Valentino Rossi slaví kulatiny! Je mu čtyřicet let

Je mu čtyřicet let a stále jezdí na špici závodního pole. Svou neustále dobrou náladou si získal fanoušky, svými schopnostmi na motocyklu zase devět mistrovských titulů.  Řeč je o žijící legendě, jezdci s číslem 46 na kapotě – Valentinu Rossim.

Nechybělo mnoho, aby se z něj stal fotbalista. Otec Valentina Rossiho, Graziano, si však prosadil svou a díky němu tak můžeme dnes jeho syna vídat na okruzích. „Doktor“, jak se jezdci Yamahy ve světě MotoGP přezdívá, začínal ve svých jedenácti letech s kartingem, v 1991 pak poprvé ochutnal, jaké je to řídit minibike.  

Do mistrovství světa poprvé vstoupil v roce 1996, kdy začal jezdit v kubatuře do 125 ccm za tým Aprilia. Po několika závodech bylo jasné, jaký talent v něm dřímá. Asi nikdo by však nesázel na to, že si během jedenácté Grand Prix sezóny vyjede jak pole position, tak vítězství. Tenkrát sedmnáctiletý mladíček na startu brněnského závodu zaspal a propadl se až do druhé desítky. Záhy se mu však podařilo dostat se opět na špici závodu a na konci bojoval už jen s Jorge Martínezem. Toho se Valentinovi Rossimu podařilo v posledním kole ve Schwantzově zatáčce předjet a v cíli se mohl radovat z prvního místa a náskoku 0,245 sekundy na svého španělského rivala.

„Právě tehdy jsem si uvědomil, že bych ze mě mohl být profesionální pilot,“ prozradil později Valentino Rossi.

V další sezóně už byl Ital téměř k neporažení. Z patnácti závodů si dojel jedenáctkrát pro zlato, jednou pak pro druhé a jednou pro třetí místo a zaslouženě tak získal svůj první mistrovský triumf s obrovským náskokem 83 bodů.

O rok později už Valentino Rossi sedlal motorku třídy do 250 ccm. První dva závody v Japonsku a Malajsii se mu nepovedly dle jeho představ, v následujících třech už však stál opět na stupních vítězů, ve všech případech konkrétně na druhé pozici. Pro své debutové první místo v této kubatuře si pak dojel 27. června 1998 v Nizozemsku a celkově pak sezónu zakončil na druhé pozici se ztrátou pouhých 23 bodů. Náladu si spravil o rok později, když dosáhl na svůj druhý titul mistra světa.

Poté už přestoupil do třídy do 500 ccm. A co se celkového pořadí v jeho debutovém roce týče, jako by se opakovala jeho první sezóna v kubatuře do 250 ccm. Skončil druhý za Kenny Robertsem mladším se ztrátou 49 bodů. Sezónu 2001 už si však Valentino Rossi podmanil. Po Philu Readovi se tento dnes čtyřicetiletý jezdec stal teprve druhým závodníkem v historii mistrovství světa, který získal titul ve třech odlišných kubaturách.

„Myslím, že potřebuji pár hodin na to, abych si uvědomil, že jsem mistrem světa ve třídě do 500 ccm,“ uvedl italský jezdec krátce po závodě v Austrálii, kde byl korunován. Jak prozradil, jeho matka byla během něj velmi nervózní. „Nemohla se na ten závod dívat. Raději jej sledovala v televizi, stejně jako to dělává doma! Můj otec tady bohužel není, má totiž strach z létání. Věřím však, že mé vítězství také velmi prožíval.“

 

Společně s Hondou si pak Valentino Rossi v roce připsal na své konto zlatý hattrick, když se stal v letech 2002 a 2003 opět mistrem světa. Tento primát mu nikdo nesebral ani po jeho přestupu k Yamaze, na které rozšířil svou sbírku v následujících dvou letech o další dva tituly. A šampionem se stal také v sezónách 2008 a 2009.

V letech 2011 a 2012 působil Rossi v továrním týmu Ducati, kde prožil neslavné období. Za dvě sezóny se pouze třikrát podíval na stupně vítězů a o jeho rozchodu s italskou značkou a přestupu zpět k Yamaze se dlouho šeptalo. Spekulace se 10. srpna 2012 potvrdily. „Ducati přeje Italovi do budoucna jen to nejlepší,“ napsala tehdy ve své tiskové zprávě.

Po svém návratu k Yamaze Valentino Rossi na titul zatím nedosáhl, několikrát ho však měl téměř na dosah. Vůbec nejblíže mu byl v roce 2015, kdy jej však nakonec ukořistil jeho rival, Španěl Jorge Lorenzo.

Valentino Rossi, jeho rivalové a kontroverzní závody

Během své více než dvacetileté kariéry v mistrovství světa našel Rossi mnoho rivalů. Svého času jím byl bezesporu Max Biaggi, který byl ve své době vůbec nejpopulárnějším italským závodníkem. Rodákovi z Říma se nelíbilo, jak lehkovážně k závodům Rossi přistupuje a jak se chová. „Před televizními kamerami vystupuje velmi mile, ve skutečnosti takový ale není,“ uvedl jednou na jeho adresu. Jejich vzájemná nevraživost neustále sílila, až se vyhrotila při závodě v Japonsku, kde se „doktor“ dostal po střetu s Biaggim mimo trať. Valentino tehdy hlásal, že jej ven z dráhy poslal rivalův zákrok loktem.

Po závodě v Barceloně pak došlo mezi Italy dokonce k fyzickému napadení, a to na schodech ke stupním vítězů. Max Biaggi se dostal do potyčky s Rossiho doprovodem, na což devítinásobný mistr světa nemohl nereagovat.

Ne zrovna výborné vztahy měl Valentino Rossi také se Setem Gibernauem. I když to zpočátku vypadalo, že budou tito dva jezdci přátelé, v roce 2004 se stal opak skutečností. V noci před závodem v Kataru nanesl Rossiho tým k jeho startovní pozici vrstvu gumy, aby zajistil svému jezdci lepší trakci. To se dozvěděli lidé kolem Gibernaua a vše nahlásili. Záznamy z kamer vše potvrdily a Valentino Rossi musel startovat z poslední příčky. Ztrátu brzy dohnal, jenže nezvládl jednu ze zatáček a upadl. V boxech pak Gibernauovi údajně řekl, že se postará o to, aby už žádný závod v životě nevyhrál.

Tím však napětí mezi oběma jezdci neskončilo. O rok později se piloti opět střetli na trati. V Jerezu Valentino Rossi vyvezl Seteho Gibernaua, který většinu závodu vedl, mimo trať, čímž pro něj tehdejší Velká cena skončila. Rodák z Urbina na dotazy novinářů tenkrát reagoval slovy: „That´s racing!“

 

Přátelství nepanovalo ani mezi Valentinem Rossim a Caseyem Stonerem. V pamětích fanoušků snad navždy zůstane závod v Laguna Sece v roce 2008, ve kterém italský jezdec svého rivala ve slavné vývrtce předjel mimo trať. Napětí mezi oběma piloty vygradovalo v roce 2011, kdy v závodě ve Španělsku Valentinovi Rossimu podklouzlo přední kolo jeho motocyklu a při pádu vzal s sebou dolů také Caseyho Stonera. Když se mu Ital přišel po závodě do boxů omluvit, slyšel od svého australského rivala pouze: „Tvé ambice evidentně převyšují tvůj talent.“ V dokumentu Hitting The Apex se k incidentu vyjádřil Stoner následovně: „Řekl jsem to, protože neberu to, když se vám někdo přijde omluvit s helmou na hlavě. Takhle se neomlouvá.“

Velmi zlá krev panovala v boxech také mezi Rossim a Jorge Lorenzem. A v posledních třech letech pak můžeme sledovat jakousi „bitvu“ mezi Italem a Marcem Márquezem. Jejich první konflikt se datuje k tiskové konferenci v Malajsii, na níž Rossi obvinil svého soupeře z vybržďování v závodě v Austrálii, což Marc Márquez popřel. V nedělním závodě pak došlo k incidentu, o kterém se dodnes spekuluje. Španěl tehdy v souboji s Valentinem Rossim upadl a obvinil jej z toho, že skončil na zemi kvůli jeho kopnutí. Ačkoliv to nikdy nebylo prokázáno, rodák z Urbiny byl tehdy potrestán třemi body, musel v následujícím závodě startovat z posledního místa a tím pádem také přišel o šanci bojovat s Jorge Lorenzem o titul.

K další kontroverzní situaci došlo v minulém roce v Argentině, kdy Marc Márquez při předjíždění najel do Valentina Rossiho, který se následkem kontaktu dostal mimo trať a upadl. Španělovu omluvu v boxech nepřijal (respektive jej z něj nechal vyhodit svým dlouholetým přítelem) a na jeho adresu poslal silná slova: „Ničí náš sport, mám strach vedle něj jezdit.“

Rossiho předzávodní rituály

Devítinásobný mistr světa dodržuje před každým závodem stejný rituál. Poklekne ke svému stroji, chytne jeho stupačku a skloní hlavu. „Je to chvíle, kdy se soustředím a tiše "mluvím" se svou motorkou.“

Kromě tohoto rituálu však Valentino Rossi v rozhovoru pro motogp.com přiznal, že dodržuje také jiné zvyklosti. Například si vždy navléká boty a rukavice v daném pořadí, na motorku zásadně nasedá tak, že přes ni vždy přehazuje pravou nohu, a stejně z ní také sesedá.

Autor článku obdržel prémii 28 Kč od 14 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist