Historie Tourist Trophy

Ukázka z připravované knihy Františka Feigla „Kronika Tourist Trophy“, která by měla vyjít (pokud se najde vydavatel) příští rok, kdy TT oslaví 100 let od svého vniku. Naším nejúspěšnějším jezdcem na TT byl „our Frankie“, jak místní říkali Františkovi Šťastnému. Pár řádek tedy o ročníku 1963, kdy byl František jediným naším jezdcem na TT.

Tourist Trophy 1963
Program Tourist Trophy zůstal stejný jako v předchozím roce, tedy 6 závodů mistrovství světa. Malá změna byla jen u nejslabší kubatury, kdy byl závod vypsán na 3 kola oproti dvěma loňským. Československo mělo stejně jako vloni zastoupení ve dvou třídách, ale tentokrát tu byl jen František Šťastný, který jel tradičně třídu Junior a prvně startoval i v Seniorech.
Kubatura Sidecar
Zahajovalo se opět závodem Sidecar. Nejrychlejším v tréninku byl Max Deubel, ale překvapivě v závodě se v popředí vůbec neobjevil. Od počátku se totiž na čelu usadila posádka Scheidegger/Robinson před Camathiasem s Herzigem. Následovali Birch, Auerbacher, Kolle (všech prvních pět posádek mělo stroje BMW) a Colin Seeley na Matchlessu. Ve druhém kole převzal vedení Florian Camathias a vedl o 22 sec před Scheidegerrem, v cíli závodu pak jeho náskok narostl na 38 sec. Možná více dramatických chvil než v závodě si prožil Florian před závodem samotným. Ještě před tréninkovými jízdami na TT absolvoval Camathias závod v Anglickém Brands Hatch, ale poté ho na cestě do Liverpoolu postihla porucha jeho dodávky. Závadu nebylo možné ihned odstranit a tak se Camathias vydal do Liverpoolu, kam mu scházelo ještě 180 km a kde musel stihnout trajekt na Isle of Man, na své závodní sajdkáře!!! Policie se asi nestačila divit když na silnici viděla něco takového, ale poslední úsek cesty mu po vyjasnění celé záležitosti ještě nakonec sama za zvuků houkaček uvolňovala.
Kubatura do 250 ccm
Na start Lightweight 250 se postavilo 53 jezdců a po prvním kole vedl Japonec Fumio Ito s Yamahou před Tony Godfreyem (rovněž Yamaha) a Redmanen na Hondě. Další pořadí bylo: L.Taveri, K.Takahashi a B.Smith. Své první místo držel Ito i po dvou kolech, ale jeho náskok před druhým Redmanem činil pouhou jednu vteřinu. Godfrey zastavil na Kirk Michael a kutil něco na svém stroji, čímž se propadl až na 7.příčku. V dalším kole pak na Milntown havaroval a musel být helikoptérou dopraven do nemocnice s poměrně závažnými zraněními. V té době už Itoh Redmanovu tlaku podlehl a Redman byl před ním na čele o 18 sec. Taveri také odpadl a tak 3. byl nyní Bill Smith, 4. Hasegawa , 5.Kidson a 6. Findlay. Ten však ve 4. kole skončil na Greeba Bridge a jeho místo převzal Tommy Robb, který se ještě v posledním kole dostal na 5.místo těsně před Kidsona. Výš už to nešlo, neboť Hasegawa měl před ním náskok více než 11 minut a první trojice Redman, Ito a Smith měla ve svůj prospěch ještě pár dalších minut.
Kubatura do 125 ccm
Start závodu Lightweight 125cc byl posunut kvůli mlze v horském úseku a tak až 1hodinu a 40 minut po původně plánovaném čase se mohli závodníci vydat na trať. Jezdci na strojích Suzuki byli nejrychlejšími v tréninku a tak nebylo žádným překvapením, když po prvním kole byl na čele Hugh Anderson, před Ernstem Degnerem (-18 sec) a Frankem Perrisem (-4 sec). Za touto trojicí týmu Suzuki byla pro změnu trojice Hondy: Taveri, Redman, Robb. Ve druhém kole překonal Anderson rekord kola a šel do vedení a v závěrečném kole pak dalším novým rekordem (91,32mph) pečetil své vítězství. Jezdci Suzuki obsadili kompletně stupně vítězů a to se ještě na 5. místo mezi Hondy vklínil Bertie Schneider na další Suzuki.
Kubatura do 350 ccm
Pak přišel námi nejvíce očekávaný závod Junior. Ze 77 startujících jela drtivá většina na britských strojích Norton a AJS a proti nim stojí především vždy dvěma stroji zastoupené značky MV Agusta, Honda, Gilera a také jedna Jawa s Františkem Šťastným v sedle. Zdálo by se, že jak náš jezdec tak i stroj nemají přílišné vyhlídky na nějaký úspěch. Šťastný totiž před necelým měsícem havaroval na Grand Prix Rakouska a zranění klíční kosti ještě nebylo zcela vyléčeno. K tomu se přidal pád hned v prvním tréninku, kdy po doskoku na Ballaugh Bridge uvolněný drát výpletu kola prorazil duši zadního kola. V jedné z následujících zatáček, která se jezdí na plný plyn při 6.převodovém stupni, což znamená rychlost něco přes 200 kmh, začala motorka na prázdné pneumatice plavat. Nebylo možno to udržet a Šťastný v mnoha saltech a kotrmelcích vylétl z trati, za zatáčkou se na ni zase vrátil a zastavil se až po mnoha desítkách metrů. A to měl ještě štěstí, že se mu dokázali vyhnout jezdci za ním. Pořadatelé mu pomohli na nohy a jeden z nich ho pak utěšoval: „Stojím tu 28 let a jste první, kdo se tu při takovým pádu nezabil.“ No pěkně děkuji za takovou útěchu. I Juniory provázela nepřízeň počasí s vlhkem a mlhou. Po prvním kole vede Redman o 0,8 sec před Hailwoodem, za nímž následuje dvojice Hartle a Read na Gilerách. Náš Šťastný je na pěkném 8.místě. Jede opět s osvědčenou velkokapacitní nádrží, čímž by měl vydělat zhruba půl minuty, zatímco ostatní jezdci budou v průběhu závodu tankovat. Ve druhém kole nečekaně na Bungalow odpadá Phil Read a tak za prvními třemi jede Syd Mizen. Náš Šťastný je hned za ním a ve třetím kole dokonce přebírá jeho pozici. Ve předu jede na první pozici Redman s náskokem 22,6 sec před Hailwoodem. Rozdíl mezi třetím Hartlem a Šťastným už je poněkud větší: 3min15,8sec. Ve čtvrtém kole ale Hailwoodova MV Agusta nevydržela tempo závodu a Mike odpadá. Tím se Šťastný posouvá na 3.místo a jeho neustálý postup vpřed je kvitován s velkým uznáním. To ale ještě není vše. V posledním kole mu na Sulby signalizují spřátelení mechanici od MV Agusty, že John Hartle má technické potíže a jeho Gilera pracuje jen na tři válce. Franta jede co to dá. Rve se s tratí, mokrem, mlhou, i se svou vlastní bolestí s vidinou jediného – být v cíli před Hartlem. Ve zbytku posledním kole dokázal stáhnou jeho náskok o půl druhé minuty. Přesto to nestačilo a Hartle svou druhou pozici s náskokem něco málo přes dvacet vteřin přeci jen uhájil. Obhajoba třetího místa z loňska však byla skvělým výsledkem, o kterém se nesnilo snad ani samotnému Františkovi.
Kubatura do 50 ccm
V nejmenší objemové kubatuře 50 cc byly opět nepřekonatelné Suzuki. Jejich jednoválcoví „kolibříci“ měli nyní 9-ti (slovy devíti!) stupňovou převodovku, maximálku téměř 100mph a výkon cca 11 koní. Po prvním kole vedl Degner před Itohem a Andersonem a na 5. a 6. místě byly na dalších Suzuki Morishita a Inchino. Pouze na 4. místo se mezi ně vmáčkl Hans Georg Anscheidt se svým Kreidlerem. Všech šest jezdců hned na úvod překonalo loňský rekord kola. V kole druhém pak Degner zajel rekord nový (79,10 mph), ale ve třetím okruhu musel pro technické potíže odstoupit. Cesta k prvnímu (a dosud jedinému) vítězství japonského jezdce na TT byla volná pro Mitsuo Itoha.
Kubatura do 500 ccm
Do závěrečného závodu Senior nastupoval František Šťastný s převrtanou Jawou na 384 cc. V poli plnokrevným půllitrů se držel kolem 10.místa, ale už ve druhém kole musel pro poruchu vzdát. Závod samotný byl soubojem Hailwooda na MV Agusta s Readem a Hartlem na Gilerách z týmu Geoffa Duka. Po úvodním kole vedl Hailwood o 8 sec před Hartlem. Phil Read ztrácel na svého stájového kolegu už 54 sec. Následovali Duff, Shepherd a Dunphy.Ve druhém kole zajel Hailwood nový rekord kola, jinak se však na pořadí jezdců na čele v průběhu dalších okruhů nic neměnilo. Smůlu měl však Alan Shepherd, který po celý závod jezdil na 5.místě, ale v posledním kole ze závodu vypadl.

Informace o redaktorovi

Motorkáři.cz - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist