Nechci porazet pouze Valentina
Text: Jiří Mikšík | Zveřejněno: 7.9.2005 | Zobrazeno: 1 870x
Ex-mistr sveta superbiku Colin Edwards je nazoru, ze odesel ze superbiku prilis pozde.
Uteklo uz hodne casu od doby , co “Texaske tornado” vyhralo mistrovstvi USA 1992 ve tride do 250 ccm (pred Kenny Robertsem) az k okamziku, nez se z neho stal spickovy pilot MotoGP.
Po prvnich uspesich v kubature dvestepadesatek jezdil potom Edwards dva roky americky superbikovy sampionat.
A potom se vydal do Evropy, aby zde jezdil serial SBK. Ale misto toho, aby se z neho odrazil do tridy 500 ccm, respektive pozdeji do MotoGP a sbiral zde naplanovane uspechy, tak se teprve po 8 letech nechal premluvit, aby konecne ve svych skoro triceti letech presedlal do kralovske tridy.
Samozrejme, za celou tu dobu stravenou v superbicich se vubec Colin nemusi stydet, ba prave naopak. Pro Yamahu ziskal nezanedbatelne mnozstvi uspechu. Ale pokud se uz obmenoval jezdecky personal v nejsilnejsi kubature Grand Prix, tak byl tento American vzdy prehlizen.
To byl take duvod, proc koncem roku 1997 prestoupil k Honde a v letech 2000 a 2002 se na ni stal mistrem sveta, ovsem stale jeste v superbicich.
Ale jak to u neho bylo normalni, ani po zisku druheho titulu mistra sveta nebyl rychly Texasan tim, ktery by mel pilotovat tovarni stroj stejne znacky v Grand Prix.
Pro rok 2003 dostal sice moznost, jet privatni Hondu RC211V, ale na pneumatikach Bridgestone. A to i presto, ze celou svou jezdeckou karieru spojil s Michelinem a i nadale patri k oblibenym testovacim pilotum francouzskeho pneumatikarskeho giganta. Misto neho dostal tuto moznost, tedy jet tovarni stroj HRC, americky mistr superbiku Nicky Hayden. To nastvalo texaskeho pilota natolik, ze podepsal smlouvu s italskou Aprilii.
“Citil jsem se u Hondy jako nevlastni dite s rezavymi vlasy. Nebo lepe receno jako toulavy pes, kteremu nekdo nabidne cas od casu pod nos kus zvance, aby uz konecne dal pokoj”, rika trpce americky pilot.
Sezona na trivalcove Aprilii byla ovsem uplne jina, nez si tehdejsi mistr sveta superbiku predstavoval. Motocykl byl sice velmi rychly, ale “Drive-wire-system” nebyl vubec dokonaly. A jako vrchol mu na Sachsenringu explodovala pri plnem plynu benzinova nadrz. Takze suma sumarum, v zaveru byl Edwards velmi rad, ze prezil celou sezonu ve zdravi. Co jedine bylo pozitivni, svymi vykony na sebe upozornil tym Telefonica MoviStar a tato staj mu nabidla smlouvu jako jezdce cislo dve, vedle Sete Gibernaua.
Nebyla to ale zadna hra pro deti, nybrz naopak. Motocykl byl sice na velmi dobre urovni, vzdyt s nim skoncil Edwards dvakrate jako druhy !, ale neustale problemy se stabilitou podvozku, neprijemnym a necekanym blokovanim predniho ci zadniho kola, to vse mu rozhodne nepridalo na vlastni sebeduvere. A tak se pomalu proslychalo, ze Colin Edwards uz ve sve kariere dosahl vrcholu a je na ceste smerem dolu. A jelikoz i Bayliss a Hayden zustali hodne dluzni jejich ocekavanym uspechum, tak se vzil nazor: Esa serialu superbiku nedokazi ukazat v MotoGP to, co se vlastne od nich ocekava.
Ovsem Edwards dokoncil sampionat 2004 jako 5. celkove a dostal tak jeste jednu sanci, a to jet po boku Valentina Rossiho v tymu Gauloises Yamaha.
Mezitim ma Colin uz 31 let, jeho zena Alyssia a dcera Gracie (2 roky) ho v motorhome doprovazi na vsech zavodech. Colin je velmi popularni, momentalne spokojeny a mezi vsemi take oblibeny. Je na nem videt, ze proziva zavodni motocykly opravdu z celeho srdce a tak neni divu, ze ma letos velmi dobrou sezonu, na jejimz konci by mohl skoncit jako vicemistr sveta – momentalne se nachazi na 4. miste se ztratou 6 bodu na druheho Biaggiho.
A pritom ve svem tretim roce ucinkovani v serialu Grand Prix nezna nektere okruhy o nic vice, nez kterykoliv zacinajici pilot stopetadvacitek. Vypada to tak, ze si tento americky jezdec tuto novou sanci u Yamahy zaslouzil, vzdyt v Laguna Seca malem vyhral.
“Odlepit Yamahu dobre od startu neni vubec jednoduche. Ale mne se doposud podarilo dobre odstartovat se vsemi moznymi druhy motocyklu, takze se zda, ze jsem tento “trik” nyni zvladl. Navic dlouhodoba statistika ukazuje, ze minimalne jednou za deset zavodu se kazdemu pilotovi podari superstart, takze to doufejme priste vyjde i mne. Ale co se tyka Laguny Secy, pokud kdybych nebyl ze zacatku zaklinen mezi ostatnimi souperi, tak by se cely zavod vyvijel uplne jinak. A kdyz jsem se dostal az k Rossimu, tak byly pneumatiky uz hodne sjete. Sice jsem ho predjel, ale on se brzy vzpamatoval a napriklad v poslednim kole zajel cas 1:24,5. To je jeho nejvetsi zbran, nebot ja jsem na neho v tomto kole ztratil 0,6 sekundy. A to jsem jel jako o svuj drahy zivot ! Kolo pred tim jsem videl Valentina za sebou a jel toto kolo za 1:24,8 a pritom si byl vedom toho, ze mu nesmim nechat otevrenou zadnou diru k predjeti. Ale take mi bylo jasne, na tomto okruhu se nepredjizdi prave snadno.”, vysvetluje souboj s Rossim na GP USA tovarni pilot Yamahy.
“Muj styl je jiny, nez u ostatnich jezdcu. Cim vypadam, ze jedu pomaleji, tim jsem vlastne rychlejsi. Ci-li pokud to vypada tak, ze jsem na normalnim nedelnim vylete, tak jsem ten den opravdu rychly. Ale to tak bylo vzdy a take bude, jedno jestli jedu 250-ky, superbiky ci MotoGP.”, rika o svem jezdeckem stylu zkuseny americky jezdec a pokracuje: “Na Honde V5 ovsem tento styl nefungoval. S tim ale souvisely nove tluste penumatiky od Michelinu. Mel jsi totiz najednou vzadu takovy kontakt s asfaltem, ze predni kolo nedrzelo, tak jako drive, kdyz jsi chtel projet s velkou rychlosti zatacku.
Naopak podvozek Yamahy je vynikajici. Jeste se mi motocykl “nerozkyval” a to s temi stejnymi pneumatikami. Je to proste fantazie. Mne uz letos uklouzlo mnohokrat predni kolo u Yamahy, coz u jineho motocyklu znamena priblizne 20 padu. A ja jeste nespadl ani jednou !”, vychvaluje novou Yamahu jeji tovarni pilot.
“V dobe, kdy jsem jezdil superbiky za Hondu, tak jsem mel jako stajoveho kolegu Aarona Slighta a ten trpel utkvelou predstavou, dokonce se da rici nemoci: Tvym nejvetsim je tvuj stajovy kolega, toho musis porazet, jinak nedostanes novou smlouvu. Ale od toho jsem se ja distancoval, mam uplne jinou predstavu: Nechci porazet pouze jeho, nybrz vsechny.
Kdyz totiz dojel Aaron do cile prede mnou, tak jsem si rikal: My jsme prece jeden tym. Ale hodne mych kolegu nedokaze tuto situaci vubec prezit.
Dobre, Valentino vyhral letos 9 z 11 zavodu. Pokud tedy chci vyhrat zavod, musim porazit jeho. Ale jak uz jsem rekl, mam radeji predstavu tymu a my jsme uspesny tym.”
“Mluvim s Valentinem o vsem. To ale neznamena, ze mame nejaky oficielni spolecny mitink. My se bavime po treninku v okamziku, kdy uz jsme prevleceni a pak jsou na poradu temata: Jaka byla tato pneumatika ? A co to nove perovani ? Proste vymenujeme si pratelsky informace ! Ovsem hodne se da vycist z computeru, co jsem delal ja, co delal on. A tak je vlastne hlavnim tematem vetsinou, jaky pocit mas pro tu ci onu pneumatiku.”
“Samozrejme, ze jsem musel svuj jezdecky styl menit dle motoycklu. Kdyz jsem jezdil Aprilii, tak jsem opustil svuj nauceny styl ze superbiku a jezdil “Hang-On-Stil”. U Hondy potom bylo jasne: “Zamirit” a pridat plyn. Pokazde, kdy jsem se pokusil projet zatacku vetsi rychlosti, zacalo vibrovani. To jsem nastesti letos jeste nepoznal a ma to pozitivni vliv na mou rychlost prujezdu zatackami.
Je to trochu komicke, ale pri prvnim testu na Yamaze byl Valentino v zatackach o 7 az 10 km/h rychlejsi !
Rikal jsem si, k certu, jak je toto mozne ? A teprve kdyz jsem zacal drive brzdit a potom brzdu drive take pustil, tak jsem to pochopil. Musim udelat to, co mi tento motocykl umoznuje !”
“Udelal jsem jednu velkou chybu, kterou ale vidim az dnes. Pet roku v superbicich je zbytecne mnoho. Mel jsem radeji jezdit dva roky tridu do 250 ccm. A tim jsem mel take zacit. Potom jeden nebo dva roky superbiky. Protoze preskocit z dvestepadesatek rovnou na MotoGP, to je hrozne tezke. Podivej se na Melandriho, ten uz jede treti rok ctyrvalec…
Ovsem jezdci jako Dovizioso, Pedrosa, Lorenzo ci Stoner maji tolik talentu, ze snad superbikovou skolu ani nepotrebuji. Mozna se musi rok ci dva zaucit, ale oni to mozna dokazi i bez toho. Presto by jim SBK neuskodilo. Musis se proste naucit, ze se zadni kolo pri zrychlovani protaci.”
“Co se tyka me budoucnosti, tak nesmim prozrazovat zadne detaily me smlouvy. Ale kdyz skoncim v mistrovstvi do 5. mista celkove, tak zustanu u Yamahy a vypada to velmi nadejne. Drive jsem si myslel, ze az budu mit 32 nebo 33 let, musim skoncit. Myslel jsem si, ze v tomto veku ztraci clovek na rychlosti reflexu. Navic v techto letech meli Doohan a Rainey velmi osklive pady.
Mezitim uz vim, na stari to zas tak nezalezi. Je to o tom, ze jezdis hodne let na vyborne pripravenem motocyklu a tim ziskas do podvedomi hodne vlastni sebeduvery, ze se vlastne nemuze vubec nic stat. A prekracujes tim sve mozne hranice a citis se jako buh nad motocyklem. Ale on ti potom ukaze, ze nejsi vsemohouci…
Ovsem diky elektronice muzes nyni jezdit minimalne o dva roky dele, nebot ona prakticky vyeliminovala ty divoke highsidery”.
“Pokud bych mel jmenovat pet nejtalentovanejsich pilotu, tak v prvni rade je to Valentino, je jasna jednicka. Po nem Haga, pred nim mam hodne respektu. Urcite take Anthony Gobert, ten je ovsem nekontrolovatelny. Ale talent je to obrovsky. A pak bez pochyb Troy Bayliss a take Eddie Lawson. To je moje volba, poradi nehraje zadnou roli.
A Nakano ci Biaggi ? Ja vim, co to je prirodni talent. A vidis, co nekteri jezdci delaji na okruhu a jen se divis, ze to preziji ve zdravi. A to jsou ti vyjimecni lide !”, ukoncil svou zpoved Colin Edwards.
Po prvnich uspesich v kubature dvestepadesatek jezdil potom Edwards dva roky americky superbikovy sampionat.
A potom se vydal do Evropy, aby zde jezdil serial SBK. Ale misto toho, aby se z neho odrazil do tridy 500 ccm, respektive pozdeji do MotoGP a sbiral zde naplanovane uspechy, tak se teprve po 8 letech nechal premluvit, aby konecne ve svych skoro triceti letech presedlal do kralovske tridy.
Samozrejme, za celou tu dobu stravenou v superbicich se vubec Colin nemusi stydet, ba prave naopak. Pro Yamahu ziskal nezanedbatelne mnozstvi uspechu. Ale pokud se uz obmenoval jezdecky personal v nejsilnejsi kubature Grand Prix, tak byl tento American vzdy prehlizen.
To byl take duvod, proc koncem roku 1997 prestoupil k Honde a v letech 2000 a 2002 se na ni stal mistrem sveta, ovsem stale jeste v superbicich.
Ale jak to u neho bylo normalni, ani po zisku druheho titulu mistra sveta nebyl rychly Texasan tim, ktery by mel pilotovat tovarni stroj stejne znacky v Grand Prix.
Pro rok 2003 dostal sice moznost, jet privatni Hondu RC211V, ale na pneumatikach Bridgestone. A to i presto, ze celou svou jezdeckou karieru spojil s Michelinem a i nadale patri k oblibenym testovacim pilotum francouzskeho pneumatikarskeho giganta. Misto neho dostal tuto moznost, tedy jet tovarni stroj HRC, americky mistr superbiku Nicky Hayden. To nastvalo texaskeho pilota natolik, ze podepsal smlouvu s italskou Aprilii.
“Citil jsem se u Hondy jako nevlastni dite s rezavymi vlasy. Nebo lepe receno jako toulavy pes, kteremu nekdo nabidne cas od casu pod nos kus zvance, aby uz konecne dal pokoj”, rika trpce americky pilot.
Sezona na trivalcove Aprilii byla ovsem uplne jina, nez si tehdejsi mistr sveta superbiku predstavoval. Motocykl byl sice velmi rychly, ale “Drive-wire-system” nebyl vubec dokonaly. A jako vrchol mu na Sachsenringu explodovala pri plnem plynu benzinova nadrz. Takze suma sumarum, v zaveru byl Edwards velmi rad, ze prezil celou sezonu ve zdravi. Co jedine bylo pozitivni, svymi vykony na sebe upozornil tym Telefonica MoviStar a tato staj mu nabidla smlouvu jako jezdce cislo dve, vedle Sete Gibernaua.
Nebyla to ale zadna hra pro deti, nybrz naopak. Motocykl byl sice na velmi dobre urovni, vzdyt s nim skoncil Edwards dvakrate jako druhy !, ale neustale problemy se stabilitou podvozku, neprijemnym a necekanym blokovanim predniho ci zadniho kola, to vse mu rozhodne nepridalo na vlastni sebeduvere. A tak se pomalu proslychalo, ze Colin Edwards uz ve sve kariere dosahl vrcholu a je na ceste smerem dolu. A jelikoz i Bayliss a Hayden zustali hodne dluzni jejich ocekavanym uspechum, tak se vzil nazor: Esa serialu superbiku nedokazi ukazat v MotoGP to, co se vlastne od nich ocekava.
Ovsem Edwards dokoncil sampionat 2004 jako 5. celkove a dostal tak jeste jednu sanci, a to jet po boku Valentina Rossiho v tymu Gauloises Yamaha.
Mezitim ma Colin uz 31 let, jeho zena Alyssia a dcera Gracie (2 roky) ho v motorhome doprovazi na vsech zavodech. Colin je velmi popularni, momentalne spokojeny a mezi vsemi take oblibeny. Je na nem videt, ze proziva zavodni motocykly opravdu z celeho srdce a tak neni divu, ze ma letos velmi dobrou sezonu, na jejimz konci by mohl skoncit jako vicemistr sveta – momentalne se nachazi na 4. miste se ztratou 6 bodu na druheho Biaggiho.
A pritom ve svem tretim roce ucinkovani v serialu Grand Prix nezna nektere okruhy o nic vice, nez kterykoliv zacinajici pilot stopetadvacitek. Vypada to tak, ze si tento americky jezdec tuto novou sanci u Yamahy zaslouzil, vzdyt v Laguna Seca malem vyhral.
“Odlepit Yamahu dobre od startu neni vubec jednoduche. Ale mne se doposud podarilo dobre odstartovat se vsemi moznymi druhy motocyklu, takze se zda, ze jsem tento “trik” nyni zvladl. Navic dlouhodoba statistika ukazuje, ze minimalne jednou za deset zavodu se kazdemu pilotovi podari superstart, takze to doufejme priste vyjde i mne. Ale co se tyka Laguny Secy, pokud kdybych nebyl ze zacatku zaklinen mezi ostatnimi souperi, tak by se cely zavod vyvijel uplne jinak. A kdyz jsem se dostal az k Rossimu, tak byly pneumatiky uz hodne sjete. Sice jsem ho predjel, ale on se brzy vzpamatoval a napriklad v poslednim kole zajel cas 1:24,5. To je jeho nejvetsi zbran, nebot ja jsem na neho v tomto kole ztratil 0,6 sekundy. A to jsem jel jako o svuj drahy zivot ! Kolo pred tim jsem videl Valentina za sebou a jel toto kolo za 1:24,8 a pritom si byl vedom toho, ze mu nesmim nechat otevrenou zadnou diru k predjeti. Ale take mi bylo jasne, na tomto okruhu se nepredjizdi prave snadno.”, vysvetluje souboj s Rossim na GP USA tovarni pilot Yamahy.
“Muj styl je jiny, nez u ostatnich jezdcu. Cim vypadam, ze jedu pomaleji, tim jsem vlastne rychlejsi. Ci-li pokud to vypada tak, ze jsem na normalnim nedelnim vylete, tak jsem ten den opravdu rychly. Ale to tak bylo vzdy a take bude, jedno jestli jedu 250-ky, superbiky ci MotoGP.”, rika o svem jezdeckem stylu zkuseny americky jezdec a pokracuje: “Na Honde V5 ovsem tento styl nefungoval. S tim ale souvisely nove tluste penumatiky od Michelinu. Mel jsi totiz najednou vzadu takovy kontakt s asfaltem, ze predni kolo nedrzelo, tak jako drive, kdyz jsi chtel projet s velkou rychlosti zatacku.
Naopak podvozek Yamahy je vynikajici. Jeste se mi motocykl “nerozkyval” a to s temi stejnymi pneumatikami. Je to proste fantazie. Mne uz letos uklouzlo mnohokrat predni kolo u Yamahy, coz u jineho motocyklu znamena priblizne 20 padu. A ja jeste nespadl ani jednou !”, vychvaluje novou Yamahu jeji tovarni pilot.
“V dobe, kdy jsem jezdil superbiky za Hondu, tak jsem mel jako stajoveho kolegu Aarona Slighta a ten trpel utkvelou predstavou, dokonce se da rici nemoci: Tvym nejvetsim je tvuj stajovy kolega, toho musis porazet, jinak nedostanes novou smlouvu. Ale od toho jsem se ja distancoval, mam uplne jinou predstavu: Nechci porazet pouze jeho, nybrz vsechny.
Kdyz totiz dojel Aaron do cile prede mnou, tak jsem si rikal: My jsme prece jeden tym. Ale hodne mych kolegu nedokaze tuto situaci vubec prezit.
Dobre, Valentino vyhral letos 9 z 11 zavodu. Pokud tedy chci vyhrat zavod, musim porazit jeho. Ale jak uz jsem rekl, mam radeji predstavu tymu a my jsme uspesny tym.”
“Mluvim s Valentinem o vsem. To ale neznamena, ze mame nejaky oficielni spolecny mitink. My se bavime po treninku v okamziku, kdy uz jsme prevleceni a pak jsou na poradu temata: Jaka byla tato pneumatika ? A co to nove perovani ? Proste vymenujeme si pratelsky informace ! Ovsem hodne se da vycist z computeru, co jsem delal ja, co delal on. A tak je vlastne hlavnim tematem vetsinou, jaky pocit mas pro tu ci onu pneumatiku.”
“Samozrejme, ze jsem musel svuj jezdecky styl menit dle motoycklu. Kdyz jsem jezdil Aprilii, tak jsem opustil svuj nauceny styl ze superbiku a jezdil “Hang-On-Stil”. U Hondy potom bylo jasne: “Zamirit” a pridat plyn. Pokazde, kdy jsem se pokusil projet zatacku vetsi rychlosti, zacalo vibrovani. To jsem nastesti letos jeste nepoznal a ma to pozitivni vliv na mou rychlost prujezdu zatackami.
Je to trochu komicke, ale pri prvnim testu na Yamaze byl Valentino v zatackach o 7 az 10 km/h rychlejsi !
Rikal jsem si, k certu, jak je toto mozne ? A teprve kdyz jsem zacal drive brzdit a potom brzdu drive take pustil, tak jsem to pochopil. Musim udelat to, co mi tento motocykl umoznuje !”
“Udelal jsem jednu velkou chybu, kterou ale vidim az dnes. Pet roku v superbicich je zbytecne mnoho. Mel jsem radeji jezdit dva roky tridu do 250 ccm. A tim jsem mel take zacit. Potom jeden nebo dva roky superbiky. Protoze preskocit z dvestepadesatek rovnou na MotoGP, to je hrozne tezke. Podivej se na Melandriho, ten uz jede treti rok ctyrvalec…
Ovsem jezdci jako Dovizioso, Pedrosa, Lorenzo ci Stoner maji tolik talentu, ze snad superbikovou skolu ani nepotrebuji. Mozna se musi rok ci dva zaucit, ale oni to mozna dokazi i bez toho. Presto by jim SBK neuskodilo. Musis se proste naucit, ze se zadni kolo pri zrychlovani protaci.”
“Co se tyka me budoucnosti, tak nesmim prozrazovat zadne detaily me smlouvy. Ale kdyz skoncim v mistrovstvi do 5. mista celkove, tak zustanu u Yamahy a vypada to velmi nadejne. Drive jsem si myslel, ze az budu mit 32 nebo 33 let, musim skoncit. Myslel jsem si, ze v tomto veku ztraci clovek na rychlosti reflexu. Navic v techto letech meli Doohan a Rainey velmi osklive pady.
Mezitim uz vim, na stari to zas tak nezalezi. Je to o tom, ze jezdis hodne let na vyborne pripravenem motocyklu a tim ziskas do podvedomi hodne vlastni sebeduvery, ze se vlastne nemuze vubec nic stat. A prekracujes tim sve mozne hranice a citis se jako buh nad motocyklem. Ale on ti potom ukaze, ze nejsi vsemohouci…
Ovsem diky elektronice muzes nyni jezdit minimalne o dva roky dele, nebot ona prakticky vyeliminovala ty divoke highsidery”.
“Pokud bych mel jmenovat pet nejtalentovanejsich pilotu, tak v prvni rade je to Valentino, je jasna jednicka. Po nem Haga, pred nim mam hodne respektu. Urcite take Anthony Gobert, ten je ovsem nekontrolovatelny. Ale talent je to obrovsky. A pak bez pochyb Troy Bayliss a take Eddie Lawson. To je moje volba, poradi nehraje zadnou roli.
A Nakano ci Biaggi ? Ja vim, co to je prirodni talent. A vidis, co nekteri jezdci delaji na okruhu a jen se divis, ze to preziji ve zdravi. A to jsou ti vyjimecni lide !”, ukoncil svou zpoved Colin Edwards.
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?