mokomido

Zveřejněno: 24.05.2015 18:00,Kategorie: Reportáž,Zhlédnuto: 1417x,Komentářů: 0x,Hodnocení: 0.00 od 0 uživatelů

Pokračování článku V jedné stopě na 50.Rallye Šumava....Cesta z 50.Rallye Šumava

 Po několika plnotučných Plzní a krátké noci se probouzíme do slunečního rána. Zpytuju svědomí, jsou chvíle kdy nechci nikoho vidět a stydím se sám sobě. V 8.20hod jsme měli být v servisní zóně v Janovicích a odtud se přemístit na RZ 7 ŽICHOVICE - DOBRŠ.  Všechno je jinak,sedím na prdeli v pokoji Penzionu KOZA a Kuba se rozmrzele protahuje. Rallye se rozjela i bez nás a nám teď zbývá rohodnout co s načatým dnem. Ručička hodin se blíží k 10té hodině.   Zapaluju cigaretu jak se řiká ,,na sucho" (bez kávy) a jdu zkontrolovat motorky zaparkované na dvoře penzionu. Koukám na gumy a mám dobrý pocit. Po přezutí ukazuje tachometr něco málo přes 300 km a na obou pneu jsou překvapivě k hraně sjety obě DUNLOPY. Tak to jsme si včera po cestě do Klatov hezky zařádili!!! Mezitím Kuba konečně procitá a hledá v mapě přijatelnou cestu domů. Balime. 50.RALLYE ŠUMAVA PRO NÁS LETOS KONČÍ. Mrzí mne jedna věc:,,budem vypadat jak debilové, ani jsme se nerozloučili." blbostí jsme se připravili o další zážitky z 50.Rallye Šumava.   Strojíme motorky na cestu. Zamykáme pokoj loučíme a se s personálem penzionu. Zajimavé místo určitě se sem ještě někdy vrátím. Ubytování v selském stylu, parkování zdarma na dvoře pod okny pokoje a bar dostačující k propití zbytku noci......  Nasedáme a vyrážíme k nedaleké benzině dotankovat nádrže po okraj, po té vstříc novým zážitkům na cestě ze Staňkova přes Preštice, Rožmitál pod Třemšínem, Příbram, Sedlčany, Benešov, Sázava, Kutná Hora do města Přelouč. Ve Staňkově máme malé zdržení, na zdejší most přez Radbůzu najel tahač převážející velký buldozer a bohužel se zaklínil do mostu tak nešťastně, že musela dorazit těžká technika a pomocí jeřábu tahač s nákladem vyprostit. Silnice byla na dlouhou dobu uzavřena a tak objížďkou zpět přes Vránov po místní komunikaci přes několik konců světa vjíždíme po půl hodině opět do Staňkova, na tu správnou stranu břehu řeky Radbůzy. Dostáváme se konečně na kloudnou silnici. Z Domažlické vjíždíme na silnici č.185 , zde odbočujem vlevo, v ranním rozjímání přehlížím osobák a jen díky probuzení klaksonem osobáku reaguji na situlaci. Přikládám pod kotel,  mašina se vzpíná a v poslední chvilce uniká střetu s autem: ,,Uf tak to mne probralo,nedal jsem přednost "! projíždíme pomalu Staňkov a odbočujem na Preštice. Proplétáme se Švihovskou vrchovinou. Jízda nás konečně baví a díky malému provozu si ji patřičně užíváme. Špatná nálada se mění v dobrou, neslyším, nevidím, nevnímám, už mi nic nechybí, soustředěn na cestu před námi krouhám zatáčky a hltám mizející kilometry pod koly našich jednostopých hraček. Nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem se hlásí o slovo naše žaludky. Mijíme několik lákavých motorestů, až konečně nacházíme vhodné místo naší polední siesty ve Vránovicích - HOSTINEC U MAZANCŮ. Nevypadá z venčí zrovna lákavě, ale poutač u silnice zve na kachní pečínku a tu si nenechám ulétnout. Parkujeme pod okny hostince a motorky máme jako na dlani. Servírka nám okamžitě věnuje pozornost a tak spokojeně listujeme jídelníčkem, i když dopředu máme jasno. Po chvilce objednáváme kachnu, na žízeň nealko staropramen a zvědavě okukujem frkot v jídelně. Nestačím dokouřit cigaretu a jídlo je tu.,,Vřelé díky " povídám servírce a s Kubou se pouštíme do prostřené pochoutky. Cigaretu si vychutnávám po jídle u kávy a věřte, nevěřte nechce se nám vstávat, ale domů to je ještě nějaká ta stovka kilometrů tak chtíc, nechtíc pokračujem dál.  Den jak vymalovaný, slunečno, malý provoz a silnice, až na krátké úseky v některých obcích, kde většinou opravují kanalizace nebo zřizují plyn poměrně v dobrém stavu. V dálce je už vidět komín Chvaletické elektrárny a to je známka, .že se blížíme k domovu.   Na Kačině nás předjíždí nějaká karkulka na červené mašině. Ani jsem nezaregistroval co ji pod prdelí vrčelo, ale koště to zaručeně nebylo, letěla v džínách a bez rukavic. Držela plyn obec neobec. Jen jsme se s Kubou zasmáli a v klidu dojeli domů. Nasledovala horká koupel a voňavá postel. Za dva dny jsme namotali s Kubou 640 km, V duchu pochvaluju naše mašiny, obě maj výborné jízdní vlastnosti a na tomto výletě opět nezklamali.