Osobnosti paddocku - Jorge Aspar Martinez

Říká vám něco jméno Jorge Martinez? Zřejmě ho budete znát lépe pod rodinným jménem „Aspar“. Ano, nejedná se o nikoho jiného než mistra řídítek pozdních osmdesátých let a charismatického týmového šéfa vlastního týmu. Naše osobnost paddocku, která se svého času na trati utkala i se samotným Valentino Rossim.

Touha po závodění

Jorge Martínez Salvadores (mnohý ho známe pod známější přezdívkou „Aspar“, která pochází z rodinné historie) svou touhu po závodění objevil v 70. letech, když mu bylo asi 10 let. Šlo o pouliční závody, které ho tak okouzlil. Ty byly v té době ve španělsku nesmírně populární a zažívaly jakýsi boom. Jezdilo se každý víkend, na sice uzavřených ale městských tratích. Závody doprovázely oslavné festivaly, bylo to však bezpochyby, závodně velmi nebezpečné. V polovině 80. let se situace naštěstí začala vylepšovat a také závody se začaly měnit, a to směrem k modernějším moto-dromům.

Jakmile měl mladý „Aspar“ 16 let, začal doma ve Španělsku okamžitě závodit. Příběh o závodění se tedy začal psát v roce 1979, ve španělské juniorské lize. Od samého začátku začal být úspěšný, vyhrával závody a umisťoval se v popředí hodnocení šampionátu. Dokonce, své úplně první závody v Guadasuare, městě ve Valencii, pět minut od rodné Alciry dokončil s pronajatým čtyřrychlostním Derbi 50 na druhém místě. Myšlenka závodění ve světovém šampionátu se mu vryla do povědomí tak pevně, že ho vlastně už nikdy poté neopustila.

Závodní začátky na městských okruzích 1979

Zlatý věk Aspara Martineze

Po několika letech učení, ve kterých získával trofeje a menší tituly (obecně, rekordy lámal také v historických tabulkách díky svému velmi mladému věku, ve kterém úspěchy průběžně dosahoval), byl v roce 1981 poprvé prohlášen mistrem Španělska ve třídě 50 ccm.

Značka Bultaco (tým Bultaco-Motul) byl motocykl, na kterém jezdil během svého úplného debutu v mistrovství světa, na Velké ceně Jaramy 1982. Od tohoto momentu byla jeho kariérní dráha doslova meteorická. Ve stejném roce už skončil na 11. místě ve světovém šampionátu, a zanedlouho se stal oficiálním jezdcem značky Derbi - značky, se kterou dosáhl na svá nejlepší vítězství.

Rok 1984

Jeho úspěchy ve světovém šampionátu dostaly nový impuls od roku 1984. S podporou Paca Tombase zakončil rok na čtvrtém místě v kategorii 80 ccm. Vyhrál také svou první Grand Prix vůbec, v holandském Assenu.

První vítězná Grand Prix

Rok 1985 představuje další krok v jeho kariéře směrem k nadějím o zisku vysněného titulu mistra světa, jelikož skončil na celkově druhém místě. Počínaje rokem 1986 začíná Jorgeho zlatý věk. Na tři roky, tedy mezi lety 1986 a 1988, byl téměř neporazitelný. Jeho dominance byla tak veliká, že se v roce 1988 se představil ve dvou kategoriích najednou, v 80 ccm a 125 ccm, což bylo něco, vyhrazené jen pro velké šampiony. Obě kategorie ve zmíněném roce velkolepě vyhrál.

Rok 1986 znamenal nástup zlaté éry Aspara Martineze

Rok 1988 byl rokem absolutní dominance

Ústup z nejvyšších pozic

Od roku 1989, který byl jeho posledním rokem na milované značce Derbi, si historie pamatuje jeho postupný ústup z dominance. Během tohoto roku ho strašná série zranění odsouvá na deváté místo ve světovém šampionátu, a následující rok v týmu JJ Cobas nemohlo být o oslavách titulu také ani řeč.

Poslední rok na značce Derbi - 1989

Od roku 1992 se rozhodl jít vlastní cestou a zakládá vlastní tým. V posledních letech aktivní kariéry střídal různé značky – Honda, Yamaha či Aprilia, ale nepřinesly mu dobré výsledky. Navíc příchod nových, mladých a jezdců způsobil, že Aspar navzdory svému enormnímu nadšení nedosahoval dobrých výsledků, s výjimkou několika pódií.

1994 na technice Yamaha získal jedno jediné vítězství v sezóně

Z šampionátu mistrovství světa odešel ve věku z pětatřiceti let, po odjetí Velké ceny Austrálie v roce 1997 poté, co absolvoval celkem 196 velkých cen.

Jeho odchod do důchodu aktivního jezdce ovšem neznamenal, že by zcela opustil svět motorek. Ba naopak. Je málo známo, že po skončení závodní kariéry pracoval chvíli jako testovací jezdec Aprilie, jelikož se nechtěl úplně vzdát závodní sedačky. Přechod to nebyl jednoduchý, protože se jako testovací jezdec zaměřoval hlavně na vývoj motocyklu vzhledem k možným nákladům, a nikoli jen na vítězství v jednotlivých závodech.

Rok 1997 a souboje s Valentinem Rossim

Projekt vlastního týmu

Svůj tým založený v roce 1992 po odchodu na závodní odpočinek začal kontinuálně vést jako manažer. Navzdory bohaté účasti týmu ve všech třídách světového šampionátu motocyklů se vždy nejvíce dařilo tomu s nejmenším zdvihovým objemem. V kategorii 125 ccm získaly čtyři tituly zásluhou Álvara Bautisty, Gábora Talmácsiho, Juliána Simóna a Nico Terola, který se stal posledním šampionem kategorie 125 ccm před příchodem Moto3. Za zmínku stojí také řada dalších prestižních jezdců, kteří byli v týmu Aspar, jako například Emilio Alzamora, Alex Debon, Randy De Puniet, Toni Elías, Sebastián Porto a Arnaud Vincent.

Nicolas Terol

Od roku 2010 rozšířili svou účast i na MotoGP, s Ducati Desmosedici, kde jejich barvy ve svítivé žluté barvě (hlavním sponzorem byly španělské „zlaté stránky“) v úvodu hájil Héctor Barberá.

Héctor Barbera během prvního roku týmu v královské kubatuře

Projekt královské kubatury provozoval celých 8 let. V roce 2018 se rozhodl přejmenovat svůj tým na „Ángel Nieto Team“ na počest svého přítele a zesnulého madridského jezdce Ángela Nieta. Tento rok byl ostatně, asi i trochu symboliky, úplně posledním v královské kubatuře. Za vším hledejme finance.

Tým Aspar MotoGP

Jak v jednom z rozhovorů ozřejmil, zastřešení jeho privátního týmu bylo v rozmezí 10 - 12 milionů EUR (Dorna dodávala 5 mil., zbytek šlo na vrub týmu). Problémem bylo, že o satelitních jezdcích se moc nemluvilo a shánění rozpočtu bylo bez novinových titulků o vítězstvích obtížné. Náklady na kubatury Moto2 či Moto3 jsou poloviční, a stačí k zajištění materiálu se kterým lze vyhrát světový titul. Aktivity týmu se proto také v dnešních dnech zaměřují mimo královskou kubaturu a jsou zárukou úspěšného materiálu pro své jezdce. Ostatně, doplňme ještě informaci, že začátkem roku 2020 se celý tým vrátili k původnímu názvu týmu „Aspar Team“.

Novodobá historie týmu Aspar

V týmu pracuje od roku 2005 Gino Borsoi, který tým pozvedl směrem k ještě vyšší efektivitě a preciznosti. Za největšího profesionála, se kterým měl možnost jako týmový šéf spolupracovat byl podle jeho názoru Nicky Hayden.

Jorge Martinez a Gino Borsoi

Životní příběh práce brilantního týmového šéfa a jezdce

Každého pilota kterého v rámci svého týmu vede, bere individuálně, a dokáže své zkušenosti závodníka interpretovat do systematické práce. S jezdcem pracuje jak do psychické úrovně, tak do projevu na trati.

Na fotografiích se svěřencem Julianem Simonem

Jako týmový šéf angažoval mnoho jezdců - vlevo Bradley Smith, vpravo Aleix Espargaró

Zatáčka číslo 8 na okruhu Jerez získala na jeho počest jméno „Aspar“. Stal se celkem třikrát mistr světa v objemu 80 ccm v letech 1986, 1987 a 1988 s Derbi a jednou ve 125 ccm, v roce 1988 opětovně s Derbi. Je čtvrtým nejúspěšnějším španělským jezdcem v mistrovství světa po Ángelu Nietovi, Marcovi Márquezovi a Jorgem Lorenzovi. Spolu se Sitem Ponsem sloužil jako inspirace k příští generaci španělských jezdců v čele s Alexem Crivillé.

Zatáčka číslo 8 na okruhu Jerez nese jeho jméno, ceremoniálu se zúčastnil i Ángel Nieto

Byl uveden mezi legendy MotoGP

Kromě získaných titulů byl Aspar za své úsilí odměněn vyznamenáními, jako je jmenování „oblíbeného syna Alciry“, zlatou medailí za sportovní zásluhy, nebo dvěma nominacemi na cenu „prince z Asturie“.

Kariérně obdivoval Ángela Nieta či Ricarda Torma. Pamatuje časy, kdy se jezdily dvě kategorie najednou (což je obdivuhodné, neboť závodník se musel vždy přeorientovat na rozdílný objem, pneumatiky či styl jízdy společně s rozdílnými brzdnými body).

Bohatá kariéra čtvrtého neúspěšnějšího španělského jezdce historie

S úsměvem vzpomíná, že svou kariéru skončil vlastně tak trochu kvůli Valentinu Rossimu, nakolik přišel někdo, koho už nedokázal porazit. Navíc, Valentino byl prostě moderní i svojí extrovertní show.

Jeho srdeční motorkou bylo Derbi (ta v závodění vystupovala samostatně až do doby, kdy ji koupilo Piaggio kolem roku 1989 kdy se také jejich cesty rozcházejí). Značka a lidé v ní byla pro něj něco jako rodina. Jorge Aspar Martinez, naše osobnost paddocku a legenda MotoGP.

Aspar Martinez

Náš tip

Sito Pons - Osobnosti paddocku

Informace o redaktorovi

Tomáš Scherer - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist