Osobnosti paddocku - James Toseland

Mládí s raketovým startem kariéry

Úvodní motocyklové kroky mladého Jamese Toselanda se spojují hlavně s nezpevněnou cestou. Jako mnoho jiný světový závodníci, stejně tak James začal získávat své první zkušenosti za řídítky motocyklů na terénních silnicích, poblíž jeho domova ve střední části Anglie. Svoji první motorku dostal na Vánoce, ve věku devět let. Nebyla to ovšem jen jízda na motorce, čemuž se Toseland věnoval. Byla to také hra na klavír, o kterou se začal zajímat přibližně ve stejnou dobu jako o motocykly. Nejdříve se hře učil od své babičky, později navštěvoval hodiny klavíru. Ty mimochodem navštěvoval ještě v dobách, kdy už soutěžil na úrovni mistrovství světa.

Přestože jeho rodina neměla velké finanční příjmy, i tak mu umožnila startovat na juniorských motokrosových akcích po celém Spojeném království. V jeho začínající kariéře ho podporoval zejména jeho nevlastní otec, který mu byl ve světě motorek velkým vzorem. Bez něj by se zřejmě nikdy nestal profesionálním závodníkem a věnoval by se tak jen své hudební kariéře. Ve věku teenagera přeorientoval James své zaměření z off-road motorky na silniční závody. Ukázalo se, že pro jízdu na uzavřené trati byl přirozeně talentovaný a v silničních závodech se etabloval velice rychle. Už ve věku čtrnácti let získával první ocenění. Byl vždy důsledný a ve sportu to chtěl dotáhnout co nejvýše. Roky dospívání tak trávil v karavanu na závodních okruzích. V té době však nezažíval jen radosti. V tomto období se musel také vyrovnávat s náhlou rodinou tragédií, a to ztrátou zmiňovaného nevlastního otce. Byly to pro něj nepříjemné chvíle, ale i kvůli němu, musel uspět.

Jízdu na motorce bral populární „JT“ jako zápas do kterého dával vždy úplně všechno. Jeho první skutečný závod se odehrál na okruhu „Three Sisters Race Circuit“, ve Wiganu. V britském šampionátu mladých se již v úvodním roce působení stal juniorským mistrem. Následně pokračoval ve třídě „UK Superteen“ s motocyklem kategorie 125 cm3. Po kvalitních výsledcích postupně vstupoval do povědomí a mnohé závodní týmy mu začaly věnovat pozornost. Na konci devadesátých let již dominoval také sérií Honda CB500 Cup. To nezůstalo bez zájmu a brzy (v roce 1997) byl obsazen do britského národního šampionátu, s motorkou třídy Supersport. Měl tehdy jen šestnáct let a pořadatelé museli kvůli Jamesovi změnit pravidla, protože do té doby museli mít jezdci této série minimálně osmnáct let. A dařilo se mu výborně. Svými výkony znovu porážel elitní jezdce kategorie.

Rok 1997, ve třídě 600 cm3 museli kvůli Jamesovi pozměnit věkový limit

Toseland byl bezpochyby talent a stávala se z něj silná ale zároveň jezdecky velmi vyrovnaná osobnost. V důsledku svých ranných závodních úspěchů se velmi brzy dostal do továrního týmu Castrol Honda World Supersport, kde odjel dvě kompletní sezóny (1998 a 1999). Z historického pohledu bylo rozhodnutí nastoupit do této série tak brzo poněkud ukvapené. Ve rovnání sil se světovou konkurencí v nich totiž skončil nejprve na 19. a následně na 11. místě celkově, což popravdě nebylo úplně oslnivé. Proto se od roku 2000 vrátil do Británie, aby se stal jezdcem BSB, vysoce kvalitního národního šampionátu kategorie Superbike. Tam se na Hondě VTR představil v týmu Vimto, mecenáše Paula Birda. Sice kvůli zranění vynechal několik závodů, rostoucí rychlost se mu nedala upřít. Mezi jeho výsledky patřilo pravidelné umisťování se mezi osmi nejlepšími jezdci, včetně dvou šestých míst v Oulton Parku. Británie měla nového potencionálního hrdinu a hvězdná kariéra světového kalibru na sebe nenechala dlouho čekat…

Sezóny 1998 a 1999 strávené v týmu Castrol Honda World Supersport

Vimto Honda VTR 1000

Dvojnásobný mistr světa SBK

Toseland byl díky svým stoupajícím výkonům z BSB (znovu v poměrně mladém věku 20 let) osloven superbikovým seskupením GSE s nabídkou, aby se pro sezónu 2001 připojil do jejich týmu. Taková nabídka se už nemusela opakovat a James si toho byl vědom. V týmu se jeho partnerem stal v Británii již dobře známý Neil Hodgson. Zpočátku nebyly Jamesovy výsledky úplně výrazné a dalo by se říct, že zůstal trochu zastíněný zkušenějším kolegou. Koncem následující sezóny 2002 už ale Toseland bojoval o nejvyšší příčky a v Nizozemsku si připsal první pódium mezi superbikovou elitou. V roce 2003 kolega Hodgson přestoupil do fabrického Ducati Fila a James se stal jedničkou týmu. Ve stále silnějším seskupení GSE byl schopen získat své první vítězství v Oscherslebenu a třetí místo v celkovém pořadí šampionátu. V roce 2004, poté co Neil Hodgson a Ruben Xaus (tehdejší týmoví kolegové továrního týmu) společně opustili mistrovství světa superbiků, aby závodili v MotoGP, se k továrnímu týmu Fila Ducati připojil právě Toseland. James se zkušeným týmovým partnerem Regisem Laconim dominovali celé sezóně. Po napínavém boji do posledního závodu Toseland získal svůj první světový titul třídy SBK ve věku 23 let. Pravdou je, že v těch dobách by se Ducati hodilo spíše vítězství francouzského týmového kolegu, a proto měl zisk titulu pro Toselanda v mínění týmu poněkud hořkou příchuť. Tak či onak, za své výkony si ho rozhodně zasloužil.

Debutová sezóna SBK 2001

Sezóny 2002 a 2003 v týmu GSE

Mistrovský rok 2004 v továrním týmu Fila

Po předešlé recesi třídy SBK byl rok 2005 rokem velkého návratu značek Suzuki a Yamaha na světové bojiště třídy Superbike (japonské značky věnovaly kolem roku 2002 veškeré úsilí nové třídě MotoGP). Se sílící konkurencí se v sezóně 2005 ukončila nadvláda Ducati a prvenství získal Troy Corser na Suzuki. Toseland skončil celkově čtvrtý, což bylo pro tovární tým málo. Ducati se rozhodla vsadit na jiné piloty a Toseland zůstal bez práce. V roce 2006 tedy James přešel do závodního týmu Winston Ten Kate Racing Honda a v týmu tak nahradil odcházejícího Chrise Vermeulena. Sezónu ukončil celkově druhý za Troyem Baylissem, kterého považuje za největšího rivala své kariéry. Navíc Bayliss po návratu z MotoGP pro sezónu 2006 přebral právě Toselandovu sedačku u tovární Ducati Xerox, což soubojem na trati dávalo zvláštní náboj.

James setrval v SBK i pro rok 2007 a pokračoval ve stabilních výkonech s nizozemským týmem Ten Kate Racing Honda. Stalo se tak i přes lákavou nabídku Pramac d'Antin z MotoGP, která ho oslovila se stálou smlouvou. James ale chtěl dokázat odborné i laické veřejnosti, že má stále schopnosti pro zisk dalšího titulu superbikové série. Co navíc, stále neskrýval jistou míru zklamání, že s ním Ducati na konci roku 2005 rozvázala spolupráci. Toseland po skvělé sezóně získal svůj druhý titul mistra světa Superbike a přidal se tak ke Troyovi Corserovi jako jedinému muži, který vyhrál šampionát SBK se dvěma různými výrobci motocyklů. Legendární Nori Haga za ním zaostal po napínavé sezóně jen o dva těsné body. Toseland byl svými výkony opravdu v kurzu, což mu poskytlo možnost startu na prestižním závodě 8 hours of Suzuka, kde jej v týmu HRC Honda doplnil Ryuichi Kiyonari.

V sezóně 2005 pokračoval v továrním týmu Ducati

Účinkování u Ten Kate Racing Honda bylo zakončeno druhým titulem mistra světa a účastí na osmihodinovém závodu v Suzuce

Kariéra jezdce MotoGP a návrat do Superbiků

Bylo jen otázkou krátkého času, kdy Toselanda nakonec uvidíme v premier class. Stalo se tak pro rok 2008, ve kterém byl potvrzen jeho přestup k týmu Yamaha Tech3. Toselandovým týmovým kolegou se stal Colin Edwards a společně tak vytvořili jednu z nejzajímavějších dvojic čtyřtaktní éry nejvyšší třídy. Tváří v tvář neznámým tratím a technice se dala očekávat těžká sezóna. Toseland byl ale okamžitě konkurenceschopnější, než se původně předpokládalo. Během turbulentní sezóny ukázal nesporný potenciál a první rok ve třídě MotoGP skončil celkově na jedenáctém místě v šampionátu.

Na rok 2009 byla prodloužena vzájemná spolupráce s francouzským týmem a rovněž byl potvrzen i týmový kolega Edwards. Sezóna 2009 však byla plná komplikací. V předsezónním testování James utrpěl dvě velké nehody, které se zřejmě promítly i do další nepohody během celého ročníku. Během sezóny byl Toseland také nespokojen s komunikací se svým inženýrem a jeho stížnosti vedly ke vzájemné výměně šéfa posádek s týmovým kolegou. Edwards s touto změnou nesouhlasil, což vedlo ke vzájemnému napětí. Navzdory změně šéfa posádky Toseland skončil před Edwardsem pouze ve dvou závodech. Po nešťastné sezóně plné souboje s formou a zraněními v celkovém hodnocení obsadil pouze čtrnáctou příčku, a pro rok 2010 byl v týmu nahrazen příchozím Benem Spiesem.

Dvě sezóny premier class v týmu Tech3

Yamaha mu ale stále důvěřovala a chtěla, aby byl i nadále součástí jejich organizace. Po ztrátě místa v Tech3 Yamaha tedy „JT“ převzal pro sezónu 2010 místo po odcházejícím Benu Spiesovi v týmu Sterilgarda Yamaha World Superbike. Jeho týmovým kolegou byl krajan Cal Crutchlow. Toseland se od začátku sezóny snažil adaptovat na nový motocykl po boku s Frankieho Carchediho (pozdější šéf posádky mistra MotoGP, Joana Mira). Hvězdný comeback se ale nekonal a navrátilec Toseland obsadil chudé deváté místo v konečném účtování sezóny.

Pro rok 2011 změnil motocykl a podepsal smlouvu s týmem BMW Motorrad Italia, aby se s tovární podporou představil na palubě ambiciózního BMW S1000RR. Z profesionálního motoristického závodění ale odešel ještě téhož roku kvůli zranění pravého zápěstí, které utrpěl v rámci testování na Motorland Aragon. James při velké havárii proletěl přes řídítka a dopadl tak nešťastně, že si vykloubil všechny kosti v zápěstí. Nebylo to sice největší zranění, které ve své kariéře zažil, bylo ale s největšími následky. Po operaci, rychlé rekonvalescenci a absolvování dvou závodních víkendů už nemohl jezdit tak rychle jako před zraněním. Absolvovaná operace zápěstí ho sice zachránila před úplnou ztrátou používání ruky, poškození kostí ale bylo tak vážné, že mu zbylo jen 30 až 40 procent hybnosti. Zranění ho při jízdě neustále limitovalo a závodění o nejvyšší příčky vždy hrozilo pádem. Co navíc, dlouhodobé nelichotivé lékařské prognózy přinášely názor, že se jeho zápěstí už nikdy nezahojí natolik, aby mohl správně ovládat plyn a procházet pravotočivými zatáčkami. Místo toho, aby končil každý závod desátý, raději ukončil kariéru. Předčasný konec byl pro něj bezpochyby zničující ranou. Nutno podotknout, že se s komplikovaným zraněním potýká dodnes a má za sebou několik dalších operací.

Plánovaný hvězdný comeback do třídy SBK se nekonal

Život po ukončení závodění

Toseland i po ukončení kariéry zůstal věrný motocyklovému dění. I nadále využíval svých předchozích zkušeností ze závodní dráhy k tomu, aby pomáhal rozvíjet budoucí hvězdy motocyklových okruhů v rámci „Phil Burgan Race Academy“ (do které se částečně zapojoval již od roku 2007). Od roku 2012 tedy Toseland vstoupil plně na mentorskou roli a poskytoval individuální podporu mladým talentovaným motocyklovým závodníkům včetně Dannyho Webba či Sylvaina Barriera. Pro rok 2020 se také stal manažerem týmu Wepol Racing se sídlem v České republice, s jezdci třídy World Supersport a Supersport 300.

Role mentora v rámci Phil Burgan Race Academy a Wepol Racing

Sice svoji energii a soustředění během kariéry světového pilota plně věnoval závodění, byla zde stále i hudba, která (ještě nevědomě) mapovala jeho budoucnost. Je zřejmě málo známo, že James ještě během aktivních jezdeckých let komponoval také hudbu a působil příležitostně jako pianista ve skupině „Crash“ (v epizodních vystoupeních po závodech). Hlavně kvůli tomu jsme mohli v jeho závodním logu během kariéry potkávat i houslový klíč.

Vztah k hudbě se promítal i do jeho závodního loga

Po předčasném ukončení závodní kariéry se Toseland ke své další lásce – hudbě – vrátil úplně naplno. Po odchodu do závodního důchodu začal se psaním nových skladeb. Naštěstí zranění zápěstí neovlivnilo jeho schopnost hrát na hudební nástroje. Po několika měsících komponování nových hudebních podkladů a textů následně začal vystupovat jako zpěvák vlastní rockové skupiny, jednoduše pojmenované „Toseland“. Společně vydali několik alb a se svou kapelou má na kontě desítky vystoupení po celém světě. Zajímavé je, že se také zapojuje do mnoha charitativních iniciativ a v roce 2005 o něm vyšla knižní autobiografie. Byl ženatý se zpěvačkou a skladatelkou jménem Katie Melua, se kterou se v roce 2020 rozešli.

Toseland - Life Is Beautiful (Official Video)

Hudební kariéra

Toseland jako příležitostný komentátor BT Sport a Eurosport, a také během charitativních akcí

James Toseland naše osobnost paddocku

Informace o redaktorovi

Tomáš Scherer - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE