Pohled do zákulisí MotoGP očima fanouška

Petře, zkus nám nejprve popsat, jaké byly tvoje pocity, když jsi zjistil, že si vyhrál? Jak dlouho ses rozmýšlel, koho vezmeš sebou, kdo to nakonec vyhrál a jel bys vůbec do Brna, kdybys nevyhrál lístky?

Když jsem zjistil, že jsem vyhrál, měl jsem samozřejmě obrovskou radost!!! Dozvěděl jsem se to ve čtvrtek 30.7. Další den v pátek jsem měl telefon od motorkářů, že se nejedná “jen” o VIP vstupenky, ale o speciální program od BMW! Takže jsem slavil podruhé. O tom, koho vezmu s sebou, jsem nemusel dlouho přemýšlet. Vzal jsem kamaráda, se kterým jsme letos plánovali vyrazit na nějaký závod - buď do Rakouska na F1, na MotoGP do Brna, nebo na některý ze závodů DTM. Lístky do Brna jsme neměli, takže kdybych nevyhrál, nejeli bychom.

Díky BMW ses dostal tam, kam většina návštěvníků nemůže ani nahlédnout, zkus nám proto trošku popsat, jak probíhaly tvoje dny na okruhu, ať ti můžeme tiše závidět… :-)

Většina aktivit od BMW byla naplánována na sobotu, která byla nabitá od rána do večera – viz. foto programu. V sobotu ráno byla schůzka ve VIP village, kde jsme se seznámili s lidmi od BMW a naším průvodcem. V poledne jsme absolvovali desetiminutovou prohlídku boxu týmu Honda Repsol společně s Alexem Hofmannem. Po obědě jsme sledovali kvalifikaci a dostali další obrovský dárek. Náš průvodce od BMW nám zařídil skútr a přístup na servisní komunikaci podél trati!!! Takže jsme během kvalifikace objeli celý okruh na skútru. Odpoledne jsme navštívili servisní stan Michelinu, kde jsme měli prohlídku s výkladem. Potom proběhlo setkání s Lorisem Capirossim, kde jsme se mohli ptát na vše ohledně techniky a závodění. Loris je opravdu sympaťák. Je to osobnost, která rozsvítí místnost, když do ní vstoupí. Je velice komunikativní a má talent srozumitelně a obrazně vysvětlit technické otázky. A aby toho nebylo málo, den končil jízdou na trati v safety caru. V neděli jsme pak absolvovali PIT lane walk a poprosili jsme našeho člověka od BMW, jestli by nám mohl obstarat přístup na servisní komunikaci i na nedělní závod MotoGP. A on ho obstaral!  Za to patří BMW můj obrovský dík, že pro nás dokázali udělat ještě něco navíc! Nedělní závod MotoGP jsme tak mohli sledovat za svodidly na céčku. Úžasný pocit - za zády tisíce fanoušků a přímo přede mnou nejlepší jezdci světa. 

Lidé z BMW (jak z Německa, tak z Čech) byli velmi přátelští, bylo o nás opravdu skvěle postaráno. Měli jsme možnost využít zázemí v motorhomu BMW, kdykoliv jsme se potkali s někým z týmu, nezapomněli se nás zeptat na naše zážitky a jestli něco nepotřebujeme. Skvěle jsme si popovídali o našich zkušenostech s auty a motocykly BMW. Bylo na nich vidět, že nedělají jen svoji práci, ale jsou to nadšenci na správném místě. Po celý víkend byly ve VIP village k dispozici gurmánské speciality, takže jsme měli možnost ochutnat spoustu skvělých jídel a k dispozici byl i koktejlový bar.

S jakými dalšími známými tvářemi jedné stopy jste se potkali? 

Kromě Lorise jsme se ještě setkali s Alexem Hoffmanem při prohlídce garáže Hondy. Alex nám vysvětloval techniku a odpovídal na naše dotazy. No a v paddocku jsme potkali v sobotu ráno Gigi Dall’Ignu, který se nám ochotně podepsal, stejně jako Colin Edwards. Colin rozdával autogramy během komentování pro televizi, takže když byla ve vysílání několik vteřin pauza, podepisoval se. V neděli jsem taky zahlédl Maxe Biaggiho.

A co závodníci? S kterými jste se potkali a jací byli?

Závodníky MotoGP potkáte jen vyjímečně. Když se někde objeví, je tam hned spousta fanoušků a nevyhnou se podepisování a fotografování. Proto jsou spíš v garážích, motorhomech a v paddocku mezi lidmi jen bleskově prokličkují na skútrech. Jezdci se občas přišli podepsat fanouškům, kteří někdy čekali dlouhé hodiny před garážemi a kamióny týmů. V sobotu večer jsme byli před garáží Yamahy a čekali jsme na Valentina. Lidé tam byli i několik hodin. Valentino vyšel z garáže až v půl osmé. Byl ve skvělé náladě, rozesmátý a všem se podepsal. Po celém dni na okruhu, kvalifikaci, hodinách s techniky v garáži… Měl můj obdiv. Dokonce se mi povedlo ulovit také autogram od Marqueze a lidé z padocku říkali, že jsem měl velké štěstí, protože mezi fanoušky přijde jen výjimečně. 

V garážích pro Moto3 a Moto2 je možné závodníky potkat častěji. Tam mě zaujalo, jak jsou hoši po závodu “zřízení”. Potkali jsme japonského závodníka z Moto3. Strašně kulhal, měl něco s kolenem. Buď měl pád, nebo jen kolizi s jiným jezdcem. Když si uvědomíte, že za pár dní měli další závod v Rakousku… Pak jsme potkali dalšího závodníka, na kterém bylo vidět obrovské vyčerpání. To v televizi neuvidíte.

Jaký jsi měl pocit z celkové atmosféry paddocku a zákulisí MotoGP?

Atmosféra v paddocku je opravdu hodně hektická. Do paddocku jsme dorazili v sobotu asi v sedm ráno, a to tam byl ještě klid. Kolem deváté už tam byla spousta lidí, jak členů týmů, tak fanoušků s VIP lístky. Ale atmosféra je tam velmi přátelská, i ze strany týmů. Fanoušky hodně tolerují, mají s nimi trpělivost a nikdo není nervózní. Pro dokreslení - v sobotu večer při dlouhém čekání na Valentina před garáží přišel člen Yamahy a začal rozdávat fanouškům bagety. No a k paddocku samozřejmě patří i nespočetné množství umbrella girls s větším či menším množstvím chirurgického tuningu :-)

Svézt se safetycarem po Brněnském okruhu je určitě parádní zážitek, doufám, že vás jeho řidič nešetřil. :-) 

Před jízdou mi náš průvodce z BMW poradil, že můžu poprosit řidiče, aby jel naplno. Poprosil jsem ho tedy, aby jel rychle, jak to jen bude možné. Jel s námi opravdu na limitu auta a pneumatik. Byl to obrovský zážitek. Jeli jsme novou M5, auto má 600 k, 750 Nm a pohon všech kol. Jel krásnou čistou závodní stopu a přitom agresivně. Bylo úžasné sledovat, jakým způsobem si při správné stopě "rovná trať". Nejlepší byl průjezd mezi zatáčkami 12, 13. Bylo tam parádní boční přetížení, jako by nás někdo hodil stranou proti zdi a do zatáčky 13 auto doslova urval. Jeli jsme jen jedno kolo a měli čas 2:35. A to jsme jeli s pevným startem a ke konci už na cílové rovince volněji brzdili. Kdyby to bylo letmé kolo, byl by to dobrý čas. Někteří lidé jeli v M3 a řidič s nimi driftoval. Druhý den jsme se od lidí z BMW dozvěděli, že pneumatiky zničil během tří kol…

Řekni nám, jak blízko jste se dostali k technice mistrovství světa, a jen tak mezi námi, sáhnul sis? :-)

Dostali jsme se přímo až k motorkám Hondy Repsol v garáži. Byl to úžasný a velmi výjimečný pocit. Procházet celým boxem od zadní části, kde je uskladněné palivo a pneumatiky přes část, kde jsou inženýři u počítačů až po samotný prostor s motorkami. V garáži byl překvapivě klid - ticho před kvalifikační bouří. Dostali jsme zákaz cokoliv fotit a natáčet. Všechny díly byly schované, jen před garáží na nás čekaly nachystané stroje. Na motorky jsem si “sáhnul” opravdu jen očima. Například jsem chtěl vidět, jak vypadají plomby od FIM, které zabezpečují, že některé komponenty nesmějí být vyměněné. Náš průvodce Alex Hofmann mi našel plombu se štítkem přímo na motoru. Při prohlídce u Michelinu jsme zase dostali do ruky zadní pneumatiku k potěžkání. Je o něco lehčí, než běžná na silničních motorkách.

Když vyprávíš, kde všude jste byli a s kým mluvili, tak mě strašně zajímá, jestli jste se dozvěděli nějaké zvláštnosti, zajímavosti, něco co se úplně neví nebo to byl jen klasický „cirkus“?

U Michelinu jsme se dozvěděli, že Brněnská sobotní kvalifikace probíhala v jednom z vůbec nejteplejších dnů, které kdy v MotoGP zažili. Běžně se teplota závodních pneumatik pohybuje okolo 120°C, ale v sobotu v Brně to bylo až téměř 140°C. Byl to prý extrém. Všem týmům a jezdcům foukají pneumatiky na stejný tlak, nikdo ho pak nesmí měnit. Po zahřátí pneumatik vzroste tlak o 0,4 baru. Michelin používá na ráfcích senzory, které snímají tlak i teplotu a mají v sobě i údaj, jaká směs je na ráfku použita. Díky snímačům, které provozuje podél trati Dorna, můžou vidět data o každé pneumatice a směsi online a vyhodnocovat je. Michelin dodává týmům pneumatiky zdarma, mají tak MotoGP jako testovací laboratoř. Než se ale poznatky ze závodní dráhy přenesou do sériové produkce, trvá to 2- 3 roky. A když už jsem u vysokých teplot, tak při GP Malajsie, kde je nejnáročnější klima, ztratí závodníci během 50min 2,5kg.

S Lorisem jsme si povídali o tom, proč se v MotoGP nepoužívají karbonové rámy a ráfky. Prozradil nám, že v době kdy jezdil Ducati, vyvíjeli karbonový rám, který měl možnost testovat, ale neměl tak dobré mechanické vlastnosti, jako hliníkový. U hliníku se dá dobře namodelovat potřebná pružnost rámu, zatímco u karbonu to bylo problematické a byl příliš tuhý. Loris také testoval karbonové ráfky. Říkal, že motorka měla mnohem lepší vlastnosti, lepší ovladatelnost. Ale protože je karbon křehký, hrozilo by poškození ráfků při nějakém tvrdším přejezdu obrubníků. Proto jsou v technických pravidlech zakázány. Ale pokud máte dost peněz, můžete si pořídit BMW HP4 RACE, které má karbonový rám i ráfky :-) Taky jsem se Lorise ptal na tolik diskutovaný Leg Dangle - vysazování vnitřní nohy ze stupačky před zatáčkou. Říkal, že to má opravdu jen jeden jediný důvod - pomáhá to závodníkům snáze naklopit motorku.

S Alexem jsem se bavil o hmotnosti strojů. Žádný z týmů se dnes nedokáže dostat pod minimální předepsanou hmotnost. Není to jako například v F1. Tam dokáží vyrobit vůz pod minimální předepsanou hmotností, a pak se dovažuje tak, aby měl co nejnižší těžiště. Už během konstrukce motorek se počítá i s takovými detaily, jako je hmotnost a rozmístění televizních kamer, aby byly perfektně vyvážené. Také jsem se dozvěděl, že během závodu mají motorky ideální okno pro zajetí nejrychlejšího času typicky kolem sedmého kola. To fungují pneumatiky optimálně, ale záleží na okruhu. Jsou okruhy, které nejsou tak náročné na opotřebení pneumatik, pak to může být až v poslední třetině závodu, kdy už se jede s malým množstvím paliva.

Co bylo z celého víkendu „to nejvíc“?

Musím vybrat dvě věci. Nejvíc bylo sledování závodu přímo za svodidly. Můžete vnímat tu obrovskou rychlost, kdy jsou v zatáčkách od vás motorky jen asi pět metrů. Na motorky byl skvělý pohled hlavně v místech, kde je servisní komunikace pod úrovní dráhy a vy máte oči ve výšce, kde se pneumatiky dotýkají trati. Vidět takhle zblízka motorky při závodě a kvalifikaci s tisíci fanoušky za zády na céčku byl silný zážitek. A druhý nejvíc zážitek byla jízda v safety caru.

Bylo všechno dokonalé, nebo by něco sneslo i kritiku?

Jediné, co se mi nelíbilo, nebo spíš zamrzelo, je stárnoucí infrastruktura na okruhu. Už by to chtělo větší rekonstrukci a investici. I toalety pro VIP hosty jsou pod úrovní většiny čerpacích stanic. Loni jsem se byl podívat v Portugalsku na Portimau. Je to nový okruh s obrovskými tribunami a perfektní infrastrukturou. Kousek od trati je nádherný luxusní hotelový komplex, a MotoGP tam nemají. Doufám, že si u nás závod udržíme. Má u nás dlouhou tradici a na to můžeme být opravdu hrdí!

Bylo něco, co tě fakt překvapilo?

Fyzické proporce závodníků. Že jsou malí, to jsem čekal. Ale to, jak mají tenké nohy a ruce, to byl šok. Někteří z nich vypadají jako školáci na prvním stupni. V televizi a na fotkách je to něco jiného, než na vlastní oči. Největší, nebo spíš nejmenší extrém byl Dani Pedrosa.

Otázka na závěr. Budeš po tomhle zážitku schopný ještě někdy absolvovat velkou cenu na céčku jen tak na dece pod slunečníkem?

Určitě budu moc absolvovat velkou cenu na céčku znovu :-) Ale vždycky budu vzpomínat na to, jak jsem stál za svodidly a vnímal tu bezprostřední rychlost.

Na závěr chci moc, moc poděkovat BMW Motorrad ČR a Motorkařům.cz za životní zážitek!!!

My děkujeme za rozhovor a jsme rádi, že sis to parádně užil!

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)
Vladimír Rejda - (Odebírat články autora)