Seznamte se s mistry republiky kubatur Jawa 50 GP/RS

Lukáš Plíšek - Jawa 50 GP

Rok narození: 1981
Výška/váha: 192/94
Startovní číslo: 44

Ahoj, trošku se nám na začátek představ. Práce, rodina, koníčky...

Ahoj, jmenuji se Lukáš Plíšek, v dubnu mi bylo 37 let a bydlím v Jičíně. Vlastním motoshop, takže vlastně je práce součastně i mým koníčkem. Od toho se odvíjí i moje záliby. Motorky jsou můj život, ale rád si v zimě i zalyžuji nebo dojdu třeba na squash - mám sport všeobecně rád. No a v neposlední řadě musím mezi koníčky zařadit cestování a hlavně rodinu. Jsem ženatý a mám dvě dcerky. Starší se vzhlédla v koních a mladší se potatila a jezdí závody na minibike.

Jak dlouho jezdíš na mašině? Kdy jsi začal závodit? V jaké třídě?

V podstatě od malička. Táta jezdil na přelomu 70. a 80. let mistrovství republiky silničních motocyklů ve třídě 125ccm. Takže jsem na motorkách doslova odkojený. První krůčky byly na doma postaveném terénním pionýru, poté motokrosová Yamaha a v patnácti jsem si udělal papíry a z motorky už v podstatě neslezl. Svoje první závody jsem jel v roce 2005 ve třídě volná do 600ccm. Tam jsem vydržel dva roky, přičemž v roce 2006 jsem to doplňoval ještě třídou SSP125. Rok na to jsem přesedlal na litrovou motorku a potom už kubíky jen klesaly. V roce 2008 jsem se vrátil do šestistovek, narodilo se první mrně a se závodama byl šmitec :-).

Proč jsi přesedlal na závody malých padesátek? Na tvoji výšku a váhu to není ideální stroj.

Když jsem skončil s velkými motorkami, tak mi závody strašně chyběly a u nás v okolí se jezdil tzv.vesnický šampionát na fichtlech, ve kterém konstruktérsky i jezdecky hrál velkou roli můj ,,papá,, . Takže netrvalo dlouho a já se do toho taky zbláznil. Navíc v roce 2011 přišel pro fichtly důležitý zlom. Tento rok se pionýry staly součástí velkých závodů konající se na přírodním okruhu v Nepomuku a my měli tu čest se jich zúčastnit a poprvé si na pionýrech doopravdy zazávodit. V roce 2013 na těchto závodech došlo ke kontaktu s p.Františkem Špalem, který měl v té době na starosti závody miniracing a díky němu nám bylo nabídnuto Autoklubem ČR stát se součástí jejich velké rodiny. A tak od roku 2014 je třída Jawa50 součástí závodů miniracing a já se vrátil zpět na závodní okruh. Máš pravdu, že to není asi zrovna třída pro takovýho kolohnáta jako jsem já, ale díky tátovým konstruktérským dovednostem a snad trochu i mému jezdeckému umu se dá soupeřům konkurovat.

Co tě na třídě Jawa 50 GP nejvíc baví? Co bys naopak klidně postrádal?

Určitě ta volná ruka v podobě vývoje. Ne že bych byl já zrovna mechanik stroje na kterém jezdím - jsem hlavně pilot, ale líbí se mi sledovat ten vývoj - co je vlastně vůbec možno z toho malého ležatého motůrku dostat za výkony. A i vzhledově to je krásná podívaná. Co kus to originál.
Spíš bych řekl, co postrádám. Jsme mladá a ne moc známá kategorie a uvítal bych, kdyby se o této třídě dozvědělo více lidí, zaujalo je to a měli chuť to zkusit. Nemusí hned jet GPčka, máme i třídu RS, která nevyjde na moc peněz a stačí základní technické znalosti. Přeci jen by bylo pro diváky koukatelnější a pro jezdce zábavnější třeba dvacetičlenné startovní pole.

Co je na závodění s malou motorkou nejnáročnější?

Určitě z tak malého a ,,slabého,, motocyklu dostat maximum.

Bereš fichtly jenom jako startovní můstek pro začátek kariéry, přestupovou stanici, nebo je to láska napořád?

Jednoznačně láska až do smrti. Ve svém věku už nemám jiné ambice. Žijeme tím celá rodina a chceme se závody bavit a užívat si se stejně postiženými přáteli ze závodního prostředí.

Kde by ses rád viděl za deset let a kde na konci kariéry?

Co se týče kariéry, tak to není asi zrovna už otázka pro mě. Ale jak jsem zmíníl, tak mám šestiletou dceru, která jezdí dva roky na minibike a v loni se poprvé aktivně zúčastnila závodů. Hrozně ji to baví a vypadá to, že bude ,,magor,, po mě :-).Takže v budoucnu se s manželkou budeme určitě rádi věnovat právě jí.

Jak probíhá příprava na závod? Vystačíš si se šroubováním v garáži a ježděním na trati, nebo volíš i jiné způsoby: běhání, kolo, posilovna, motokros?

I když je to jen padesátka, tak určitě jet na takovém dvoutaktním pekelném stroji není žádná legrace. Takže i já fyzickou přípravu nepodceňuji. Jsme velkého vzrůstu a kila jsou můj největší soupeř, takže disciplína musí být. Vlastně co jsi zmínil je pro jezdce důležité. Takže ano. Ve volném čase motokros a v povánočním období běh, spinning a posilovací cviky.

Jaký jiný motorsport tě baví?

Tak nejraději a pravidelně sleduji seríál závodů motoGP, ale rád se podívám i na jiné disciplíny. Mám to kousek do Hořic, Dymokur, takže pokud nezávodím, jsem právě tam. Anebo i rád podpořím kamaráda na flattracku. Zkrátka líbí se mi vše, co vrčí a má dvě kola.

Máš nějaký jezdecký vzor?

Určitě můj táta a dospíval jsem v začátcích Valentina Rossiho, takže právě Vale46.

Jaký by tvůj nejlepší a nejhorší závod?

Určitě rád vzpomínám na fantastické Hořice, kde jsem v roce 2006 dojel v SSP125 šestý.
A nejhorší asi žádný nemám. Závodění miluju, a i když ne pokaždé se zadaří, tak rád vzpomínám na každý závodní víkend.

Jezdíš na motorce i v provozu?

Co jsem čuchnul k ježdění na okruhu, tak provoz se pro mě stal tabu.

Kdo ti v závodění nejvíc pomáhá? Komu bys chtěl poděkovat?

Tak určitě tátovi, který mi vždy všechny závodní stroje pečlivě připravil, a bez něj bych nebyl tam kde jsem. Za druhé své milované ženě, která závoděním žije a hlavně díky ní jsem vůbec začal závodit. Dále dětem, které mají se mnou trpělivost a vždy mi fandí. A nerad bych zapomněl i na mamku, která mě hlídá a dohlíží tam ze zhora, která si po zkušenostech s tátovými závody nikdy nepřála abych závodil. Nicméně byla to ona, kdo mě vždycky nejvíce morálně podpořil a byla vždy mým největším fanouškem. Určitě bych chtěl také jménem sdružení Jawa50okruhy poděkovat všem našim sponzorům, kterými jsou Almavia s.r.o, JS autocentrum, Burza Tchořovice, VMP motorcycles s.r.o., Daniel Starsy/dovoz automobilů, chladírenský servis JŠ, Intercars, Arbolet, a Jesko CZ s.r.o.

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - (Odebírat články autora)
Motorkáři.cz - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE