vás si řekne, že ani nemám mašinu a jdu tu psát nějaké ty výlevy. Ale o to vůbec nejde. Vždyť spousta vědců píše o vesmíru a různých planetách, no a byl tam někdo z nich? Já nějaké ty motorky měl. Najezdil jsem dost kilometrů. No a doufám, že ještě spoustu dalších najezdím, třeba až si na stará kolena koupím pořádný stroj tak jako většina zde přítomných motorkářů.

Ale už dost filozofie a pojďme se věnovat tomu, o čem jsou Motorkáři. Jak už všichni z vás tuší, rád bych jsem se věnoval základní myšlence motocyklu.

Motocykl (hovorově motorka) je dvoukolový dopravní prostředek poháněný spalovacím nebo elektrickým motorem. Kola jsou umístěna za sebou a pohonná jednotka (motor a převodovka) mezi nimi. Řidič sedí na motocyklu obkročmo a směr jízdy řídí přenášením váhy (nakláněním motocyklu).

Toto nám říká Wikipedie. Ale jak to chápeme my, lidi? Chlapy, nebo holky, kteří jeden potřebuje mezi nohama 150 koní a kilometr kabelů v elektronice pro vyburcování buněk adrenalinu a na druhé straně metrákový drobeček projíždějící Afriku na Pionýru, čistící každých sto kilometrů svíčku? Sto lidí, sto názorů. Ale říká se, že kdo má rád dvě kola, patří do gangu. Ale co když má někdo tři kola? Vždyť kolik lidí dnes vlastní trike? Nebo skútr, co má dvě kola ve předu, nebo dokonce i vzadu? Tedy dvoustopé vozidlo. Jsou i tito lidé motorkáři?

Je jasné, že každému se líbí něco jiné. A taktéž je jasné, že každý si může dovolit něco jiné. Někteří kupují a někteří sní. Třeba tak jako já. Ale ve světě motorkářů se ani takoví lidé neodsuzují. A za to jsem vážně rád. Protože možná tento článek čte borec, který má doma několik nablýskaných strojů různých značek a s různým výkonem. Ale každý sám svého štěstí strůjce a kdo má takové štěstí, tak si jej určitě zaslouží a já mu to přeju. A také mu přeju hodně šťastných kilometrů koly dolů.

Několik let brázdím stránky internetu, koukám na různé stroje, prohlížím obrázky, koukám na videa, testy, příspěvky uživatelů a youtuberů. Doslova závidím lidem, kteří najdou starou zaprášenou mašinu ve stodole a poté několik let strkají veškeré úspory do renovace, aby po letech dřiny a nekonečných hádek s manželkami natočili několikaminutové video pro potěšení oka ostatních motorkářů. Tato myšlenka mi způsobuje rohlík na tváři. Rovnám jej hltem dobrého vína z moravských vinohradů, které jsou častým cílem motorkářů. Kluci vzpomínají na staré časy, kdy jsme záviděli sousedovy Simsona, nebo třeba MZ-tu. A pak, když přišel ten čas, že byla možnost si na něčem zajezdit, na něčem, co spalovalo benzín a hrozně to kouřilo, byli jsme šťastni, adrenalin nám zaplavoval těla, holky nás obdivovali i když jsme se vozili na nejhorším vraku celého města. To byli časy. Dokonce vzpomínám na jednu holku, která když jsem přijel na své Jawě 350, otevřela víčko nádrže a čichala tu vůni benzinu. Nemohla si prý pomoci, asi nějaká úchylka. Ale byla pak hrozně vysmátá.

Ale zpátky do současnosti. Netuším, kdo všechno si tento článek přečte, ale doufám, že z každého soudku někdo. Rád bych jsem zde zaznamenal několik svých myšlenek na téma využití motocyklu, nebo smysl jeho existence. Nejsem žádný strojní inženýr, nejsem ani expert na jednostopá vozidla, jsem obyčejný kluk, co má rád motorky a v tomto zimním nečase se nudí.

Co vy? Jaký máte názor na význam motocyklu? Jaké stroje se vám líbí? Starší, nové, jednoválce, šestiválce, endura, supersport, je toho mnoho, z čeho vybírat. Jde o názor. Třeba mě se hodně líbí maxi skútr a dokonce jsem dva i vlastnil, jsem ještě motorkář? No zažil jsem i posměch, že prý nejsem motorkář, mám skútr. Ale já a také doufám že i hodně z vás to tak nevidí. Původně byl motocykl vynalezen jako levná alternativa automobilu. Kdo si nemohl dovolit jezdit autem, měl motorku. Proto teda byli nejrozšířenější motocykly jednoduché konstrukce, nejlépe s dvoudobým motorem, jednoválec, maximálně dvou válec. Samozřejmě hovořím o době, když už motocykl byl motocyklem, ne motorovým kolem. Tedy odpružení, brzda ve předu i vzadu, pohodlné sedlo, spojka, převodovka. Takové motocykly se používali třeba na družstvu, jako předseda v Chalupářích, nebo Venca Konopník ve známé české komedii. Tyto stroje byli až na známé potíže se zapalováním a 6V rozvody vcelku spolehlivé zakuřovače. Ale splnili svoji roli, odvést z místa A do místa B, relativně levně a pohodlně. A v případě 350ky i docela svižně.

Jenomže nároky a zhýčkanost lidí na určitou dobu motocykly odsunuli do ústraní, aspoň v Československu. Masová výroba automobilů utláčela produkci motocyklů, lidé najednou mohli jezdit v autech a to bez rozdílu společenského postavení. Staré Jawy začali chátrat ve stodolách našich dědů až najednou kouřící dvoutakty byli nežádoucí. A to už píše historii Evropská unie a její normy. Zde dostali příležitost milovníci veteránů, kteří jak již zmiňuji v článku výše, se v těchto nálezech vyžívají. V současné době již dvoudobé motory vidíme tak maximálně v malém skútru nebo na motokrosové dráze. Vystřídali je tiché, účinné čtyřdobé motory neomezeného počtu kubických centimetrů a počtu válců. Klasický motocykl se vrací třeba v podobě nové Jawy z Indie. Mimochodem krásný počin. Samostatná kategorie motorek. Myslím, že ze strategického pohledu trefa do černého.

Takže tu máme různé stroje, široký sortiment a nespočet typů motocyklů na výběr. Záleží pouze na tloušťce vaší peněženky. Ale není to tak trochu zbytečné? Ale co, když je poptávka, je i nabídka. Z mého pohledu vidím na trhu několik nejznámějších typů motocyklů. Začnu skútrem.

Skútr, neboli malý motocykl s automatickou převodovkou a jednoduchým ovládáním je pro našince asi nepochopitelně nejoblíbenější motocykl na světě. Je nejmasovější a hojně využívaný v asijských krajinách. Tam je využíván hlavně z důvodu přeplněných silnici jako nejrychlejší dopravní prostředek. Dále pak v chudých krajinách z podobného důvodu jako u nás v minulosti. Tento typ motocyklu je opravdu velice jednoduchý a levný na údržbu, má většinou úložný prostor, sedlo pro dva, na východě se na něm vozí i celá rodina. Minimální spotřeba a absence spojky jej předurčuje pro pohyb v městské džungli. Ale třeba takový maxi skútr, to je již kapitola sama o sobě. Pohodlný cestovní stroj s objemem motoru větším než 125, zpravidla 250 – 650 kubíků, jedno nebo maximálně dvou válcem, se kterým už může jet manažer v obleku do práce, aniž by páchnul po benzínu nebo měl sako plné much. A po cestě z práce se staví v sámošce pro pár balíků piva, které lehce schová pod sedlem. O víkendu pak může vzít manželku na výlet nebo dokonce na dovolenou. S kufry je objem úložného prostoru porovnatelný s menším autem. A cestovní komfort rovněž může být srovnatelný s cestovním korábem nebo menším vozem. Takové stroje se sice pořizovací cenou blíží lecjakému automobilu, ale proč by si takový manažer neudělal radost. V případě starších kusů se dnes ceny pohybují hluboce pod sto tisíc korunami. Pak je užitná hodnota těchto strojů hodně vysoká. Třeba moje 400-ka Burgman byla strojovna k nezaplacení. Do práce, z práce, nákup, vybavit něco do města a celý víkend po výletech. A to pohodlí, no supr. Moc rád vzpomínám. A bylo mi úplně jedno, že se mi někdo smál. Kupodivu s mojí výškou 196 cm a váhou 120 kg jsem se na Burgmana poskládal, i když jsem musel vyhodit opěrku. Ale bylo to opravdu fajn. Najezdil jsem spoustu kilometrů a nejvíce mě bavilo právě to, že jsem nehledal neutrál na každé křižovatce a nikdy mi to nechcíplo. Prostě pohoda a kochačka. A servis jsem si celý udělal sám. Jen ty plasty mi lezli na nervy, když bylo potřeba to odkapotovat. Ale to je již jiná písnička. Další podobné stroje jsou třeba Yamaha Majesty, nebo Honda FJS Silver Wing 400 nebo 600, vynikající stroje s neskutečnou spolehlivostí a výdrží, bohužel s vyšší spotřebou. Dále pak méně známé stroje Kymco a Piaggio. Je tu také z čeho vybírat. A jdeme k další třídě.

Chopper, cruiser. Nízký, dlouhý a těžký stroj s různými druhy motorů, někdy v podobě muscle bike třeba s motorem V8 z amerického bouráku. Typ motocyklů, který pravděpodobně vzniknul ve spojených státech, předurčen na pomalé bublání a hltání kilometrů na rozlehlých pláních Ameriky, třeba po Route 66. Kdysi v dětství přezdívaná Harley. To jsme ještě netušili, že HD je výrobce ne třída motocyklů. Malá spotřeba, velký objem motoru, malé otáčky, dlouhá vidlice, vysoké řídítka a minimum odpružení. Protože v Americe asi mají lepší silnice než u nás. Výkon se uvádí jako dostatečný. Tento typ strojů si kupují vyzrálí motorkáři, s bolavými koleny, pochroumanými zády a nízkou hladinou testosteronu. Také mě to asi čeká. Velice oblíbený druh motorky, který se moc nehodí na naše silnice. Ale lidé si je kupují a hýčkají, leští chrom a v nejednom případě jej považují za svou milenku, protože ji hladí víc, než svou manželku. Rovněž je zde hodně prostoru pro individualizmus a proto, co chopper, to originál. Ale klobouk dolů před chlapíkama s dlouhým vousem na těchto ohromných burácejících strojích. Láska je láska. Jenom někdy nechápu smysl výroby těchto strojů s motory 1800 a více kubíků. Vždyť to popírá smysl chopperu. Pomalá a klidná kochací jízda je smyslem těchto strojů. I když jsem již viděl blázny, kteří umí jet s HD po zadním kole. Nuž, proti gustu žádný dišputát. Dávám ale za pravdu všem těmto „bláznům“, že choppery jsou krásné a nejčastěji obdivované stroje, blížící se svou konstrukcí pravému smyslu existence motocyklu a vybaveny brašnami, jsou celkem dobré cestovní stroje, ve spojení s výrobou v Japonsku rovněž i pohodlné.

Enduro, cestovní enduro. Velmi široká skupina motocyklů, původně určených převážně pro zdolávání pouště v závodu do Dakaru. Čistokrevný cross motocykl je spíše vyloženě do těžkého terénu, nízká hmotnost a menší převážně dvoudobý motor s vysokým litrovým výkonem předurčuje tyto stroje pro blbnutí v těžkém terénu, zdolávání nesmyslných svahů za použití pneumatik z „traktoru“ doprovázejících zvuk motorové pily. Zejména bez SPZ určen na volnočasové aktivity. Jde o samostatnou třídu motocyklů vyžadující zvláštní péči, silnou wapku a bezvadnou fyzickou kondici řidiče, odměňující jej nekonečnou produkcí adrenalinu. Pro mě schůdnější cestovní enduro nyní nazývané cenduro, je univerzálnější tak trochu i terénní stroj, schopný zdolávat nekonečné kilometry zahraničních tripů cestou necestou. Jedná se rovněž o velmi širokou třídu motocyklů, kterým jak se říká dávají smysl. Od menších s objemem motorů od 250 po velké cendura typu BMW 1200 GS, Aprilia Caponord, Honda Varadero nebo KTM Adventure a jiné. I když zrovna včera jsem koukal na video cestopis, kde mladý pár na Varaderu 125 absolvoval i s batožinou vcelku příjemný výlet do Chorvatska a o nedostatku výkonu nepadlo slovo. Vysmátá partnerka řidiče byla určitě bezva odezvou. A myslím, že ten trip vyšel na pár kaček. No na druhé straně, já bych jsem s motorem pod 500 kubíků tak daleko nejel a už vůbec ne ve dvou. To mi asi většina z vás dá za pravdu. Motocykl se trápí a snižuje se jeho životnost. Pak i spotřeba se blíží vyšší kubatuře. O přehřívání ani nemluvě, zvláště u vzduchem chlazených motorů. Velké endura jsou doménou chlápků, co mají podobné proporce jako já. S partnerkou i bagáží jde o 250 kilo a to už není žádná sranda ve spojení s malým motorem. Proto vzrostlí pánové rádi volí velké cenduro s motorem o objemu často převyšujícím jeden litr. Pak není problém držet tempo i na dálnici. Navíc tyto stroje mají docela dobré krytí proti větru, protože už jenom nádrž mezi nohama je o velikosti automobilové. Horší je to pak s manipulací na místě, nebo zvedání při převrácení. To už chce panečku trochu sílu. Vysoké těžiště a velká váha jsou v tomto případě problém, tak jak již ukázali kluci v seriálu „Cestou necestou“. Na takové normální bublání po okreskách a sem tam delší výlet postačí třeba Kawasaki KLE 500, nebo novější Benelli TRK 502. Nyní docela zajímavý počin od Royal Enfield. Za mě je zajímavé z velkých endur třeba Varadero 1000, Suzuki V-strom. Univerzální spolehlivé stroje. KTM, to už je kvalita a špička na dlouhý běh pouští. A tak bych jsem mohl jmenovat dál stroje od Kawasaki, Yamahy atd. Všichni současní výrobci se věnují výrobě cendur, dokonce něco podobné dělá i Jawa. Takže milovníci tohoto typu strojů mají těžký úkol si vybrat ten pravý, proto stroje často mění a někdy mají každou sezonu něco nové, protože, nemusíme si nic namlouvat, je z čeho vybírat. I já, s představou, že jednoho dne budu mít dostatek financí, sním na stránkách motorkářů o cenduru, ale ať vybírám, jak vybírám, nevím si vybrat. Jako pomůcku při mé výšce používám http://cycle-ergo.com/ , kde vidím, jak by jsem se svojí výškou na čem vypadal, třeba jako vosa na…., znáte to.

Cestovní silniční motocykly. Přesně nepopsatelná řada typů motocyklů. Od naháčů po supersporty, muscle biky, cestovní stroje. Je toho hodně. Úpřimně, tato kategorie mě kromě muscle bike nikdy nelákala. Jo, Yamaha XJ 1300, krásný počin. Úžasný stroj. Cesťák FJR 1300, nebo BMW K1600 GTL, to je loď snů, blížící se korábu Gold Wing, který je třídou sám o sobě. Motocykly se zpátečkou. Ale je toto opravdu potřeba? Není už lepší si koupit auto? Je to věc názoru. Tyto stroje opravdu ztrácí původní význam motocyklu – lehký, úsporný atd. Na druhé straně jsou cestovní motocykly takzvané supersporty, nebo naked bike, a podobné. Lehké a velice výkonné stroje dnes už lehce dosahující výkon 200 koníků a 300 kilometrů v hodině. Trojka, čtverka a pořád na zadní. Promiňte pánové, vlastníci těchto strojů, ale nedává mi to smysl. Je to opravdu pro dárce orgánů. Sepsat závěť, políbit ženu a děti a jít se projet. Přiznejte si, kdo z vás vidí před sebou rovinku a nevydráždí to na 10tis otáček a poté během pár vteřin atakuje hranici 200 kilometrů v hodině? Ten stroj vás k tomu vyzývá. Trápí se v nízkých otáčkách při dodržování rychlostních limitů. Poldům není problém ujet, na SPZ-ku pověsíte tanga své přítelkyně a plyn na doraz. Ale často to nedopadne dobře a pak manželky a přítelkyně ostatních motorkářů lomí ruce při každém jejich výletu, že se jim nevrátí, i když mají třeba mini čopřík a jezdí pomalu krokem. Jojo, pověst motorkářů tu tam. Kluci, mějte rozum a vezměte tyto stroje na okruh do Brna, nedarujte vaše orgány dobrovolně, pro vaši rodinu znamenáte příliš mnoho, aby ste hazardovali se svým životem. Ale už dost osvěty. Supersporty a cestování k sobě nejdou. Kufry se mnohdy nedají nainstalovat a když se to povede, vypadá to všelijak. To třída cesťáků zvaných touring, to je jiné kafe. Pohodlí, ochrana jezdce, kufry a dá se také za ten heft trochu potahat. Ale celkově tím, že je tato třída motocyklů tak široká, dokáže si každý vybrat, tedy pokud nemá výšku dva metry jako já, to mi zbývá leda BMW K1600, na to se vlezu a neseknou se mi bederní klouby.

No a pak je tu třída sama za sebe. Všehochuť. Takové motocykly jako třeba Ural, Can Am, různé tříkolky a čtyřkolky. Jo, každý tento typ má svůj význam. Třeba na Can Am stačí papíry na auto, pokud se nepletu. Takový Ural projede toho víc než terénní auto, má náhon na sidecar s uzávěrkou. Nezastavitelný hodně poruchový stroj nezničitelné robustní ruské konstrukce. Mimochodem na netu je spousta videí, co tyto stroje vydrží. Bohužel ale sebou taháte všude bednu s nářadím. Ale i to některé z nás umí nadchnout.

 A co tak třída elektrobiků? Dnes hodně rozebírané téma. Jede to, má to dvě kola, naklání se to, nevrčí to. Je to motocykl? Co budeme dělat se starými bateriemi? Není výroba elektřiny pro přírodu horší než malý spalovací motor? Vždyť můžeme třeba jezdit na vodík, plyn, nebo alkohol.

Nuž, nikdo z nás neví, na čem budou naše děti za několik let jezdit. Třeba nebude benzín a nic jiného jim nebude zbývat. Ale to kouzlo starého stroje, který po oprášení a nalití čerstvého benzinu za doprovodu známého zvuku dvoutaktu zakouří celý dvůr až sousedi šahají po telefonech a chtějí volat hasiče, ten pocit nic nenahradí. Ukažte svým synům a dcerám, co je to kouzlo klasického motocyklu, jak to kdysi vypadalo a proč to vlastně vzniklo. S čím jezdili naši dědové na rande s babičkou a že nepotřebovali mít ABS a ESP, ani digitální display, že na cestě domů nasekali kopřivu a starou duší ji přikurtovali k ohromnému ocelovému nosiči za sedlem. Takové byli kdysi motocykly. Sloužili lidem. Třeba tak, jak sloužil mě, můj 18 letý Burgman.

Přeji všem hodně šťastných kilometrů bez rozdílu, jaký stroj zrovna sedláte. A jezděte s rozumem, myslete na ty, kteří na vás čekají doma.

B.

 

 

 

 

 

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 3x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
Komentáře k článku
zain1 napsal 05.01.2019 v 18:25

Pěkné zamyšlení. Já si to vždy shrnu trochu stručněji. Dříve byla motorka dopravní prostředek, většinou levnější varianta priblizovadla, než bylo auto. Dnes to je především zdroj zábavy- hračka. Ale krásná! Všem tedy hodně potěšení z jízdy a mnoho šťastných km!

mokomido napsal 01.01.2019 v 12:04

Opravdu důkladné zamyšlení...

Olďas59 napsal 31.12.2018 v 10:04

moc hezké a pravdivé počteníčko.Měl jsem zase jednu příjemnou chvilku v předsilvestrovským dopolednem,

sekáčmagor napsal 30.12.2018 v 12:14

Proboha jak dlouho jsi to psal? To už jsi se musel sakra nudit....

abbany napsal 25.12.2018 v 05:07

tomcruise77 napsal 24.12.2018 v 08:12

Jo. Smutné čísla. A nedají si říct.

pistapista31 napsal 23.12.2018 v 18:08

asi tak štatistiky https://auto.idnes....2_120441_motorky_taj


TOPlist