Tourist Trophy: Michal "Indi" Dokoupil má za sebou první trénink
Text: Jiří Mikšík | Zdroj: @MOTOPOiNT INDIRACING | Foto: @Motopoint Indiracing | Zveřejněno: 27.5.2013 | Zobrazeno: 4 665x
Účastníci letošního závodu Tourist Trophy už absolvovali úvodní tréninky a svou další reportáží se nám přímo z dějistě Isle of Man ozvala Veronika Hankocyová.
24.5.2013 pátek vybalení
Vstávali jsme asi okolo osmé ráno, dali si ranní kafe a pustili se do stavění našeho depa. Hned na začátek nás čekalo ale skládání nové podlahy ze čtverečků 25x25cm. Posedali jsme si do kroužku, jako když se dřívě dralo peří, a pustili se do zatlačování spojovacích špuntíků. Palce všichni rudý, ale podlaha je super! Když si vzpomenu na loňský bahniště ve stanu, tak je to opravdu nesrovantelný. Počasí bylo sice slunečné, ale zato foukal silný vítr, což nebylo zrovna dobrý ke stavění stanů, ale zvládli jsme to.
Odpoledne začal Indi vyběhávat administrativní přejímku, vyzvedl si svoji Mountain course licenci, která je určena jen pro závody na Manu a po cestě do depa zaplatil členské poplatky v TT supporters klubech, kde pak dostal výbavičku v podobě flašky na pití, TT mikinu a nějaké další drobnosti jako každý rok.
Technická přejímka výbavy jezdce proběhla taky bez problémů, protože přilbu HJC i kombi PSI máme nové. Na rozdíl od přejímek u nás, kontrolují i rukavice a boty, které nesmí mít kovové slidery a jezdec si musí přilbu nasadit, aby komisař zkontroloval, zda mu opravdu sedí. Jako poslední kontrolují kovový přívěšek na krk se jménem a krevní skupinou, který má Indi od prvního TT v roce 2009.
Jakmile jsme dořešili přejímku, přijel pro nás Jirka s Ajdou Podobští, se kterými jsme se tu seznámili v roce 2010, a jeli tradičně pozdravit víly na Fairy Bridge. Letos jsme jim tam nechali na památku zlatý věnec z Hořic, aby nad námi držely ochrannou ruku.
Hned potom jsme vyrazili zpět do Douglasu do čínské restaurace Majestic za Lubo Novákem z Novaks.cz, který je sponzorem motocyklu do třídy Lightweight, tedy Kawasaki ER6. Po cestě jsme se ještě zastavili u sochy Steve Hislopa, kde jsme nechali vzkazy v návštěvní knize. Další část týmu měla dorazit na letiště v podvečer, ale ti pořád nikde. Pak jsme se dověděli, že v Londýně hořelo letadlo, a tak zrušili desítky letů, a jim odklonili přistání do Amsterdamu. Lukáš Kosina, který má na starost hlavně podvzoky K-Tech, se dokonce nedostal do letadla už v Praze, protože se prodalo více letenek, než bylo míst v letadle.
Asi poprvé v životě jsme ochutnali kuřecí pařáty a černé vejce, což jsou vyloženě čínské speciality. Byla to sice sranda ale myslím, že už to zkoušet nikdy nebudeme Sice to nebylo špatný, ale hrozně blbě to vypadá. Večer osvětloval hladinu moře nádherný měsíc…znamení, že by se mohlo dařit.
25.5.2013 sobota první tréninkový den
Hned brzy z rána se mechanik Aleš pustil do přehození motoru do ER6, který jsme po cestě vyzvedávali v Německu u Niklase Pfeiffera. Bohužel Niklas kvůli vážným rodinným záležitostem nestihl Indiho motor dodělat, proto jel Indi ještě Hořice se sériovým motorem, který si půjčil z naší druhé motorky, a po cestě na TT jsme v Německu vyzvedli Niklasův motor z jeho Supertwina. Výkon by se měl pohybovat něco přes devadesát koní, ale konkrétní číslo se tu dovíme až na brzdě, na kterou máme v plánu zajít co nejdříve, i když minimálně jedno odbrždění je stejně povinné pro všechny. Indi si mezitím zvládl ostříhat vlasy, protože na to neměl doma vůbec čas, zacvičit si s trenérem Michalem Žáčkem, který právě včera večer po těch patáliích na letišti přiletěl, aby na Indiána dohlédl, vyzvednout si složku s programem a týmovými vstupy, ovšem nejdůležitější byl ale transponder, kteří mají na TT všichni vlastní, což u nás není zvykem. Bez transponderu nesmí jezdec na trať, i když se jednalo o neměřený trénink. Transpondery sice už byly na cestě zapůjčené od irského RT&E týmu a S&D týmu u Davyho McCartneyho, který je letos s námi na TT také jako mechanik, ale do začátku tréninku by to už nestihl. Nakonec se nám podařilo jeden zapůjčit, takže už zbývalo „jen“ aby Aleš zvládl motorku dokončit, Indi nalepil čísla, a projít technickou přejímkou. Na technické jsme obhlíželi ostatní motorky, abychom věděli, co máme do dalšího roku vychytat. Na motorkách byly vidět obrovské finanční rozdíly jak na šasí, tak i na brzdách a hlavně elektronice. Letos tu má několik týmů novou elektroniku, která dokáže na rovinkách přidat „čudlíkem“ ještě dva tisíce otáček a maximálku o deset mil v hodině. Indi má sice krásné startovní číslo 27, ale nebude snadné si jej v letošní konkurenci udržet nebo ještě vylepšit.
Na technické jsme dostali výtku akorát ke karbonovým krytům motoru, které jsme museli vyměnit za šroubované GBR, ale jinak jsme prošli bez problémů.
První kolo patřilo nováčkům, tedy newcomerům, po nich najely sajdy a pak Lightweighty. Pro Indiho to byly po roce první kola na TT, protože nebyl čas, aby si trať projel ještě dřív. Dohodli jsme se, že pojede dvě kola, zjistí, jak jsou na tom převody, podvozek, jak funguje motor atd. Na trati jsou navíc nové asfaltové úseky, takže je třeba si je znovu najet. Indi si v poklidu dal dvě kola, a vrátil se zpět do depa.
„Do prvního kola jsem najel s tím, že motor není vyzkoušený, a tak jsem si hlídal hlavně ten. Zkoušel jsem, v jakých otáčkách pracuje nejlépe a kde by se dalo ještě něco zlepšit. Určitě budeme zkoušet jiný převod, protože u dvouválců je paradoxně docela těžké převody vychytat. Ono to totiž nějak jede pořád a tady není zase tolik příležitostí si s tím nějak vyhrát. Chtělo by to taky zajít i na brzdu, jestli powercommander funguje jak má, ale zdálo se mi to ok. Máme nachystané rychlořazení, které právě vyzkoušíme v příštím tréninku a uvidíme, jestli nazujeme nové gumy ,nebo pojedeme ještě jednou na těch, které tam mám teď z Hořic. Podvozek K-Tech mi fungoval dobře, tak uvidíme, jaký to bude, až zrychlím. Mám fakt radost, že jsem neměl nikde až na jedno místo problém a byl jsem hned takzvaně doma. Pár lidí mě na rovinkách doslova přeletělo, takže mi došlo, že moje motorka nebude patřit k nejrychlejším, ale máme před sebou ještě kus práce a já udělám maximum pro co nejlepší umístění. Reálně mi chybí na rovinkách cca do 15 mil v hodině na maximálce, což je sice dost, ale už to zdaleka není tak jako loni.“
Po tréninku se ještě pracovalo na motorkách a pak většina týmu vyrazila do Douglasu. Ve stanu zůstal jen Indi a Petr. Před půlnocí do stanu nakoukl Gary Johnson, vítěz TT, a dal si s námi jedno pivo. Indi mu vyprávěl o českých závodech a dohodli se, že mu Indi pomůže se k nám na nějaké závody dostat. Větší úspěch než pivo měl ale tentokrát opět energy drink Fakeer, který Garyho fakt pobavil. Jeho výraz na fotce mluví za všechno, tihle borci jsou prostě pohodáři!
Isle of Man TT Races fuelled by Monster Energy 2013 - Lightweight TT, FP1
01- Michael Dunlop – Kawasaki 650 – 19’56.142 (113.555 mph)
02- Ivan Lintin – Kawasaki 650 – 19’57.520 (113.424 mph)
03- Michael Rutter – Kawasaki 650 – 20’00.950 (113.100 mph)
04- Conor Cummins – Kawasaki 650 – 20’06.361 (112.593 mph)
05- Cameron Donald – Kawasaki 650 – 20’07.216 (112.513 mph)
06- Dean Harrison – Kawasaki 650 – 20’11.708 (112.096 mph)
07- James Hillier – Kawasaki 650 – 20’12.316 (112.040 mph)
08- Olie Linsdell – Suzuki 650 – 20’22.788 (111.081 mph)
09- Chris Palmer – Kawasaki 650 – 20’24.884 (110.891 mph)
10- Davy Morgan – Kawasaki 650 – 20’30.472 (110.387 mph)
11- Jamie Hamilton – Kawasaki 650 – 20’33.981 (110.073 mph)
12- John Barton – Kawasaki 650 – 20’35.740 (109.916 mph)
13- Russ Mountford – Kawasaki 650 – 20’38.627 (109.660 mph)
14- Gary Johnson – WK Bikes 650 – 20’40.384 (109.505 mph)
15- Dan Kneen – Kawasaki 650 – 20’42.074 (109.356 mph)
16- Shaun Anderson – Kawasaki 650 – 20’55.356 (108.199 mph)
17- Paul Shoesmith – Kawasaki 650 – 20’58.995 (107.886 mph)
18- Ben Wylie – Suzuki 650 – 21’13.980 (106.617 mph)
19- Alan Jackson – Kawasaki 650 – 21’14.796 (106.549 mph)
20- David Madsen Mygdal – Kawasaki 650 – 21’20.968 (106.035 mph)
21- Ian Pattinson – Kawasaki 650 – 21’24.365 (105.755 mph)
22- Maria Costello – Kawasaki 650 – 21’24.684 (105.729 mph)
23- Robert Barber – Kawasaki 650 – 21’34.145 (104.956 mph)
24- Nuno Caetano – Kawasaki 650 – 21’34.413 (104.934 mph)
25- Alan Connor – Suzuki 650 – 21’35.953 (104.809 mph)
26- Timothee Monot – Kawasaki 650 – 21’35.968 (104.727 mph)
27- Adrian Harrison – Kawasaki 650 – 21’36.982 (104.726 mph)
28- Lee Johnston – Kawasaki 650 – 21’37.225 (104.707 mph)
29- Mark Parrett – Kawasaki 650 – 21’43.273 (104.221 mph)
30- Wayne Axon – Suzuki 650 – 21’43.298 (104.219 mph)
31- Billy Cummins – Kawasaki 650 – 21’43.461 (104.206 mph)
32- Michal Dokoupil – Kawasaki 650 – 21’46.044 (104.000 mph)
33- Eric Wilson – Suzuki 650 – 21’48.249 (103.824 mph)
34- Tim Sayers – Kawasaki 650 – 22’02.585 (102.699 mph)
35- Dave Moffitt – Suzuki 650 – 22’04.083 (102.583 mph)
36- George Spence – Suzuki 650 – 22’07.827 (102.293 mph)
37- Alastair Bayley – Suzuki 650 – 22’11.984 (101.974 mph)
38- Adam Child – Kawasaki 650 – 22’14.189 (101.806 mph)
39- Gavin Hunt – Kawasaki 650 – 22’16.523 (101.628 mph)
40- Chris McGahan – Suzuki 650 – 22’24.804 (101.002 mph)
41- Neal Champion – Kawasaki 650 – 22’26.806 (100.852 mph)
42- Oliver Dupuy – Kawasaki 650 – 22’29.780 (100.630 mph)
43- Graham English – Suzuki 650 – 22’54.457 (98.823 mph)
44- Juha Kallio – Kawasaki 650 – 23.44.700 (95.338 mph)
Vstávali jsme asi okolo osmé ráno, dali si ranní kafe a pustili se do stavění našeho depa. Hned na začátek nás čekalo ale skládání nové podlahy ze čtverečků 25x25cm. Posedali jsme si do kroužku, jako když se dřívě dralo peří, a pustili se do zatlačování spojovacích špuntíků. Palce všichni rudý, ale podlaha je super! Když si vzpomenu na loňský bahniště ve stanu, tak je to opravdu nesrovantelný. Počasí bylo sice slunečné, ale zato foukal silný vítr, což nebylo zrovna dobrý ke stavění stanů, ale zvládli jsme to.
Odpoledne začal Indi vyběhávat administrativní přejímku, vyzvedl si svoji Mountain course licenci, která je určena jen pro závody na Manu a po cestě do depa zaplatil členské poplatky v TT supporters klubech, kde pak dostal výbavičku v podobě flašky na pití, TT mikinu a nějaké další drobnosti jako každý rok.
Jakmile jsme dořešili přejímku, přijel pro nás Jirka s Ajdou Podobští, se kterými jsme se tu seznámili v roce 2010, a jeli tradičně pozdravit víly na Fairy Bridge. Letos jsme jim tam nechali na památku zlatý věnec z Hořic, aby nad námi držely ochrannou ruku.
Hned potom jsme vyrazili zpět do Douglasu do čínské restaurace Majestic za Lubo Novákem z Novaks.cz, který je sponzorem motocyklu do třídy Lightweight, tedy Kawasaki ER6. Po cestě jsme se ještě zastavili u sochy Steve Hislopa, kde jsme nechali vzkazy v návštěvní knize. Další část týmu měla dorazit na letiště v podvečer, ale ti pořád nikde. Pak jsme se dověděli, že v Londýně hořelo letadlo, a tak zrušili desítky letů, a jim odklonili přistání do Amsterdamu. Lukáš Kosina, který má na starost hlavně podvzoky K-Tech, se dokonce nedostal do letadla už v Praze, protože se prodalo více letenek, než bylo míst v letadle.
Asi poprvé v životě jsme ochutnali kuřecí pařáty a černé vejce, což jsou vyloženě čínské speciality. Byla to sice sranda ale myslím, že už to zkoušet nikdy nebudeme Sice to nebylo špatný, ale hrozně blbě to vypadá. Večer osvětloval hladinu moře nádherný měsíc…znamení, že by se mohlo dařit.
25.5.2013 sobota první tréninkový den
Hned brzy z rána se mechanik Aleš pustil do přehození motoru do ER6, který jsme po cestě vyzvedávali v Německu u Niklase Pfeiffera. Bohužel Niklas kvůli vážným rodinným záležitostem nestihl Indiho motor dodělat, proto jel Indi ještě Hořice se sériovým motorem, který si půjčil z naší druhé motorky, a po cestě na TT jsme v Německu vyzvedli Niklasův motor z jeho Supertwina. Výkon by se měl pohybovat něco přes devadesát koní, ale konkrétní číslo se tu dovíme až na brzdě, na kterou máme v plánu zajít co nejdříve, i když minimálně jedno odbrždění je stejně povinné pro všechny. Indi si mezitím zvládl ostříhat vlasy, protože na to neměl doma vůbec čas, zacvičit si s trenérem Michalem Žáčkem, který právě včera večer po těch patáliích na letišti přiletěl, aby na Indiána dohlédl, vyzvednout si složku s programem a týmovými vstupy, ovšem nejdůležitější byl ale transponder, kteří mají na TT všichni vlastní, což u nás není zvykem. Bez transponderu nesmí jezdec na trať, i když se jednalo o neměřený trénink. Transpondery sice už byly na cestě zapůjčené od irského RT&E týmu a S&D týmu u Davyho McCartneyho, který je letos s námi na TT také jako mechanik, ale do začátku tréninku by to už nestihl. Nakonec se nám podařilo jeden zapůjčit, takže už zbývalo „jen“ aby Aleš zvládl motorku dokončit, Indi nalepil čísla, a projít technickou přejímkou. Na technické jsme obhlíželi ostatní motorky, abychom věděli, co máme do dalšího roku vychytat. Na motorkách byly vidět obrovské finanční rozdíly jak na šasí, tak i na brzdách a hlavně elektronice. Letos tu má několik týmů novou elektroniku, která dokáže na rovinkách přidat „čudlíkem“ ještě dva tisíce otáček a maximálku o deset mil v hodině. Indi má sice krásné startovní číslo 27, ale nebude snadné si jej v letošní konkurenci udržet nebo ještě vylepšit.
Na technické jsme dostali výtku akorát ke karbonovým krytům motoru, které jsme museli vyměnit za šroubované GBR, ale jinak jsme prošli bez problémů.
První kolo patřilo nováčkům, tedy newcomerům, po nich najely sajdy a pak Lightweighty. Pro Indiho to byly po roce první kola na TT, protože nebyl čas, aby si trať projel ještě dřív. Dohodli jsme se, že pojede dvě kola, zjistí, jak jsou na tom převody, podvozek, jak funguje motor atd. Na trati jsou navíc nové asfaltové úseky, takže je třeba si je znovu najet. Indi si v poklidu dal dvě kola, a vrátil se zpět do depa.
„Do prvního kola jsem najel s tím, že motor není vyzkoušený, a tak jsem si hlídal hlavně ten. Zkoušel jsem, v jakých otáčkách pracuje nejlépe a kde by se dalo ještě něco zlepšit. Určitě budeme zkoušet jiný převod, protože u dvouválců je paradoxně docela těžké převody vychytat. Ono to totiž nějak jede pořád a tady není zase tolik příležitostí si s tím nějak vyhrát. Chtělo by to taky zajít i na brzdu, jestli powercommander funguje jak má, ale zdálo se mi to ok. Máme nachystané rychlořazení, které právě vyzkoušíme v příštím tréninku a uvidíme, jestli nazujeme nové gumy ,nebo pojedeme ještě jednou na těch, které tam mám teď z Hořic. Podvozek K-Tech mi fungoval dobře, tak uvidíme, jaký to bude, až zrychlím. Mám fakt radost, že jsem neměl nikde až na jedno místo problém a byl jsem hned takzvaně doma. Pár lidí mě na rovinkách doslova přeletělo, takže mi došlo, že moje motorka nebude patřit k nejrychlejším, ale máme před sebou ještě kus práce a já udělám maximum pro co nejlepší umístění. Reálně mi chybí na rovinkách cca do 15 mil v hodině na maximálce, což je sice dost, ale už to zdaleka není tak jako loni.“
Po tréninku se ještě pracovalo na motorkách a pak většina týmu vyrazila do Douglasu. Ve stanu zůstal jen Indi a Petr. Před půlnocí do stanu nakoukl Gary Johnson, vítěz TT, a dal si s námi jedno pivo. Indi mu vyprávěl o českých závodech a dohodli se, že mu Indi pomůže se k nám na nějaké závody dostat. Větší úspěch než pivo měl ale tentokrát opět energy drink Fakeer, který Garyho fakt pobavil. Jeho výraz na fotce mluví za všechno, tihle borci jsou prostě pohodáři!
Isle of Man TT Races fuelled by Monster Energy 2013 - Lightweight TT, FP1
01- Michael Dunlop – Kawasaki 650 – 19’56.142 (113.555 mph)
02- Ivan Lintin – Kawasaki 650 – 19’57.520 (113.424 mph)
03- Michael Rutter – Kawasaki 650 – 20’00.950 (113.100 mph)
04- Conor Cummins – Kawasaki 650 – 20’06.361 (112.593 mph)
05- Cameron Donald – Kawasaki 650 – 20’07.216 (112.513 mph)
06- Dean Harrison – Kawasaki 650 – 20’11.708 (112.096 mph)
07- James Hillier – Kawasaki 650 – 20’12.316 (112.040 mph)
08- Olie Linsdell – Suzuki 650 – 20’22.788 (111.081 mph)
09- Chris Palmer – Kawasaki 650 – 20’24.884 (110.891 mph)
10- Davy Morgan – Kawasaki 650 – 20’30.472 (110.387 mph)
11- Jamie Hamilton – Kawasaki 650 – 20’33.981 (110.073 mph)
12- John Barton – Kawasaki 650 – 20’35.740 (109.916 mph)
13- Russ Mountford – Kawasaki 650 – 20’38.627 (109.660 mph)
14- Gary Johnson – WK Bikes 650 – 20’40.384 (109.505 mph)
15- Dan Kneen – Kawasaki 650 – 20’42.074 (109.356 mph)
16- Shaun Anderson – Kawasaki 650 – 20’55.356 (108.199 mph)
17- Paul Shoesmith – Kawasaki 650 – 20’58.995 (107.886 mph)
18- Ben Wylie – Suzuki 650 – 21’13.980 (106.617 mph)
19- Alan Jackson – Kawasaki 650 – 21’14.796 (106.549 mph)
20- David Madsen Mygdal – Kawasaki 650 – 21’20.968 (106.035 mph)
21- Ian Pattinson – Kawasaki 650 – 21’24.365 (105.755 mph)
22- Maria Costello – Kawasaki 650 – 21’24.684 (105.729 mph)
23- Robert Barber – Kawasaki 650 – 21’34.145 (104.956 mph)
24- Nuno Caetano – Kawasaki 650 – 21’34.413 (104.934 mph)
25- Alan Connor – Suzuki 650 – 21’35.953 (104.809 mph)
26- Timothee Monot – Kawasaki 650 – 21’35.968 (104.727 mph)
27- Adrian Harrison – Kawasaki 650 – 21’36.982 (104.726 mph)
28- Lee Johnston – Kawasaki 650 – 21’37.225 (104.707 mph)
29- Mark Parrett – Kawasaki 650 – 21’43.273 (104.221 mph)
30- Wayne Axon – Suzuki 650 – 21’43.298 (104.219 mph)
31- Billy Cummins – Kawasaki 650 – 21’43.461 (104.206 mph)
32- Michal Dokoupil – Kawasaki 650 – 21’46.044 (104.000 mph)
33- Eric Wilson – Suzuki 650 – 21’48.249 (103.824 mph)
34- Tim Sayers – Kawasaki 650 – 22’02.585 (102.699 mph)
35- Dave Moffitt – Suzuki 650 – 22’04.083 (102.583 mph)
36- George Spence – Suzuki 650 – 22’07.827 (102.293 mph)
37- Alastair Bayley – Suzuki 650 – 22’11.984 (101.974 mph)
38- Adam Child – Kawasaki 650 – 22’14.189 (101.806 mph)
39- Gavin Hunt – Kawasaki 650 – 22’16.523 (101.628 mph)
40- Chris McGahan – Suzuki 650 – 22’24.804 (101.002 mph)
41- Neal Champion – Kawasaki 650 – 22’26.806 (100.852 mph)
42- Oliver Dupuy – Kawasaki 650 – 22’29.780 (100.630 mph)
43- Graham English – Suzuki 650 – 22’54.457 (98.823 mph)
44- Juha Kallio – Kawasaki 650 – 23.44.700 (95.338 mph)
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?